FUNKCE GLIOVÝCH BUNĚK Petr Čechovič 7. kruh, 2.LF 19. 4. 2010.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Elektrické vlastnosti buňky
Advertisements

Vztah mezi průtokem krve, odporem cévního řečiště a tlakem krve
Štěpánka Zemenová, 8.kruh
Acetylcholin a noradrenalin v periferní nervové soustavě
Přehled a receptory Viktor Černý, 5.kruh (2006-7)
Obecná neurofyziologie
Nervová tkáň histologie a embryologie
Nervová tkáň histologie a embryologie
Úloha ledvin v regulaci pH
NERVOVÁ TKÁŇ OLGA BÜRGEROVÁ.
Základy obecné neurofyziologie
Účinky jedů na orgánové úrovni II Látky neurotoxické
Fyziologie srdce Daniel Hodyc Ústav fyziologie UK 2.LF.
Nervová soustava.
4. Neuron.
Nervová soustava- úvod
Neurotransmitery ANS a jejich receptory. Vztah ANS k cirkulaci.
SOUSTAVA NERVOVÁ Řídí činnost lidského těla
Nervová soustava - udržuje a řídí vnitřní prostředí těla, udržuje vztahy mezi vnitřními orgány a mezi organismem a okolím - je tvořena: centrální nervovou.
Nervová soustava Nervová soustava je nadřazená ostatním soustavám
Hormonální řízení.
Nervová soustava soustava řídící
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_335 Název školyGymnázium, Tachov, Pionýrská 1370 Autor Mgr. Filip Tomeš Předmět Biologie.
Nervová soustava Olga Bürgerová.
Nervová soustava Nervová soustava je nadřazená ostatním soustavám
5. Klidový potenciál.
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Stavba a funkční třídění svalové a nervové tkáně
Iontové kanály Aleš Přech 9. kruh.
NERVOVÁ SOUSTAVA SZŠ A VOŠZ PŘÍBRAM.
Řídící soustavy Nervová a hormonální.
Mechanismy a regulace meziorgánové distribuce srdečního výdeje
6. Akční potenciál.
AKČNÍ POTENCIÁL V MYOKARDU, PODSTATA AUTOMACIE SRDEČNÍHO RYTMU,
Faktory určující složení alveolárního vzduchu
Stavba kůže. Stavba kůže Nervová soustava CNS umožňuje velmi rychlé reakce organizmu na rozmanité podněty zevního i vnitřního prostředí. Podněty-
DOMINIKA SVOBODOVÁ 4. UBZ LS 2006 PRAHA
Martina Kmecíková, kruh 7, roč. 2009/2010
Šíření vzruchu v živém organismu
Transport látek, osmóza
Škola Střední průmyslová škola Zlín
Glie. Glie jsou početnější než neurony Neúčastní se –Aktivního vedení nervového vzruchu –Přenosu signálů a zpracování informací Regulují iontové prostředí.
Kontrakce srdečního svalu
Poznámky k základnímu strukturálnímu uspořádání NS
7. Synapse.
88. Nervová tkáň Funkce: příjem informací z okolí, zpracování, integrace, analýza a přenos = > nervový systém přímo či nepřímo koordinuje všechny funkce.
3. Stavební elementy nervové soustavy.
Soustava nervová 1. část.
PRODUKCE ŽLUČI, FUNKCE ŽLUČNÍKU, JEJICH REGULACE
Patofyziologie nervového systému
Změny krevního oběhu bezprostředně po narození
Mechanismy a regulace meziorgánové distribuce srdečního výdeje
Regulace krevního tlaku Systém Renin - Angiotenzin
Klidový membránový potenciál
Miikroskopická stavba – uspořádání tkáně
Funkce - řízení a kontrola organismu - koordinace mezi orgány - zprostředkovat vztah s okolím - duševní činnost.
NERVOVÁ SOUSTAVA.
NERVOVÁ SOUSTAVA.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jana Dümlerová. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
Fyziologie pro bakaláře
BIOLOGIE ČLOVĚKA NERVOVÁ SOUSTAVA
STAVBA A ČINNOST NERVOVÉ SOUSTAVY.
Kristýna Šubrtová 7.kruh 2009/2010
Přenos signálu na synapsích
Inzulín - Inzulín, mechanismus a regulace sekrece, receptory. Metabolické účinky inzulínu a jejich mechanismy. Trejbal Tomáš 2.LF 2010.
KLIDOVÝ MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL
Anotace Prezentace slouží k úvodní hodině do tématického celku: nervová soustava Je určena pro žáky 8. ročníku ZŠ.
Základní škola, Hradec Králové
Tkáň soubor buněk stejného tvaru a funkce Tkáň v lidském těle:
Transkript prezentace:

FUNKCE GLIOVÝCH BUNĚK Petr Čechovič 7. kruh, 2.LF 19. 4. 2010

GLIOVÉ BUŇKY CNS PNS – Schwannovy buňky + satelitové buňky + ependymové buňky (šedá hmota) (bílá hmota) neuronů 1011 glií 10x více PNS – Schwannovy buňky + satelitové buňky

ZÁKLADNÍ SROVNÁNÍ NEURONŮ S GLIEMI Klidový membránový potenciál -60 až -80 mV o 20-30 mV negativnější něž neurony (velká propustnost membrány pro K+) Akční potenciál ANO NE Dělení Synapse NE (mají gap junctions)

ASTROCYTY FUNKCE: mechanická opora neuronů během embryogeneze slouží jako vodící struktura (lešení) pro migrující nediferencované neurony na místo budoucího působení produkují růstový faktor GDNF – Glial cell line-Derived Neurotrophic Factor – nutné pro růst a přežití neuronů na povrchu mozku tvoří membrana limitans gliae superficialis – oddělené povrchové neurony od pia mater tvoří gliové jizvy při poranění CNS http://neurophilosophy.files.wordpress.com/2006/10/copy-of-astro-gfap1.jpg

Glie jako vodící struktury neuronů Zdroj: přednáška doc. Vargové

zprostředkovávají transport látek mezi neurony a kapilárami výběžky astrocytů vytvářejí tzv. gliové nožky kolem cév = membrana limitans gliae perivascularis – základ hematoencefalické bariéry gliové nožky jsou vzájemně propojené pomocí tight junctions – pevná nepropustná spojení zprostředkovávají transport látek mezi neurony a kapilárami Netter‘s Atlas of Neurophysiology

ASTROCYTY UDRŽUJÍ HOMEOSTÁZU K+ v ECT MOZKU při repolarizaci neuronů jsou otevřené napětím ovládané K+ kanály, kterými uniká K+ z ICT do ECT, po repolarizaci Na+/K+ ATPáza obnovuje původní rozložení iontů pokud Na+/K+ ATPáza „nestíhá“, hromadí se v ECT K+ -> pokles koncentračního gradientu K+ mezi ICT a ECT -> klidový membránový potenciál putuje směrem ke kladným hodnotám => nižší práh akčního potenciálu -> vyšší excitabilita mozku (jedna z možných příčin epileptických záchvatů?) mezi astrocyty jsou gap junctions – volná spojení, kterými volně prochází ionty a jiné látky K+ vstupuje do glií, prochází skrz gap junctions do jiných gliových buněk a následně je uvolněno do ECT v oblasti menší neuronální aktivity, kde není koncentrace K+ tak vysoká

Trojan, S.: Lékařská fyziologie

degradují neurotransmitery: excitační glutamát a inhibiční GABA kryjí synapse – odstínění synapsí – uvolněné neurotransmitery se nedostanou do okolí synapse degradují neurotransmitery: excitační glutamát a inhibiční GABA Zdroj: přednáška doc. Vargové

GLUTAMÁT – GLUTAMINOVÝ CYKLUS glutamát uvolněný do synaptické štěrbiny je vychytáván Na+ dependentním přenašečem do astrocytu (spolu s glutamátem se transportují 3 Na+ do ICT), kde je glutamát přeměněn na glutamin (potřeba ATP) ATP astrocyt získá přeměnou glukózy na laktát – vznik 2 ATP – 1 ATP se využije na přeměnu Glu na Gln, 1 ATP pro Na+/K+ ATPázu k transportu 3 Na+ z ICT do ECT glutamin je transportován do neuronu, zde se mění zpět na glutamát Ganong: Přehled fyziologie

OLIGODENDROCYTY myelinizace axonů v CNS – 1 oligodendrocyt až 35 axonů najednou – elektrická izolace axonů, saltatorní vedení vzruchu http://homepage.psy.utexas.edu/homepage/class/Psy332/Salinas/Cells/oligo.gif

MIKROGLIE součást monocytomakrofágového systému – vstupují v embryonálním období do CNS z krevních cév zůstávají v klidovém stádiu – produkují NGF (nerve growth factor) jsou aktivovány při infekcích a poškození buněk CNS -> pohyblivé mikroglie schopné fagocytózy, produkce chemických látek proti patogenům http://www.retinalmicroscopy.com/photos/glial/web/Glial%20cells%20%20Microglia%20Rat%20OX42.jpg http://www.mpimf-heidelberg.mpg.de/reports/pressReleases/2005/200504111/01/Web_Zoom.jpeg

EPENDYMOVÉ BUŇKY lemují dutiny CNS vyplněné mozkomíšním mokem a centrální kanál míchy přispívají k tvorbě CSF na apikálním povrchu mají kinoclie – pomáhají pohybu CSF http://mediatheque.parisdescartes.fr/doc/racine/j/jmdupont/281511Ependyme_GB.jpg

SCHWANNOVY BUŇKY myelinizace axonů v PNS 1 Schwannova buňka – 1 axon http://content.answers.com/main/content/img/oxford/Oxford_Body/019852403x.myelin.1.jpg

SHRNUTÍ ASTROCYTY mechanická opora neuronů udržují homeostázu K+ v ECT – gap junctions odstiňují synapse, recirkulace Glu-Gln gliové nožky kolem kapilár – tight junctions, transport živin neuronům vodící struktury, gliové jizvy OLIGODENDROCYTY – myelinizace axonů v CNS MIKROGLIE – fagocytóza patogenů a poškozených neuronů EPENDYMOVÉ BUŇKY – výstelka dutin CNS SCHWANNOVY BUŇKY – myelinizace axonů v PNS SATELITOVÉ BUŇKY – trofická funkce – ganglia GLIOMY – nádory z gliových buněk (nádory z neuronů nejsou – nedělí se)!

ZDROJE INFORMACÍ Sherwood, L.: Human Physiology, 7th edition, Brooks/Cole 2010 Ganong, W. F.: Přehled lékařské fyziologie, Galén 2005 Trojan, S.: Lékařská fyziologie, Grada 2003 Silbernagl, S., Despopoulos, A.: Atlas fyziologie člověka, Grada 2004 Konrádová, V., Uhlík, J., Vajner, L.: Funkční histologie, H&H

DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST