Přednáška z anatomie dne 4.5.2005 Kortikální řídící systém

Obsah přednášky Část anatomická: popis šedé hmoty a spoje koncového mozku – Telencephalon – cortex cerebri Část kineziologická: řízení na úrovni kortikální

Anatomická část - Telencephalon Koncový mozek – telencephalon – skládá se ze dvou hemisfér. Tyto dvě hemisféry jsou příčně spojené Corpus callosum. Pravá a levá hemisféra spolu komunikuje.

Makroskopický popis koncového mozku Obě hemisféry jsou oddělené Fissura longitudinalis cerebri, do které zasahuje duplikatura tvrdé pleny mozkové Falx cerebri. V hloubce je corpus callosum. Na mozkových hemisférách se rozeznávají 1) plochy- facies 2) laloky hemisféry – Lobi cerebri: lobus frontalis, parietalis, occipitalis, temporalis, insularis Povrch hemisfér a jejich laloků je charakteristicky zvrásněný. Sulci cerebri – mozkové rýhy, gyri cerebri – mozkové závity, jsou mezi mozkovými rýhami.

Rýhy oddělující laloky hemisfér Sulcus lateralis: horizontální rýha mezi čelním a spánkovým lalokem, mezi temenním a spánkovým lalokem Sulcus centralis: odděluje lobus frontalis od parietalis na zevní ploše hemisfér. Sulcus parietooccipitalis: na vnitřní ploše hemisfér odděluje týlní lalok od temenního

Gyri et sulci jednotlivých laloků Lobus frontalis: gyrus praecentralis jde před sulcus centralis, kůra tohoto závitu je součástí korového motorického centra, motorické centrum řeči – Brocovo centrum Lobus parietalis: gyrus postcentralis je uložen za gyrus centralis a je v něm lokalizováno senzitivní korové pole Lobus occipitalis, je oddělen od parietálního laloku sulcus parietooccipitalis, zde se nachází zrakový korový okrsek Lobus temporalis: gyri temporales, nachází se zde korové centrum sluchu, Heschlův závit – g. Temporales transversi, okolo na zevní ploše závitu je korové sluchové centrum řeči.

Lobus insularis: obsahuje několik závitů souhrnně nazývaných gyri insulae

Gyri et sulci na vnitřní ploše hemisféry Závity přilehlé ke corpus callosum: gyrus paraterminalis, area subcallosa, gyrus cinguli, gyrus hippcampi, uncus, gyrus dentatus, hippocampus, tyto útvary (kromě gyrus paraterminalis) jsou součástí Limbického systému: tedy Korová část limbického systému. Podkorová část limbického systému: corpus amygdaloideum, nuclei anteriores thalami, hypothalamus, gyrus paraterminalis Závity vzdálené od corpus callosum: gyrus frontalis sup., med., lobulus paracentralis, praecuneus, cuneus

Limbický systém Přijímá mnoho podnětů z různých center, mimo jiné i z ostatní mozkové kůry Funguje ve spojení s emočními reakcemi a jejich kontrolou (vzrušení, agresivita, zuřivost, úzkost, strach, citová hnutí, sexuální projevy) Je důležitý při učení – mechanismus paměti Je spojen s hypothalamem => počítají se sem nadřazené funkce dýchání, srdeční činnosti, udržování tělesné teploty, činnosti žláz, trávicí systém => mnohé z těchto funkcí souvisí s emočními reakcemi

Meninges – obaly centrálního nervstva, mozkomíšní pleny V makroskopické anatomii se popisují tři vrstvy obalů: Dura mater – tvrdá plena mozkomíšní Arachnoidea – pavučnice, je zevnitř přiložená k tvrdé pleně Pia mater – měkká plena, přiložená těsně na povrch CNS Spatium subdurale – je virtuální štěrbina mezi dura mater a arachnoideou, zde se hromadí krev – Subdurální hematom Spatium subarachnoidale – mezi arachnoideou a pia mater, zde je mozkomíšní mok.

Dutiny centrálního nervstva Obsahují mozkomíšní mok – liquor cerebrospinalis Canalis centralis medullae spinalis Ventriculus quartus (cerebri) – aquaeductus mesencephali (cerebri) Ventriculus tertius (cerebri) – foramen interventriculare (párový) Ventriculi laterales (I.,II.)

Cévní zásobení mozku

Cévní zásobení CNS Cévní zásobení mozku: 1) Aa. Vertebrales dextra et sinistra 2) Aa. Carotides internae, dextra et sinistra => circulus arteriosus cerebri (Willisi) Cévní zásobení míchy: přístupová cesta je skrze Foramina intervertebralia: rr. Spinales Krční část z a. vertebralis, a. cervicalis ascendens Hrudní část z a. cervicalis profunda, z a. intercostalis profunda, a. intercostalis suprema, z aa. Intercostales posteriores a z a. subcostalis Bederní část z aa. Lumbales Křížová část z aa. Sacrales laterales

Šedé hmoty a spojení koncového mozku Šedá hmota mozková je utvářena jako cortex cerebri – kůra mozková a jako nuclei basales – bazální ganglia. Většina kůry povrchu hemisfér je vývojově nová – Neokortex Neocortex zaujímá asi 95,6 % plochy mozkové kůry, má šestivrstevnou základní stavbu všude stejnou => nazývá se isocortex.

Isocortex Obsahuje dva základní typy neuronů, které jsou sestaveny v šesti vrstvách Pyramidové buňky: převládají ve II. a V. vrstvě. V páté vrstvě jsou pyramidové buňky , které se označují jako Becovy (Betzovy buňky) – tvoří asi 3,5% vláken pyramidové dráhy. Hvězdicovité buňky: jsou ve všech vrstvách kromě první. Tyto buňky jsou považovány za hlavní korové interneurony

Funkční korové oblasti I. Primární korové oblasti – projekční oblasti – motorické, senzitivní a smyslové. Motorické spojení primárních oblastí ovlivňuje z určitého místa kůry motoneurony pro určité svaly a svalové skupiny, čím je pohyb jemnější tím větší je jim odpovídající primární korová oblast. Sekundární korové oblasti: jsou uloženy mezi primárními oblasti a okolo nich. Mají rozpoznávací a asociační funkce. Suplementární oblasti: fylogeneticky staré úseky kůry (insula, gyrus cinguli) Terciální (asociační) korové oblasti – fylogeneticky nejmladší oblasti frontálního a temporálního pólu hemisfér. Závisí na nich individuální vědomí osobnosti a jednání

Funkční korové oblasti II. Primární motorická oblast Premotorická korová oblast Frontální okohybné pole Brocovo motorické centrum řeči Prim.senzitivní oblast (6) Sekundární senzitivní oblast (7) Primární zraková oblast (9)

Bazální ganglia Jedná se o objemné šedé hmoty uložené uvnitř hemisfér Z hlediska spojení a funkcí je sem nutné přiřadit nucleus subthalamicus (subthalamus), substantia nigra (tegmentum mesencephali) Corpus striatum: byla nalezena vysoká koncentrace dopaminu, acetylcholinu, enkefalinu. Globus pallidus: zde je vysoká koncentrace kyseliny γ-aminomáselné Nucleus subthalamicus Substantia nigra Claustrum

Funkce bazálních ganglií Základní funkcí je řízení excitačních a inhibičních dějů a jejich vztahů při volních pohybech. Mají tlumivý vliv na korové a podkorové motorické funkce. Poškození striata: mimovolné choreatické a athetoidní pohyby spojené s hypotonií Poškození globus pallidus: vymizení pohybů a řeči, k ospalosti, třes končetin, zástava volních pohybů Poškození nucleus subthalamicus: druhostarnný hemibalismus – rychlé kontrakce proximálních skupin svalů Poškození substantia nigra: tzv.Parkinsonův syndrom.

Spojení jednotlivých oddílů mozku Asociační vlákna: objemná složka bílé hmoty, která spojuje jednotlivé korové oblasti na téže straně. Umožňuje součinnost okrsků a celých funkčních oblastí kůry. Komisurální vlákna: spojují kůru pravé a levé strany, čímž umožňují přenos vzruchů z jedné hemisféry do druhé a součinnost obou hemisfér. Corpus callosum je největší mozková komisure, která obsahuje 200 až 300 milionů vláken.

Kineziologická část – řízení na úrovni kortikální Tato úroveň je nejvyšším orgánem řízení volní ideokinetické motoriky. Obsahuje v sobě řadu asociačních mechanismů pro složité řízení pohybů obratné a sdělovací motoriky i pro kombinace rychlých posturálních změn. Pohybová funkce řízená kortikálně má charakter volního pohybu provázeného určitým záměrem => složitá příprava v době volního rozhodování (nastavení svalového napětí). Ideokinetická motorika je provázena vědomím a uplatňují se při ní psychika, intelekt a osobnost jedince => důležité kromě neurofyziologických složek i psychické složky.

Tvorba motorických programů Ukládání programů, informací do paměti podle holografického principu (Pribram). Toto ukládání není vázáno topicky, ale je difúzně rozšířeno do plochy. Podle Pribrama je zapotřebí k paměťové fixaci dvou energií – smyslová projekce, jako jeden druh energie a druhá energie vzniká aktivací struktur známých pod pojmem „pociťový mozek“ – limbický systém Aktivace „pociťového mozku“ je pro vznik paměťových engramů nutná => nutný emoční náboj při osvojovování nových skutečností

Kortikální působení bolesti Bolestivá interpretace nocicepce vede k vědomé změně pohybového chování (radikulární iritace, periartritis humeroscapularis, cervikocraniální syndrom) Při vnímání bolesti se pacient snaží vědomě šetřit ten segment , který bolest vyvolává a omezuje vědomě celkově svoji činnost. Pozor na endogenní deprese, které mohou vést k suicidiu. Proto se někdy při terapii bolesti používají antidepresiva

Hrubá motorika Pod tímto pojmem se označují dvě hlavní funkce pohybové soustavy 1) Posturální 2) lokomoční. Mají za úkol zajistit stabilitu klidové výchozí polohy a umožnit změnu polohy jak jednotlivých segmentů, tak celého těla v prostoru.=> toto jsou dvě protichůdné stránky motoriky udržování polohy a pohyb. Nesoulad mezi zátěží podpůrného aparátu a opornou hybností vede:

Nesoulad mezi zátěží podpůrného aparátu a opornou hybností K selhání pohybového aparátu (funkční porucha motoriky) K vadné zátěži podpůrného aparátu (vznik přetížení) K mikrotraumatizaci svalových úponů a přetížení kloubů v podobě entezopatií nebo artropatií. K makrotraumatizaci v podobě subluxace, luxace, natržení svalů a ligament nebo kloubních pouzder, frakturám