 Je čeleď jednoděložných rostlin z řádu chřestotvaré (Asparagales). Podle systému APG III jsou sem přidány (jako podčeledi) dříve samostatné čeledi kalokvětovité.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Vypracovala: Veronika Žáková Zdroje: Rostliny pro gymnázia
Advertisements

Čeleď: Lnovité Linaceae M. Brodská.
Amarylkovité (nadpis podtrhni správnou barvou pro jednoděložné r.)
KVĚT Vznik přeměnou části stonku a listů K pohlavnímu rozmnožování
Kakostovité (Geraniaceae)
Šáchorovité (Cyperaceae)
BYLINY A KEŘE LESA 14..
Jetel Luční (Trifolium pratense )
Rostliny rybníka a jeho okolí 2
Vybrané čeledi jednoděložných rostlin I.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: LILIOVITÉ
Dřišťálovité-Berberidaceae
Kosatcovité Dominika Sattková.
Stavba květu, květenství
LOMIKAMENOVITÉ Saxifragaceae. jednoleté nebo vytrvalé byliny a keře listy jsou střídavé nebo vstřícné, s palisty nebo bez nich, velice variabilní tvar.
AMARYLKOVITÉ Amaryllidaceae.
TLUSTICOVITÉ Crassulaceae.
Autor modulu: Ing. Radim Církva
Vstavačovité čeleď: (Orchidaceae)
PROČ ROSTLINA KVETE Při opylení je pylové zrno přeneseno u nahosemenných rostlin na nahé vajíčko nebo u krytosemenných rostlin na bliznu pestíku. Květy.
Zpracovala: Hana Fikrová. Charakteristika čeledi violkovitých V mírném pásu to jsou jen byliny, ale v subtropech a v tropech to mohou být i keře až menší.
Stavba rostlinného těla Květ a květenství
TLUSTICOVITÉ (Crassulaceae)
Reprodukční orgány u semenných rostlin listového původu
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková ANOTACE Materiál seznamuje žáky se stavbou květů a s funkcí jednotlivých.
Anotace: Soubor se skládá z prezentace, která je námětem
KOSATCOVITÉ Iridaceae.
Krytosemenné rostliny
Krytosemenné rostliny
Amarylkovité Rostliny
Tvůrce: Mgr. Alena Výborná
Rozmnožovací orgány rostlin
Krytosemenné rostliny
Miříkovité Čeleď: (Apiaceae)
STAVBA TĚLA ROSTLIN KLÍČOVÁ SLOVA: ORGÁN, ORGÁNOVÁ SOUSTAVA, KOŘEN (HLAVNÍ, VEDLEJŠÍ, SVAZČITÉ), STONEK (STÉBLO, LODYHA, STVOL), LIST (JEDNODUCHÝ, SLOŽENÝ,
Caryophyllaceae (hvozdíkovité)
Vstavačovité Rostliny.
Krytosemenné rostliny
Krytosemenné rostliny
JSOU TO: DŘEVINY A BYLINY.
Rákos má podzemní až 4 m dlouhé oddenky, z nichž vyrůstají silná vzpřímená stébla s až 50 cm dlouhými listy. Rákos obecný je velmi statná vytrvalá.
Květ Stavba rostlinného těla vypracovala: Mgr. Monika Štrejbarová.
Anna Machová Dominika Marková Anna Mašterová. Základní informace Také pyskaté Čeleď dvouděložných rostlin Řád hluchavkotvaré Byliny, méně keře či stromy.
Jednoděložné, jednodomé Většinou trvalé Výskyt glykosidů, steroidních saponinů a steroidních alkaloidů ->jedovaté Byliny Dříve se dělil na mnoho menších.
Pryskyřníkovité Ranunculaceae Tomáš Veselý, Tomáš Olšan, Jiří Jechumtál.
Prosím, vypněte mobilní telefony. Systematika Botanika a CITES Ing. Zuzana Balounová, PhD.
Pohlavní orgány Květ a květenství
Magnoliaceae – šácholánovité
Krytosemenné rostliny
Miříkovité Čeleď: (Apiaceae)
Vstavačovité čeleď: (Orchidaceae)
Leknínovité (Nymphaeaceae)
CHRÁNĚNÉ ROSTLINY V ČR Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Autor: Mgr. Jana Procházková Datum: 15.
Čeleď Arekovité Štěpánková Tereza Votrubová Karolína Maršál Jakub.
List a květ.
Šáchorovité (Cyperaceae)
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu
Liliovité (Liliaceae)
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Kódování materiálu
ČELEĎ LILKOVITÉ Borovková Kasíková Kolářová QA.5
Leknínovité (Nymphaeaceae)
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu
Krytosemenné rostliny
STAVBA TĚLA ROSTLIN KLÍČOVÁ SLOVA: ORGÁN, ORGÁNOVÁ SOUSTAVA, KOŘEN (HLAVNÍ, VEDLEJŠÍ, SVAZČITÉ), STONEK (STÉBLO, LODYHA, STVOL), LIST (JEDNODUCHÝ, SLOŽENÝ,
obecná charakteristika, praktické cvičení
Rubiaceae (mořenovité)
Caryophyllaceae (hvozdíkovité)
Rosaceae Fabaceae Lamiaceae
Perokresba podle předlohy, 7. ročník
Liliaceae Kateřina Nováková 5A8. Rostlinný orgán k udržení: cibule/ oddenek/ hlíza Listy: jednoduché, okrouhlé → čárkovité obloukovitá/ souběžná žilnatina.
Transkript prezentace:

 Je čeleď jednoděložných rostlin z řádu chřestotvaré (Asparagales). Podle systému APG III jsou sem přidány (jako podčeledi) dříve samostatné čeledi kalokvětovité (Agapanthaceae) a česnekovité (Alliaceae). Narcis žlutý

 Jedná se zpravidla o vytrvalé pozemní byliny, převážně s cibulemi, vzácně s oddenky. Jsou to rostliny jednodomé s oboupohlavnými květy.  Listy jsou nahloučeny na bázi, nebo nikoliv, jsou jednoduché, přisedlé nebo řapíkaté, střídavé, uspořádané nejčastěji dvouřadě, vzácněji spirálně, s listovými pochvami. Čepele listů jsou celokrajné, čárkovité až kopinaté, či podlouhlé, vejčité, nebo okrouhlé, žilnatina je souběžná. Květy jsou oboupohlavné, jsou jednotlivé nebo v květenstvích, zpravidla vrcholících, okolících nebo hlávkách.

 Pod květem či květenstvím jsou často 2 (vzácně až 8) listenů ve tvaru toulce, jen někdy toulec chybí. Květy jsou pravidelné nebo nepravidelné a souměrné (zygomorfní). Okvětí je vyvinuto, zpravidla 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), okvětní lístky jsou volné nebo srostlé a pak vytvářejí korunní trubku, jsou různých barev. Uvnitř je často přítomna jako další přeslen nápadná pakorunka. Tyčinek je 6, vzácněji jiný počet (3-18), ve 2 přeslenech, jsou volné nebo srostlé s korunní trubkou, volné navzájem či srostlé. Gyneceum(je soubor plodolistů v květu) je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, čnělka je 1, blizny 1 nebo 3, semeník je spodní, vzácně polospodní. Plod je suchý nebo dužnatý, pukavý, či nikoliv, převážně tobolka nebo bobule.

 Je známo asi 60 rodů a asi 800 druhů, které jsou rozšířeny hlavně v tropech a subtropech, méně i v mírném pásu. V ČR, roste ve volné přírodě jen 5 druhů z čeledi amarylkovité, z toho jsou 3 původní a 2 pouze zplanělé. Jedna z nejčasnějších jarních rostlin je sněženka podsněžník,která je v ČR,jak původní, tak pěstovaná a zplanělá. Podobná situace je u bledule jarní,v Karpatech východní Moravy bude asi jen zplanělá. Bledule letní je kriticky ohrožený druh jihomoravských luhů u velkých řek, jinde chybí nebo byla jen výjimečně zavlečena. Narcis žlutý a narcis bílý jsou původní v jižní a jihozápadní Evropě, v ČR jsou to hojně pěstované a občas zplaňující okrasné rostliny.

 Je čeleď jednoděložných rostlin z řádu chřestotvaré(Asparagales). Některými staršími taxonomickými systémy je řazena do řádu liliotvaré (Liliales). Kosatec německý

 Jedná se o byliny, jen výjimečně keře. Jsou to vytrvalé pozemní rostliny, zpravidla s oddenky, jen vzácně s cibulemi, jsou jednodomé s oboupohlavnými květy. Listy jsou nahloučeny na bázi, nebo nikoliv, jsou jednoduché, přisedlé nebo řapíkaté, střídavé, uspořádané nejčastěji dvouřadě, s listovými pochvami. Čepele listů jsou celokrajné, ploché nebo oblé, někdy kožovité, čárkovité až kopinaté, žilnatina je souběžná. Jazýček chybí. Květy jsou oboupohlavné, jsou jednotlivé nebo v květenstvích, zpravidla ve vrcholících, latách, klasech, okolících či v chocholících.

 Květy jsou podepřeny listeny, někdy je listen ve tvaru toulce, jedná se vlastně o bezčepelnou pochvu listu. Květy jsou pravidelné nebo nepravidelné, pokud nepravidelné, potom jsou souměrné (zygomorfní). Okvětí je vyvinuto, zpravidla 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech, okvětní lísty vnitřního přeslenu bývají někdy značně menší než okvětní lístky vnějšího přeslenu. Okvětní lístky jsou srostlé a vytvářejí na bázi okvětní trubku. Okvětní lístky mají bílou, žlutou, červenou, purpurovou či modrou barvu. Tyčinky jsou 3, vzácně 2, v 1 přeslenu, jsou volné nebo srostlé s okvětní trubkou, někdy jsou srostlé navzájem nitkami a vytvářejí na bázi trubku. Opylování je prováděno hmyzem nebo ptáky, vzácně větrem. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, čnělka je 1, zpravidla 3-laločná, rozšířená a připomínající okvětní lístek, semeník je spodní. Plod je suchý, pukavý, převážně tobolka. KvětylistenyOkvětíTyčinkyhmyzemptákyGyneceum plodolistůčnělkasemeník Plodtobolka