Ekonomika veřejného sektoru Církve a náboženské společnosti.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Správní právo Pojem správního práva.
Advertisements

Majetkové narovnání Stručný přehled. Kontaktní údaje: tel.: , Jak je dnes financována naše církev? o Vlastní zdroje.
Právní rámec katecheze a výuky náboženství v ČR
Doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy PF UK 14. dubna 2014.
JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy PF UK 8. dubna 2013.
Veřejná správa – úvod.
Autory materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, jsou Ing. Dana Gebauerová a Ing. Romana Venclíková. Střední škola hotelnictví a služeb a Vyšší.
Právní postavení náboženských společností v ČR Listina základních práv a svobod Článek 15 (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena.
PRÁVNÍ VZTAH SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
 Ministerstvo kultury je podle tzv. kompetenčního zákona ústředním orgánem státní správy pro.... věci církví a náboženských společností...".  Hlavní.
Rozpočty územních samosprávných celků
Ing. David Slavata, Ph.D. VSB - Technical University Ostrava
Občanský a družstevní sektor. překrývání sociální ekonomiky státu s občanským sektorem /nejsou totožné/ České organizace občanského sektoru občanská sdružení.
Právní zakotvení neziskových organizací v ČR - CPO.
NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE (NNO)
NEZISKOVÉ ORGANIZACE VYMEZENÍ, VÝZNAM. 2 Občanská společnost občan Soukromý sektor stát VEŘ. PROSTOR Dána institucemi a organizacemi různého charakteru.
Zdánlivé a neplatné manželství
PRÁVNÍ ZAKOTVENÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V ČR
Nadační subjekty, církevní právnické osoby, organizační složky a příspěvkové organizace.
Doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy PF UK 20. dubna 2015.
NÁSTROJE LOKÁLNÍHO a REGIONÁLNÍHO ROZVOJE
Ekonomické aspekty veřejné správy
EVROPSKÁ UNIE.
Ekonomika církví a náboženských společností. Charakteristika církví a náboženských společností označení církev se pojí zejména s křesťanstvím náboženstvím,
Právo jako normativní systém, základní pojmy
INSTITUTY NÁHRADNÍ PÉČE O DÍTĚ PŘEHLED, VÝZNAM, ÚČEL DÍTĚ JE NEODDĚLITENÁ SOUČÁST PŘIROZENÉ RODINY © Zdeňka Králíčková, 2012.
Ekonomika veřejného sektoru Církve a náboženské společnosti.
Vzdělání z hlediska teorie statků
Přednáška Evropská Studia 2006 JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D.
Přednáška Evropská Studia 2008 JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D.
PRÁVNÍ ZAKOTVENÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V ČR
TRŽNÍ EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ Živnost Tento výukový materiál byl zpracován v rámci projektu EU peníze středním školám - OP VK 1.5. CZ.1.07/1.5.00/
Neziskové formy podniku -> Ekonomika a neziskový sektor Ekonomika a neziskový sektor
Obsah veřejných rozpočtů III 18. dubna 2016 doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy 21.
Církve a náboženské společnosti Jsou prospěšné pro společnost?
NO – související pojmy Legislativa: Občanský zákoník (40/1964 Sb.) Fyzická osoba (§ 7-16 O.z.) – znaky: Způsobilost k právům a povinnostem Způsobilost.
VÝUKOVÝ MATERIÁL ZPRACOVANÝ V RÁMCI PROJEKTU MODERNÍ ŠKOLA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.400/ ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193,
České konfesní právo – přehled
Správa sociálního zabezpečení
Neziskový sektor. Neziskový sektor Cílem neziskových organizací je uspokojení řady lidských potřeb: Ochrana lidských práv Ochrana přírodního prostředí.
Výzva OP VVV 02_16_032 Budování kapacit pro rozvoj škol II.
Ekonomika veřejného sektoru
PBSNPB2: Fundace: nadace a nadační fondy, (fondy), (obecně prospěšné společnosti), ústavy Organizace na pomezí: sociální družstva, církevní právnické.
BKV_ERNO: Legislativní vymezení neziskového sektoru Korporace Fundace Organizace na pomezí sektoru Jakub Pejcal Centrum pro výzkum.
Obsah veřejných rozpočtů III
Workshop Realizace politiky přípravy na stárnutí, Brno, 15. října 2015
PBSNPB2: Legislativní vymezení neziskového sektoru Korporace: spolky a pobočné spolky Jakub Pejcal ESF MU, Katedra veřejné ekonomie.
Sociální politika Předmět, metoda a prameny právní úpravy SZ
PBSNPB2: Legislativní vymezení neziskového sektoru Korporace: spolky a pobočné spolky Jakub Pejcal ESF MU, Katedra veřejné ekonomie.
Sociální politika Předmět, metoda a prameny právní úpravy SZ
Zdánlivé a neplatné manželství
Obecně o veřejné správě
Ekonomika veřejného sektoru
Svoboda vyznání Teologická etika 2 VOŠ Jabok Mgr. Zdenko Š Širka, ThD.
Subjekty obchodněprávních vztahů
ZÁKON 83/1990 Sb. ze dne 27. března 1990 o sdružování občanů
České konfesní právo – přehled
KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI
Ekonomické aspekty veřejné správy
KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu
Obecná část rozpočtového práva III
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu
ZÁKON č. 218/1949 Sb. ze dne 14. října 1949 o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem Změna: 88/1950 Sb.
Svoboda vyznání Teologická etika 2 VOŠ Jabok Mgr. Zdenko Š Širka, ThD.
Právní forma příspěvkových organizací v evropském kontextu
Obecná část rozpočtového práva III
Ekonomika veřejného sektoru
V rámci Operačního programu Zaměstnanost
Obsah veřejných rozpočtů III
Transkript prezentace:

Ekonomika veřejného sektoru Církve a náboženské společnosti

Proč by měl ekonom zkoumat oblast církví a náboženských společností? Jsou součástí veřejného sektoru, hospodaří s určitými prostředky a tedy spoluvytváří předmět studia veřejné ekonomie Utváří normy, formují preference a instituce, a tak spoluvytvářejí předmět studia ekonomické teorie

Tři přístupy ekonomie k problematice církví a náboženských společností Utilitaristický přístup – Garry S. Becker Realistický a ekonomizující přístup – Adam Smith Realistický a institucionální přístup – Walter Eucken

Náboženské kořeny sociálních politik Katolická tradiceLuteránská tradiceReformovaní protestanti (kalvinisté, puritáni) Zavedení hlavních výhod státu blahobytu (penze invalidní důchod, nemocenská, nezaměstnanost) PozděBrzyPozdě Zavedení sociální pomociVelmi pozdě (Francie 1989, Irsko 1977; Itálie, Řecko, Španělsko: dodnes žádný národní systém) Pozdě (Švédsko 1980, Dánsko 1976, Německo 1961) Časně (US 1935, UK 1948, Australia 1944) Struktura veřejného systému pomoci Dílčí (mnoho programů sociální pomoci, pokrývající odlišné skupiny a rizika) Universální, jednotná (jeden program sociální pomoci) Dílčí (mnoho programů sociální pomoci, pokrývající odlišné skupiny a rizika) Štědrost příspěvků sociální pomoci SkrovnáŠtědráSkrovná

Kritéria ovlivňující vztahy církve a státu Jaká je religiozita společnosti? Existuje státní církev, preferovaná církev či je postavení všech církví rovné? Je charakter státu světský či náboženský? Jak jsou financovány církve a náboženské společnosti?

SYSTÉM VZTAHU STÁTU A CÍRKVÍ SYSTÉM KONFESIJNÍ SYSTÉM SVĚTSKÝ (SEKULÁRNÍ) výlučnýtolerančníodlukovýkooperační s odlukou přátelskou s odlukou nepřátelskou

Stát a CNS v Evropské unii

Stát a CNS v Evropě Identifikace, kooperace, odluka Státní církev – Dánsko, Řecko, Finsko, Spojené Království Privilegovaná církev – Španělsko, Itálie, Portugalsko, Švédsko Rovnost CNS – Belgie, Německo, Francie, Irsko, Rakousko, Nizozemí

Financování církví v Evropě Stát hradí činnost CNS – Belgie, Řecko (pouze Pravoslavná církev), Církevní daň – Dánsko, Německo, Rakousko, Finsko (pouze Luterská a pravoslavná církev), Švédsko (pouze Švédská církev) Asignace – Itálie, Španělsko (pouze KC) Hospodářská samostatnost – Francie, Irsko, Portugalsko, Spojené Království

Religiozita v ČR

Podíl věřících hlásících se ke konkrétní CNS

Prameny konfesního práva v ČR Listina základních lidských práv a svobod Zákon č. 3/2002 Sb. ve znění úprav Ústavního soudu Zákon 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem Jiné zákony Vnitřní normy CNS – např. Codex iuris canonici Mezinárodní smlouvy

Úpravy Ústavního soudu (2) Registrovaná církev a náboženská společnost může navrhnout k evidenci orgán církve a náboženské společnosti nebo řeholní a jinou církevní instituci založenou v církvi a náboženské společnosti podle jejích vnitřních předpisů za účelem organizace, vyznávání a šíření náboženské víry jako právnickou osobu podle tohoto zákona. X Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.

Ministerstvo zahájí řízení o zrušení oprávnění k výkonu zvláštních práv b) pokud registrovaná církev a náboženská společnost nezveřejňuje každoročně výroční zprávu podle § 7 odst. 3, Tato úprava podle názoru Ústavního soudu zjevně nerespektuje princip proporcionality

Podnikání a jiná výdělečná činnost církve a náboženské společnosti mohou být pouze její doplňkovou výdělečnou činností a dosažený zisk smí být použit jen k naplnění cílů činnosti církve a náboženské společnosti…. X Omezování církví a náboženských společností svobodně disponovat svými legálně nabytými příjmy toliko na oblast vyznávání náboženské víry proto představuje svévolný zásah ze strany státu do soukromoprávní podstaty těchto subjektů, přičemž tento zásah zjevně není legitimován žádným relevantním veřejným zájmem; obdobná argumentace, byť ve vztahu k podnikání politických stran a nikoli církví a náboženských společností, byla Ústavním soudem (již) použita.

Právní postavení církví a náboženských společností a církevních právnických osob (CPO) Církev či náboženská společnost vzniká dobrovolným sdružováním fyzických osob Církev se stává právnickou osobou registrací, splňující podmínky uvedené v zákoně 3/2002 Sb. Církevní právnická osoba vzniká založením příslušným orgánem registrované CNS podle jejího základního dokumentu. Tento orgán pak podá návrh na evidenci církevní právnické osoby

Církevní právnické osoby základní územní jednotky (farnosti, sbory, misijní skupiny, …) Vyšší organizační složky (biskupství, konference, církevní provincie, eparchie, …) Charity a diakonie Řehole Jiné – vzdělávací instituty, kapituly, centra pro mládež či rodinu, komunity, bratrstva, atd.

Církev / Náboženská společnost Sbory, farnosti, obce Vyšší org. složky Charity a diakonie Řeholní řádyJiné CPOCELKEM% Apoštolská církev37~1~3410,83 Bratrská jednota baptistů33~~~~ 0,67 Církev adventistů sedmého dne1432~~~1452,94 Církev bratrská57~11~~681,38 Církev československá husitská29854~13086,23 Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů~~~~~00,00 Církev Křesťanská společenství49~~~~ 0,99 Církev řeckokatolická251~~~260,53 Církev římskokatolická ,49 Česká hinduistická náboženská společnost~~~~~00,00 Českobratrská církev evangelická ~~3096,26 Evangelická církev augsburského vyznání v ČR3~~~~30,06 Evangelická církev metodistická15~6~~210,43 Federace židovských obcí v České republice10~~~1110,22 Jednota bratrská18~~~~ 0,36 Křesťanské sbory35~~~~ 0,71 Luterská evangelická církev a. v. v České republice1~~~~10,02 Hnutí Hare Krišna~~~~220,04 Náboženská společnost českých unitářů3~~~~30,06 Náboženská společnost Svědkové Jehovovi160~~~~ 3,24 Novoapoštolská církev v ČR~~~~~00,00 Obec křesťanů v České republice~~~~~00,00 Pravoslavná církev v českých zemích742~5~811,64 Slezská církev evangelická augsburského vyznání2151~~270,55 Starokatolická církev v České republice18~~~~ 0,36 CELKEM ,00 % 89,700,854,703,541,21100

Zvláštní práva církví a náboženských společností Být financována podle zvláštního právního předpisu o finančním zabezpečení církví a náboženských společností. Konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky podle zvláštního právního předpisu. Pověřit osoby vykonávající duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova. Pověřit osoby vykonávající duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v ozbrojených silách České republiky. Vyučovat náboženství na státních školách podle zvláštního právního předpisu. Zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství, je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let; tím není dotčena povinnost překazit trestný čin uložená zvláštním zákonem. Zřizovat církevní školy podle zvláštního právního předpisu.

Financování církví a náboženských společností Státní příspěvek na základě zákona 218/1949 Sb. Dotace na veřejně prospěšné aktivity – především sociální služby a vzdělávání Ostatní zdroje příjmů – sbírky, dary při příležitosti církevních úkonů, výnosy z majetku

Název Počet duchov ních (přepoč tený) Platy duchovníc h Pojistné duchovníc h Platy administr ativy Pojistné administr ativy Věcné náklady Údržba církevníh o majetku CELKEM% Církev římskokatolická celkem 2 753, Českobratrská církev evangelická228, Církev československá husitská388, Slezská církev evangelická augsburského vyz.87, Pražská pravoslavná eparchie101, Moravská eparchie Pravoslavné církve53, Apoštolská církev156, Církev bratrská90, Církev řeckokatolická36, Evangelická církev augsburského vyznání v ČR11, Evangelická církev metodistická45, Jednota bratrská73, Luterská evangelická církev a.v. v ČR13, Starokatolická církev v ČR35, Federace židovských obcí v České republice36, Náboženská společnost českých unitářů3, Bratrská jednota baptistů21, Církev adventistů sedmého dne0, Ostatní církve a náboženské společnosti celkem 1 382, CELKEM 4 136, % % %

Název2005 Počet věřících na jednoho duchovního Církev římskokatolická celkem2 753,68998 Českobratrská církev evangelická228,62514 Církev československá husitská388,84256 Slezská církev evangelická augsburského vyznání87,00161 Pravoslavná církev v českých zemích155,24148 Apoštolská církev156,1729 Církev bratrská90,62110 Církev řeckokatolická36,91209 Evangelická církev augsburského vyznání v České republice11, Evangelická církev metodistická45,3860 Jednota bratrská73,2547 Luterská evangelická církev a.v. v České republice13,50401 Starokatolická církev v ČR35,0046 Federace židovských obcí v České republice36,5942 Náboženská společnost českých unitářů3,00101 Bratrská jednota baptistů21,70168 Ostatní církve a náboženské společnosti celkem1 382,91 CELKEM 4 136,59 739

Jak řešit vztahy církví a náboženských společností a státu? Diskuse: Jak řešit vztahy církví a náboženských společností a státu? Jakou roli by měly hrát církve a náboženské společnosti v české společnosti? Má stát přispívat na činnost církví či ne? Na co, v jaké míře? Jak, a zda vůbec, by mělo proběhnout majetkové vypořádání?

ekonom zkoumat oblast církví a náboženských společností? Jak by měl ekonom zkoumat oblast církví a náboženských společností? Zkoumání veřejného sektoru je aplikovanou ekonomií, spojuje lekce z pozitivní ekonomie s normativními cíly Pozitivní vs. normativní ekonomie Arts of Economics – John Neville Keynes