EVROPSKÝ JUSTIČNÍ PROSTOR PŘEDNÁŠKA Č. 1 DOBRÝ DEN

DOPORUČENÁ LITERATURA  ROZEHNALOVÁ, TÝČ, EVROPSKÝ JUSTIČNÍ PROSTOR (VE VĚCECH CIVILNÍCH), BRNO, MU 2003  V části Brusel I a ostatní nařízení možno nahradit: PRÁVNÍ FÓRUM (ČASOPIS),   CELEX (PŘES INTERNETOVÉ ZDROJE NA

OSNOVA  HISTORIE A SOUČASNOST  VYMEZENÍ NOREM  STŘETY NOREM KOMUNITÁRNÍHO PŮVODU  ŘÍZENÍ O PŘEDBĚŽNÉ OTÁZCE  PŘÍPAD LTU V. EUROCONTROL A VÝZNAM JUDIKATURY

HISTORIE  OD ZALOŽENÍ SPOLEČENSTVÍ PO MAASTRICHTSKOU SMLOUVU  OD MAASTRICHTSKÉ SMLOUVY PO AMSTERODAMSKOU SMLOUVU  OD AMSTERODAMSKÉ SMLOUVY DO DNEŠNÍCH DNŮ

OD ZALOŽENÍ PO MAASTRICHT PRÁVNÍ ZÁKLAD: článek 220 Smlouvy ES (dnes 293).  „Členské státy zahájí mezi sebou v případě potřeby jednání s cílem zajistit ve prospěch svých státních příslušníků………….  zjednodušení formalit, jimž podléhá vzájemné uznávání a výkon soudních rozhodnutí a rozhodčích nálezů“  VÝSLEDKY  JEN FORMA SMLOUVY, NIKOLI KOMUNITÁRNÍ NÁSTROJE  Bruselská úmluva o pravomoci soudů a výkonu rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních (přijata 1968, vstup v platnost 1973).  Protokol o výkladu Úmluvy o pravomoci soudů a výkonu rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních Soudním dvorem Evropských společenství).  Úmluva o právu rozhodném pro smlouvy  MIMO EU, RESP. EU V.ESVO: LUGANSKÁ ÚMLUVA O PRAVOMOCI SOUDU A VÝKONU ROZHODNUTÍ VE VĚCECH OBČANSKÝCH A OBCHODNÍCH

OD MAASTRICHTU PO AMSTERODAM  TŘI PILÍŘE  TŘETÍ PILÍŘ, MEZIVLÁDNÍ: M.J. SPOLUPRÁCE SOUDŮ VE VĚCECH CIVILNÍCH  NADÁLE FORMA MEZINÁRODNÍ SMLOUVY  VZNIK ŘADY NÁVRHŮ, NIKDY SE NESTALY PLATNÝMI SMLOUVAMI

AMSTERODAM A OBDOBÍ PO  AMSTERODAMSKÁ SMLOUVA (1997,1999 VSTUP V PLATNOST)  VYTVOŘENÍ PROSTORU BEZPEČNOSTI,SPRAVEDLNOSTI A SPOLUPRÁCE  PŘESUN CIVILNÍ SPOLUPRÁCE DO PRVÉHO PILÍŘE  ÚPRAVA V ČLÁNCÍCH 65,67,68 65,67,68  NADÁLE NIKOLI MEZINÁRODNÍ SMLOUVY, ALE KOMUNITÁRNÍ NÁSTROJE  ZVLÁŠTNÍ POSTAVENÍ VELKÉ BRITÁNIE, IRSKA A DÁNSKA  Vienna European Council 1998  TAMPERE 1999

ČLÁNEK 65 SMLOUVY ES  Opatření v oblasti justiční spolupráce v občanských věcech s důsledky na území jiné státu, přijímaná podle článku 67 a v míře nezbytné pro řádné fungování vnitřního trhu, zahrnují:  zlepšení a zjednodušení  systému doručování soudních a mimosoudních písemností do ciziny;,  spolupráce při provádění důkazů;  uznání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, včetně rozhodnutí v mimosoudních věcech;  podporu kompatibility norem členských států v oblasti kolizní a určování pravomoci;  odstraňování překážek dobrého fungování občanského soudního řízení, v případě nutnosti podporou kompatibility norem občanského práva procesního členských států. 

NORMY DE LEGE LATA  nařízení Rady (ES) č. 44/2001/ES, o příslušnosti a uznání a výkonu rozhodnutí občanských a obchodních věcech (Brusel I)  nařízení Rady (ES) č. 2201/2003/ES, o příslušnosti a uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti obou manželů k dětem a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (Brusel II)  nařízení Rady (ES) č. 1348/2000/ES, o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech  nařízení Rady(ES) č. 1206/2001/ES, o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech  nařízení Rady(ES) č. 1346/2000/ES, o úpadkových řízeních  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004, o evropském exekučním titulu pro nesporné pohledávky  Úmluva o právu rozhodném pro závazky ze smluv z  Úmluva o pravomoci soudů a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních (původní Brusel I) platící ve vztahu původní členské státy před rozšířením v roce 2004 a Dánsko  ŘADA SMĚRNIC:  Směrnice č. 2003/8/ES, o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech.  Z dalších norem majících vliv na vytváření justičního prostoru je vhodné připomenout Rozhodnutí Rady č. 2001/470/E, o vytvoření Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci.

DE LEGE FERENDA  TRANSFORMACE ŘÍM I DO NAŘÍZENÍ  ČLÁNKOVÉ ZNĚNÍ ŘÍM II – ZÁVAZKY DELIKTNÍ  Proposal for Regulation of the European Parlament and of the Council creating a European order for payment procedure

VZTAH NOREM KOMUNITÁRNÍHO A VNITROSTÁTNÍHO PŮVODU  PŘÍMÝ ÚČINEK A APLIKAČNÍ PŘEDNOST  VYPLÝVÁ ZE ZŘIZOVACÍCH DOHOD  ZDE PRAVIDELNĚ VZTAH ZMPS A NAŘÍZENÍ

VZTAH NOREM KOMUNITÁRNÍHO A MEZINÁRODNÍHO PŮVODU 1. Má být v intrakomunitárním styku použita mezinárodní smlouva (např. vzniklá dříve než norma komunitární) či norma komunitární? 1. Má být v intrakomunitárním styku použita mezinárodní smlouva (např. vzniklá dříve než norma komunitární) či norma komunitární? 2. Má se použít komunitární norma (s účinky erga omnes, jednalo se např. o Římskou smlouvu o právu rozhodném pro smlouvy) nebo mezinárodní smlouva uzavřená i členskými státy v nekomunitárním styku? ŘEŠENÍ: NENÍ OBECNÉ, PRAVIDELNĚ ŘEŠENO V SAMOTNÝCH ÚPRAVÁCH.

ŘÍZENÍ O PŘEDBĚŽNÉ OTÁZCE  VÝZNAM JEDNOTNÉ INTERPRETACE NOREM KOMUNITÁRNÍHO PŮVODU  INSTITUCIONÁLNÍ POHLED (ČLÁNEK 68)  PARAMETRY INTERPRETACE (LTU V. EUROCONTROL A DALŠÍ)

ČLÁNEK 68 ODST. 1 A 3  Článek 234 se použije pro tuto hlavu za těchto okolností a podmínek: Je-li vznesena ve věci projednávané před soudem členského státu, proti jehož rozhodnutím není podle národního práva opravného prostředku, otázka týkající se výkladu této hlavy nebo platnosti nebo výkladu aktů orgánů Společenství vydaných na základě této hlavy, tento soud se obrátí, považuje-li rozhodnutí této otázky za nezbytné k vydání rozhosudku, na Soudní dvůr s žádostí o rozhodnutí o této otázce“.  Komise nebo členský stát může požádat Soudní dvůr o rozhodnutí otázky výkladu této hlavy nebo aktů orgánů Společenství vydaných na základě této hlavy. Rozhodnutí Soudního dvora vydané na takovou žádost se nepoužijí na rozsudky soudů členských států, které nabyly právní moci.“

č. 29/76 LTU Lufttransportunternehmen GmbH and Co and CO KG v. Eurocontrol.  PROBLÉM: PROHLÁŠENÍ VYKONATELNOSTI ROZHODNUTÍ VYDANÉHO BELGICKÝM SOUDEM V NĚMECKU  PROBLÉM DOPADU ÚMLUVY  ZAZNĚLO KONSTATOVÁNÍ O METODĚ INTERPRETACE  ZAZNĚLO KONSTATOVÁNÍ O HODNOCENÍ OTÁZEK SOUKROMOPRÁVNÍCH A VEŘEJNOPRÁVNÍCH  v zájmu uniformity interpretace by tato měla být založena na společném evropském základu. Ten je vytvořen nejenom přihlédnutím k systematice a cílům Bruselské úmluvy samotné, ale vychází i z celku obecných principů jednotlivých národních právních řádů.

NA SHLEDANOU