Katedra práva Tento studijní materiál byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/ Regulace a dohled finančních trhů Dohled mezinárodně působících bankovních holdingových společností a finančních konglomerátů Ing. Dalibor Pánek

2 Nadnárodní působení bank Internacionalizace a globalizace finančních a bankovních aktivit, srůstání bank s nebankovními institucemi, vytváření konsolidovaných celků (konglomerátů) s jednou bankou (one bank company) nebo s více bankami (multi bank company). (Jinou kategorií jsou působící mezinárodní banky IBRD,EBRD,BIS,EIB). Motivem nadnárodního působení bank a ostatních finančních institucí může být mimo vlastní podnikatelskou činnost i snaha obcházení pravidel regulace a dohledu v jiných zemích,, daňové výhody, omezení kapitálových požadavků a stanovených PMR, netransparentnost transakcí. Banky bez licence – mezinárodní elektronická finanční centra jsou problém pro dohled /možnost špinavých peněz apod./

3 Principy dohledu V zemích EU je preferován princip domovské země /země původu/, věřitele poslední instance vykonává instituce v sídle banky. Princip hostitelské země ve většině ostatních států, dohled vykonává instituce země kde instituce /konglomerát/ působí, včetně věřitele poslední instance u bank. V praxi je činnost hostitelských a domovských zemí koordinována.

4 Basilejský výbor bankovního dohledu Basilejský výbor bankovního dohledu zaslal členským zemím MMF základní principy dohledu mezinárodně působících institucí /1992/: nad mezinárodní bankovní skupinou vykonává dohled domovská země na konsolidovaném základě, vztahuje se na veškeré operace na světě založení pobočky banky v zahraničí je podmíněno souhlasem domovské i hostitelské země instituce dohledu domovské země má právo na informace o mezinárodních operacích jí podléhající instituce, dohoda příslušných zemí dohled hostitelské země může uvalit restriktivní opatření na pobočku zahraniční banky (instituci), pokud není spokojen s dohledem domovské instituce

5 Regulace a dohled v mezinárodním měřítku je spojen s riziky zpoždění kroků k nápravě vlivem nekoordinovanosti a neinformovanosti instituce dohledu střet zájmů mezi zeměmi domovskými a hostitelskými vlivem prestiže banky nebo disciplínou banky tzv. dvojí pohon, vlivem výpočetní techniky možnost velmi rychlého přesunu aktiv mezi složkami holdingu a splnění tak kapitálové přiměřenosti tlak na plné využití služeb holdingu, podmiňování výhodných služeb klientům poskytnutím jiných služeb /úvěry, pojištění apod./

6 Konkurence v nedbalosti Konkurence v nedbalosti – instituce dohledu omezují dohled na svém území a nevytvářejí tlak na přechod finančních aktivit do jiných zemí /je zde registrována/. Vyskytuje se v méně vyspělých zemích, možnost praní špinavých peněz a dalších nečistých praktik, tzv. off-shore centra /Bahamy, Bermudy,Seychely, Man, Gibraltar apod./

7 Konkurence v přísnosti Konkurence v přísnosti – čím tvrdší dohled a regulace v zemi na bankovní systém, tím větší je zájem investorů /vkladatelů/ o banku a její služby. Zřízení pobočky banky z vyspělé země v méně vyspělé zemi vytváří preferenci jejího využití při principu domovské země.

8 Finanční konglomeráty Finančními konglomeráty podléhají doplňkovému dohledu nad bankami, družstevními záložnami, obchodníky s cennými papíry a pojišťovnami ve finančních konglomerátech. Dohled zahrnuje pravidla specifického dohledu nad činností těchto konsolidovaných celků. (v České republice zákon č.377/2005 Sb. o finančních konglomerátech)

9 Finanční konglomerát 1/ V čele je regulovaná osoba, která buď ovládá osobu ve finančním sektoru, nebo je osobou, která vykonává podstatný vliv v osobě ve finančním sektoru, nebo je osobou, u které většinu členů statutárních, řídicích nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období stejné osoby. 2/ V čele skupiny je osoba, která není regulovanou osobou a která ovládá alespoň jednu regulovanou osobu, přičemž činnost skupiny probíhá převážně ve finančním sektoru nebo alespoň jedna osoba ve skupině je součástí sektoru pojišťovnictví a alespoň jedna osoba ve skupině je součástí bankovního sektoru nebo sektoru investičních služeb, souhrn těchto činností ve skupině je významný.

10 Významnost v sektoru Souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností sektoru bankovního a investičních služeb ve skupině je významný, jestliže váha významnosti v sektoru pojišťovnictví přesahuje hodnotu 10% a váha významnosti v sektorech bankovním a investičních služeb přesahuje také hodnotu 10%. /výpočet z podílu součtu bilančních sum osob ve skupině celkem a osoby z příslušného sektoru/

11 Orgány dohledu vykonávající dohled nad osobami v konglomerátu, určují kdo z nich bude koordinátorem a zda je skupina finančním konglomerátem. Vycházejí ze svých informací získaných z výkonu dohledu nebo od jiných orgánů dohledu. Doplňkovým dohledem se pro účely zákona o konglomerátech rozumí sledování a regulace rizik na úrovni finančního konglomerátu. Účelem doplňkového dohledu je omezení rizik, kterým jsou vystaveny regulované osoby tím, že jsou součástí finančního konglomerátu. Doplňkovým dohledem se nenahrazuje výkon dohledu nad regulovanými osobami na individuálním a konsolidovaném základě. Doplňkovému dohledu podléhá každá regulovaná osoba ve finančním konglomerátu.

12 Koordinátor dohledu K zajištění účinného výkonu doplňkového dohledu a spolupráce mezi orgány dohledu si orgány dohledu ustanoví koordinátora. Koordinátorem je orgán dohledu, který udělil regulované osobě stojící v čele konglomerátu povolení. (pokud nestojí v čele regulovaná osoba - rozhodují hlediska stejného územního sídla konglomerátu a regulované osoby nebo významnost sektoru ve skupině) Koordinátor koordinuje shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací při běžných i mimořádných situacích na úrovni finančního konglomerátu, včetně poskytování informací významných pro výkon dohledu. Koordinátor a orgány dohledu vzájemně úzce spolupracují.

13 Rizika ve finančním systému Existence a činnost konsolidovaných celků (konglomerátů) je spojena s řadou rizik ve finančním systému. Zvyšování rizik finančními konglomeráty je ovlivňováno rozsahem činnosti a podílem ve finančním systému, který nemusí být prvkem stability systému. Systémové riziko - stabilita finančního systému může být nepříznivě ovlivněna existencí několika finančních skupin citlivých na obdobné negativní vývojové trendy finančního trhu. Dopad a rozsah ohrožení finančního systému - vyjadřuje množství finančních institucí poruchami systému zasažených a množství institucí na něž byly poruchy rozšířeny. Riziko šíření nákazy - vytváření finančních konsolidovaných celků usnadňuje šíření nákazy mezi sektory finančního trhu vlivem jejich vnitřního sektorového uspořádání.

14 Rizika ve finančním systému Přímé kanály šíření nákazy šíření mezi finančními skupinami prostřednictvím vzájemných expozic, šíření uvnitř finanční skupiny majetkovým propojením, prostřednictvím speciálních finančních obchodů (repo obchodů, finančních derivátů). Nepřímé kanály šíření nákazy v důsledku nepříznivých informací o finančním trhu, negativní očekávání účastníků finančního trhu, narušení důvěry klientů v jednom sektoru finanční skupiny.

15 Rizika ve finančním systému Riziko morálního hazardu - ovlivněno dojmem omezení podstupovaných rizik vlivem rozsahu činnosti, nevyužití všech možností ke snížení podstupovaných rizik a jejich prevence, provádění transakcí s vyšším rizikem dochází k ohrožení stability finanční skupiny, předpoklad pomoci ze strany regulátora. Riziko fúzí a akvizic – jsou spojena s rizikem při vzniku finanční skupiny, různé systémy řízení rizik ve skupině, rozdíly technologií, rozdíly managerských systémů, odlišná úroveň vnitřní kultury ve skupině.

16 Konsolidovaný dohled Ve finančním sektoru České republiky působí převážně finanční instituce kontrolované zahraničními vlastníky. Zásadní význam při výkonu dohledu finančních institucí má smluvní spolupráce mezi zahraničními regulátory a ČNB. Problematika konsolidovaného dohledu byla předmětem trvalé pozornosti a analýz evropských orgánů dohledu. Zprávu o dopadu rozdílů v sektorových předpisech pro výpočet kapitálové způsobilosti do finančních konglomerátů vydaly: CEBS a CEIOPS: Zpráva o dopadu rozdílů v sektorových předpisech o kapitálové způsobilosti do finančních konglomerátů (2007). Zdroj: