Seminární práce z IVZ III Téma: Půda Téma: Půda Michaela Petrová Jitka Procházková Hana Stará Jana Prokopová Barbora Smetanová Kateřina Šauerová.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Název šablony: Inovace v přírodopisu 52/P19/ , Vrtišková Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Název výukového materiálu: Vnější geologické děje.
Advertisements

Půdy:.
PEDOSFÉRA = půdní obal Země Vznik půdy a její složky
Evelina Wajtrova REFERÁT listopad 2012
Kvarta A Podle učebnice Ekologický přírodopis
PEDOSFÉRA.
Vznik a složení půdy Vznik půdy
PEDOSFÉRA Pedosféra je půdní kryt Země vzniklý přeměnou svrchní části litosféry působením organizmů za účasti slunečního záření, vzduchu a vody. Pedogeografie.
Úrodnost půdy, půdní druhy, půdní typy
PEDOSFÉRA PŮDA NA ZEMI.
Půdní obal ZŠ TGM Rajhrad Mgr. Zdeňka Hohnová Pedosféra.
Půdy jsou všude kolem nás.
PEDOSFÉRA – typy půd Mgr. Jana Nováková.
Elektronická učebnice - I
Planeta Země – Pedosféra
Pedosféra Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková.
Pedosféra.
Ovlivňuje vodní režim krajiny Zásoba nezbytných látek Má vliv na zdraví člověka, půdní organismy mohou zvyšovat imunitu.
PEDOSFÉRA.
PEDOSFÉRA.
VY_52_INOVACE_PŘ.9.29 –PŮDA JAKO ZRCADLO KRAJINY- pracovní list
PŮDA.
Půdní obal Země, nacházející se na povrchu litosféry.
Půda Svět práce, 6. ročník VY_32_INOVACE_322, 17. sada, SP ANOTACE
Název školy Základní škola Domažlice, Komenského 17 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu „EU Peníze školám ZŠ Domažlice“ Číslo a název.
Půda je neobnovitelný a nenahraditelný přírodní zdroj.
Pedosféra 1 Igor Dostal.
Pedosféra Filip Bordovský.
Zpracoval: ing. Pavel Králík
Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO.
PŮDY.
PEDOSFÉRA Jan Stávek 8.J.
Fyzická geografie Mgr. Ondřej Kinc Globální půdy
ZEMĚPIS 8. ročník PŮDY ČR.
PEDOLOGIE A OCHRANA PŮDY
PŮDOZNALSTVÍ.
PŮDA 10 cm půdy se vytváří 100 let.
PEDOSFÉRA ZEMĚPIS 1. ROČNÍK šm. 1. Pedosféra O půdní obal Země O vznik – přeměna svrchní části zem. kůry O význam O základní výrobní prostředek v zemědělské.
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor:Mgr. Jiří Hajn Název DUM:Pedosféra Název sady:Přírodopis – geologie Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ VY_32_Inovace_
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ AUTOR: PhDr. Milan Simon NÁZEV: VY_32_INOVACE_ S 19 TEMA: Pedosféra – půdní obal Země.
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země.
= půdní obal Země (z řeckého slova pedon = půda) - na povrchu litosféry - základní podmínka ž ivota na Zemi.
Název vzdělávacího materiálu Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Tematická oblast Fyzická geografie Datum vytvoření
Půda Anotace: Materiál je určen k výuce pracovních činností (pěstitelství) v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi o půdě, jejím vzniku.
Půda (pedologie) Půda tvoří nejsvrchnější vrstvu zemské kůry, je prostoupená vodou,vzduchem a organismy, vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola, Uherský Ostroh, okres Uherské Hradiště, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Jana Pulcová NÁZEV: VY_32_INOVACE_12_Z_04 TEMA:
Elektronické učební materiály - II. stupeň Zeměpis Autor: Mgr. Miluše Džuberová Pedosféra pastviny zemědělská půda sady.
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace, Pražská 2817, Mělník tel.: EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický.
PEDOSFÉRA VY_32_INOVACE_23_464
PEDOSFÉRA.
Pedosféra.
AUTOR: Mgr. Danuše Lebdušková NÁZEV: VY_32_INOVACE_147_ Půda
PEDOSFÉRA Přírodopis 9. třída Zpracovala: Mgr. Jana Richterová
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
půdy Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
Fyzická geografie Mgr. Ondřej Kinc Globální půdy
PEDOSFÉRA.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu OPVK
Půdy Podle velikosti částic rozlišujeme půdní druhy:
Sada 3 Rozmanitost přírody ZŠ a MŠ Dešná
Základní škola a Střední škola CREDO, o. p. s. Číslo projektu: CZ. 1
Jak zlepšit – jak změnit – lze vytvořit půdu „novou“?
VY_52_INOVACE_44_Pedosféra – učební text
Pedosféra = půda na Zemi
Pedon = půda Hlavní zdroj obživy
Půdy.
KRAJINNÁ SFÉRA Pedosféra. půdní obal Země důležitá pro růst rostlin a fotosyntézu (výroba kyslíku)
Nauka zabývající se půdami = PEDOLOGIE
KRAJINNÁ SFÉRA Pedosféra. půdní obal Země důležitá pro růst rostlin a fotosyntézu (výroba kyslíku)
Půdy.
Transkript prezentace:

Seminární práce z IVZ III Téma: Půda Téma: Půda Michaela Petrová Jitka Procházková Hana Stará Jana Prokopová Barbora Smetanová Kateřina Šauerová

Krtkův domeček Krtkův domeček images.google.cz/images?gbv=2&svnum=10&hl=cs&q=krte%C4%8Dek

Obsah: 1. Co je půda 2. Složení a vznik půdy 3. Půdní profil 4. Druhy půd 5. Živočichové v půdě 6. pH půdy - jejich vliv na organismy 7. Pěstitelství a ochrana půdy 8. Klíčová slova 9. Použitá literatura 10. Závěr

Půda Půda = je nejsvrchnější vrstva zemského povrchu, která poskytuje rostlinám živiny, vodu a prostředí pro růst kořenů Půda = je nejsvrchnější vrstva zemského povrchu, která poskytuje rostlinám živiny, vodu a prostředí pro růst kořenů Pedosféra = soubor všech půd Země Pedosféra = soubor všech půd Země Pedologie = je věda, která se zabývá vznikem půd, charakterizuje jejich vlastnosti,určuje možnosti hospodářského využití půd Pedologie = je věda, která se zabývá vznikem půd, charakterizuje jejich vlastnosti,určuje možnosti hospodářského využití půd

Složení a vznik půdy je nejsvrchnější vrstva zemského povrchu, která poskytuje rostlinám živiny, vodu a prostředí pro růst kořenů je nejsvrchnější vrstva zemského povrchu, která poskytuje rostlinám živiny, vodu a prostředí pro růst kořenů půda vzniká působením půdotvorných faktorů, které podmiňují půdotvorné procesy půda vzniká působením půdotvorných faktorů, které podmiňují půdotvorné procesy půdotvorné faktory: půdotvorné faktory: matečná hornina matečná hornina klima klima organizmy organizmy reliéf reliéf čas čas

Půdotvorné faktory Matečná hornina Matečná hornina skalní horniny a jejich zvětraliny skalní horniny a jejich zvětraliny sypké sedimenty (např. říční nebo mořské písky, spraše) sypké sedimenty (např. říční nebo mořské písky, spraše) starší půdy (půdní sedimenty) starší půdy (půdní sedimenty) je pasivním půdotvorným činitelem, na daném místě se s časem nemění a bez působení dalších faktorů se z ní půda nemůže vyvinout je pasivním půdotvorným činitelem, na daném místě se s časem nemění a bez působení dalších faktorů se z ní půda nemůže vyvinout Klima Klima přímé působení: přímé působení: změny teploty – rychlost rozkladu rostlinného opadu a odumřelých kořenů změny teploty – rychlost rozkladu rostlinného opadu a odumřelých kořenů změny intenzity srážek – intenzita promývání půdy → obsah živin změny intenzity srážek – intenzita promývání půdy → obsah živin nepřímé působení prostřednictvím vegetace nepřímé působení prostřednictvím vegetace Organismy Organismy intenzita jejich aktivity záleží na: intenzita jejich aktivity záleží na: úživnosti půdy úživnosti půdy klimatu klimatu

Podmínky půdotvorného procesu Reliéf Reliéf největší význam má: největší význam má: výšková poloha výšková poloha svažitost svažitost expozice - vystavení vlivu povětrnostních jevů, apod. expozice - vystavení vlivu povětrnostních jevů, apod. terénní deprese terénní deprese ovlivňuje provlhčení půdy a její teplotu ovlivňuje provlhčení půdy a její teplotu Čas Čas čas nutný k průběhu dějů čas nutný k průběhu dějů &gbv=2

Půdní profil Lze poměrně běžně nalézt v přírodě. Doprovázejí lidské stavby, při nichž jsou nutné zemní úpravy ve smyslu různých výkopů. Můžeme na nich studovat půdní mozaiku, tzn. změnu půdního pokryvu v horizontálním směru v závislosti na měnících se podmínkách. Lze poměrně běžně nalézt v přírodě. Doprovázejí lidské stavby, při nichž jsou nutné zemní úpravy ve smyslu různých výkopů. Můžeme na nich studovat půdní mozaiku, tzn. změnu půdního pokryvu v horizontálním směru v závislosti na měnících se podmínkách

Pozorujeme-li půdu v čerstvě vykopané stavební jámě, můžeme rozpoznat více či méně zřetelné horizontální vrstvení. Tyto vrstvy se označují jako půdní horizonty. Mezi důležité diagnostické charakteristiky horizontů patří jejich barva. Pozorujeme-li půdu v čerstvě vykopané stavební jámě, můžeme rozpoznat více či méně zřetelné horizontální vrstvení. Tyto vrstvy se označují jako půdní horizonty. Mezi důležité diagnostické charakteristiky horizontů patří jejich barva. Tři základní horizonty: Tři základní horizonty: A - humusový horizont A - humusový horizont B - metamorfický horizont B - metamorfický horizont C - půdotvorný substrát C - půdotvorný substrát

1. Horizont A - humusový horizont - je obvykle mocný asi 10 až 20 cm - je většinou sypký - je více či méně bohatý na humus - má většinou tmavě hnědou až černou barvu - dostatečně zásobován vzduchem, vodou a tepelnou energií - obsahuje velký podíl mineralizovaných organických energií - obsahuje velký podíl mineralizovaných organických látek - je prostředím, v němž žije většina půdních organismů - v této vrstvě je nejsilněji zvětralý anorganický materiál. - je prorostlý množstvím rostlinných kořenů látek - je prostředím, v němž žije většina půdních organismů - v této vrstvě je nejsilněji zvětralý anorganický materiál. - je prorostlý množstvím rostlinných kořenů

2. Horizont B - metamorfický horizont - má pevnější strukturu - jeho barva je žlutavá, rezavá, červená až hnědá - obohacený o jíl - obsahuje méně organických látek - anorganické látky nejsou tak silně zvětralé jako v horizontu A - označuje se také jako obohacený horizont, pokud jsou v horizontu A - označuje se také jako obohacený horizont, pokud jsou rozpuštěné rozpuštěné látky z horizontu A přemisťovány vodou směrem dolů - v horizontu B probíhá vnitropůdní chemické zvětrávání - kořeny hluboce kořenících rostlin sahají až do této látky z horizontu A přemisťovány vodou směrem dolů - v horizontu B probíhá vnitropůdní chemické zvětrávání - kořeny hluboce kořenících rostlin sahají až do této vrstvy vrstvy

3. Horizont C - půdotvorný substrát - nejspodnější partie půdního profilu - surová půda - skládá se z rozlámané a zvětralé horniny- matečná hornina (výchozí materiál pro tvorbu půdy) hornina (výchozí materiál pro tvorbu půdy) Na základě podrodného složení půdního profilu rozlišujeme půdní typy.

Výšková stupňovitost půd: Výšková stupňovitost půd: - mění se s nadmořskou výškou nivní půdy - roviny podél řek lužní půdy - dále do vodních toků černozemě - vyvinuly se na spraších v nejsušších a nejteplejších místech hnědozemě - úrodné zemědělské půdy s vyššími srážkami v nížinných pahorkatinách hnědá lesní půda - nejčastější, zvětráváním se uvolnily sloučeniny železa podzoly - chladné podnebí a vysoké srážky Výšková stupňovitost půd: - mění se s nadmořskou výškou nivní půdy - roviny podél řek lužní půdy - dále do vodních toků černozemě - vyvinuly se na spraších v nejsušších a nejteplejších místech hnědozemě - úrodné zemědělské půdy s vyššími srážkami v nížinných pahorkatinách hnědá lesní půda - nejčastější, zvětráváním se uvolnily sloučeniny železa podzoly - chladné podnebí a vysoké srážky

Zde můžeme pozorovat barevnou půdu - žlutá, červená,hnědá… Barevnost půdy je dána jejím složením. Podle toho, jaké prvky a jaké minerální, organické a anorganické látky jsou v ní obsaženy.

Druhy půd je dán podle zrnitosti (velikosti částic):1,půdní skelet = zrna>2mm je dán podle zrnitosti (velikosti částic):1,půdní skelet = zrna>2mm 2,jemnozem = zrna<2mm 2,jemnozem = zrna<2mm A) Písčitá půda = lehká,lehce obdělávatelné (nedostatek jílových částic),jsou provzdušněné,dobře propustné pro vodu a mají málo humusu. A) Písčitá půda = lehká,lehce obdělávatelné (nedostatek jílových částic),jsou provzdušněné,dobře propustné pro vodu a mají málo humusu. Výskyt: na pískovcích Výskyt: na pískovcích

B) Hlinitá půda = středně těžká,středně obdělávatelné (mají téměř stejný podíl písku i jílových částic),bývají hluboké a zemědělsky výhodné. B) Hlinitá půda = středně těžká,středně obdělávatelné (mají téměř stejný podíl písku i jílových částic),bývají hluboké a zemědělsky výhodné. Výskyt: v nížinách Výskyt: v nížinách C) Jílovitá půda = těžká,nesnadno obdělávatelné (nadbytek jílovitých částic),špatně propouští vodu i vzduch (velká část vody je vázaná jílovitými částicemi a tím je pro rostliny nepřístupná). C) Jílovitá půda = těžká,nesnadno obdělávatelné (nadbytek jílovitých částic),špatně propouští vodu i vzduch (velká část vody je vázaná jílovitými částicemi a tím je pro rostliny nepřístupná). Jilovitá Hlinitá

Život v půdě Jaké živočichy žijící v půdě znáte?

O životu v půdě můžeme přemýšlet jako o základně pyramidy. Čím je základna širší (větší množství a rozmanitost miniaturních tvorečků), tím více rostlin je schopna uživit. Čím více rostlin je uživeno, tím širší je druhé rostlinné patro. Takže širší a spokojenější může být i třetí patro- hmyzí, a čtvrté nejvyšší ale nejužší patro- živočišné (tudíž i člověčí). O životu v půdě můžeme přemýšlet jako o základně pyramidy. Čím je základna širší (větší množství a rozmanitost miniaturních tvorečků), tím více rostlin je schopna uživit. Čím více rostlin je uživeno, tím širší je druhé rostlinné patro. Takže širší a spokojenější může být i třetí patro- hmyzí, a čtvrté nejvyšší ale nejužší patro- živočišné (tudíž i člověčí).

Žížala obecná je kroužkovec euroasijského kontinentu. Dorůstá délky přibližně 9 až 30 cm. Její příbuzní však mohou dosahovat mnohem větších rozměrů. Žížala obecná je kroužkovec euroasijského kontinentu. Dorůstá délky přibližně 9 až 30 cm. Její příbuzní však mohou dosahovat mnohem větších rozměrů. Vyskytuje se většinou v zásaditých nebo neutrálních půdách. Vyskytuje se většinou v zásaditých nebo neutrálních půdách. Půdy kyselé nevyhovují jejímu měkkému tělu. Půdy kyselé nevyhovují jejímu měkkému tělu. Potravou je pro ní země obsahující organické látky, spadlé listí nebo drobní uhynulí živočichové Potravou je pro ní země obsahující organické látky, spadlé listí nebo drobní uhynulí živočichové Užitek: Žížaly přispívají svojí činností k vytváření humusu, čímž zvyšují úrodnost půdy. Obracejí ji, provrtávají chodbami a hnojí svými výkaly. Užitek: Žížaly přispívají svojí činností k vytváření humusu, čímž zvyšují úrodnost půdy. Obracejí ji, provrtávají chodbami a hnojí svými výkaly. Žížala obecná

Krtek obecný Na světě žije kolem 20 druhů krtků. Krtek obecný tráví většinu svého života pod zemí. Každý den si hloubí nové podzemní chodby široké asi 5 cm. Vyrytou zeminu vyhazuje na povrch v podobě známých krtinců¨. Na světě žije kolem 20 druhů krtků. Krtek obecný tráví většinu svého života pod zemí. Každý den si hloubí nové podzemní chodby široké asi 5 cm. Vyrytou zeminu vyhazuje na povrch v podobě známých krtinců¨. Užitek: prokypření půdy Užitek: prokypření půdy

Nitěnka větší Cvrček polní dosahuje velikosti 2 až 2,5 cm. Na mezích a prosluněných svazích si sameček vyhrabává podzemní chodbičky, u kterých "zpívá". Zvuky vyluzuje třením předních křídel o sebe. Zpěvem sameček zahání rivaly a láká samičky k páření. Oplozená samička klade pod zemí asi 600 vajíček, larvy pak přezimují každá ve své chodbičce. Cvrček je všežravec, i když rostlinná potrava patrně převládá. t urfoto.cz t urfoto.cz

Krtonožka obecná Ponrava – larva chrousta Rousnice

pH půdy Relativní kyselost nebo zásaditost půdy se měří obecně uznávanou pH stupnicí. Relativní kyselost nebo zásaditost půdy se měří obecně uznávanou pH stupnicí. Tvoří ji hodnoty pH od 0 (absolutní kyselost) do 14 (absolutní zásaditost), neutrálním bodem je pH 7. Tvoří ji hodnoty pH od 0 (absolutní kyselost) do 14 (absolutní zásaditost), neutrálním bodem je pH 7. Pro většinu rostlin jsou ideální hodnoty od 5.7 do 6.7, pěstovat se však dají i v půdě s hodnotami mezi 4.5 a 7.5. Pro většinu rostlin jsou ideální hodnoty od 5.7 do 6.7, pěstovat se však dají i v půdě s hodnotami mezi 4.5 a 7.5. Silně alkalické půdy s hodnotou pH 8 a vyšší se v přírodě prakticky nevyskytují, podobně jako extrémně kyselé půdy s nižší hodnotou než 3. Silně alkalické půdy s hodnotou pH 8 a vyšší se v přírodě prakticky nevyskytují, podobně jako extrémně kyselé půdy s nižší hodnotou než 3. Hodnota pH půdy či substrátu je měřítkem jejich zásobování živinami. Hodnota pH půdy či substrátu je měřítkem jejich zásobování živinami.

Kyselá půda Kyselá půda (pH ) obsahuje málo vápníku, rostliny nemohou dobře přijímat některé živiny. Kyselá půda (pH ) obsahuje málo vápníku, rostliny nemohou dobře přijímat některé živiny. V přírodě rostou v kyselých půdách šťovík menší, vrbovka úzkolistá, sedmikráska chudobka, jitrocel nebo pryskyřník plazivý. V přírodě rostou v kyselých půdách šťovík menší, vrbovka úzkolistá, sedmikráska chudobka, jitrocel nebo pryskyřník plazivý. Silně kyselé půdy (pH ) vyžadují azalky, většina rododendronů, vřesy a vřesovce. Silně kyselé půdy (pH ) vyžadují azalky, většina rododendronů, vřesy a vřesovce. Slabě kyselá půda (pH ) vyhovuje většině ovocných dřevin, jahodám, bramborám a některým zeleninám. Daří se na nich také růže a většina trav pro trávníky. Slabě kyselá půda (pH ) vyhovuje většině ovocných dřevin, jahodám, bramborám a některým zeleninám. Daří se na nich také růže a většina trav pro trávníky. Kyselé půdy se snadno zpracovávají. Zmírnění kyselosti lze dosáhnout vápněním ( na podzim) a dobrým odvodněním. Kyselé půdy se snadno zpracovávají. Zmírnění kyselosti lze dosáhnout vápněním ( na podzim) a dobrým odvodněním.

Zásadité půdy V půdách zásaditých (pH ) s nadbytkem vápníku rostou v přírodě jetel, řepík, pelyněk ladní, konopáč, trávnice. V půdách zásaditých (pH ) s nadbytkem vápníku rostou v přírodě jetel, řepík, pelyněk ladní, konopáč, trávnice. Alkalická půda je vhodná pro karafiáty, zimní fialy, ostrožky, košťálovou zeleninu a mnohé alpinky. Alkalická půda je vhodná pro karafiáty, zimní fialy, ostrožky, košťálovou zeleninu a mnohé alpinky. Největší nevýhodou půd s vysokými hodnotami pH je snížený obsah stopových prvků (mangan, železo, bór) působících jako katalyzátory různých přírodních pochodů, např. fotosyntézy. Jaká hodnota pH je optimální, závisí téměř u všech zahradních kultur na druhu půdy, nikoli na druhu rostlin, které v ní rostou. V zásadě platí, že pro lehčí půdy jsou doporučovány nižší a pro těžší půdy vyšší hodnoty pH. Největší nevýhodou půd s vysokými hodnotami pH je snížený obsah stopových prvků (mangan, železo, bór) působících jako katalyzátory různých přírodních pochodů, např. fotosyntézy. Jaká hodnota pH je optimální, závisí téměř u všech zahradních kultur na druhu půdy, nikoli na druhu rostlin, které v ní rostou. V zásadě platí, že pro lehčí půdy jsou doporučovány nižší a pro těžší půdy vyšší hodnoty pH.

Práce na poli pole se v průběhu roku mění pole se v průběhu roku mění ornice je vrchní obdělávaná část půdy ornice je vrchní obdělávaná část půdy po zasetí plodiny je pole dále obděláváno po zasetí plodiny je pole dále obděláváno proti plevelům a chorobám se někdy používají různé chemické látky proti plevelům a chorobám se někdy používají různé chemické látky o pole se pečuje až do doby, kdy plodina uzraje o pole se pečuje až do doby, kdy plodina uzraje pak se plodiny sklízejí, nastanou žně pak se plodiny sklízejí, nastanou žně

Obdělávání půdy půda se hnojí, aby byla úrodná půda se hnojí, aby byla úrodná na poli se provádí orba, kdy se půda obrací, promíchává a kypří na poli se provádí orba, kdy se půda obrací, promíchává a kypří obracení půdy zajišťuje zapracování humusu a přemísťování živin do horních vrstev obracení půdy zajišťuje zapracování humusu a přemísťování živin do horních vrstev pole zemědělci orají napříč svahu, aby stékající voda půdu neodnášela pole zemědělci orají napříč svahu, aby stékající voda půdu neodnášela

Hnojení hnojením se půdě dodávají živiny, které ztratila při sklizni hnojením se půdě dodávají živiny, které ztratila při sklizni hnojiva mohou být buď přírodní nebo umělá hnojiva mohou být buď přírodní nebo umělá půdě nejlépe prospívají hnojiva přírodní (chlévská mrva, kompost) půdě nejlépe prospívají hnojiva přírodní (chlévská mrva, kompost) hnojiva je třeba používat ve správných dávkách,aby nedošlo k přehnojení hnojiva je třeba používat ve správných dávkách,aby nedošlo k přehnojení

Humus nejúrodnější část půd nejúrodnější část půd tmavě zbarvený tmavě zbarvený vytváří se činností rostlin a živočichů a z jejich odumřelých těl vytváří se činností rostlin a živočichů a z jejich odumřelých těl čím je humusu v půdě více, tím je půda tmavší a úrodnější čím je humusu v půdě více, tím je půda tmavší a úrodnější

Ochrana půd ornici před stavbou odvézt na jiné vhodné místo ornici před stavbou odvézt na jiné vhodné místo stavby plánovat na méně hodnotných půdách stavby plánovat na méně hodnotných půdách správně obdělávat půdu správně obdělávat půdu používat přirozená hnojiva používat přirozená hnojiva omezovat používání chemických látek omezovat používání chemických látek

Ničení půd půda se ničí dolováním a stavbami půda se ničí dolováním a stavbami mnoho škodlivých látek se dostává do půdy z průmyslu a dopravy mnoho škodlivých látek se dostává do půdy z průmyslu a dopravy proti plevelům, chorobám a škůdcům se často bojuje jedovatými chemickými látkami proti plevelům, chorobám a škůdcům se často bojuje jedovatými chemickými látkami škodliviny, které jsou vypouštěny do vzduchu jako plyny nebo prach, jsou odtud přenášeny deštěm do půdy škodliviny, které jsou vypouštěny do vzduchu jako plyny nebo prach, jsou odtud přenášeny deštěm do půdy

Ekologické zemědělství je založeno na hospodaření bez použití chemických látek je založeno na hospodaření bez použití chemických látek hnojí se jen přírodními hnojivy (chlévská mrva) hnojí se jen přírodními hnojivy (chlévská mrva) nepoužívají se hnojiva chemická nepoužívají se hnojiva chemická podporují se přirození nepřátelé škůdců (zpěvní ptáci, draví ptáci) podporují se přirození nepřátelé škůdců (zpěvní ptáci, draví ptáci) můžeme se zapojit např. přikrmováním ptáků v zimě, vyvěšováním budek atd. můžeme se zapojit např. přikrmováním ptáků v zimě, vyvěšováním budek atd.

Klíčová slova Půda – pedosféra, pedologie Půda – pedosféra, pedologie Vznik půdy - faktory, které ji ovlivňují Vznik půdy - faktory, které ji ovlivňují Půdní profil Půdní profil Půdní druhy - písčité, jílovité, hlinité Půdní druhy - písčité, jílovité, hlinité Živočichové v půdě Živočichové v půdě Zásadité a kyselé půdy Zásadité a kyselé půdy Využití půdy - humus, ornice, orba, hnojivo Využití půdy - humus, ornice, orba, hnojivo Ochrana půdy x ničení půdy Ochrana půdy x ničení půdy

Použitá literatura seminar/7.pedosfera.doc seminar/7.pedosfera.doc seminar/7.pedosfera.doc seminar/7.pedosfera.doc Člověk a příroda – učebnice pro integrovanou výuku Člověk a příroda – učebnice pro integrovanou výuku Půda, nakl. Fraus, Plzeň 2005, ISBN X Půda, nakl. Fraus, Plzeň 2005, ISBN X

Foto a obrázky: OSMÝ SLAJD: ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1560&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter= OSMÝ SLAJD: ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1560&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter= ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1560&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1560&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter PATNÁCTÝ SLAJD: ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1625&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter= PATNÁCTÝ SLAJD: ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1625&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter= ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1625&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1625&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter SEDMNÁCTÝ SLAJD: ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1641&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter= SEDMNÁCTÝ SLAJD: ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1641&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter= ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1641&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1641&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter

24. SLAJD: ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1682&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter= 24. SLAJD: ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1682&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter= ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1682&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1682&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter 34 SLAJD: ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1751&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter= 34 SLAJD: ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1751&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter= ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1751&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1751&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter 35 SLAJD: ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1747&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter= 35 SLAJD: ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1747&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter= ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1747&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter ge.aspx?Tree=1&TreeNode=6&Crs=43&CrsNode=1747&Author =False&Filter=All,&Subsite=Courses&LmsSkin=EduZone&Site= BV&MultimediaFilter

JÍLOVITÁ PŮDA: sTHrQHwJIebatM2abKP%2Bestk73s4HDjwfWf1WbrJJp%2Bs%0At36qr E%2ByL/E0lsCkFJYIadnpngczwC8nAxQ3VHM2jiwycWMtsg3XMo6lWc 0b2Q6oZhRDF/R/DQ%2BM%0AxV%2BQOeuhSY0HhGaAFBQ8FX%2Bi xxUMVkTJe2Gg6Bpk40rV1Wnxsd/suqKqLi/77GDefK%2BG0/v8Wbnv% 0A15iv2x09/pxTBJhkY%2BZkVmBBrlRxsZjhHN8BKIpXTA%3D%3D%0 A&s=img JÍLOVITÁ PŮDA: sTHrQHwJIebatM2abKP%2Bestk73s4HDjwfWf1WbrJJp%2Bs%0At36qr E%2ByL/E0lsCkFJYIadnpngczwC8nAxQ3VHM2jiwycWMtsg3XMo6lWc 0b2Q6oZhRDF/R/DQ%2BM%0AxV%2BQOeuhSY0HhGaAFBQ8FX%2Bi xxUMVkTJe2Gg6Bpk40rV1Wnxsd/suqKqLi/77GDefK%2BG0/v8Wbnv% 0A15iv2x09/pxTBJhkY%2BZkVmBBrlRxsZjhHN8BKIpXTA%3D%3D%0 A&s=img sTHrQHwJIebatM2abKP%2Bestk73s4HDjwfWf1WbrJJp%2Bs%0At36qr E%2ByL/E0lsCkFJYIadnpngczwC8nAxQ3VHM2jiwycWMtsg3XMo6lWc 0b2Q6oZhRDF/R/DQ%2BM%0AxV%2BQOeuhSY0HhGaAFBQ8FX%2Bi xxUMVkTJe2Gg6Bpk40rV1Wnxsd/suqKqLi/77GDefK%2BG0/v8Wbnv% 0A15iv2x09/pxTBJhkY%2BZkVmBBrlRxsZjhHN8BKIpXTA%3D%3D%0 A&s=img sTHrQHwJIebatM2abKP%2Bestk73s4HDjwfWf1WbrJJp%2Bs%0At36qr E%2ByL/E0lsCkFJYIadnpngczwC8nAxQ3VHM2jiwycWMtsg3XMo6lWc 0b2Q6oZhRDF/R/DQ%2BM%0AxV%2BQOeuhSY0HhGaAFBQ8FX%2Bi xxUMVkTJe2Gg6Bpk40rV1Wnxsd/suqKqLi/77GDefK%2BG0/v8Wbnv% 0A15iv2x09/pxTBJhkY%2BZkVmBBrlRxsZjhHN8BKIpXTA%3D%3D%0 A&s=img HLINITÁ PŮDA: MzLK56WG3Wj5ooUDXImT8%2Bmm245J3fO9lX6kyszWbPW5a%0AER Ta9ODSKPApUn1vV4SM44gbV2M5Ed2IEjyRRrT1NxmcaAVRRrfioYfpIn Bly3%2Bquw41tsqyTOdp%0APE/QIgwR4wt048//XWOrpQfhpMKya4j22 TY%2Bw/P2VHn29lnuGsefji%2BHjlJWVR/vc24GHqnuyk/u%0AdY8iukR JfAnjiAKE%2BVIyCgX/AShjSM8%3D%0A&s=img HLINITÁ PŮDA: MzLK56WG3Wj5ooUDXImT8%2Bmm245J3fO9lX6kyszWbPW5a%0AER Ta9ODSKPApUn1vV4SM44gbV2M5Ed2IEjyRRrT1NxmcaAVRRrfioYfpIn Bly3%2Bquw41tsqyTOdp%0APE/QIgwR4wt048//XWOrpQfhpMKya4j22 TY%2Bw/P2VHn29lnuGsefji%2BHjlJWVR/vc24GHqnuyk/u%0AdY8iukR JfAnjiAKE%2BVIyCgX/AShjSM8%3D%0A&s=img MzLK56WG3Wj5ooUDXImT8%2Bmm245J3fO9lX6kyszWbPW5a%0AER Ta9ODSKPApUn1vV4SM44gbV2M5Ed2IEjyRRrT1NxmcaAVRRrfioYfpIn Bly3%2Bquw41tsqyTOdp%0APE/QIgwR4wt048//XWOrpQfhpMKya4j22 TY%2Bw/P2VHn29lnuGsefji%2BHjlJWVR/vc24GHqnuyk/u%0AdY8iukR JfAnjiAKE%2BVIyCgX/AShjSM8%3D%0A&s=img MzLK56WG3Wj5ooUDXImT8%2Bmm245J3fO9lX6kyszWbPW5a%0AER Ta9ODSKPApUn1vV4SM44gbV2M5Ed2IEjyRRrT1NxmcaAVRRrfioYfpIn Bly3%2Bquw41tsqyTOdp%0APE/QIgwR4wt048//XWOrpQfhpMKya4j22 TY%2Bw/P2VHn29lnuGsefji%2BHjlJWVR/vc24GHqnuyk/u%0AdY8iukR JfAnjiAKE%2BVIyCgX/AShjSM8%3D%0A&s=img PÍSČITÁ PŮDA: 7uAm4kVCfNtGG5Im76zs128I29HrA8961HG2kbP6LcO1%0AaFPweimKj BC1qIrWDQhJ/4ImPWJcMTZNE419wAB3TMYitcGzBzAh5EKezoDGDfQ Su6fFZtb%2BJ9qj%0AH8gr52ShFJkL8VedNx1kGp3NYJLtH9Xl9ft3SM2 oOD9yaL6avU3d7fBx8aM7lZuX3Xbqrm6/re%2Bf%0Ax5qIeUWqUkjJK8 7tUpn2DKr8AYveUTk%3D%0A&s=img PÍSČITÁ PŮDA: 7uAm4kVCfNtGG5Im76zs128I29HrA8961HG2kbP6LcO1%0AaFPweimKj BC1qIrWDQhJ/4ImPWJcMTZNE419wAB3TMYitcGzBzAh5EKezoDGDfQ Su6fFZtb%2BJ9qj%0AH8gr52ShFJkL8VedNx1kGp3NYJLtH9Xl9ft3SM2 oOD9yaL6avU3d7fBx8aM7lZuX3Xbqrm6/re%2Bf%0Ax5qIeUWqUkjJK8 7tUpn2DKr8AYveUTk%3D%0A&s=img 7uAm4kVCfNtGG5Im76zs128I29HrA8961HG2kbP6LcO1%0AaFPweimKj BC1qIrWDQhJ/4ImPWJcMTZNE419wAB3TMYitcGzBzAh5EKezoDGDfQ Su6fFZtb%2BJ9qj%0AH8gr52ShFJkL8VedNx1kGp3NYJLtH9Xl9ft3SM2 oOD9yaL6avU3d7fBx8aM7lZuX3Xbqrm6/re%2Bf%0Ax5qIeUWqUkjJK8 7tUpn2DKr8AYveUTk%3D%0A&s=img 7uAm4kVCfNtGG5Im76zs128I29HrA8961HG2kbP6LcO1%0AaFPweimKj BC1qIrWDQhJ/4ImPWJcMTZNE419wAB3TMYitcGzBzAh5EKezoDGDfQ Su6fFZtb%2BJ9qj%0AH8gr52ShFJkL8VedNx1kGp3NYJLtH9Xl9ft3SM2 oOD9yaL6avU3d7fBx8aM7lZuX3Xbqrm6/re%2Bf%0Ax5qIeUWqUkjJK8 7tUpn2DKr8AYveUTk%3D%0A&s=img

Závěr Každý člověk žijící na naši Každý člověk žijící na naši planetě by si měl uvědomit planetě by si měl uvědomit hodnotu půdy, která je hodnotu půdy, která je nezbytnou podmínku života na nezbytnou podmínku života na Zemi. Je jedna z těch, která Zemi. Je jedna z těch, která nás drží při životě, skrze ní nás drží při životě, skrze ní získáváme vše, co pro život získáváme vše, co pro život potřebujeme!!!!!!!!!! potřebujeme!!!!!!!!!!

Děkujeme za pozornost