Dějepis 7. ročník Doba Jiřího z Poděbrad

Situace v zemích Koruny české Země Koruny české (Čechy, Morava, Slezko, Lužice) se v první polovině 15.století = = doba zmatků, bojů, nenávisti Království rozpolceno kvůli způsobu přijímání svátosti Menšinový katolíci chtějí na český trůn Zikmunda, jsou v trvalé opozici Katolická církev přišla o moc a majetek, který sekularizovala šlechta a města.

Kdo proti sobě stojí? Lužice, Slezko jsou oporou Zikmunda Moravskému markrabství vládne Albrecht Rakouský. Opačný tábor tvoří stoupenci KALICHA a dědici učení Jana Husa. Rozhodující postavení v tomto táboře zaujímaly husitské svazy. Hlavními postavami kališníků Prokop Holý a teolog Jan Rokycana.

Basilejská kompaktáta I. Proti nim stojí celá Evropa v čele s římskokatolickou církví. Křížové výpravy proti husitům ztroskotávají až je církev donucena k jednání v Basileji (1433) 1436 jsou uzavřeny dohody zvané kompaktáta. Tyto jim zaručují splnění jejich požadavků Zprostředkování tohoto jednání se ujal Zikmund a tím si zajistil krátkou vládu v Čechách. Umřel záhy 1437.

Basilejská kompaktáta II. byla symbolem výsledku husitských válek jednání, základní dohoda mezi husitskými stranami a basilejským koncilem. Kompaktáta přinesla ukončení husitské revoluce a nastolení stavu koexistence “dvojího lidu” v jednom království – katolíků a utrakvistů (katolíků a kališníků)

Jejich přijetí bylo výsledkem dlouhodobého jednání a poznání, že husitské Čechy nelze zničit zbraní Zároveň uzavřel koncilem nepovolenou smlouvu s Táborem. Kompaktáta umožnila mír mezi husitskými Čechy a ostatními evropskými národy, zavedení kališnické církve v Čechách a na Moravě v oslabené formě souhlasila i se zněním dalších článků Čtyř artikulů pražských.

Význam BK Politický význam kompaktáty byl nesmírný; zavedla princip náboženské tolerance (každý člověk se mohl rozhodnout pro katolickou či kališnickou konfesi), pacifikovala zemi a právní řád V Čechách měla kompaktáta platnost zemského zákona.

Připomenutí Čtyři pražské artikuly Politický program umírněného křídla husitů z roku 1420. Staly se základním zákonem husitského hnutí. Požadovaly svobodné hlásání slova Božího, přijímání pod obojí, konec světského panování kněží a rovné trestání těžkých hříchů.

Dobové prameny-Text z několika starých rukopisů uveřejnil roku 1844 František Palacký v Archivu českém III, 213-216. Jde patrně o text z počátku července 1420. Najprvé: aby slovo Božie po království Českém svobodně a bez překážky bylo kázáno; Druhé: aby velebná svátost těla a krve Božie pod oběma zpósobama svobodně byla dávána; Třetí, že mnozí kněžie a mnišie světským právem panují… aby takovým kněžím to neřádné panovánie odjato… aby… příkladně živi byli a navedeni k stavu Kristovu a apoštolskému; Čtvrté, aby všichni hřiechové smrtedlní a zvláště zjevní… v každém stavu byli stavováni a kaženi.

Jiří z Poděbrad zvaný HUSITSKÝ KRÁL 1458 - 1471

Z jeho života Kališnický šlechtic V bitvě u Lipan bojoval proti husitům Stal se správcem Českého království za nezletilého Ladislava Pohrobka V zemi rozvrácené husitskými válkami zavedl pořádek Když v 17 letech náhle zemřel Ladislav Pohrobek, byl Jiří z Poděbrad zvolen českým králem /1458/

Z jeho života Kališnický šlechtic V bitvě u Lipan bojoval proti husitům Stal se správcem Českého království za nezletilého Ladislava Pohrobka V zemi rozvrácené husitskými válkami zavedl pořádek Když v 17 letech náhle zemřel Ladislav Pohrobek, byl Jiří z Poděbrad zvolen českým králem /1458/

• Jiří z Poděbrad vládl přísně a moudře • snažil se udržet v zemi mír mezi katolíky a nekatolíky, mezi zemany a pány, mezi pány a městy PŘÍSAHA PŘED KORUNOVACÍ

• někteří šlechtici se proti králi postavili a spojili se s uherským králem Matyášem • král Matyáš vytáhl s vojskem proti Jiřímu z Poděbrad • ještě před bitvou české vojsko Matyáše zajalo, král Jiří s ním uzavřel mír a propustil ho • král Matyáš porušil mír, dal se prohlásit českým králem a odtrhl od Čech Moravu a Slezsko JIŘÍ Z PODĚBRAD NAD OBKLÍČENÝM VOJSKEM

• Jiří z Poděbrad vyslal poselstvo k evropským panovníkům s návrhem, aby se všechny spory řešily jednáním, ne válkami • jeho návrh nebyl přijat • také spory s uherským králem se nepodařilo vyřešit • před smrtí doporučil za nového krále Vladislava Jagellonského

KRESBA Z ROKU 1607 PEČEŤ JIŘÍHO Z PODĚBRAD

Úkol: Zjisti, proč Ladislav Pohrobek náhle zemřel. Co sledovala mírová poselstva Jiřího z Poděbrad? Kdo o těchto cestách napsal paměti? (jméno autora a celý název díla)

OPAKOVÁNÍ 1) Který král vládl před Jiřím z Poděbrad? Ladislav Pohrobek 2) Jaký původ měl Jiří z Poděbrad? Měl šlechtický původ. 3) S kým se spojili odpůrci Jiřího z Poděbrad? Spojili se s uherským králem Matyášem. 4) Proč vyslal poselstvo k evropským panovníkům? Navrhl mírové řešení všech sporů. 5) Kdo byl nástupcem Jiřího z Poděbrad na českém trůnu? Vladislav Jagellonský

závěr Papež vyhlásil proti Jiřímu křížovou válku (vedl ji uherský král Matyáš Korvín) Roku 1471 uprostřed bojů Jiří nečekaně zemřel Na český trůn podle předchozích úmluv nastoupil polský královský rod JAGELLONCI

Řešení: Ladislav onemocněl leukémií. Jiří chtěl přimět evropské panovníky k mírovým jednáním a smlouvám, že nepovedou proti sobě války. Rytíř Václav Šašek z Bířkova „Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu z Čech až na konec světa“.