Kalendář a jeho vývoj
Římský kalendář 10 měsíců a 304 dnů Začínalo se Martiusem (obdoba března) Přes zimu se dny nepočítaly
Vývoj v čase Postupem doplněny 2 měsíce Januarius, Februarius Februarius – poslední 355 dní Mercedonius – vložen jednou za 4 roky Martius Aprilis Maius Iunius Quintilis Sextilis September October November December Januarius Februarius
Juliánský kalendář Původní kalendář byl nepraktický Reformu inicioval Julius Caesar Nový kalendář 365 dní Jednou za 3 roky 366 Quintilis – na počest císaře přejmenován na Iulius
Změna kalendáře- Augustus Přestupný rok jednou za 3 roky neseděl Císař Augustus inicioval změnu Přestupný rok jednou za 4 roky Na jeho počest Sextilis přejmenován na August Měsíc August od té doby má 31 dní, sebralo se Februariu
Gregoriánský kalendář V 16. století přestaly vhodně časově vycházet Velikonoce Ani předchozí kalendář nebyl zcela přesný Došlo k posunu o 10 dní, než jak by bylo správně dle Slunce Papež Řehoř (Gregor) inicioval změnu a vypuštění 10 dní Zdaleka ne všichni na to přistoupili okamžitě
Nové pravidlo Každý čtvrtý rok je přestupný, ale přelom stolení je nepřestupný Jednou za 400 let je však i přelom století přestupný Nepřestupné jsou tedy roky 1700, 1800, 1900, 2100, 2200 Přestupný byl rok 2000 Programátoři toto pravidlo neznali, takže byla obava, že by se mohly zhroutit některé sítě.
Přijímání nového kalendáře Nejdéle trvalo přijetí tohoto opatření v Rusku či Řecku Velká říjnová revoluce byla vlastně v listopadu Pravoslavná církev nepřijala Gregoriánský kalendář dodnes V pravoslavných zemích se dodnes slaví Velikonoce a Vánoce o 10 dní jinak, než ve zbytku Evropy
Další kalendáře Arabské kalendáře začínají rokem 621 Útěk Mohammada z Mekky do Mediny Další kalendáře: Mayský kalendář – 21.12.2012 měl údajně nastat konec světa Francouzský revoluční kalendář – začal rokem 1792, týden neměl 7 dní ale 10, byl zrušen 1805