88. Nervová tkáň Funkce: příjem informací z okolí, zpracování, integrace, analýza a přenos = > nervový systém přímo či nepřímo koordinuje všechny funkce organismu (+ endokrinní a imunitní systém )
Regulační systémy Nervový systém Endokrinní systém Imunitní systém Cytokiny Hormony Neurotransmitery
MECHANISMY SIGNALIZACE SIGNÁLNÍMI MOLEKULAMI: Endokrinní signalizace: signalizace na velké vzdálenosti krevním řečištěm (hormony) Parakrinní signalizace: difúze signálních molekul, signalizace na krátké vzdálenosti (lokální mediátory: např. cytokiny) Autokrinní signalizace: buňka produkující signální molekuly a cílová buňka totžné (lokální mediátory) Synaptická signalizace: synapse u nervových buněk (neurotransmitery)
Nervová tkáň dráždivost a vodivost příjem a odpověd´ na fyzikální nebo chemické podráždění nervovými impulsem (vzruchem), které je veden axonem a přes synapsi převáděn k jiné efektorové buňce (neuron, svalová buňka, žlázová buňka) neurony jsou dráždivé buňky, které využívají kombinace elektrické (membránová depolarizace) a chemické (synapse) signalizace převod vzruchu od receptoru k efektoru = reflex
Uspořádání tkáně: buňky s výběžky - integrovaná komunikační síť neurony spojeny synapsí neuroglie spojeny nexy neuronová teorie – kontaktní spojení mezi neurony
Neurony (nervové buňky) a neuroglie (podpůrné buňky) neurony spojeny synapsí glie spojeny prostřednictvím gap junction beta III tubulin a gliální acidický fibrilární protein
Strukturální a funkční jednotkou nervové tkáně je neuron N3 - Mozeček HE Strukturální a funkční jednotkou nervové tkáně je neuron
Neurony a neuroglie jsou buňky s výběžky
Neurony - klasifikace a obecné typy podle počtu výběžků multipolární bipolární (smysly) pseudounipolární (spinální ganglia) podle morfologie granulární, pyramidové, hvězdicovité podle zapojení sensorické motorické (Golgi I) interneurony (Golgi II) podle anatomického členění CNS (centrální nervový systém) PNS (periferní nervový systém) somatický systém autonomní / vegetativní systém
Neuron – morfologie (2 multipolární neurony spojené synapsí) biomedicalengineering.yolasite.com
centrální a periferní NS šedá a bílá hmota (2 různé typy nervové tkáně) šedá hmota – perikarya, dendrity, axony, neuroglie bílá hmota – myelinizované axony a neuroglie
Perikaryon (soma) jádro drsné ER , GER Golgiho komplex velké, kulovité, euchromatické; denzní nukleolus drsné ER , GER bohatě vyvinuté → Nisslova substance - basofilníí Golgiho komplex výhradně v perikaryu! transportní a sekreční vezikuly mitochondrie ↑ v blízkosti zakončení axonů inkluze lipofuscin, melanin
N4 - Mozeček kresylová violeť neuropil Purkyňova buňka
Dendrity recepční oblast neuronu vedou vzruch k perikaryu 1 neuron má až sta tisíce kontaktů – dendritické trny větvení neuronů – zvětšení recepční plochy složení cytoplazmy jako v perikaryu kromě GA neurofilamenta (NF-L, NF-M, NF-H),
Axon (nervové vlákno) vodivá část neuronu vedou vzruch od perikarya 1 neuron má 1 axon, nevětví se až 1 m dlouhý – neuron typu Golgi I krátké – neuron typu Golgi II metabolicky jsou závislé na perikaryu transport organel a váčků – axonální transport, anterográdní, retrográdní axolemma - nervový impuls axoplazma – mitochondrie, mikrotubuly, MAP1 absence proteosyntetického aparátu odstupový konus iniciální segment - iontové kanály
Propagace (vedení ) vzruchu přes synapsi k efektorové buňce směr vždy anterográdní, tj od místá první depolarizace až k axonálnímu zakončení. (v refrakterní fázi díky inaktivovaným zavřeným Na+ kanálům je zabráněno retrográdní propagaci vlny depolarizace) nervový impuls se z presynaptické buňky v místě synapse přepojuje na postsynaptickou (efektorovou buňku)
Synapse efektorová oblast, jednosměrný přenos nervového vzruchu, chemický přenos signálu axodendritické axosomatické axoaxonální synapse v průběhu excitační (acetylcholin, glutamát) inhibiční (GABA) presynaptická část synaptická štěrbina postsynaptická membrána synaptické váčky
Synaptický přenos Akční potenciál otevře napěťově řízené Ca2+ kanály presynaptické membrány → uvolněné Ca2+ katalyzuje reakce vedoucí k exocytose synaptických váčků do synapt. štěrbiny (+ rychlá inaktivace Ca2+) → difuse neurotransmiterů přes synaptickou štěrbinu → reakce s receptory postsynaptické membrány vede buď k propagaci akčního potenciálu (excitační s.) nebo hyperpolarizaci (inhibiční s.)
Cytoskelet mikrotubuly axoplazmatický přenos regulace tvaru neurofilamenta (typ intermediárních filament v neuronech) odolnost buněk vůči deformacím regulační procesy mikrofilamenta (aktinová filamenta) regulace pohybu molekul v povrchové membráně zakotvení membránových struktur omezení a regulace pohybu organel
Neuropil synapticky bohatá oblast, dendrity, nemyelinizované axony biomedicalengineering.yolasite.com
N1 - Kůra mozku HE
Neuroglie, „pojivová tkáň“ nervového systému tvoří zhruba polovinu objemu CNS je jich 10 x více než neuronů vytvářejí myelin funkce nutritivní , fagocytární, metabolická, isolační, tvorba myelinu… mezibuněčné spoje – gap junction
Typy neuroglie CENTRÁLNÍ GLIE 1. makroglie astrocyty (protoplasmatické fibrilární oligodendrocyty 2. mikroglie ependym PERIFERNÍ GLIE Schwannovy buňky satelitní buňky
Astrocyty největší funkce izolační bariera, hematoencefalická bariera výživa (vaskulární pedikly obalují všechny cévy vyživující tkáň CNS) mechanická opora neuronů při poranění vytvářejí gliovou jizvu
Astrocyty A. protoplazmatické B. fibrilární granulární cytoplazma; obalují neurony, cévy v šedé hmotě mozku a míchy B. fibrilární delší výběžky, gliální fibrilární kys. protein zejména bílá hmota
Oligodendrocyty vytvářejí obaly nervových vláken – myelinovou pochvu menší, tmavší jádra v šedé i bílé hmotě Schwannovy buňky – odpovídající buňka v PNS × ty ale obalují jen jeden axon
Mikroglie nejmenší glie, tmavá protáhlá jádra (ostatní glie mají kulatá jádra), trnitý vzhled pohyblivé, fagocytují odlišný původ: mesoderm, z monocytů!!!
Ependym epitelové uspořádání pozůstatek neuroepitelu neurální trubice pohyblivé řasinky, nexy a zonulae adhaerentes vystýlá dutiny CNS tanycyty (3.komora)
Nervová vlákna axony opatřené speciálními obaly ektodermového původu jejich svazky vytvářejí: v CNS dráhy (→oligodendrocyty) v periferním NS nervy (→Schwannovy bb.) vlákna: nemyelinizovaná myelinizovaná
Periferní nerv
Nervová vlákna nemyelinizovaná CNS leží volně mezi výběžky neuronů a glií PNS leží v jednoduchých štěrbinách Schwannových bb.
Nervová vlákna myelinizovaná zanořením axonu do žlábku obalové buňky (myelin je tvořen vrstvami modifikovaných membrán) Ranvierovy zářezy mezery mezi Schwann. bb. internodia = 1-2 mm Schmidt-Lantermanovy náručky
Nervová vlákna myelinizovaná Eg 13 - Myelinizovaný axon
Nervová tkáň regenerace: neurony se in vivo nedělí – 0 neurogeneze (pouze v některých oblastech mozku - hippocampus nebo 1. neuron čichové sliznice přestože v mozku jsou přítomny kmenové buňky (př. subependymová vrstva) – nejsou schopny nahradit zanikající neurony (v experimentu, in vitro ano – diferencují v neurony) nervové výběžky/axony regenerují omezeně při zachovaném perikaryon gliová jizva – zmnožením glie - reparace v nervové tkáni
Periferní NS nervy ganglia nervová vlákna spojená ve svazky vazivové obaly: epineurium perineurium endoneurium ganglia nakupení nervových bb. ovoidní struktura, pouzdro z hustého vaziva satelitové bb.
Diferenciace buněk neuroepitelu nervové buňky neuroblasty, ↑jádro, přechodný dendrit; a-, bi-, multipolární gliové buňky cestují do plášťové a okrajové vrstvy buňky neurální lišty
N8 - Spinální ganglion HE