PŮDOZNALSTVÍ

Tři vývojové stupně vzniku půd 1. Mateční hornina (Mh) - původní, pouze na povrchu částečně narušená 2. Zvětralina (půdotvorný substrát) - Mh rozpadlá fyzikálním zvětráváním a pozměněná chemickým zvětráváním 3. Půda - produkt především biologické činnosti

Půdní profil řez půdou, na němž je patrné uspořádání jednotlivých půdních horizontů Půdní horizont je vrstva půdy lišící se nějakým znakem (barva, složení) od vrstev ostatních

Vrstvy půdního profilu 1. Povrchová vrstva půdy - orné půdy 20-30cm - louky 10-15cm 2. Spodina - první spodina do 50-70cm - druhá spodina do 130-150cm 3. Podloží

Půdotvorní činitelé 1. matečná hornina 2. klima - působí přímo a nepřímo 3. reliéf zemského povrchu 4. biologické jevy 5. výška hladiny podzemní vody 6. čas 7. činnost člověka

Půdní fáze půdní roztok sorpční komplex

Proces humifikace Primární org. látky z půdní organické hmoty se mění na látky humusové a) tlením b) hnitím c) kvašením Rozdělení podle obsahu humusu a) více než 3 % = humózní půda b) méně než 3 % = středně humózní půda c) méně než 1 % = slabě humózní půda

Půdní reakce Vyjadřujeme ji v hodnotách pH Ustojčivost = schopnost půdy udržet danou reakci Půdní reakce a) aktivní - volné H kationty rozpuštěné momentálně v půdním roztoku zeminy b) potenciální výměnná - stupeň možného okyselení půdy, který by mohl nastat př. špatným používáním prům. hnojiv a nedostatečným vápněním

Půdní struktura = vzájemné seskupení půdních částic Strukturní půdy - hmota ve formě agregátů odolných vůči rozpadu. Vznikají stmelením mechanických elementů, pojivem jsou jílové minerály a humusové látky.

Půdní sorpce = schopnost půdy poutat v sobě látky z půdního roztoku Tuto schopnost mají koloidy, vytváří soubory složené především z koloidního jílu a huminových kyselin. Na humusojílovité jádro se poutají ionty a vzniká koloidní micela, její seskupení tvoří sorpční komplex půdy

Půdní druhy rozlišení půd podle zrnitosti rozdělení podle % obsahu jílových částic (menší než 0,01 mm)

Půdní typy půdy s konkrétními vlastnostmi ovlivňujícími výživu rostlin Podle Tomáška (2000) černozemě drnové půdy hnědozemě ilimerizované půdy hnědé půdy oglejené půdy podzolované půdy rendziny nivní půdy lužní půdy glejové půdy rašelinové půdy slaniska slance nevyvinuté půdy antropogenní půdy