H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Sociální péče Doc.H.Provazníková

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Maslowův model lidských potřeb Potřeba seberealizace sebenaplnění _____________________ seberealizace Potřeba uznání sebedůvěry, sebeúcty, prestiže ________________________ Potřeba sounáležitosti lásky, náklonnosti, potřeba někam patřit __________________________________ rozvoj Potřeba bezpečí jistoty, stálosti, spolehlivosti osvobození od strachu, úzkosti a chaosu _________________________________________ Fyziologické potřeby potřeba potravy, tekutin, vyměšování, kyslíku přežití pohybu, spánku a odpočinku

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Neuspokojování potřeb – důsledky  snížené sebevědomí  zhoršená schopnost zvládání psychické zátěže  poruchy sociálního chování  problémy s komunikací  problémy se zařazením do společnosti  poruchy zdraví

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Sociální péče Sociální péčí se rozumí soubor činností, které zajišťují pomoc a podporu osobám, které nejsou schopny zabezpečit své potřeby a potřeby osob na nich závislých s cílem zabránit sociálnímu vyloučení a umožnit jejich sociální začlenění

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Sociální péče Sociální péče je nástroj sociální pomoci a ochrany vytvořené státem Rozsah sociální pomoci a ochrany je podmíněn kulturní vyspělostí společnosti a jejími ekonomickými možnostmi

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Sociální pomoc a ochrana Sociální pomoc je státem chápána jako záchranná síť, která je nezbytná pro zajištění životních potřeb (hmotných, psychických a sociálních) člověka  musí vycházet z individuálních potřeb postižených  musí pozitivně motivovat, posilovat sociální začleňování postižených  musí být vždy zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod člověka Sociální pomoc je zajišťována sítí sociálních služeb

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Poskytovatelé sociálních služeb Poskytovatelé sociálních služeb podle zákona č.108/2006 Sb. v platném znění jsou  Ministerstvo práce a sociálních věcí  Územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické, fyzické osoby

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Spolupráce při poskytování služeb v sociální oblasti Ministerstvo práce a sociálních věcí spolupracuje při poskytování služeb s Ministerstvem zdravotnictví Ministerstvem vnitra Ministerstvem spravedlnosti nestátními a neziskovými organizacemi

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Nestátní neziskové organizace NNO s polupráce při poskytování služeb  Nadace  Nadační fondy  Občanská sdružení  Církevní organizace  Obecně prospěšné společnosti  Zájmová sdružení právnických osob

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Formy služeb v oblasti sociální péče  služby pobytové  služby ambulantní  služby terénní

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Služby pobytové  domovy pro seniory  domovy pro osoby se zdravotním postižením  chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty  noclehárny  terapeutické dílny  centra sociálně rehabilitačních služeb

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Hlavní úkoly sociální pomoci  řešení sociálních problémů  poradenství  služby sociální prevence

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Řešení sociálních problémů  péče o sociálně slabé jedince v regionu  pomoc při řešení sociálních problémů skupin obyvatel  výkon sociálně - právní ochrany dětí  zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Péče o sociálně slabé jedince v regionu  Státní sociální podpora (přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, porodné, dávky pěstounské péče, příspěvek na bydlení)  Pomoc v hmotné nouzi (nedostatečné příjmy rodiny)  Dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením  Příspěvek na péči o hendikepované osoby

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Sociální poradenství Základní poradenství  poskytuje potřebné informace přispívající k řešení nepříznivé sociální situace tazatele Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni tuto službu zajistit Odborné poradenství  je zaměřeno na speciální potřeby osob nebo skupin osob

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Odborné poradenství  občanské poradny  manželské a rodinné poradny  poradny pro seniory  poradny pro osoby se zdravotní postižením  poradny pro oběti trestných činů  poradny pro oběti domácího násilí

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Prevence  azylové služby  prevence zaměřená na syndrom CAN  prevence zaměřená na pomoc týraným osobám  integrace osob se zvláštními potřebami  podpora a sanace rodiny  terénní práce

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Prevence - služby sociální pomoci  Telefonická krizová pomoc  Tlumočnické služby – pro osoby se smyslovým postižením  Kontaktní centra – nízkoprahová zařízení pro osoby ohrožené závislostí na návykových látkách  Služby následné péče – pro osoby s duševním onemocněním, závislé návykových látkách po absolvování léčby  Denní a týdenní stacionáře

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Sociální reforma 2012  Sjednocení výplat  Sociální karta  Podpora v nezaměstnanosti  Rodičovský příspěvek  Dávky pro postižené  Příspěvek na péči  Příspěvek na bydlení

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Sjednocení výplat – sociální karta  Osmnáct sociálních dávek, které vyplácely úřady práce nebo obecní úřady bylo od ledna 2012 sjednoceno a vypláceli je pouze úřady práce  Příjemci sociálních dávek měli dostat sociální kartu Karta měla úlohu identifikační – pro úřad autorizační – komunikace z domova dobrovolnou platební – povinné pro ty, kteří čerpají dávky v hmotné nouzi Karta byla v roce 2013 zrušena,od dochází k výměně s-karty za papírové průkazy

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Podpora v nezaměstnanosti  Nárok na podporu v nezaměstnanosti do 50 let věku po dobu pěti měsíců, do 55 let po dobu 8 měsíců, nad 55 let po dobu 11 měsíců  Výše podpory – první dva měsíce 65% průměrného čistého výdělku, další dva měsíce 50% a po zbývající dobu 45%  Při déle trvající nezaměstnanosti získávají nezaměstnaní sociální dávku ve výši životního nebo existenčního minima

Příspěvky na děti  Porodné – pouze rodiny jejichž čistý příjem je menší než 2,4 násobku životního minima a pouze na první dítě ( Kč, Kč)  Rodičovský příspěvek, maximálně po dobu čtyř let, celková částka Kč  Přídavek na dítě - pouze rodiny jejichž čistý příjem je menší než 2,4 násobku životního minima měsíčně do 6 let 500 Kč  6 – 15 let 610 Kč  15 – 26 let 700 Kč H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže

Dávky pro postižené  Osm původních dávek je spojeno do dvou příspěvek na mobilitu (400 Kč.- měsíčně) příspěvek na pomůcky (10% spoluúčast)  Pro stanovení stupně postižení je používán mezinárodní model hodnocení  Zdravotní stav postiženého posuzují posudkoví lékaři správy sociálního zabezpečení

Příspěvek na péči Osoby do 18 let čtyři stupně Kč – Kč měsíčně Osoby starší 18 let čtyři stupně 800 Kč – Kč měsíčně H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže

Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení částečně kryje náklady na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy Poskytování příspěvku podléhá hodnocení příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí. Za příjem se také považuje přídavek na dítě a rodičovský příspěvek Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Nejpalčivější problémy seniorů  omezení kontaktů a osamocení  vyřizování osobních záležitostí na úřadech  vztah okolí k seniorům  nedostatečnost krátkodobé pomoci  nedostatek informací o možném řešení problému  nemožnost přivolat okamžitou pomoc  nedostatečné možnosti stravování  dlouhé termíny pro umísťování do rezidenční péče

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Seniory preferovaný způsob dlouhodobé pomoci  možnost využití zařízení zajišťujících dlouhodobý pobyt  pomoc pečujícím členům rodiny v domácím prostředí  kombinace služeb poskytovaných v domácím prostředí a pomoc blízkých  kombinace služeb poskytovaných v domácím prostředí a pobyt ve stacionáři

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Nejpalčivější problémy zdravotně postižených  omezení kontaktů  osamocenost, omezená možnost setkávání  vyřizování osobních záležitostech na úřadech  omezená možnost krátkodobé pomoci při dočasné ztrátě soběstačnosti  nemožnost přivolat okamžitě pomoc  omezení možnosti duchovní podpory doma  omezené možnosti pracovního uplatnění

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Preferované služby a pomoc pro zdravotně postižené  osobní asistence  denní stacionář  alternativní doprava  služby pro osoby s problematickým chováním  chráněné bydlení  možnost pracovního uplatnění  psychoterapeutická pomoc v domácím prostředí

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Chybějící služby či vybavenost pro děti a mládež  možnosti pro volnočasové aktivity rodin s dětmi  nedostatečná kapacita mateřských škol  místa pro neorganizované setkávání mládeže  možnost nárazového okamžitého hlídání dětí  možnost hlídání dětí v domácnostech  střediska výchovné péče  krizové ubytování  místo pro setkávání rodičů s postiženými dětmi

Bezdomovectví extrémní forma chudoby a sociálního vyloučení, uvádějí se čtyři hlavní příčiny:  životní dráha jedince, který se dlouhodobě pohybuje v podmínkách sociálního vyloučení  zhoršení životních podmínek  neschopnost zvládnout obvyklý životní styl  bezdomovectví jako volba jedince H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže

Nečastější problémy které vedou k bezdomovectví  ztráta zaměstnání  ztráta partnera  nevyhovující rodinná situace  zadluženost  fyzické nebo psychické onemocnění  mentální retardace  alkoholismus a jiné závislosti Na vzniku bezdomovectví se nejčastěji podílí několik faktorů najednou H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže

Rizika spojená s bezdomovectvím  špatná výživa  nedostatek pitné vody  omezený přístup k hygieně  nedostatek kvalitního spánku  omezený přístup ke zdravotní péči  pobyt venku v nepříznivém počasí  odpor veřejnosti  ohrožení kriminalitou Andrea Pekárková, Armáda spásy

Služby pro bezdomovce  Terénní práce, mobilní sociální služba  Nízkoprahová denní centra – strava, tekutiny, hygiena, sociální poradenství, základní zdravotní péče, duchovní péče, pobyt přes den  Noclehárny – možnost přenocovat pod střechou, pouze přes noc  Azylové domy – trvalé ubytování se sociální podporou, cílem je podpora samostatnosti, hledání práce, vlastního bydlení H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže

Zdravotní péče o bezdomovce  Překážky na straně osob bez domova cizinci bez zdravotního pojištění  nedostatek zájmu o zdraví  předchozí negativní zkušenost se zdravotnickým zařízením  nedostatečná hygiena  Překážky na straně zdrav.systému absence primární péče nedostatek specializovaných center a následné péče předsudky personálu předchozí negativní zkušenost Andrea Pekárková, Armáda spásy

Cíle zdravotní péče o bezdomovce  Poskytovat snadno dostupnou, nízkoprahovou základní zdravotní péči všem osobám bez domova včetně cizinců  Odlehčit zdravotnickým zařízením od sociálních hospitalizací  Ochrana populace před přenosnými chorobami  Větší důraz na prevenci – vyhledávání rizikových osob v terénu, zavedení preventivních prohlídek, očkování proti hep.B, program vyhledávání TBC, zlepšit diagnózu a kontrolu chronických onemocnění Andrea Pekárková, Armáda spásy

H.Provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Doporučená literatura Krebs V., Sociální politika, Praha, Wolters Kluwer, 2010, s.542 Matoušek O., Sociální služby, Praha, Portál 2007, s.185 Matoušek O., Základy sociální práce, Praha, Portál, 2009, s.309 Matoušek O., Kroftová A. Mládež a delikvence, Praha, Portál, 2005, s.340