Automatické převodovky Střední průmyslová škola Otrokovice Automatické převodovky Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Vladimír Vítů. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz

Charakteristika 1 DUM Název školy a adresa Střední průmyslová škola Otrokovice, tř. Tomáše Bati 1266, 76502 Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0445 /7 Autor ing. Vladimír Vítů Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-Am-Aut/2-ST-2/16 Název DUM Automatické převodovky Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 23-68-H/01 Obor vzdělávání Automechanik Vyučovací předmět Automobily Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 16 – 17 let Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem; náplň: automatické převodovky Vybavení, pomůcky Dataprojektor Klíčová slova polosamočinná převodovka, plně samočinná převodovka, mechanicko – hydraulické řízení řazení, elektronické řízení řazení, bezstupňová samočinná převodovka Datum 18. 12. 2013

Automatické převodovky Náplň výuky Automatické převodovky polosamočinná převodovka plně samočinná převodovka mechanicko – hydraulické řízení řazení elektronické řízení řazení bezstupňová samočinná převodovka

porovnání s mechanickou převodovkou Automatické převodovky – druhy, účel, hlavní části, snímače, základní funkce, porovnání s mechanickou převodovkou Automatická převodovka umožňuje volbu různých rychlostních stupňů, jejich změnu však provádí za stálého tahu motoru. Řidič pro řazení ani rozjíždění nepotřebuje ovládat spojku. Základní rozdělení Poloautomatická (polosamočinná) Přerušení přenosu točivého momentu (vypnutí spojky) se děje pomoci hydraulického nebo pneumatického ovládacího zařízení, jednotlivé rychlostní stupně se řadí ručně Automatická (plně samočinná) Řazení jednotlivých rychlostních stupňů probíhá samočinně bez přerušení přenosu točivého momentu, změna převodu může být stupňová nebo bezstupňová (plynulý převod) Samočinná stupňová převodovka s mechanicko – hydraulickým řízením řazení Hlavní části Hydrodynamický měnič – slouží jako spojka při rozjezdu vozidla, násobí točivý moment Planetová převodovka – je umístěna za hydrodynamickým měničem, mění točivý moment a otáčky, mění smysl otáčení výstupního hřídele při zařazení zpětného chodu Mechanicko-hydraulické řízení – ve vhodném okamžiku řadí jednotlivé rychlostní stupně. Zařazení jednotlivých rychlostních stupňů závisí na poloze voliče, rychlosti jízdy a zatížení motoru.

Řídící systém se skládá z těchto částí: Hydraulický systém – čerpadlo kapaliny, hydraulická kapalina Informační systém (snímače) – šoupátko ručního voliče, řídící ventil, odstředivý regulátor, spínač „kick-down“ Akční členy (výkonové jednotky) – řadící ventily (šoupátka), pásová brzda, lamelové spojky, volnoběžka. Porovnání s mechanickou převodovkou Princip této převodovky je téměř stejný jako klasické mechanické převodovky ovládané řidičem. Rozdíl je v tom, že řazení jednotlivých stupňů obstarává řídící jednotka na místo řidiče. Výhoda řazení řídící jednotkou spočívá v rychlém přeřazení a v krátkém přerušení tahu motoru.

Samočinné stupňové převodovky s elektronickým řízením Hlavní části elektronického řízení řídící jednotka řízení motoru řízení převodovky snímače (senzory) teploty motoru otáček motoru polohy škrtící klapky polohy voliče polohy programového spínače spínače Kick-down akční členy (výkonové jednotky) vstřikovací ventily řízení zapalování elektromagnetické ventily regulátor tlaku

Obr. 1: Schéma elektronického řízení převodovky

Princip činnosti elektronického řízení Do ŘJ jsou vedeny signály ze snímačů otáček výstupního hřídele převodovky, zatížení, otáček motoru, teploty motoru, kick-down spínače, nastavení voliče a programového spínače. V ŘJ jsou tyto informační signály zesíleny a digitalizovány. Na základě takto získaných informací ŘJ určí podle zabudovaného programu výstupní signály pro: zařazení nejvhodnějšího rychlostního stupně (řízení řazení) zablokování nebo odblokování měniče hydraulický tlak pro lamelové spojky (řízení kvality řazení)   Porovnání s mechanickou převodovkou Výhody – oproti klasickým převodovkám má menší rozměry, zjednodušují řazení (bez nutnosti přerušení přenosu točivého momentu), menší zatížení boků zubů, může se přenášet větší točivý moment, tišší chod, protože všechna ozubená kola jsou ve stálém záběru, menší rozměry ve srovnání s ostatními mechanickými převodovkami. Nevýhody – dražší výroba oproti klasickým převodovkám, Složitější než klasická převodovka.

Obr. 2: Samočinná bezstupňová převodovka s tlačným ocelovým řemenem

Bezstupňová samočinná převodovka s tlačným ocelovým řemenem Hnací část tvoří čelní planetové soukolí s lamelovými (řadícími) spojkami pro jízdu v před i vzad a plynule nastavitelná hnací řemenice převodovky. Unášeč satelitů je pevně spojen s klikovým hřídelem (1), s korunovým kolem (10) planetového soukolí je spojena lamelová spojka pro jízdu vzad. Hlavní částí převodovky je variátor složený z dvojice klínových řemenic (hnací a hnané) – každá je tvořena dvěma ocelovými kuželovými kotouči (jeden je nepohyblivý, druhý je vůči němu axiálně posuvný). Nepohyblivá část hnací řemenice (2) je pevně spojena s centrálním kolem (8) planetového soukolí, axiálně posuvná část s řadící lamelovou spojkou pro jízdu vpřed (S1). Nepohyblivý kotouč hnané řemenice (4) je pevně spojen s hnaným (výstupním) hřídelem (3) Točivý moment přenáší z hnací řemenice (2) na hnanou (4) ocelový ohebný pás.   Porovnání s mechanickou převodovkou: Výhody – plynulá změna převodového poměru, jednoduchá konstrukce, malý rozměr oproti klasické mechanické převodovce. Nevýhody – přenášejí výkon cca do 60 kW (používají se pro motocykly a menší osobní automobily).

Kontrolní otázky 1. Popiš činnost polosamočinné a plně samočinné převodovky. 2. Vyjmenuj hlavní části jednotlivých druhů automatických převodovek. 3. Popiš konstrukci a výhody i nevýhody automatických převodovek. 4. Popiš elektronické řízení řazení.

Seznam obrázků: Obr. 1: ŽDÁNSKÝ, Ing. Bronislav.: Převody, Avid, Brno, 2010, str. 63 Obr. 2: ŽDÁNSKÝ, Ing. Bronislav.: Převody, Avid, Brno, 2010, str. 84

Seznam použité literatury: [1] ŽDÁNSKÝ, Ing. Bronislav: Převody, 6. vydání, Avid, Brno, 2010. ISBN 978-80-87143-04-9.