Minerální látky a stopové prvky.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
VÝŽIVA – základní složky potravy
Advertisements

ESENCIÁLNÍ ANORGANICKÉ (MINERÁLNÍ) LÁTKY
Látkové složení lidského těla- prvky
; Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_03
VITAMÍNY.
Minerály a stopové prvky
VY_32_INOVACE_VkZ Základní složky potravy
Organické a anorganické sloučeniny lidského těla
ZŠ A MŠ BOHUMÍN TŘ. DR. E. Beneše 456 okres Karviná, příspěvková organizace Digitální učební materiály ŠIII/2 VÝCHOVA KE ZDRAVÍ.
Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný
Zdravá výživa II Dagmar Šťastná.
EU Peníze školám Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka
VITAMINY VE STRAVĚ, MINERÁLNÍ LÁTKY VE VÝŽIVĚ
Minerály a stopové prvky
Stopové prvky Olivia Stamates.
Vitamíny rozpustné ve vodě
VITAMÍNY VY_32_INOVACE_05_26
Vitamíny Přírodní látky složité látky převážně rostlinného původy
HOBITI.
VITAMÍNY A MINERÁLY.
16.1 Jaké živiny jsou obsaženy ve stravě?
II..
Minerální látky a stopové prvky
Předmět: Potraviny a výživa Ročník: první
Vitaminy.
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DVOLE_SUROVINY1_06
Základy výživy a krmení hospodářských zvířat
MINERÁLNÍ LÁTKY A STOPOVÉ PRVKY
Minerální látky a stopové prvky.
VITAMÍNY Jiří Folbrecht.
Anémie Hejmalová Michaela.
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í
Osteoporóza Hejmalová Michaela.
Vitamíny Lépe přírodní než umělé! Obr. 1
Příjemce podpory – škola: Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola Teplice, Benešovo náměstí 1, p.o. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
Minerální látky ve výživě sportovce
Zdravá výživa VY_52_INOVACE_119.
Zdravá výživa I Dagmar Šťastná.
Vitamíny Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
Vitamíny rozpustné v tucích Vitamíny rozpustné v tucích Ch_062_Přírodní látky_Vitamíny rozpustné v tucích Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola: Základní.
Vitamíny rozpustné v tucích  Mezi vitamíny rozpustné ve vodě řadíme: Vitamíny skupiny B Vitamín C Vitamín H Kyselina listová.
LIDSKÝ ORGANISMUS Význam potravy, vody a vzduchu.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Školní 291 AUTOR: Mgr. Stránská Alena NÁZEV: VY_32_INOVACE_13_Př - výživa a zdraví TEMA:
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Milan Urbášek Dostupné z Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA Přáslavice.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Ch_062_Vitaminy rozpustné v tucích Ch_062_Vitaminy rozpustné v tucích Ch_062_Přírodní látky_Vitaminy rozpustné v tucích Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola:
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr.Alexandra Hoňková. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Látky nezbytné pro: - Správný vývoj kostry - Správný metabolismus - Udržení acidobazické rovnováhy a homeostázy (co to je?) - Podílí se na tvorbě enzymů,
Základní škola a Mateřská škola Dobrá Voda u Českých Budějovic, Na Vyhlídce 6, Dobrá Voda u Českých Budějovic EU PENÍZE ŠKOLÁM Zlepšení podmínek.
Název školy:Základní škola, Hradec Králové Milady Horákové 258 Autor:Mgr. Lukáš Dubrovský Název: VY_32_INOVACE_03_16C_Vitamíny Téma: Biologie člověka Registrační.
Vitamíny Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
Elektronické učební materiály – II. stupeň Chemie 9 Autor: Mgr. Radek Martinák Vitamíny Jak vznikají? Kde se vyskytují? Jaké jsou to látky? K čemu slouží?
P RAKTICKÉ ČINNOSTI Přídatné živiny Vypracoval: Lukáš Karlík.
Mikroživiny jsou vedle makroživin (sacharidy, tuky, bílkoviny) nezbytnou částí našeho jídelníčku. minerály Mikroživiny jsou tvořeny vitamíny. Tyto látky.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr.Alexandra Hoňková. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
Vitamíny Jejich funkce a kde je najdeme VY_32_INOVACE_05_36.
VY_32_INOVACE_Luk_II_08 Živiny Název projektu: OP VK Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/ OP Vzdělání pro konkurenceschopnost 1.4. Zlepšení.
Předmět:chemie Ročník: 3. ročník učebních oborů Autor: Mgr. Martin Metelka Anotace:Materiál slouží k výkladu učiva o vitamínech. Klíčová slova: vitamíny,
Autor: Bc. Renáta Bojarská Datum: Název: VY_32_INOVACE_10_PŘÍRODOPIS
Potrava člověka Úkol: Na obrázku jsou některé zdroje živin, rozděl je na zdroje cukrů, tuků a bílkovin.
Živina Funkce (dle schválených tvrzení) Významný zdroj Vitamin A
Buňka  organismy Látkové složení.
Osteoporóza.
Suroviny pro cukráře I. ročník
Vzdělávání pro konkurenceschopnost
= přeměna látek a energií
Vitamíny Přírodní látky složité látky převážně rostlinného původy
Transkript prezentace:

Minerální látky a stopové prvky

Minerální látky a stopové prvky Anorganické sloučeniny nezbytné pro růst, výstavbu tkání a metabolické pochody Podílí se na správné funkci nervové a svalové soustavy Lidským tělem nejsou produkovány ani spotřebovány Nemají žádnou energetickou hodnotu Jsou obsaženy v dostatečném množství v naší stravě a jejich koncentrace často závisí na množství v půdě Krátkodobý deficit lze přečkat Představují asi 4 % celkové hmotnosti

Rozdělení Dle množství potřebného pro organismus Makroelementy - ↑ 100 mg Mikroelementy - ≤ 100 mg Stopové prvky – potřeba v μg

Makroelementy Vápník - Ca Fosfor - P Sodík - Na Draslík - K Chlor - Cl Hořčík - Mg Síra - S

Mikroelementy Železo – Fe Měď – Cu Zinek – Zn Mangan – Mn Jod – I Molybden – Mo Selen – Se Fluor – F Chrom – Cr Kobalt – Co

Stopové prvky Křemík – Si Vanad – V Nikl – Ni Cín – Sn Kadmium – Cd Arzen – As Hliník – Al Bor – B

Význam minerálů pro sportovce Minerály jsou uvolňovány během cvičení do systémové cirkulace ze zásob → mohou být vyloučeny močí, potem či stolicí Deficit minerálů – železo, vápník (I, Cr, Zn, Cu) Ženy více ohroženy nedostatkem vápníku a železa Suplementa minerálů - ve formě chelátů Společně s vitaminy optimalizují zdraví a výkonnost sportovce S vyšším příjmem energie se zvýší i příjem minerálů a vitaminů Doposud však chybí studie dokazující, že by zvýšený příjem mikronutrientů vedl ke zvýšení výkonnosti sportovce, s výjimkou již vyvinutého deficitu

Optimální příjem Ca (mg/d) Vápník Význam: Tvorba kostí a zubů, fyziologické funkce (srážlivost, nerv. vzruchy..) DDD 800 - 1000 mg Nedostatek Osteoporóza, osteomalácie, sval. ochablost, křeče Nadbytek Ledvin. kameny, kalcifikace tkání, poruchy srd. rytmu Zdroje v potravě Mléko a mléčné výrobky Sardinky Chléb, obiloviny Tvrdá voda Sýr tofu, ořechy (mandle) Semena (sezam), mák Luštěniny Zelenina (brokolice,kapusta, mangold, špenát) Skupina Optimální příjem Ca (mg/d) Děti 1-5 let 800 Děti 1-6 let 800-1200 Dospívající 11 – 24 let 1200-1500 Muži 25-65 let 1000 Muži nad 65 let 1500 Ženy 25-50 let Ženy nad 50 let Těhotné a kojící

Obsah vápníku v potravě Potravina Ca (mg/100g) Mléko plnotučné 122 Eidam 30 % tuku v suš. 800 Mléko polotučné 123 Eidam 45 % tuku v suš. 680 Mléko nízkotučné 126 Ementál 1020 Tučný tvaroh 73 Gouda 820 Tvaroh bez tuku 101 Roquefort 662 Kysaná smetana 80 Mozzarella 450 Kefír 120 Mascarpone 60 Jogurt bez tuku Camambert 600 Jogurt 1,5 % tuku 115 Parmezán 1290

Fosfor Význam DDD 800 – 1200 mg Nedostatek Nadbytek Zdroje v potravě Součást zubů a kostí, DNA, RNA, fosfolipidů Ovlivňuje transfer a uskladňování ATP Nezbytný pro svalovou kontrakci a nerv. Aktivitu Pro krvetvorbu DDD 800 – 1200 mg Nedostatek Vzácně, sval. slabost, parézy Nadbytek Potlačuje vstřebávání Mg a Ca Zdroje v potravě Živočišné a rostlinné bílkoviny Maso, drůbež, ryby, plody moře Ořechy, semena Celozrnné obiloviny Mléko Žloutek

Sodík Význam Hlavní extracelulární kationt Udržuje ABR Doporučený příjem Dle WHO 6g soli = 2360 mg Na = 104 mmol Na/den Nedostatek Velká ztráta elektrolytů => dehydrataci (↓ osmotického tlaku, křeče) Nadbytek Aktuální (přesolování potravin – hypertenze, vyšší zátěž ledvin, Ca žaludku, osteoporóza) Zdroje v potravě NaCl – kuchyňská sůl (1,4 g Na = 4 g soli) Potraviny – uzeniny, solené ryby, sýry, glutaman sodný…

Draslík Význam Svalová aktivita, zejména srdeční sval Hlavní intracelulární kationt Udržování ABR a stálého osmotického tlaku Svalová aktivita, zejména srdeční sval Součást řady enzymatických systémů DDD 2,5 – 4 g Nedostatek Slabost, anorexie, nauzea, hypotenze Nadbytek Slabost, ospalost, zpomalení srdeční činnosti, svalová paralýza, ochablost dýchacích svalů, polyurie Zdroje v potravě: Rostlinné potraviny – ořechy, celozrnné cereálie, ovoce a zelenina Živočišné zdroje – maso, ryby

Změny obsahu Na a K během zpracování potravin

Chlor Význam DDD 750 mg Nedostatek Nadbytek Zdroje v potravě Hlavní aniont ECT Udržování ABR, pH krve Tvorba HCl v žaludku DDD 750 mg Nedostatek Zvracení, pocení, průjmy (=> alkalóza) Nadbytek Nevyskytuje se – vyloučí se močí Zdroje v potravě obvykle jako NaCl (kuchyňská sůl) nebo KCl potraviny bohaté na NaCl

Hořčík Význam DDD 100 – 500 mg Nedostatek Nadbytek Zdroje v potravě kofaktor min. 300 enzym. reakcí stavba kostí, snižuje nervosvalovou dráždivost činnost srdce a krevního oběhu, ↓ riziko IM zvyšuje odolnost organismu Metabol. P a S Až 40 % uloženo ve svalech DDD 100 – 500 mg Nedostatek Oslabení, vyčerpání a křeče svalů Arytmie srdeční, Únava Během těhotenství –migrény, hypertenze Nadbytek Nevyskytuje se, nauzea, zvracení, hypotenze, poruchy dýchání a srdce Zdroje v potravě Rostlinné zdroje - listová zelenina,ořechy, luštěniny, celozrnné výrobky Maso Tvrdá voda Vnitřnosti Mléčné výrobky

Síra Význam Součástí molekul bílkovin - sirné AMK (cystein, methionin), inzulin Součástí pojiva a chrupavek Přítomna v thiaminu, biotinu Podporuje činnost enzymů – glutathion, koenzym A DDD 0,5 – 1 g Nedostatek, nadbytek Nevyskytuje se Zdroje v potravě (aminokyseliny) Vejce Maso Mléko a sýry

Železo Význam DDD 10 - 15 mg Nedostatek Nadbytek Zdroje v potravě Přenos kyslíku, součást hemoglobinu a myoglobinu Transport elektronů v dýchacím řetězci Součástí enzymů (oxidace, redukce) DDD 10 - 15 mg Nedostatek Anémie, náchylnost k inf. Emoce, zažívací obtíže Nadbytek Toxicita – krvavé průjmy, zvracení, acidóza, selhání jater a šok Podpora vzniku reaktivních forem kyslíku Zdroje v potravě potraviny živočišného původu (hemové i nehemové Fe) – maso, játra, krev (Fe součást hemu- myoglobin, cytochrom, hemoglobin), tuňák potraviny rostlinného původu (nehemové Fe) – zelenina (špenát, brambory), luštěniny (fazole)

Železo Nejčastěji se objevující deficit sportovců Příčina: vyšší ztráty a nižší příjem Vyšší potřeba – během růstu - v dětství, dospívání, těhotenství Sportovci s namáhavým tréninkem – vyšší obrat železa Málo studií potvrzující vliv deficitu Fe na výkonnost Ohrožená skupina: sportovci vegetariáni Ztrácí se také potem – s vyšší trénovaností se ztráty snižují Trénink ve vyšší nadmořské výšce => ↑ potřebě železa (↑ Hb)

Měď Význam Proteiny vázající měď (metaloproteiny)– ceruloplazmin a albumin Katalyzátor při tvorbě hemoglobinu Tvorba pigmentu, vlasů DDD 2,1 mg (30μg/kg) Nedostatek Vzácně, poruchy růstu, kostí Nadbytek Poškození jater a ledvin, hromadění mědi v CNS Zdroje v potravě Ústřice,korýši, zelená zelenina, ryby, vnitřnosti, ořechy, sušené ovoce, žloutek, kakao

Zinek Význam DDD 15 mg Nedostatek Nadbytek Zdroje v potravě Součást asi 100 enzymů energetického metabolismu Podílí se na tvorbě inzulinu Spermatogeneze, tvorba testosteronu Hojení zranění DDD 15 mg Nedostatek Retardace růstu (dwarfismus) Špatná funkce pohlavních orgánů Poškození kůže, nehtů, vypadávání vlasů Zpomalení procesu hojení ran Nadbytek Toxicita vzácná, max. používání pozinkovaného nádobí, doplňky výživy Zdroje v potravě Maso, cereálie, mořští korýši, ořechy, vejce, mléko Využitelnost zinku vyšší ze živočišných zdrojů

Mangan Význam DDD 2-4 mg Nedostatek Nadbytek Zdroje v potravě Vzácný Součást mnoha metabolických enzymů Aktivuje metabolismus mědi => mineralizace kostí, fu nervového systému Růst, reprodukce, laktace, syntéza hb DDD 2-4 mg Nedostatek Vzácný (opožděný růst, špatná mineralizace kostí) Nadbytek Vzácný Zdroje v potravě Ořechy, celozrnné cereálie, čaj, kakao, zelená listová zelenina

Jód Význam DDD 150 μg Nedostatek Nadbytek Zdroje v potravě Účast na tvorbě T3 a T4 a regulace BM Ovlivňuje fyziologický a duševní vývoj Ovlivňuje růst a vývoj plodu, CNS Energetický metabolismus DDD 150 μg Nedostatek Zvětšení štítné žlázy – struma, hypotyreóza kretenismus Nadbytek hypertyreóza - zvýšená činnost štítné žlázy Zdroje v potravě Záleží na obsahu v půdě Mořské ryby, korýši a řasy Mořská voda, iodidovaná sůl Využitelnost jodu závisí na obsahu strumigenů

Molybden Význam DDD 0,5 mg Nedostatek a nadbytek Zdroje v potravě Součást nebo aktivátor enzymů (metaloenzymy) DDD 0,5 mg Nedostatek a nadbytek Není znám Zdroje v potravě Masné výrobky, pšeničné klíčky,oves a čaj

Selen Význam DDD 55 μg ženy/70 μg muži Nedostatek Součást glutathionperoxidázy – antioxidační enzym – brání peroxidaci lipidů, poškození buněk, oddaluje stárnutí Působí synergicky s vitaminem E - antioxidant Zamezuje shlukování destiček a tím srážení krve Zlepšuje činnost imunitního systému Inhibuje poškození chromozomů, vznik mutací a tím rakoviny Neutralizuje škodlivé účinky těžkých kovů a jiných tox. Látek DDD 55 μg ženy/70 μg muži Nedostatek Vzácně , poškození spermií, růstu Nadbytek (2 μg/g potraviny) Intoxikace – nauzea, bolest břicha, únava…. Zdroje v potravě Mořské produkty, maso, chřest Obiloviny – dle obsahu v půdě

Fluor Význam Stavba kostí a zubů DDD 0,3 - 0,5 mg Nedostatek Nadbytek Zvýšená kazivost zubů Špatné ukládání Ca do kostí Nadbytek Fluoróza Narušená rovnováha ukládání Ca => osteoporóza Zdroje v potravě Pitná voda, mořské ryby, čaj

Chrom Význam DDD 20 - 30 μg Nedostatek Nadbytek Zdroje v potravě Stimulace účinku inzulinu Zvýšení glukózové tolerance DDD 20 - 30 μg Nedostatek Snížená glukózová tolerance, periferní neuropatie Opoždění růstu Zvýšená hl. cholesterolu Nadbytek Poškození ledvin Zdroje v potravě Maso, sýry, ořechy, celozrnné obilniny

Kobalt Nedostatek a nadbytek Zdroje v potravě Význam DDD 5 – 10 μg Proces krvetvorby, metabolismus Součást vitaminu B12 (důležitý pro tvorbu erytrocytů) DDD 5 – 10 μg Nedostatek a nadbytek Nevyskytuje se Zdroje v potravě Maso, vnitřnosti, zelenina, obiloviny

Vitaminy lidský organismus si je většinou nedovede sám vytvořit musí být přijímány stravou Hlavní funkce vitaminů: Prekurzory biokatalyzátorů - součásti koenzymů, hormonů Antioxidační – likvidace volných kyslíkových radikálů Podílí se na metabolismu živin Nedostatečný příjem vitaminů - hypovitaminóza Úplné chybění vitaminů - avitaminóza. Dle rozpustnosti dělíme vitaminy na: Vitaminy rozpustné ve vodě – vitamin C, vitaminy skupiny B (Thiamin, riboflavin, pyridoxin, kyanokobalamin, kyselina listová, kyselina nikotinová, kyselina pantotenová a biotin) Vitaminy rozpustné v tucích – vitamin A, D, E, K

Vitamin Funkce Projevy nedostatku DDD Zdroje v potravě B1 - Thiamin Metabolismus sacharidů Intermediární metabolismus Beri-beri Alkoholová polyneuropatie 1,1 – 1,4 mg Luštěniny, droždí, obiloviny, obalové vrstvy zrna, vepřové maso B2 – Riboflavin Součást koenzymů FMN a FAD Ragády ústních koutků Poškození kůže Neuropsychické příznaky 1,5 – 1,8 mg Droždí, obilné klíčky, luštěniny, játra, ledviny, maso, vejce, mléko a mléčné výrobky B6 - Pyridoxin Koenzym v enzymatických reakcích Metabolismus AK Ovlivnění funkce nervového a imunitního systému Syntéza Hb Seboroická dermatitida Hypochromní anémie Neurologické příznaky 1,6 - 2,0 mg Droždí, vnitřnosti, maso vepřové, drůbeží, rybí), pšeničné klíčky, cereálie, sója, zelenina B12 - Kyanokobalamin Koenzym enzymatických reakcí Syntéza hemu, NK Metabolismus MK Perniciózní anémie hyperhomocysteinémie 1,5 μg Játra, maso, ryby, vejce, mléko, sýry Kyselina listová Syntéza nukleových kyselin a erytrocytů Anémie Hyperhomocysteinémie Poruchy růstu Rozštěp neurální trubice plodu 200 – 400 μg Listová zelenina, játra, luštěniny, ořechy, obiloviny

Vitamin Funkce Projevy nedostatku DDD Zdroje v potravě Kyselina nikotinová (niacin) Součást NAD a NADP (podílí se na oxidativní fosforylaci) Pellagra (dermatitida, průjem, demence) 16 mg NE Droždí, maso, vnitřnosti, obalové vrstvy zrna, obilné klíčky Kyselina pantotenová Součást koenzymu A v intermediárním metabolismu Nedostatek je vzácný, Únava, anémie, ztráta pigmentace, vlasů 8 - 10 mg Vnitřnosti, maso, ryby, droždí, sýry, žloutek, rýže, luštěniny Biotin Koenzym značného množství enzymů (glukoneogeneze, syntéza MK) Nedostatek je vzácný (např. při parenterální výživě - slabost, anorexie, nauzea, zvracení, záněty kůže) 30 – 100 μg Játra, maso, cereálie, arašídy, čokoláda, vaječný žloutek C Krvetvorba Zvyšuje obranyschopnost organismu Tvorba kolagenu Podporuje hojení Zvyšuje imunitu Zvyšuje využitelnost železa Antioxidant Únava Opakované infekce Záněty dásní Krvácení Těžký deficit – skorbut (kurděje) – vypadávání zubů, krvácení do kůže, z dásní, svalová slabost, anémie až smrt 60 - 100 mg Čerstvá zelenina a ovoce (paprika, zelí, brambory, černý rybíz, citrusové ovoce, jahody)

5 – 10 μg + syntéza v kůži pomocí UV záření Vitamin Funkce Projevy nedostatku Projevy nadbytku (toxicita) DDD Zdroje v potravě A Ovlivňuje proces vidění Diferenciace a růst epitelových buněk Antioxidační vlastnosti Suchost kůže a olupování Hyperkeratóza Šeroslepost a xeroftalmie Slepota Zvýšená náchylnost k infekcím Dávky nad 3 mg – toxické 0,8 – 1,2 mg Rybí tuk, vnitřnosti, máslo, sýry, mléko Provitamin β-karoten – zelenina a ovoce (mrkev, paprika, rajčata, špenát, meruňky, broskve) D Regulace homeostázy vápníku a fosforu Stavba kostí Dělení a diferenciace buněk Děti: rachitis, Dospělí: osteomalacie, osteoporóza Dávky vyšší než 1,25 mg – toxické u dospělých (otrava) – pouze z orálního příjmu) 5 – 10 μg + syntéza v kůži pomocí UV záření Játra, olej z rybích jater, tuk mořských ryb, fortifikované margariny a mléko E Antioxidant Nedostatek vzácný Anémie Poruchy reprodukce Snížená antioxidační obrana organismu Vysoké dávky (nad 800 mg) trávicí obtíže 10 – 12 mg Rostlinné oleje (z obilných klíčků, slunečnicový a řepkový), ořechy, kukuřice, hrášek, obilné výrobky, tmavě zelená listová zelenina, vejce, játra, vnitřnosti K Srážlivost krve účast na biosyntéze bílkovin Kalcifikace kostí Vzácně Snížení srážlivosti krve 1 μg.kg-1 hmotnosti Zelené listová zelenina, květák, luštěniny, játra, maso, mléko, vejce Syntéza bakteriemi tlustého střeva