ČESKÁ NOVODOBÁ POLITIKA A PŘEDPOKLADY JEJÍHO FORMOVÁNÍ

LITERATURA Obecně historická: - Velké dějiny zemí Koruny České XII, XIII, XIV, Praha, Paseka - Kol: Přehled československých dějin II, III, Praha, NČSAV - Urban O.: Česká společnost 1848-1948, Praha, Svoboda 1982 - Kárník Z.: České země v éře První republiky I, II, III, Praha, Libri 2000, 2002, 2003

OSOBNOSTI T.G. Masaryk E. Beneš M.R.Štefánik F. Palacký L. Rieger

Dějiny „politické˝: - Tobolka Z.: Politické dějiny čs. národa I, II, III,IV, Praha 1926-1937 Malíř J., Marek P.: Politické strany 1861-2004 I, II, Doplněk, Brno 2005 Pavlíček V.: Politické strany před únorem 1948, Svoboda (NPL), Praha 1953

Memoárová: I Peroutka F.: Budování státu Beneš E. : Paměti I, II, III Šest let exilu a II. Světové války Laštovička B.: V Londýně za války Kopecký V.: 30 let KSČ a ČSR

Memoárová – nekonvenční Dürich J.: V českých službách (1915-1918) (náklad vlastní, Klášter nad Jizerou) 1921 - Dyk V.: Ad usum presidentu republiky, Praha 1929

„Nespecifická˝: Ravik S.: Kronika polistopadového vývoje, Praha 2006 (zejména k době po r. 1989) Ravik S.: Kronika polistopadového vývoje, Praha 2006 I – 1989 – 1994 XII – 2004 - 2006 Vaněk M., Urbášek P.: Vítězové? Poražení? I, II, Praha, Prostor 2005 (životopisná interview)

Dokumenty I: Hřebejk J., Grónský J.: Dokumenty k ústavnímu vývoji I – IV (1918-1992) Veselý Z.: Dějiny českého státu v dokumentech Dějiny české politiky v dokumentech

Dokumenty II: Edice Ústavu pro novodobé dějiny Dokumenty ke spisům (dílu) … Dokumenty k … událostem

Zemský sněm – Zemský výbor Počátky občanské, měšťanské politiky a 40. léta XIX. století Zemský sněm – Zemský výbor Počátky občanské, měšťanské politiky Březen 1848 v Praze

Vývoj ve Vídni (od „Březnových událostí˝ k Říšskému sněmu) „Slovanský sjezd˝ – Svatodušní bouře „Říšský sněm˝ ve Vídni a Kroměříži. Diferenciace českého politického spektra Politika „císařského domu˝

Od března 1848 k „Silvestrovským patentům˝ Česká politika v 50. letech XIX. století Na cestě k „dualismu˝

Od „Prosincové ústavy˝ k 1.světové válce Formování „proudů˝ a „směrů˝ v politickém dění v českých zemích Počátky politických stran Česko-německé vztahy a politika „Předlitavských vlád˝

Ke vzniku samostatného státu Změny ve struktuře české politiky. Česká politika po „oživení˝ parlamentního dění. „Národní výbor˝ „Domácí˝ a „zahraniční˝ reprezentace české politiky Od „českého˝ k „česko-slovenskému˝ Nový stát

Politická struktura a „mocenské uspořádání˝ První republika – 20. léta Politická struktura a „mocenské uspořádání˝ „Česko-německá˝ a „česko-slovenská˝ otázka „Československá˝ zahraniční politika

Vyhraněnost politické „pravice˝ a „levice˝ První republika – 30. léta Vyhraněnost politické „pravice˝ a „levice˝ Změny v politicko-správním uspořádání Vyostření „německého problému˝

Počátek „konce˝ samostatného státu „Druhá republika˝ Počátek „konce˝ samostatného státu Politický život za „Druhé republiky˝ - autonomie Slovenska a země „Podkarpatskoruské˝ 15. březen 1939

„Protektorát˝, „Slovenský stát˝ a zahraniční odboj „Londýnská˝ a „moskevská˝ politická emigrace Politické poměry v „Protektorátě˝ a ve „Slovenském státě˝ „Domácí odboj˝ a jeho politická struktura Názorové rozdíly na „charakter“ československého státu po skončení války SNP a „postupné˝ osvobozování republiky SNR, ČNR, „Košická vláda˝ NF

Politický vývoj od „osvobození˝ do r. 1949 Politické strany v „nové˝ republice NF a její úloha v politickém životě země „Česko-slovenské˝ vztahy, tzv. „Pražské dohody˝ Vyhranění politické situace koncem r. 1947 a počátkem r. 1948 „Únor 1948˝, Ústava 9. května

50.léta a změny v politickém životě Na cestě k „federaci˝ 50.léta a změny v politickém životě „Bipolární˝ svět a postavení Československa Počátky formování a uplatnění „vedoucí úlohy˝ KSČ „Socialistická ústava˝ Politický vývoj v 60.letech, „Pražské jaro˝

Československá federace – vznik, vývoj, zánik Politicko-správní uspořádání federace Rozdělení kompetence „federace˝ a „republik˝a česko-slovenských vztahů Posilování „federace˝ v 80. letech Politická opozice a její význam Postupná „destrukce˝ politické moci, r.1989 Mocensko-politické změny po r.1989. „Obnova˝ politického života Decentralizace moci, posilování „autonomie˝ republik a oslabení „federace˝ Konec „federace˝ a vznik samostatné ČR

Do r. 1848 → Rakouské císařství 1804 - státoprávní rámec pro formování státní správy → Rakousko – uherské císařství 1867

František I. 1804 – 1835 Ferdinand I. (V) 1835 – 1848 František Josef I. 1848-1867-1916 Karel I. 1916 → (1918)

Státní konference kn. Meternich hr. Kolowrat arciv. Bedřich

do r. 1848 Prezident zemského gubernia Morava „zemský hejtman“ Čechy „nejvyšší purkrabí“ Prezident zemského gubernia Morava „zemský hejtman“ zemské gubernium krajský hejtman hejtmanství Patrimonia

do r. 1848 Zemský výbor (volen sněmem schválen panovníkem) Zemský sněm (stavovský) Zemský výbor (volen sněmem schválen panovníkem) Krajský sněm Města

Vídeň – (Berlín – Paříž únor) Praha – březen – Svatováclavské lázně - březnové bouře Vídeň – (Berlín – Paříž únor) Praha – březen – Svatováclavské lázně

Předpoklady „novodobé˝ české politiky 1825 – 1826 vznik České spořitelny 1833 Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách 1843 – Změna stanov

Česká stolní společnost „k obveselování a 1842 Česká stolní společnost „k obveselování a zvelebování naší mateřské řeči˝ (zakázána 1843) 1843 Vlastenecká čtenářská jednota

Česká stavovská šlechta 30. léta: hr. Bedřich Deym hr. Lev Thun hr. Josef Matyáš Thun → proti hr. Karlu Chotkovi (odvolán 1843) 1847 (17.11.) Dedukce o právní nepřetržitosti ústavních práv a svobod českých stavů (V.) Adresa zemského sněmu císaře Ferdinandu V.

Občanská „politika˝ - radikální 1836 projev odporu při korunovaci Ferdinanda V. 1844 „Repeal˝ (Sabina, Arnold, Gauč) 1847

„Svobodné obecní zřízení je základem státu˝ MORAVA zemská stavovská práva zemský sněm: hr. Egbert Belcredi „Svobodné obecní zřízení je základem státu˝

Vídeň 11. března: Výzva k povstání 12. března: Rezoluce studentů 13. března: Svolání Generálních stavů na 3. července Zasedání dolnorakouských stavů Odstoupení Metternicha

Svatováclavský výbor – 11.3. Poradní mimořádná guberniální komise – 1.4. Národní výbor – 13.4.

Přípravný výbor: Josef Matyáš Thun Slovanský sjezd Přípravný výbor: Josef Matyáš Thun Program: ■ Vytvoření spolku rakouských Slovanů pro vzájemnou obranu a podporu ■ Vztah slovanských národů k druhým národům rakouského soustátí, vytvoření federativního rakouského státu ■ Vztah rakouských Slovanů k ostatním Slovanům ■ Vztah rakouských Slovanů k neslovanským národům Evropy Zahájení: 2. června

Vídeň 25. dubna – Pillersdorfova ústava 13.-15. května – Centrální občanský výbor 16. května – Císařská proklamace - Sněm „ústavodárný˝

7. června - Vojenská přehlídka 10. června - Schůze pražského studenstva 12. června - Svatodušní bouře (pondělí) 15. června - Ostřelování Prahy 26. června - Rozpuštění Národního výboru 28. června - Rozpuštění „Svornosti˝ Reorganizace „Národní gardy˝

17. července – Odvolání hr. L.Thuna 4. srpna – Karl von Metzseri (zastupující prezident gubernia)

Svolání „říšského sněmu˝ Vídeň 22.7. 1848 přerušeno jednání 6.10. → 22.10. 1848 jednání v Kroměříži (15) 22.11. 1848 rozpuštění sněmu 4.3. 1849

Centrální občanský výbor 16.V. Císařská proklamace Ústavodárný sněm – volen přímo, bez cenzu 17.V. Císařský dvůr do Insbrucku

Vídeň – proti (Dogeldorf) PRAHA 19.V. Projev loajality vládě 28.V. „prozatímní vládní rada˝ Vídeň – proti (Dogeldorf) ale 27. 29. V.: Svatováclavské lázně pro Vídeň

22.VII. Říšský sněm - Vídeň Praha celkem 4 Ústavní výbor – předseda J.Fejfalík 7.IX. Zákon o zrušení poddanství X. Přerušení zasedání

(15) 22.X. Říšský sněm v Kroměříži 21.XI. Schwanzenbergova vláda 2.XII. František Josef I.

a) všeobecná občanská práva (F.L.Rieger) Podvýbory a) všeobecná občanská práva (F.L.Rieger) b) státoprávní a správní otázky (F.Palacký)

F. Palacký – historická práva (Belgie 31.) v lednu nepřijato 6.II. 1849 – rezignuje K. Mayer – posílení centralismu 22.II. Je přijato jako podklad jednání

Počátky formování českého politického spektra L P Radikální demokracie Národně-liberální UL UP Anarchisté Historických práv (hr.L.Thun)

Sněm Vláda Historické země Korunní země - „historická˝ správní - jednotná správní struktura struktura ale „historické˝ tituly

Sněm Vláda Co přesahuje kompetenci „zemí˝ Co „říši˝ zatěžuje „Říši˝ „zemím˝

Centrální správa Panovník ↓ Ministerská konference říšská rada Ministerstva Říšský sněm

Ústavy 25. dubna 1848 Pillersdorfova ústava 22. října přerušeno zasedání říšského sněmu ve Vídni 22. listopadu – 7. března (1849) zasedání říšského sněmu v Kroměříži 4. března 1849 Stadionova ústava 20. srpna 1851 kabinetní listy 31. prosince 1851 Silvestrovské patenty říjen 1860 Říjnový diplom 26. února 1861 Schmerlingova ústava 21. prosince 1867 „Prosincová˝ ústava

Samospráva - základní charakteristiky: Stadionova ústava - realizační „obecní zákon“ z 20.března 1849 Svobodný stát = svobodná obec: místní – Ortsgemeinde okresní – Bezirksgemeinde krajská – Kreisgemeinde obce (podle katastru Josefa II.)< okresy (obce polit.okresu < kraje (okresy polit.kraje)

1850 – leden, únor Čechy (70, 71, 70) Morava (30, 32, 30) Zemská zřízení pro většinu zemí: de iure v platnost až 1861 Čechy (70, 71, 70) Morava (30, 32, 30) Slezsko (10, 10, 10)

Srpnové výnosy forma „kabinetních listů˝ 20. srpna 1. Kübeckovy – ŘR – osobní poradní orgán císaře 2. Schwarzenbergovy– vláda odpovědna jen císaři 3. Schwarzenbergovy – realizace ústavy ze 4. března Silvestrovské patenty: ruší i ústavu ze 4. března 1849 1851 – 1859 „Bachovský˝ absolutismus

odvolán Alexander Bach 1859 odvolán Alexander Bach 15. července – manifest – (slibuje „liberalizaci“) 1860 4.března – Patent (č.56) – rozšíření ŘR (39 členů – zástupci zemských sněmů) rozmnožená ŘR 20. října – manifest („K mým národům˝) - Říjnový diplom (A.Szécsen) zákonodárná moc je v rukou Panovníka + RŘR, (stoupl na 100 členů) prosinec – baron Anton Schmerling – v čele vlády 26. února 1861 – Schmerlingova ústava

Rakousko – Uhersko Společné: (podle kabinetního listu ze 14.11.1868) 17. února 1867 – Císařský reskript – uznává: obnovení uherské ústavy samostatnost Uherského státu přijetí uherské „koruny˝ Uherský sněm Společné: osoba panovníka armáda zahraniční věci finance

22. srpna 1868 – Deklarace českých poslanců (pasivní rezistence) Česká „politika˝ 22. srpna 1868 – Deklarace českých poslanců (pasivní rezistence) 25. srpna 1868 – Osvědčení moravských poslanců (pasivní – ale proti „spojení“) Slezský sněm 7. října 1879 – Konec „pasivní rezistence“ – „státoprávní ohrazení“ (14. srpna – ministerský předseda E. Taaffe A.Pražák – ministr „justice˝ – 1881 – 1889)

Listopad 1868 – Uhersko – Národnostní zákon 10. říjen 1871: fundamentální články (autonomie českých zemí v rámci Říše) 7. říjen 1879 – konec „pasivní˝ rezistence – státoprávní obrození 19. duben 1880 – Stremayerova nařízení – zrovnoprávnění češtiny ve „vnějším˝ úřadování 28.únor 1882 – Univerzita duben 1897 – Badeniho jazyková nařízení – čeština ve vnitřním úřadování

Strana konzervativního velkostatku 1847 – 1850 Česká historická šlechta státopravní šlechta 1860 Strana konzervativního velkostatku 1.1. Prohlášení - Vaterland (Vídeň) VII. Pamětní spis - Clam-Martinic

Starší generace Nová generace Rudolf Deym Clam-Maritinic Lev Thum Egbert Belcredi Svatopluk Matyáš Thun Karel Ausperg Bedřich Schwarzenberg

70.léta Katolicko-politická jednota pro markrabství Moravské – 1870 (Belcredi) Katolicko-politická jednota pro království České – 1871 (Karel Schönborn)

1863 Strana ústavověrného velkostatku Rozkol mezi českou šlechtou na zemském sněmu Strana ústavověrného velkostatku 1864 – Morava představitelé: Karl Ausperg Adolf Ausperg Osvald Thun – Salm Johan Lexa Aehrenthal Alain Rohan

Národní strana (staročeská) 1861 Národní strana (staročeská) 1860 – 14.VI. Memorandum ( k císaři) – koncese pro české noviny 1861 – 1.I. Prohlášení v prvním čísle „Národních novin˝ F.L.Rieger 1863 – 15.XII. Program – publikován v listu „Národ˝

Představitelé F. Palacký F.L. Rieger starší generace F.A. Brauner S. Pražák (Moravská) A. Bráf K. Mattuš mladší generace J. Šolc

Národní strana svobodomyslná (mladočeská) Adolf Stránský (Morava) 1874 – 27.XII. Národní strana svobodomyslná (mladočeská) opoziční křídlo strany Národní představitelé: nová generace: J.Grégr K.Kramář K.Sladkovský A.Rašín J.Barák Z. Tobolka F.Vinkler ale i R.Thurn-Taxis 1891 – 15.II. Adolf Stránský (Morava)

Moravská strana lidová 1913 – 16.III. Moravská strana lidová Hynek Bulín - Moravské listy opora: pokrokové studentské hnutí partner v Čechách: Mladočeská strana

2. pol. XIX.století - 28.X. 1874 – 5-6.IV. 1878 – 7.IV. Dělnické hnutí dělnická politika - 28.X. Internacionála (Paříž) 1874 – 5-6.IV. Rakouská dělnická strana (Neudörfl) 1878 – 7.IV. Socialistická českoslovanská strana v Rakousku (Praha – Břevnov)

(„Slučovací sjezd˝ – Hainfeld) 1897 – 6.-12.VI. 1887 – 25.-26.XII. Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická (Brno-Lužánky) 1888 – 30.XII. 1889 – 1.I. Sociálně demokratická strana dělnická v Rakousku („Slučovací sjezd˝ – Hainfeld) 1897 – 6.-12.VI. „Federalizace˝ Sociálně demokratické strany v Rakousku

Sociálně demokratická strana „nejsilnější˝ strana v Čechách 90. Léta XIX. století Sociálně demokratická strana „nejsilnější˝ strana v Čechách Volby 1897 – 30 % hlasů v čes. volebních okrsích 1907 – 38 % všech českých hlasů 1911 – 36,5 % všech českých hlasů

Představitelé starší generace: J.B.Pecka-Strahovský nová generace: L.Zápotocký-Budečský Josef Hybeš nová generace: Josef Steiner František Soukup Gustav Haberman Antonín Němec Josef Stivín Bohumír Šmeral František Modráček Antonín Zápotocký

Poslední třetina XIX. století Politický katolicismus - vztah státu a církve předmětem jednání v Říšské radě - Encyklika: Rerum Novarum

1895 1896 1897 1899 Pražská družina pro katolickou organizaci (M.Karlach) 1896 Katolická strana národní na Moravě (M.Hurban) 1897 Národní strana katolická v Království českém (V.Schönborn, F.Krásl) 1899 Moravsko-slezská křesťansko sociální strana na Moravě 4.IV. Vyškov iniciativa: J.Šrámek 3.-4.IV. Velehrad předseda strany

Poslední třetina XIX.století pokrokový konzervativní opositum vůči lidový klerikální Hnutí studenstva: 1887 25.X. – Akademický čtenářský spolek rozpuštěn: 1889 24.VIII. 1889 7. XI. Slavia – Řečnický a literární spolek

Strana pokrokových socialistů Česká strana radikálně pokroková 6.II. frakce (mladočechů): Pokroková strana pokrokově socialistický směr: F.Modráček A.P.Veselý radikálně pokrokový směr: A.Rašín A.Hajn 22.III. Strana pokrokových socialistů 4.IV. Česká strana radikálně pokroková

19.II. 20.IV. 30.I. Česká strana státoprávní A.Rašín K.S.Sokol K.Baxa Česká strana státoprávně pokroková 30.I. Lidová strana pokroková na Moravě A.Stránský J.Koloušek

Česká strana lidová (realistická) Česká strana pokroková 80.léta XIX.století „Atheneum˝ T.G.Masaryk J.Kaizl K.Kramář (J.S.Machar) 1.IV. Česká strana lidová (realistická) F.Drtina Z.Tobolka 21.I. Česká strana pokroková (Masaryk + Hajn)

Česká strana národně sociální 30.III. Strana národního dělnictva československého 27. III. Strana moravských národních dělníků IV. Národně sociální strana v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a „obojích˝ Rakousích (3.sjezd) Česká strana národně sociální Jaroslav Klofáč František Kváča

Česká strana agrární pro Moravu a Slezsko „Agrárníci˝ Počátky: 1883 Českomoravský spolek selský pro Moravu a Slezsko J.Rudolf Deml 1889 Selská jednota pro Království české Jan Rataj Jan Jun Alfons Šťastný 1899 6.I. Česká strana agrární Karel Prášek 1904 17.XII. Česká strana agrární pro Moravu a Slezsko František Staněk

Československá strana agrární Politická selská jednota (F.Nedržal) 19.VI. Československá strana agrární 1906 Politická selská jednota (F.Nedržal) Emanuel Hrubý Antonín Švehla

Čechy ustavena „zemská správní komise˝ 1913 – zrušen zemský sněm ustavena „zemská správní komise˝ 1918 – zřízen „Zemský správní výbor˝

Stagnace politického života 25. VII. 1914 Uzavřena „Říšská rada˝ i Zemské sněmy Stagnace politického života 27.III. 1915 Odvolán hr. F. Thun (místodržící)

XII. 1914 III. 1915 V. 1916 Emigrace T.G. Masaryka Počátky pozdější „Mafie˝ (E.Beneš, F.Šámal, K.Kramář, A.Rašín) V. 1916 Zatčeni K.Kramář, A.Rašín

„Národní souručenství˝ Základ: prorakouská orientace podzim 1915 „Národní souručenství˝ jaro 1916 „Národní strana˝ - slučuje dosavadní Mladočechy, Staročechy a stranu Národně sociální Základ: prorakouská orientace V. 1916 programové neshody směřuje k rozpadu

„Slováci jsou Češi… a přijímají program sjednocení s Čechami˝ T.G. Masaryk: samostatné Čechy memorandum E.Greyovi ale český stát zahrnuje i „Horní Uhry˝ „Slováci jsou Češi… a přijímají program sjednocení s Čechami˝

1916 Český komitét zahraniční II. 1916 Československou národní radu Po emigraci E.Beneše a ve spolupráci s M.R. Štefánikem vzniká Český komitét zahraniční II. 1916 se transformuje na Československou národní radu

Československá národní rada samostatný československý stát sídlo: Paříž složení: předseda: T.G. Masaryk místopředseda: J. Durych generální tajemník: E. Beneš člen předsednictva: M.R. Štefánik program: samostatný československý stát

autonomie v rámci „modernizovaného˝ Rakouska (v čele s Habsburky) 18. XI. „Český svaz˝ sídlo: Vídeň prezidium: předseda: František Staněk – Agrární strana 1.místopředseda: Bohumír Šmeral – Sociální demokracie 2.místopředseda: Jindřich Maštálka – Mladočeská strana program: autonomie v rámci „modernizovaného˝ Rakouska (v čele s Habsburky)

V. – VI. ALE ! „samostatný český stát˝ Prohlášení „Českého svazu˝ Česko-slovenský autonomní stát v rámci „federalizovaného Rakouska˝ ALE ! Kalina a V. Pruner strana Státoprávně-pokroková „samostatný český stát˝

18. listopadu 1916 Národní výbor (v Praze) K. Mattuš – předseda A. Švehla – jednatel červenec 1918 K. Kramář – předseda A. Švehla – místopředseda V. Klofáč – F. Soukup – jednatel

vznik dalších (místních,okresních) – odborů NV v Praze 30. října 1918 říjen 1918 vznik dalších (místních,okresních) – odborů NV v Praze 30. října 1918 šestinásobně zvyšuje počet svých členů do 14. listopadu zákonodárný i výkonný orgán pro celý československý stát 14. listopadu stává se Prozatímním národním shromážděním Moravský (zemský) národní výbor v Brně Zemský národní výbor pro Slezsko – ve Slezské Ostravě

do r. 1918 – zemský sněm zůstává Morava do r. 1918 – zemský sněm zůstává - působí dále

Slezsko do r. 1918 – správní komise

Slovensko do r. 1918 – Uherský sněm

v r. 1918 V českých zemích politické okresy (v čele hejtman) soudní okresy zemské správní orgány (pro Čechy, Moravu, Slezsko) statutární města Slovensko (Uhersko) služnovské obvody komitáty – župy města s municipálním právem města s regulovaným magistrátem

„Zemské˝ složení: Spory: Morava Podkarpatská Rus Slezsko (část) Čechy Slovensko Morava Podkarpatská Rus Slezsko (část) Spory: s Maďarskem (jižní hranice Slovenska) s Polskem (odstoupení částí Těšínska, Oravy a Spiše, připojení Hlučínska) s Rakouskem (připojení části Vitorazska, Valticka)

29. – 30. října 1918 Před 28. říjnem: 4. listopadu: Deutschböhmen – severní Čechy (Liberec) Sudetenland - severní Morava (Opava) Böhmerwaldgau - jižní Čechy Deutschsüdmähren – jižní Morava (Znojmo) Před 28. říjnem: Slezská národní rada – v Těšíně (pro Polsko) 4. listopadu: Východoslovenská národní rada v Prešově (pro Maďarsko) („maďarská˝ národní rada (místní) – v Martině)

14. listopadu „Muži˝ 28. října: prezident : T.G. Masaryk předseda vlády : K. Kramář – Státoprávní demokracie ministerstva: vnitra : A. Švehla – Agrární strana zemědělství: K. Prášek – Agrární strana veřejných prací: F. Staněk – Agrární strana železnic: J. Zahradník – Agrární strana financí: A. Rašín – Státoprávní demokracie obchodu: A. Stránský – Státoprávní demokracie národní obrany: V. Klofáč – Česká strana socialistická pošt: J. Stříbrný – Česká strana socialistická zásobování: B. Vrbenský – Česká strana socialistická bez portefeuille: M. Hruban – Katolická lidová strana zdravotnictví: V. Šrobár – Slovenský klub spravedlnosti: F. Soukup – Sociální demokracie školství: G. Habrman – Sociální demokracie sociální péče: L. Winter – Sociální demokracie války: M. R. Štefánik zahraničí: E. Beneš „Muži˝ 28. října: A.Rašín, A.Švehla, F.Soukup, J.Stříbrný + V. Šrobár předseda NS: F. Tomášek – Sociální demokracie

zákon č. 11/1918 „recepční norma˝ 2. listopadu zákon č. 37/1918 „prozatímní ústava˝ 14. listopadu zákon č. 121/1920 „Ústava ČSR˝ 29. února zákon č. 126/1920 „Župní zákon˝ 29. února zákon č. 125/1927 „O organizaci politické správy˝ 14. července

Obecní samospráva: zákon č.76/1919 (novela obecního zřízení – Čechy- Morava- Slezsko) zákon č. 64/1918 Slovensko zákon č. 211/1920 Podkarpatská Rus

Předsedové vlád 1918 – 1938 Kramář K. (Česká státoprávní demokracie – od 9.2.1918 14.11.1918 Československá národní demokracie – od 23.3.1919) 2. Tusar V. (Sociální demokracie) 8.7.1919 3. Tusar V. - " - 25.5.1920 4. Černý J. (úřednická) 15.9.1920 5. Beneš E. (Národně socialistická) 26.9.1921 6. Švehla A. (Agrární) 7.10.1922 7. Švehla A. - " - 9.12.1925 8. Černý J. (úřednická) 18.3.1926 9. Švehla A. ( Agrární) 12.10.1926 10. Udržal F. (Agrární) 1.2.1929 11. Udržal F. - " - 7.12.1929 12. Malypetr J. (Agrární) 29.9.1932 13. Malypetr J. - " - 14.2.1934 14. Malypetr J. - " - 4.6.1935 15. Hodža M. (slov.Agrární) 5.11.1935 16. Hodža M. - " - 18.12.1935 17. Hodža M. - " - 21.7.1937 18. Syrový J. gen. (úřednická) 22.9.1938 19. Syrový J. gen. - " - 4.10.1938 20. Beran R. (Agrární) 1.12.1938

1918 Česká agrární strana I. Republikánská strana československého venkova 1922 Republikánská strana zemědělského a malorolního lidu (+ část: Slovenská národní a rolnická strana) představitelé A. Švehla Kuneš Sonntág M.Hodža F.Staněk (V.Šrobár) V.Stoupal

1918 III. Představitelé: - Mladočeská - „Pokrokové˝ (3) + Staročeská Česká státoprávní demokracie III. Československá národní demokracie Představitelé: K.Kramář ale: Jaroslav Kvapil P.Šámal Josef Scheiner A.Rašín A.Hajn

(odštěpení od Čes.strany demokratické) 15.IX. Národní strana práce (odštěpení od Čes.strany demokratické) představitelé: J.Kallab J.Herben J.Stránský F.Peroutka O.Klusáček II. Ukončena činnost

Ústředí československých fašistů Národní obec fašistická 1924 Ústředí československých fašistů 26.III. Národní obec fašistická (Omladina – úderné oddíly) představitelé: Radola Gajda (Rudolf Geidl) Cyril Svozil Štefan Osuský (v r. 1926-1927 – 200 tisíc členů)

XI. III. 31.X. Hnutí za nové Československo Slovanská obec fašistická Národní strana radikální

Moravsko-slezská strana lidová Československá strana lidová (česká) IX. Moravsko-slezská strana lidová Jan Šrámek 26.I. Československá strana lidová (česká) Bohumil Stašek František Šabata

1918 30.III. I. 1926 V.Klofáč ale E.Beneš Česká strana národně-sociální 30.III. Česká strana socialistická (+anarchisté B.Vrbenský) I. Československá strana socialistická 1926 Československá strana národně socialistická V.Klofáč ale E.Beneš A.Tučný A.Meissner A.Uhlíř

8.V. 28.IV. I. Slovanská strana národně socialistická (Jiří Stříbrný – vyloučen z ČSNS v r.1926) 28.IV. Radikální strana – Slovanští socialisté I. Národní liga (Liga proti vázaným kandidátkám „Hradu˝) J.Stříbrný ale: Z.Husáková (místopředsedkyně) K.Pegler Č.Hubáček

1918 5.XI. Česká strana živnostenská + Politická strana českého živnostenstva na Moravě 5.XI. Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská Rudolf Mlčoch Josef Václav Neuman (+1937)

Československá sociálně demokratická strana dělnická 1918 27.-30.XII. XII.sjezd (+ Slovenská sociálně demokratická strana) Československá sociálně demokratická strana dělnická 25.-28.IX. (odstupuje B.Šmeral) – (levice) 527/338 F.Tomášek F.Soukup A.Němec G.Haberman A.Hampl V.Tusar

Komunistická strana Československa 30.X. – 2.XI. Komunistická strana Československa - sekce III.internacionály A.Muna J.Hybeš B.Jílek K.Gottwald J.Synek B.Šmeral V.Bolen R.Slánský S.K.Neuman A.Zápotocký J.Šverma E.Vajtauer K.Krosnář B.Köhler K.Kreibich

1913 – 29.VII. 5.XI. 1925 Slovenská lidová strana Klub katolického duchovenstva SLS Michal Bubniča Josef Tiso Kněžská rada (od r. 1918) – Andrej Hlinka 1925 Hlinkova slovenská lidová strana

Andrej Hlinka 1864 – 1938 v době 1.světové války farář v Rožumberoku v r. 1917 nakloněn česko-slovenské myšlence v r. 1920 první snaha o autonomii Slovenska

4.III. 1.X. 19.IV. Německá nacionálně socialistická dělnická strana Deutsche Nationalsocialistische Arbeiterpartei – DNSAP 1.X. Sudetoněmecká vlastenecká fronta Sudetendeutsche Heimatsfront – SHF 19.IV. Sudetoněmecká strana Sudetendeutsche Partei - SdP

X. Národně socialistická německá dělnická strana Nationalsocialistische Deutsche Arbeiterpartei NSDAP K.Henlein K.H.Frank

Strana národní jednoty – SNJ 12.-17.XI. Strana národní jednoty – SNJ Rudolf Beran Robert Halík ale: Jiří Stříbrný Radola Gajda

Národní strana pracujícího lidu – NSPJ Národní strana práce – NSP 28.X. Národní strana pracujícího lidu – NSPJ XI. Národní strana práce – NSP A. Hampl ale i: F.Modráček F.Richter B.Laušman J.Nečas J.Macek

Národní souručenství – NS 16.III. Národní souručenství – NS - jediná „politická˝ struktura v „Protektorátě˝ Jiří Havelka patronace Josef Kliment E.Hácha Adolf Hrubý (dříve Josef Nebeský Agrární strana)

VI. 6.X. 19.XI. 18.XII. Hlinkova strana: požadavek autonomie Slovenska „Žilinská˝ dohoda 19.XI. Zákon o autonomii Slovenska země Podkarpatoruské 18.XII. Volby do Slovenského sněmu – 63 poslanců

1939 13.III. 14.III. 15.III. svolání Slovenského sněmu (E.Hácha) vyhlášení Slovenského státu 15.III. Žádost třetí říše o „ochranu˝

vyhlášení „Protektorátu˝ výnos „říšského vůdce˝ 1939 15.III. E.Hácha v Berlíně 16.III. vyhlášení „Protektorátu˝ výnos „říšského vůdce˝

Úřad „Říšského protektora˝ 16.III. – srpen 1943 Konstantin von Neurath 27.IX. 1941 odvolán von Neurath Zastupující říšský protektor † 4.VI. 1942 Reinhard Heydrich 4.VI. 1942 Kurt Dalluege 20.VIII. 1943 říšský protektor Wilhelm Flick

17.X. 17.XI. 20.XII. 5.I. 9.VII. ustaven Československý NV uznán Francií 20.XII. uznán Velkou Británií 5.I. ČNV – program: válka proti Německu- obnova ČSR 9.VII. vytvoření československé vlády

Československé státní zřízení v zahraničí president: E.Beneš vláda: J.Šrámek (lidovci) státní rada (2.VII.) R.Bechně (soc.dem.)

18.VII. čs.vláda uznána SSSR – dohoda o vytvoření vojenské jednotky 21.VII. čs.vláda uznána Velkou Británií 1.XI. komunisté vstupují do „Státní rady˝ 1.V. Společný manifest komunistů, nár.soc. a soc.dem. 12 XII. Dohoda ČSR-SSSR „O přátelství a vzájemné spolupráci˝ 13.-20.XII. Jednání „londýnské vlády˝ a KSČ v Moskvě

Socialistický blok – KSČ, Soc.dem., Nár.soc. „demise˝ londýnské vlády 22.-29.III. moskevská jednání ustavení „Národní fronty˝ předseda ÚV: K.Gottwald „demise˝ londýnské vlády 4.IV. Košická vláda (NF) předseda: Z.Fierlinger

„Vánoční dohoda˝ vytvoření SNR Vojenské ústředí (dohoda s „Londýnem˝) „osamostatnění˝ KSS 1943 XII. „Vánoční dohoda˝ vytvoření SNR 1944 II.-III. Vojenské ústředí (dohoda s „Londýnem˝) podřízeno SNR 29.VIII. SNP 29.-30.IV. ustavení ČNR

10.V. 11.V. 28.X. 26.V. 2.VII. Návrat „Košické vlády˝ do Prahy Rezignace ČNR 28.X. Zasedání „Prozatímního NS˝ 26.V. Volby do „Ústavodárného NS˝ 2.VII. Vláda v čele s K.Gottwaldem

Slovensko 16.IX. Demokratické strany 20.-21.IX. 31.X. 18.XI. Zpráva „pověřenectva˝ vnitra kompromitace Demokratické strany 20.-21.IX. odbojové organizace požadující demisi SP 31.X. odstoupení SP 18.XI. „Nový˝ SP

Pražské dohody 2.VI. PRVNÍ kompetence SNR a SP 11.IV. DRUHÁ vztah „celostátních˝ a „slovenských˝ orgánů 27.VI. TŘETÍ mezi politickými stranami NF posílení „jednoty˝ státu tj. pozice centrálních institucí

Komunistická strana Československa K.Gottwald V.Klementis R.Slánský B.Laštovička

Sociální demokracie V.Majer B.Laušman Z.Fierlinger

Národní socialisté Petr Zenkl Josef David Hubert Ripka Jaroslav Stránský Prokop Drtina

Strana lidová J.Šrámek J.Plojhar V.Heiler

Komunistická strana Slovenska K.Šmidke G.Husák K.Bacílek L.Novomeský V.Široký

Demokratická strana Josef Lettrich J.Ursíny (Vavro Šrobár) Martin Kulich M.Bugár

1946 Strana slobody Josef Brúha - Vavro Šrobár

Strana slovenskej obrody III. Strana slovenskej obrody Ján Ševčík Josef Mjartan