ČESKÁ NOVODOBÁ POLITIKA A PŘEDPOKLADY JEJÍHO FORMOVÁNÍ

Prezentace na téma: "ČESKÁ NOVODOBÁ POLITIKA A PŘEDPOKLADY JEJÍHO FORMOVÁNÍ"— Transkript prezentace:

1 ČESKÁ NOVODOBÁ POLITIKA A PŘEDPOKLADY JEJÍHO FORMOVÁNÍ

2 Křen J.: Dvě století střední Evropy. Praha: ARGO 2005/6 LITERATURA

3 III. Národní hnutí – 115 IV. Revoluce – 177 V. Počátky modernizace

4 VII. První světová válka 323 - 351 VIII. Meziválečná doba 355 - 385
VI. Přelom století VII. První světová válka VIII. Meziválečná doba

5 IX. Válka, okupace, rezistence 465 - 527
X. Poválečná střední Evropa XI. Dlouhá padesátá léta

6 demokratické revoluce 965 - 998
XII. Šedesátá léta XIII. Sedmdesátá léta XIV. Konec komunismu – demokratické revoluce

7 Balík S., Hloušek V., Holzer J.,
Šedo J.: Politický systém českých zemí Brno: MU, 2003

8 LITERATURA Obecně historická:
- Velké dějiny zemí Koruny České XII, XIII, XIV, Praha, Paseka - Kol: Přehled československých dějin II, III, Praha, NČSAV - Urban O.: Česká společnost , Praha, Svoboda 1982 - Kárník Z.: České země v éře První republiky I, II, III, Praha, Libri 2000, 2002, 2003

9 OSOBNOSTI T.G. Masaryk E. Beneš M.R.Štefánik F. Palacký L. Rieger

10 Dějiny „politické˝: - Tobolka Z.: Politické dějiny čs. národa I, II, III,IV, Praha Malíř J., Marek P.: Politické strany I, II, Doplněk, Brno 2005 Pavlíček V.: Politické strany před únorem 1948, Svoboda (NPL), Praha 1953

11 Memoárová: I Peroutka F.: Budování státu Beneš E. : Paměti I, II, III
Šest let exilu a II. Světové války Laštovička B.: V Londýně za války Kopecký V.: 30 let KSČ a ČSR

12 Memoárová – nekonvenční
Dürich J.: V českých službách ( ) (náklad vlastní, Klášter nad Jizerou) 1921 - Dyk V.: Ad usum presidentu republiky, Praha 1929

13 „Nespecifická˝: Ravik S.: Kronika polistopadového vývoje, Praha 2006
(zejména k době po r. 1989) Ravik S.: Kronika polistopadového vývoje, Praha 2006 I – – 1994 XII – Vaněk M., Urbášek P.: Vítězové? Poražení? I, II, Praha, Prostor 2005 (životopisná interview)

14 Dokumenty I: Hřebejk J., Grónský J.: Dokumenty k ústavnímu
vývoji I – IV ( ) Veselý Z.: Dějiny českého státu v dokumentech Dějiny české politiky v dokumentech

15 Dokumenty II: Edice Ústavu pro novodobé dějiny
Dokumenty ke spisům (dílu) … Dokumenty k … událostem

16 Zemský sněm – Zemský výbor Počátky občanské, měšťanské politiky
a 40. léta XIX. století Zemský sněm – Zemský výbor Počátky občanské, měšťanské politiky Březen 1848 v Praze

17 Vývoj ve Vídni (od „Březnových událostí˝ k Říšskému sněmu)
„Slovanský sjezd˝ – Svatodušní bouře „Říšský sněm˝ ve Vídni a Kroměříži. Diferenciace českého politického spektra Politika „císařského domu˝

18 Od března 1849 k „Silvestrovským patentům˝
Česká politika v 50. letech XIX. století Na cestě k „dualismu˝

19 Od „Prosincové ústavy˝ k 1.světové válce
Formování „proudů˝ a „směrů˝ v politickém dění v českých zemích Počátky politických stran Česko-německé vztahy a politika „Předlitavských vlád˝

20 Ke vzniku samostatného státu
Změny ve struktuře české politiky. Česká politika po „oživení˝ parlamentního dění. „Národní výbor˝ „Domácí˝ a „zahraniční˝ reprezentace české politiky Od „českého˝ k „česko-slovenskému˝ Nový stát

21 Politická struktura a „mocenské uspořádání˝
První republika – 20. léta Politická struktura a „mocenské uspořádání˝ „Česko-německá˝ a „česko-slovenská˝ otázka „Československá˝ zahraniční politika

22 Vyhraněnost politické „pravice˝ a „levice˝
První republika – 30. léta Vyhraněnost politické „pravice˝ a „levice˝ Změny v politicko-správním uspořádání Vyostření „německého problému˝

23 Počátek „konce˝ samostatného státu
„Druhá republika˝ Počátek „konce˝ samostatného státu Politický život za „Druhé republiky˝ - autonomie Slovenska a země „Podkarpatskoruské˝ 15. březen 1939

24 „Protektorát˝, „Slovenský stát˝ a zahraniční odboj
„Londýnská˝ a „moskevská˝ politická emigrace Politické poměry v „Protektorátě˝ a ve „Slovenském státě˝ „Domácí odboj˝ a jeho politická struktura Názorové rozdíly na „charakter“ československého státu po skončení války SNP a „postupné˝ osvobozování republiky SNR, ČNR, „Košická vláda˝ NF

25 Politický vývoj od „osvobození˝ do r. 1949
Politické strany v „nové˝ republice NF a její úloha v politickém životě země „Česko-slovenské˝ vztahy, tzv. „Pražské dohody˝ Vyhranění politické situace koncem r a počátkem r. 1948 „Únor 1948˝, Ústava 9. května

26 50.léta a změny v politickém životě
Na cestě k „federaci˝ 50.léta a změny v politickém životě „Bipolární˝ svět a postavení Československa Počátky formování a uplatnění „vedoucí úlohy˝ KSČ „Socialistická ústava˝ Politický vývoj v 60.letech, „Pražské jaro˝

27 Československá federace – vznik, vývoj, zánik
Politicko-správní uspořádání federace Rozdělení kompetence „federace˝ a „republik˝a česko-slovenských vztahů Posilování „federace˝ v 80. letech Politická opozice a její význam Postupná „destrukce˝ politické moci, r.1989 Mocensko-politické změny po r.1989. „Obnova˝ politického života Decentralizace moci, posilování „autonomie˝ republik a oslabení „federace˝ Konec „federace˝ a vznik samostatné ČR

28 Do r. 1848 → Rakouské císařství 1804
- státoprávní rámec pro formování státní správy → Rakousko – uherské císařství 1867

29 František I – 1835 Ferdinand I. (V) – 1848 František Josef I Karel I → (1918)

30 Státní konference kn. Meternich hr. Kolowrat arciv. Bedřich

31 do r. 1848 Prezident zemského gubernia Morava „zemský hejtman“
Čechy „nejvyšší purkrabí“ Prezident zemského gubernia Morava „zemský hejtman“ zemské gubernium krajský hejtman hejtmanství Patrimonia

32 do r. 1848 Zemský výbor (volen sněmem schválen panovníkem)
Zemský sněm (stavovský) Zemský výbor (volen sněmem schválen panovníkem) Krajský sněm Města

33 Vídeň – (Berlín – Paříž únor) Praha – březen – Svatováclavské lázně
- březnové bouře Vídeň – (Berlín – Paříž únor) Praha – březen – Svatováclavské lázně

34 Předpoklady „novodobé˝ české politiky
1825 – 1826 vznik České spořitelny 1833 Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách 1843 – Změna stanov

35 Česká stolní společnost „k obveselování a
1842 Česká stolní společnost „k obveselování a zvelebování naší mateřské řeči˝ (zakázána 1843) 1843 Vlastenecká čtenářská jednota

36 Česká stavovská šlechta
30. léta: hr. Bedřich Deym hr. Lev Thun hr. Josef Matyáš Thun → proti hr. Karlu Chotkovi (odvolán 1843) 1847 (17.11.) Dedukce o právní nepřetržitosti ústavních práv a svobod českých stavů (V.) Adresa zemského sněmu císaře Ferdinandu V.

37 Občanská „politika˝ - radikální 1836
projev odporu při korunovaci Ferdinanda V. 1844 „Repeal˝ (Sabina, Arnold, Gauč) 1847

38 „Svobodné obecní zřízení je základem státu˝
MORAVA zemská stavovská práva zemský sněm: hr. Egbert Belcredi „Svobodné obecní zřízení je základem státu˝

39 Vídeň 11. března: Výzva k povstání 12. března: Rezoluce studentů
13. března: Svolání Generálních stavů na 3. července Zasedání dolnorakouských stavů Odstoupení Metternicha

40 Svatováclavský výbor – 11.3.
Poradní mimořádná guberniální komise – 1.4. Národní výbor – 13.4.

41 Přípravný výbor: Josef Matyáš Thun
Slovanský sjezd Přípravný výbor: Josef Matyáš Thun Program: ■ Vytvoření spolku rakouských Slovanů pro vzájemnou obranu a podporu ■ Vztah slovanských národů k druhým národům rakouského soustátí, vytvoření federativního rakouského státu ■ Vztah rakouských Slovanů k ostatním Slovanům ■ Vztah rakouských Slovanů k neslovanským národům Evropy Zahájení: 2. června

42 7. června - Vojenská přehlídka
10. června - Schůze pražského studenstva 12. června - Svatodušní bouře (pondělí) 15. června - Ostřelování Prahy 26. června - Rozpuštění Národního výboru 28. června - Rozpuštění „Svornosti˝ Reorganizace „Národní gardy˝

43 17. července – Odvolání hr. L.Thuna
4. srpna – Karl von Metzseri (zastupující prezident gubernia)

44 Vídeň 25. dubna – Pillersdorfova ústava
května – Centrální občanský výbor 16. května – Císařská proklamace - Sněm „ústavodárný˝

45 Centrální občanský výbor
16.V. Císařská proklamace Ústavodárný sněm – volen přímo, bez cenzu 17.V. Císařský dvůr do Insbrucku

46 Vídeň – proti (Dogeldorf)
PRAHA 19.V. Projev loajality vládě 28.V. „prozatímní vládní rada˝ Vídeň – proti (Dogeldorf) ale V.: Svatováclavské lázně pro Vídeň

47 Svolání „říšského sněmu˝
Vídeň přerušeno jednání → jednání v Kroměříži (15) rozpuštění sněmu

48 22.VII. Říšský sněm - Vídeň Praha celkem 4 Ústavní výbor – předseda J.Fejfalík 7.IX. Zákon o zrušení poddanství X. Přerušení zasedání

49 (15) 22.X. Říšský sněm v Kroměříži
21.XI. Schwanzenbergova vláda 2.XII. František Josef I.

50 a) všeobecná občanská práva (F.L.Rieger)
Podvýbory a) všeobecná občanská práva (F.L.Rieger) b) státoprávní a správní otázky (F.Palacký)

51 F. Palacký – historická práva (Belgie 31.)
v lednu nepřijato 6.II – rezignuje K. Mayer – posílení centralismu 22.II. Je přijato jako podklad jednání

52 Počátky formování českého politického spektra
L P Radikální demokracie Národně-liberální UL UP Anarchisté Historických práv (hr.L.Thun)

53 Sněm Vláda Historické země Korunní země
- „historická˝ správní jednotná správní struktura struktura ale „historické˝ tituly

54 Sněm Vláda Co přesahuje kompetenci „zemí˝ Co „říši˝ zatěžuje
„Říši˝ „zemím˝

55 Centrální správa Panovník ↓ Ministerská konference říšská rada
Ministerstva Říšský sněm

56 Ústavy 25. dubna 1848 Pillersdorfova ústava
22. října přerušeno zasedání říšského sněmu ve Vídni 22. listopadu – 7. března (1849) zasedání říšského sněmu v Kroměříži 4. března Stadionova ústava 20. srpna kabinetní listy 31. prosince Silvestrovské patenty říjen Říjnový diplom 26. února Schmerlingova ústava 21. prosince „Prosincová˝ ústava

57 Samospráva - základní charakteristiky:
Stadionova ústava - realizační „obecní zákon“ z 20.března 1849 Svobodný stát = svobodná obec: místní – Ortsgemeinde okresní – Bezirksgemeinde krajská – Kreisgemeinde obce (podle katastru Josefa II.)< okresy (obce polit.okresu < kraje (okresy polit.kraje)

58 1850 – leden, únor Čechy (70, 71, 70) Morava (30, 32, 30)
Zemská zřízení pro většinu zemí: de iure v platnost až 1861 Čechy (70, 71, 70) Morava (30, 32, 30) Slezsko (10, 10, 10)

59 Srpnové výnosy forma „kabinetních listů˝
20. srpna 1851 1. Kübeckovy – ŘR – osobní poradní orgán císaře 2. Schwarzenbergovy– vláda odpovědna jen císaři 3. Schwarzenbergovy – realizace ústavy ze 4. března Silvestrovské patenty: ruší i ústavu ze 4. března 1849 1851 – 1859 „Bachovský˝ absolutismus

60 odvolán Alexander Bach
1859 odvolán Alexander Bach 15. července – manifest – (slibuje „liberalizaci“) 1860 4.března – Patent (č.56) – rozšíření ŘR (39 členů – zástupci zemských sněmů) rozmnožená ŘR 20. října – manifest („K mým národům˝) - Říjnový diplom (A.Szécsen) zákonodárná moc je v rukou Panovníka + RŘR, (stoupl na 100 členů) prosinec – baron Anton Schmerling – v čele vlády 26. února 1861 – Schmerlingova ústava

61 RŘR - arcivévoda Reiner 38 členů – květen 1860 – 2 návrhy úprav
18. června 1860 audience L. Riegra aj. Macháčka u císaře - neúspěch

62 Říjnový diplom „historicko-právní RŘR má 100 členů individualita“
konzervativní liberální šlechta měšťanstvo Království země Koruny české české

63 Únorová ústava 26. února 1861 Říšská rada Panská sněmovna
- jmenovaná panovníkem Poslanecká sněmovna - jmenovaná zem.sněmem funkční období: 6 let svolávána panovníkem

64 „zletilí princové císařského domu“
Panská sněmovna: „zletilí princové císařského domu“ „zletilé hlavy šlechtických rodů“ arcibiskupové a biskupové (knížecí titul) osobně jmenovaní za „zásluhy…“

65 Poslanecká sněmovna užší: 203 členů (82 země „Koruny české“
Čechy 54, Morava 22 Slezsko 6) širší: 343 členů (140 Uhry)

66 Zemský sněm velkostatek města ostatní obce
Český: 5 virilistů ll 241 Moravský: 2 virilisté ll 100 Slezský: 1 virilista ll

67 zasedání 29.IV. 1861 poslanecká – prezident: Franz Hein
panská – prezident: Karl kníže Ausperg od předseda „Ministerské rady“

68 1. Vláda: 9 členů (6 poslanců)
Království a země v Říšské radě zastoupené

69 13.X. 1866 – Císařský list – poděkování zemským
sněmům 1.II – abdikace hr. Belcrediho 7.II Fridrich Ferdinand Beust 18.II Ustavení uherské vlády: Gyula Andrassy 8.IV Korunovace

70 Společné: Panovník nikoliv Obrana vláda Finance Zahraničí Delegace

71 Společné „věci˝ Říše Panovník Společné říšské zákonodárné kompetence
Delegace: 60 členů – 40 poslanecká 20 panská (10 Čechy, 4 Morava, 1 Slezsko) 60 - Uherské království

72 Zemský sněm: Český Moravský 13.IV 1868 čeští poslanci odchází
22.VIII Deklarace (28.)VIII. Osvědčení 28.IX Vyloučení X. Vyloučení

73 Směřuje k diferenciaci české politické scény
Česká pasivita Říšská rada ztráta Zemský sněm pozic Směřuje k diferenciaci české politické scény

74 K. Plenner „Obnovení˝ krajské organizace: Kraje: „smíšené˝ (s českým obyvatelstvem) „německé˝ 1918

75 - společné záležitosti habsburské monarchie
Předlitavsko 21. prosince 1867 „Prosincová ústava“ - (soubor 6 nosných a několika dalších zákonů zákon č. 141/1867 z 21. prosince - generální zákonodárná moc přechází na „zemské sněmy“ - zákonodárná moc Říšské rady – vymezena taxativně zákon č. 145/1867 z 21. prosince - výkon vládní moci - panovník – osobně nedotknutelný – neodpovědný - panovník vázán přísahou – „vládnout“ podle zákonů zákon č. 146/1867 z 21. prosince - společné záležitosti habsburské monarchie (analogie k „uherské“ ústavě)

76 zákon č. 142/1867 z 21. prosince - základní práva občana zákon č. 143/1867 z 21. prosince - zřízení „říšského“ soudu zákon č. 144/1867 z 21. prosince - o soudcovské moci

77 zákon č. 134/1867 z 15. listopadu - spolkové právo/revize spolkového zákona z r zákon č. 135/1867 z 15. listopadu - spolčovací právo zákon č. 101/1867 z 25. července - ministři odpovídají – (i) říšskému sněmu - vládní akty- spolupodepisuje příslušný ministr

78 Zákony r. 1868 – májové zákony
č. 47/1868 z 25. května - o manželském právu č. 48/1868 z 25. května - o vztahu školy a církve č. 49/1868 z 25. května - interkonfesijních vztahů občanů (ruší prioritu katolické církve)

79 Rakousko – Uhersko Společné:
(podle kabinetního listu ze ) 17. února 1867 – Císařský reskript – uznává: obnovení uherské ústavy samostatnost Uherského státu přijetí uherské „koruny˝ Uherský sněm Společné: osoba panovníka armáda zahraniční věci finance

80 22. srpna 1868 – Deklarace českých poslanců (pasivní rezistence)
Česká „politika˝ 22. srpna 1868 – Deklarace českých poslanců (pasivní rezistence) 25. srpna 1868 – Osvědčení moravských poslanců (pasivní – ale proti „spojení“) Slezský sněm 7. října 1879 – Konec „pasivní rezistence“ – „státoprávní ohrazení“ (14. srpna – ministerský předseda E. Taaffe A.Pražák – ministr „justice˝ – 1881 – 1889)

81 Listopad 1868 – Uhersko – Národnostní zákon
10. říjen 1871: fundamentální články (autonomie českých zemí v rámci Říše) 7. říjen 1879 – konec „pasivní˝ rezistence – státoprávní ohrazení 19. duben 1880 – Stremayerova nařízení – zrovnoprávnění češtiny ve „vnějším˝ úřadování 28.únor 1882 – Univerzita duben 1897 – Badeniho jazyková nařízení – čeština ve vnitřním úřadování

82 Strana konzervativního velkostatku
1847 – 1850 Česká historická šlechta státopravní šlechta 1860 Strana konzervativního velkostatku 1.1. Prohlášení - Vaterland (Vídeň) VII. Pamětní spis - Clam-Martinic

83 Starší generace Nová generace
Rudolf Deym Clam-Maritinic Lev Thum Egbert Belcredi Svatopluk Matyáš Thun Karel Ausperg Bedřich Schwarzenberg

84 70.léta Katolicko-politická jednota pro markrabství
Moravské – 1870 (Belcredi) Katolicko-politická jednota pro království České – 1871 (Karel Schönborn)

85 1863 Strana ústavověrného velkostatku
Rozkol mezi českou šlechtou na zemském sněmu Strana ústavověrného velkostatku 1864 – Morava představitelé: Karl Ausperg Adolf Ausperg Osvald Thun – Salm Johan Lexa Aehrenthal Alain Rohan

86 Národní strana (staročeská)
1861 Národní strana (staročeská) 1860 – 14.VI. Memorandum ( k císaři) – koncese pro české noviny 1861 – 1.I. Prohlášení v prvním čísle „Národních novin˝ F.L.Rieger 1863 – 15.XII. Program – publikován v listu „Národ˝

87 Představitelé F. Palacký F.L. Rieger starší generace F.A. Brauner
S. Pražák (Moravská) A. Bráf K. Mattuš mladší generace J. Šolc

88 Národní strana svobodomyslná (mladočeská) Adolf Stránský (Morava)
1874 – 27.XII. Národní strana svobodomyslná (mladočeská) opoziční křídlo strany Národní představitelé: nová generace: J.Grégr K.Kramář K.Sladkovský A.Rašín J.Barák Z. Tobolka F.Vinkler ale i R.Thurn-Taxis 1891 – 15.II. Adolf Stránský (Morava)

89 Moravská strana lidová
1913 – 16.III. Moravská strana lidová Hynek Bulín - Moravské listy opora: pokrokové studentské hnutí partner v Čechách: Mladočeská strana

90 2. pol. XIX.století - 28.X. 1874 – 5-6.IV. 1878 – 7.IV.
Dělnické hnutí dělnická politika - 28.X. Internacionála (Paříž) 1874 – 5-6.IV. Rakouská dělnická strana (Neudörfl) 1878 – 7.IV. Sociálně-demokratická českoslovanská strana v Rakousku (Praha – Břevnov)

91 („Slučovací sjezd˝ – Hainfeld) 1897 – 6.-12.VI.
1887 – XII. Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická (Brno-Lužánky) 1888 – 30.XII. 1889 – 1.I. Sociálně demokratická strana dělnická v Rakousku („Slučovací sjezd˝ – Hainfeld) 1897 – VI. „Federalizace˝ Sociálně demokratické strany v Rakousku

92 Sociálně demokratická strana „nejsilnější˝ strana v Čechách
90. léta XIX. století Sociálně demokratická strana „nejsilnější˝ strana v Čechách Volby 1897 – 30 % hlasů v čes. volebních okrsích 1907 – 38 % všech českých hlasů 1911 – 36,5 % všech českých hlasů

93 Představitelé starší generace: J.B.Pecka-Strahovský nová generace:
L.Zápotocký-Budečský Josef Hybeš nová generace: Josef Steiner František Soukup Gustav Haberman Antonín Němec Josef Stivín Bohumír Šmeral František Modráček Antonín Zápotocký

94 Poslední třetina XIX. století Politický katolicismus
- vztah státu a církve předmětem jednání v Říšské radě - Encyklika: Rerum Novarum

95 1895 1896 1897 1899 Pražská družina pro katolickou organizaci
(M.Karlach) 1896 Katolická strana národní na Moravě (M.Hurban) 1897 Národní strana katolická v Království českém (V.Schönborn, F.Krásl) 1899 Moravsko-slezská křesťansko sociální strana na Moravě 4.IV. Vyškov iniciativa: J.Šrámek 3.-4.IV. Velehrad předseda strany

96 Poslední třetina XIX.století
pokrokový konzervativní opositum vůči lidový klerikální Hnutí studenstva: X. – Akademický čtenářský spolek rozpuštěn: VIII. XI. Slavia – Řečnický a literární spolek

97 Strana pokrokových socialistů Česká strana radikálně pokroková
6.II. frakce (mladočechů): Pokroková strana pokrokově socialistický směr: F.Modráček A.P.Veselý radikálně pokrokový směr: A.Rašín A.Hajn 22.III. Strana pokrokových socialistů 4.IV. Česká strana radikálně pokroková

98 19.II. 20.IV. 30.I. Česká strana státoprávní A.Rašín K.S.Sokol K.Baxa
Česká strana státoprávně pokroková 30.I. Lidová strana pokroková na Moravě A.Stránský J.Koloušek

99 Česká strana lidová (realistická) Česká strana pokroková
80.léta XIX.století „Atheneum˝ T.G.Masaryk J.Kaizl K.Kramář (J.S.Machar) 1.IV. Česká strana lidová (realistická) F.Drtina Z.Tobolka 21.I. Česká strana pokroková (Masaryk + Hajn)

100 Česká strana národně sociální
30.III. Strana národního dělnictva československého 27. III. Strana moravských národních dělníků IV. Národně sociální strana v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a „obojích˝ Rakousích (3.sjezd) Česká strana národně sociální Jaroslav Klofáč František Kváča

101 Česká strana agrární pro Moravu a Slezsko
„Agrárníci˝ Počátky: 1883 Českomoravský spolek selský pro Moravu a Slezsko J.Rudolf Deml 1889 Selská jednota pro Království české Jan Rataj Jan Jun Alfons Šťastný I. Česká strana agrární Karel Prášek XII. Česká strana agrární pro Moravu a Slezsko František Staněk

102 Československá strana agrární Politická selská jednota (F. Udržal)
19.VI. Československá strana agrární 1906 Politická selská jednota (F. Udržal) Emanuel Hrubý Antonín Švehla

103 Čechy ustavena „zemská správní komise˝
1913 – zrušen zemský sněm ustavena „zemská správní komise˝ 1918 – zřízen „Zemský správní výbor˝

104 Stagnace politického života
25. VII. 1914 Uzavřena „Říšská rada˝ i Zemské sněmy Stagnace politického života 27.III. 1915 Odvolán hr. F. Thun (místodržící)

105 XII. 1914 III. 1915 V. 1916 Emigrace T.G. Masaryka
Počátky pozdější „Mafie˝ (E.Beneš, F.Šámal, K.Kramář, A.Rašín) V. 1916 Zatčeni K.Kramář, A.Rašín

106 „Národní souručenství˝ Základ: prorakouská orientace
podzim 1915 „Národní souručenství˝ jaro 1916 „Národní strana˝ - slučuje dosavadní Mladočechy, Staročechy a stranu Národně sociální Základ: prorakouská orientace V. 1916 programové neshody směřuje k rozpadu

107 „Slováci jsou Češi… a přijímají program sjednocení s Čechami˝
T.G. Masaryk: samostatné Čechy memorandum E.Greyovi ale český stát zahrnuje i „Horní Uhry˝ „Slováci jsou Češi… a přijímají program sjednocení s Čechami˝

108 1916 Český komitét zahraniční II. 1916 Československou národní radu
Po emigraci E.Beneše a ve spolupráci s M.R. Štefánikem vzniká Český komitét zahraniční II. 1916 se transformuje na Československou národní radu

109 Československá národní rada samostatný československý stát
sídlo: Paříž složení: předseda: T.G. Masaryk místopředseda: J. Durych generální tajemník: E. Beneš člen předsednictva: M.R. Štefánik program: samostatný československý stát

110 autonomie v rámci „modernizovaného˝ Rakouska (v čele s Habsburky)
18. XI. „Český svaz˝ sídlo: Vídeň prezidium: předseda: František Staněk – Agrární strana 1.místopředseda: Bohumír Šmeral – Sociální demokracie 2.místopředseda: Jindřich Maštálka – Mladočeská strana program: autonomie v rámci „modernizovaného˝ Rakouska (v čele s Habsburky)

111 V. – VI. ALE ! „samostatný český stát˝
Prohlášení „Českého svazu˝ Česko-slovenský autonomní stát v rámci „federalizovaného Rakouska˝ ALE ! Kalina a V. Pruner strana Státoprávně-pokroková „samostatný český stát˝

112 18. listopadu 1916 Národní výbor (v Praze)
K. Mattuš – předseda A. Švehla – jednatel červenec 1918 K. Kramář – předseda A. Švehla – místopředseda V. Klofáč – F. Soukup – jednatel

113 vznik dalších (místních,okresních) – odborů NV v Praze 30. října 1918
říjen 1918 vznik dalších (místních,okresních) – odborů NV v Praze 30. října 1918 šestinásobně zvyšuje počet svých členů do 14. listopadu zákonodárný i výkonný orgán pro celý československý stát 14. listopadu stává se Prozatímním národním shromážděním Moravský (zemský) národní výbor v Brně Zemský národní výbor pro Slezsko – ve Slezské Ostravě

114 do r. 1918 – zemský sněm zůstává
Morava do r – zemský sněm zůstává - působí dále

115 Slezsko do r – správní komise

116 Slovensko do r – Uherský sněm

117 v r. 1918 V českých zemích politické okresy (v čele hejtman)
soudní okresy zemské správní orgány (pro Čechy, Moravu, Slezsko) statutární města Slovensko (Uhersko) služnovské obvody komitáty – župy města s municipálním právem města s regulovaným magistrátem

118 „Zemské˝ složení: Spory: Morava Podkarpatská Rus Slezsko (část)
Čechy Slovensko Morava Podkarpatská Rus Slezsko (část) Spory: s Maďarskem (jižní hranice Slovenska) s Polskem (odstoupení částí Těšínska, Oravy a Spiše, připojení Hlučínska) s Rakouskem (připojení části Vitorazska, Valticka)

119 29. – 30. října 1918 Před 28. říjnem: 4. listopadu:
Deutschböhmen – severní Čechy (Liberec) Sudetenland severní Morava (Opava) Böhmerwaldgau jižní Čechy Deutschsüdmähren – jižní Morava (Znojmo) Před 28. říjnem: Slezská národní rada – v Těšíně (pro Polsko) 4. listopadu: Východoslovenská národní rada v Prešově (pro Maďarsko) („maďarská˝ národní rada (místní) – v Martině)

120 14. listopadu „Muži˝ 28. října: prezident : T.G. Masaryk
předseda vlády : K. Kramář – Státoprávní demokracie ministerstva: vnitra : A. Švehla – Agrární strana zemědělství: K. Prášek – Agrární strana veřejných prací: F. Staněk – Agrární strana železnic: J. Zahradník – Agrární strana financí: A. Rašín – Státoprávní demokracie obchodu: A. Stránský – Státoprávní demokracie národní obrany: V. Klofáč – Česká strana socialistická pošt: J. Stříbrný – Česká strana socialistická zásobování: B. Vrbenský – Česká strana socialistická bez portefeuille: M. Hruban – Katolická lidová strana zdravotnictví: V. Šrobár – Slovenský klub spravedlnosti: F. Soukup – Sociální demokracie školství: G. Habrman – Sociální demokracie sociální péče: L. Winter – Sociální demokracie války: M. R. Štefánik zahraničí: E. Beneš „Muži˝ 28. října: A.Rašín, A.Švehla, F.Soukup, J.Stříbrný + V. Šrobár předseda NS: F. Tomášek – Sociální demokracie

121 zákon č. 11/1918 „recepční norma˝ 2. listopadu
zákon č. 37/1918 „prozatímní ústava˝ 14. listopadu zákon č. 121/1920 „Ústava ČSR˝ února zákon č. 126/1920 „Župní zákon˝ února zákon č. 125/1927 „O organizaci politické správy˝ 14. července

122 Obecní samospráva: zákon č.76/1919 (novela obecního zřízení – Čechy- Morava Slezsko) zákon č. 64/ Slovensko zákon č. 211/ Podkarpatská Rus

123 Předsedové vlád 1918 – 1938 Kramář K. (Česká státoprávní demokracie – od Československá národní demokracie – od ) 2. Tusar V. (Sociální demokracie) 3. Tusar V. - " 4. Černý J. (úřednická) 5. Beneš E. (Národně socialistická) 6. Švehla A. (Agrární) 7. Švehla A " 8. Černý J. (úřednická) 9. Švehla A. ( Agrární) 10. Udržal F. (Agrární) 11. Udržal F " 12. Malypetr J. (Agrární) 13. Malypetr J " 14. Malypetr J. - " 15. Hodža M. (slov.Agrární) 16. Hodža M. - " 17. Hodža M " 18. Syrový J. gen. (úřednická) 19. Syrový J. gen " 20. Beran R. (Agrární)

124 1918 Česká agrární strana I. Republikánská strana československého venkova 1922 Republikánská strana zemědělského a malorolního lidu (+ část: Slovenská národní a rolnická strana) představitelé A. Švehla Kuneš Sonntág M.Hodža F.Staněk (V.Šrobár) V.Stoupal

125 1918 III. Představitelé: - Mladočeská - „Pokrokové˝ (3) + Staročeská
Česká státoprávní demokracie III. Československá národní demokracie Představitelé: K.Kramář ale: Jaroslav Kvapil P.Šámal Josef Scheiner A.Rašín A.Hajn

126 (odštěpení od Čes.strany demokratické)
15.IX. Národní strana práce (odštěpení od Čes.strany demokratické) představitelé: J.Kallab J.Herben J.Stránský F.Peroutka O.Klusáček II. Ukončena činnost

127 Ústředí československých fašistů Národní obec fašistická
1924 Ústředí československých fašistů 26.III. Národní obec fašistická (Omladina – úderné oddíly) představitelé: Radola Gajda (Rudolf Geidl) Cyril Svozil Štefan Osuský (v r – 200 tisíc členů)

128 XI. III. 31.X. Hnutí za nové Československo Slovanská obec fašistická
Národní strana radikální

129 Moravsko-slezská strana lidová Československá strana lidová (česká)
IX. Moravsko-slezská strana lidová Jan Šrámek 26.I. Československá strana lidová (česká) Bohumil Stašek František Šabata

130 1918 30.III. I. 1926 V.Klofáč ale E.Beneš
Česká strana národně-sociální 30.III. Česká strana socialistická (+anarchisté B.Vrbenský) I. Československá strana socialistická 1926 Československá strana národně socialistická V.Klofáč ale E.Beneš A.Tučný A.Meissner A.Uhlíř

131 8.V. 28.IV. I. Slovanská strana národně socialistická
(Jiří Stříbrný – vyloučen z ČSNS v r.1926) 28.IV. Radikální strana – Slovanští socialisté I. Národní liga (Liga proti vázaným kandidátkám „Hradu˝) J.Stříbrný ale: Z.Husáková (místopředsedkyně) K.Pegler Č.Hubáček

132 1918 5.XI. Česká strana živnostenská
+ Politická strana českého živnostenstva na Moravě 5.XI. Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská Rudolf Mlčoch Josef Václav Neuman (+1937)

133 Československá sociálně demokratická strana dělnická
XII. XII.sjezd (+ Slovenská sociálně demokratická strana) Československá sociálně demokratická strana dělnická IX. (odstupuje B.Šmeral) – (levice) 527/338 F.Tomášek F.Soukup A.Němec G.Haberman A.Hampl V.Tusar

134 Komunistická strana Československa
30.X. – 2.XI. Komunistická strana Československa - sekce III.internacionály A.Muna J.Hybeš B.Jílek K.Gottwald J.Synek B.Šmeral V.Bolen R.Slánský S.K.Neuman A.Zápotocký J.Šverma E.Vajtauer K.Krosnář B.Köhler K.Kreibich

135 1913 – 29.VII. 5.XI. 1925 Slovenská lidová strana
Klub katolického duchovenstva SLS Michal Bubniča Josef Tiso Kněžská rada (od r. 1918) – Andrej Hlinka 1925 Hlinkova slovenská lidová strana

136 Andrej Hlinka 1864 – 1938 v době 1.světové války farář v Rožumberoku v r. 1917 nakloněn česko-slovenské myšlence v r. 1920 první snaha o autonomii Slovenska

137 4.III. 1.X. 19.IV. Německá nacionálně socialistická dělnická strana
Deutsche Nationalsocialistische Arbeiterpartei – DNSAP 1.X. Sudetoněmecká vlastenecká fronta Sudetendeutsche Heimatsfront – SHF 19.IV. Sudetoněmecká strana Sudetendeutsche Partei - SdP

138 X. Národně socialistická německá dělnická strana
Nationalsocialistische Deutsche Arbeiterpartei NSDAP K.Henlein K.H.Frank

139 Strana národní jednoty – SNJ
XI. Strana národní jednoty – SNJ Rudolf Beran Robert Halík ale: Jiří Stříbrný Radola Gajda

140 Národní strana pracujícího lidu – NSPJ Národní strana práce – NSP
28.X. Národní strana pracujícího lidu – NSPJ XI. Národní strana práce – NSP A. Hampl ale i: F.Modráček F.Richter B.Laušman J.Nečas J.Macek

141 Národní souručenství – NS
16.III. Národní souručenství – NS - jediná „politická˝ struktura v „Protektorátě˝ Jiří Havelka patronace Josef Kliment E.Hácha Adolf Hrubý (dříve Josef Nebeský Agrární strana)

142 VI. 6.X. 19.XI. 18.XII. Hlinkova strana: požadavek autonomie Slovenska
„Žilinská˝ dohoda 19.XI. Zákon o autonomii Slovenska země Podkarpatoruské 18.XII. Volby do Slovenského sněmu – 63 poslanců

143 1939 13.III. 14.III. 15.III. svolání Slovenského sněmu (E.Hácha)
vyhlášení Slovenského státu 15.III. Žádost třetí říše o „ochranu˝

144 vyhlášení „Protektorátu˝ výnos „říšského vůdce˝
1939 15.III. E.Hácha v Berlíně 16.III. vyhlášení „Protektorátu˝ výnos „říšského vůdce˝

145 Úřad „Říšského protektora˝
16.III. – srpen Konstantin von Neurath 27.IX odvolán von Neurath Zastupující říšský protektor † 4.VI Reinhard Heydrich 4.VI Kurt Dalluege 20.VIII říšský protektor Wilhelm Flick

146 17.X. 17.XI. 20.XII. 5.I. 9.VII. ustaven Československý NV
uznán Francií 20.XII. uznán Velkou Británií 5.I. ČNV – program: válka proti Německu- obnova ČSR 9.VII. vytvoření československé vlády

147 Československé státní zřízení v zahraničí
president: E.Beneš vláda: J.Šrámek (lidovci) státní rada (2.VII.) R.Bechně (soc.dem.)

148 18.VII. čs.vláda uznána SSSR – dohoda o vytvoření vojenské jednotky 21.VII. čs.vláda uznána Velkou Británií 1.XI. komunisté vstupují do „Státní rady˝ 1.V. Společný manifest komunistů, nár.soc. a soc.dem. 12 XII. Dohoda ČSR-SSSR „O přátelství a vzájemné spolupráci˝ XII. Jednání „londýnské vlády˝ a KSČ v Moskvě

149 Socialistický blok – KSČ, Soc.dem., Nár.soc. „demise˝ londýnské vlády
III. moskevská jednání ustavení „Národní fronty˝ předseda ÚV: K.Gottwald „demise˝ londýnské vlády 4.IV. Košická vláda (NF) předseda: Z.Fierlinger

150 „Vánoční dohoda˝ vytvoření SNR Vojenské ústředí (dohoda s „Londýnem˝)
„osamostatnění˝ KSS 1943 XII. „Vánoční dohoda˝ vytvoření SNR 1944 II.-III. Vojenské ústředí (dohoda s „Londýnem˝) podřízeno SNR 29.VIII. SNP IV. ustavení ČNR

151 10.V. 11.V. 28.X. 26.V. 2.VII. Návrat „Košické vlády˝ do Prahy
Rezignace ČNR 28.X. Zasedání „Prozatímního NS˝ 26.V. Volby do „Ústavodárného NS˝ 2.VII. Vláda v čele s K.Gottwaldem

152 Slovensko 16.IX. Demokratické strany 20.-21.IX. 31.X. 18.XI.
Zpráva „pověřenectva˝ vnitra kompromitace Demokratické strany IX. odbojové organizace požadující demisi SP 31.X. odstoupení SP 18.XI. „Nový˝ SP

153 Pražské dohody 2.VI. PRVNÍ kompetence SNR a SP 11.IV. DRUHÁ
vztah „celostátních˝ a „slovenských˝ orgánů 27.VI. TŘETÍ mezi politickými stranami NF posílení „jednoty˝ státu tj. pozice centrálních institucí

154 Komunistická strana Československa
K.Gottwald V.Klementis R.Slánský B.Laštovička

155 Sociální demokracie V.Majer B.Laušman Z.Fierlinger

156 Národní socialisté Petr Zenkl Josef David Hubert Ripka
Jaroslav Stránský Prokop Drtina

157 Strana lidová J.Šrámek J.Plojhar V.Heiler

158 Komunistická strana Slovenska
K.Šmidke G.Husák K.Bacílek L.Novomeský V.Široký

159 Demokratická strana Josef Lettrich J.Ursíny (Vavro Šrobár)
Martin Kulich M.Bugár

160 1946 Strana slobody Josef Brúha Vavro Šrobár

161 Strana slovenskej obrody
III. Strana slovenskej obrody Ján Ševčík Josef Mjartan

162 T.G.M. 1818 Humeův skepticismus
1876 Podstata duše v Platonově filozofii 1876 Sebevražda jako hromadný společenský jev moderní civilizace 1883 Hume 1884 Pascal 1885 Základové konkrétní logiky

163 1890 Jan Hus Karel Havlíček Pojetí českých dějin Ideály humanitní Problém malého národa

164 1895 Česká otázka Naše nynější krize 1898 Otázka sociální I + II

165 1912 Rusko a Evropa Světová revoluce Nová Evropa

166 Atheneum Kaizl, Kramář Realistická revue Z. Nejedlý