Vytváří se „kobercový styl“ – motivy ptáků, lvů, sfing, bájných fénixů, květinové vzory – černé a tmavě červené na světlejší podklad
Sochařství Prvním projevem řeckého sochařství jsou malé hliněné sochy ženského pohlaví Až v 8.stol.př.n.l. vzniká monumentální plastika – především sochy mladých atletů a žen v dlouhém šatu Strnulost postav se pomalu vytrácela a v 5.stol.př.n.l. můžeme hovořit o realismu, živosti, kráse a harmonii Jednalo se o plastiku volnou nebo v podobě reliéfu, které nejčastěji najdeme na štítech chrámů
sochařství Náměty: zájem o lidskou postavu V řeckém sochařství se projevovala snaha o hledání ideálu – smysl pro harmonii a proporční vztahy, vytváření estetických norem
Sochařství Velký rozvoj sochařství Chlapci jsou sportovci, dívky jako projevy zbožnosti a dary svatyním V klasickém období se mění pojetí sochařství – vytváří se akty, portréty, snahy o zachycení pohybu Nejvýznamnějším sochařem je Feidias, tvoří sochu Dia pro chrám v Olympii (14 m velká, ze slonoviny a zlata) Dalším známým sochařem je Myron – jeho nejznámější sochou je Diskobolos Významný je i Polykleitos – sochy mají postoj se zatížením jedné nohy
Sochařství v období helénském Několik významných děl: sousoší Láokoón (výraz tělesného a duševního vzrušení) Niké Samothráckou (symbol průzračnosti a ladnosti) Kolos rhodský (37 m vysoká bronzová socha boha slunce Hélia)
Malířství Nedochovalo se nic – jen díky svědectví antických autorů se dozvíme o řeckém malířství Specializace na freskovou tvorbu, později deskové malířství Malby na keramice Obrysová kresba Nejslavnějším řeckým malířem byl Apellés – dvorní portrétista Alexandra Velikého (obraz Venuše vynořující se z moře)