Sociální právo MUP, Liberec

Sociální zabezpečení, Galvas, M., Gregorová, Z., Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, Brno 2000 (akt.vyd.) Právo sociálního zabezpečení, Vacík, A., Trinnerová, D., Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Pelhřimov 2007 Právo sociálního zabezpečení, Tröster, P. a kol., C. H. Beck, Praha 2008 Spirit, M. a kol. : Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR, Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2009 Sbírka příkladů z pracovního práva a práva sociálního zabezpečení, Galvas, M., Gregorová, Z., Zachariáš, J., Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Pelhřimov 2002 D OPORUČENÉ UČEBNÍ POMŮCKY

Ministerstvo práce a sociálních věcí, Sociální zabezpečení osoby pohybujících se v rámci Evropské unie, Praha 2002 Peněžité dávky v nemoci a mateřství v Evropské unii. Chvátalová I., LINDE, Praha 2003 Sociální právo Evropské unie, Tomeš, I. – Koldinská, K., C. H. Beck, Praha 2003 Právo sociálního zabezpečení v rámci Evropské Unie, Černá, J., Vacík, A. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2005 Sociální zabezpečení osob migrujících mezi státy EU. Koldinská, K., Pikorová, G., Švec, L., Tomeš, I. :, C. H. BECK, Praha 2007 L ITERATURA K PSZ VE VZTAHU K EU

Klíma, K. a kol. : Komentář k Ústavě ČR a Listině základních práv a svobod, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2009, zejména část k Listině základních práv a svobod – sociální práva Klíma, K. a kol.: Státověda, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2006, část 17. Sociální funkce státu (hospodářská a sociální práva) D ALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA K PSZ

Mateřská a rodičovská dovolená, Přib, J., Břeská, N., Špundová, E., Pilátová, J., GRADA, Havlíčkův Brod 2003 Důchodové předpisy, Přib, J., Voříšek, V., ANAG 2007 Kdy do důchodu a za kolik, Přib. J., GRADA, Jihlava 2004 Státní sociální podpora, Břeská, N., Burdová, E., Vránová, L., ANAG, Jihlava, 2008 Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené osoby k , Břeská N., Vránová, L. Anag, Olomouc 2007 Zařízení sociální péče pro seniory a zdravotně postižené občany, ANAG, Brno, 2005 Sociální pomoc a právo, Koldinská, K., Marková, H., Orac, Praha 2001 … D ALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA K PSZ

SOCIÁLNÍ POLITIKA POJEM: cílevědomá činnost státu a jiných subjektů směřující k zajištění optimálních životních a pracovních podmínek občanů a rozvoje jejich osobnosti. Zároveň je to jedna z funkcí státu DO JEJÍHO OBSAHU SPADÁ: péče o práceschopné, ekonomicky aktivní obyvatelstvo, o jeho pracovní a životní podmínky, ale také o uspokojování jejich základních potřeb – potřeby bydlení, péči o rodinu a děti, zdravotní péči, dále zabezpečení dočasně práce neschopných, nezaměstnaných a jejich zpětné zařazení do pracovní činnosti, tvorbu a ochranu životního prostředí, pomoc občanům v některých tíživých situacích, péče o občany invalidní, zdravotně znevýhodněné, staré. REALIZUJE SE prostřednictvím různých nástrojů, z nichž hlavním nástrojem je právo. Právní úprava zasahuje různá právní odvětví, právo ústavní, právo sociálního zabezpečení, pracovní, ale i právo správní, občanské a rodinné. Ú VOD DO PRÁVA SZ

Sociální práva jako významná součást celého komplexu lidských práv jsou předmětem nejen vnitrostátní regulace, ale i práva mezinárodního: lidskými právy se zabývala především Charta OSN; konkrétní výčet lidských práv však přinesla Všeobecná deklarace lidských práv přijatá rezolucí Valného shromáždění OSN dne k realizaci jejich cílů přispívají důležité úmluvy, např. Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. K sociálním právům občanů, která jsou v Paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech zakotvena, patří především: rovná práva občanů bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické a jiné názory, národnostní a sociální původ, majetek, narození či jiné postavení právo na práci, tj. právo každého na příležitost vydělávat si na živobytí svou prací, kterou si svobodně vybere nebo přijme právo každého člověka na spravedlivé a příznivé pracovní podmínky, které zajišťuje zejména odměna, bezpečné a zdravotně nezávadné podmínky, stejná příležitost pro všechny dosáhnout v zaměstnání povýšení na odpovídající vyšší úroveň, apod. Právo na odpočinek, volno a rozumné omezení pracovní doby, periodická placená dovolená, jakož i placené státem uznané svátky právo každého na odborové organizování, právo na stávku právo na zabezpečení při dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, právo matek na zabezpečení v těhotenství a mateřství, právo na zabezpečení v případě invalidity, ve stáří, při smrti živitele i právo na pomoc při výchově dětí v rodině. REALIZUJÍ SE především v pracovně právních vztazích a dále v právních poměrech sociálního zabezpečení pomocí institucí, zařízení a opatření spadajících do sociálního zabezpečení. Ú VOD DO PRÁVA SZ – POKRAČOVÁNÍ

V důsledku průmyslového rozvoje narůstají pro jednotlivé občany sociální rizika (prac.úrazy, nemoci z povolání, autonehody, riziko ztráty zaměstnání, prodlužování lidského života,…) - často nemožné, aby jednotlivec nesl důsledky různých sociálních rizik nebo aby je nesl plně, a proto se na důsledcích těchto jevů podílí společnost, stát svou sociální politikou, jejímž předmětem ovšem není jen nést důsledky rizik, ale též jejich prevence. Sociální rizika, sociální příhody nebo sociální události mají zpravidla za následek tíživou sociální situaci Nejčastěji užíván pojem SOCIÁLNÍ UDÁLOST = právem uznaná událost, s níž právo spojuje vznik, změnu nebo zánik práv a povinností, pomocí nichž lze předejít, zmírnit nebo překonat tíživou životní situaci způsobenou takovou událostí. P OJEM A PŘEDMĚT PRÁVA SZ

Prostředkem k uskutečňování cílů a úkolů sociální politiky je sociální zabezpečení = soubor institucí, zařízení a opatření, jejichž prostřednictvím a pomocí se uskutečňuje sociální politika Sociální zabezpečení poskytuje lidem pomoc v případě – nemoci, nezaměstnanosti, zdravotního poškození a invalidity, pracovního úrazu a nemoci z povolání, stáří, mateřství, rodičovství a úmrtí živitele, či jiné zákonem předpokládané tíživé životní situaci jedním z prostředků je právo sociálního zabezpečení, v objektivním smyslu soubor právních norem upravujících společenské vztahy, které vznikají při poskytování hmotného zabezpečení či jiné pomoci ze společenských prostředků nebo na jejich účet občanům, kteří takovou pomoc potřebují vzhledem k jejich sociální situaci. P OJEM A PŘEDMĚT PRÁVA SZ – POKRAČOVÁNÍ

Předchůdci pojmu „sociální zabezpečení“ byly historicky pojmy : Chudinská péče, kt. představuje soustavu komunálních a státních opatření na pomoc chudým, jimiž nejprve obec a pak stát navázal na církevní filantropickou charitu v době, kdy feudalismus přecházel do své poslední, tržní fáze a chudých velmi rychle přibývalo. Chudinská správa a později sociální správa představovala soustavu státní administrativy (včetně obecních) organizující a poskytující chudinskou pomoc. Sociální správa vykonávala 2 základní fce: mocenskou, když dozírala na dodržováním právních předpisů chudinou služební, když chudině poskytovala azyl a jiné služby (jídlo) a spravovala rozdělování státních prostředků získaných z poplatků a daní Sociální péče je pojem, kterým se koncem 19. století a počátkem 20. Století označovala soustavná péče státu a obce o sociálně slabší občany. Pojem sociálního zabezpečení byl modifikován teorií sociálního státu /“social welfare state“, Belveridge (1942). Social welfare se v soc.státě zpravidla uskutečňuje sociálním a zdravotním pojištěním, st. podporami a sociální pomocí občanům. Poslední fází terminologického vývoje je zavedení pojmu sociální ochrany na půdě EU (social protection). Sociální ochrana v širším významu zahrnuje social welfare, zdravotní a sociální prevenci, pracovněprávní ochranu (včetně bezpečnosti práce) a ochranu prostředí (ekologie). Dnes se stírá rozdíl mezi ochranou pracovních podmínek a ochranou při sociálních událostech. Vývoj směřuje k integraci pracovního práva a práva sociálního zabezpečení v sociální právo poskytující sociální ochranu občanům jako reflexe jejich nezadatelných lidských práv. P OJEM A PŘEDMĚT PRÁVA SZ – POKRAČOVÁNÍ

Za hl. funkce sociálního zabezpečení lze pokládat: sociálně kurativní péče související s tradičním posláním sociálního zabezpečení, jejímž úkolem je překonávat nepříznivé důsledky vlivů negativně ovlivňujících sociální integraci člověka. Mohou to být vlivy objektivní (stáří, smrt živitele apod.) nebo subjektivní (např. sociálně patologické jevy: alkoholismus, kriminalita) sociálně preventivní funkce usiluje o předcházení nepříznivým sociálním vlivům (např. snaha předcházet zdravotnímu ohrožení občanů atp.) stimulační funkce usiluje o vytváření takového vztahu mezi zájmy jednotlivců (skupin) a zájmy společenskými, který je příznivý pro rozvoj ekonomiky i společnosti (populační vývoj, podpora zaměstnanosti) homogenizační funkce přispívá ke sjednocení podmínek pro všechny občany (skupiny) v sociálním zabezpečení. F UNKCE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

u nás uznáváno jako samostatné právní odvětví OBSAHEM tohoto právního odvětví je zejména právní režim vzniku právních poměrů sociálního zabezpečení, obecné právní postavení subjektů vztahů, charakter stanovení práv a povinností (= obsah právních poměrů sociálního zabezpečení) a způsob ochrany práv a prostředky zabezpečující plnění povinností. ( Obsah SZ poprvé vymezila úmluva č. 102 z roku 1952 přijatá Mezinárodní konferencí práce, na kterou navazují další úmluvy a charty, včetně dokumentů Rady Evropy a Evropské unie. ) Působnost práva sociálního zabezpečení: i. věcná působnost – představuje okruh společenských vztahů, na které se aplikují normy práva sociálního zabezpečení. Určujícím činitelem je přítomnost sociální události, resp. její důsledky, a předcházení takovým sociálním událostem. Sociální událost, popř. sociální potřebnost z jiných důvodů dává společenským vztahům sociálního zabezpečení zvláštní kvalitu, která způsobuje také jejich věcnou rozdílnost. Jde o vztahy preventivní a léčebné péče, o vztahy nemoc. pojištění a důchodového pojištění, o vztahy, v nichž se poskytují služby sociální péče. Věcná působnost se někdy ztotožňuje s věcným rozsahem sociálního zabezpečení, který představuje okruh právních forem sociálního zabezpečení (poskytování dávek nebo jiných plnění ze sociálního zabezpečení). P RÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

ii. Osobní působnost – představuje okruh subjektů, na které se normy práva sociálního zabezpečení aplikují. Je stanovena na různých úsecích sociálního zabezpečení různě. Osobní působnost se v podstatě překrývá s osobním rozsahem úseků sociálního zabezpečení, který představuje okruh občanů, kteří se mohou stát subjekty právních vztahů sociálního zabezpečení. iii. Časová působnost znamená časový úsek, v němž normativní akt má právní účinnost. iv. Prostorová = vymezení území, na němž se právní předpis aplikuje. P RÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ - POKRAČOVÁNÍ

vychází zpravidla ze způsobu financování, typu sociální události a s nimi spojených dávek, charakteru účasti osob v daném systému, převažujících principů, na kterých je vybudováno a dalších hledisek. Podle jednotlivých nástrojů (pilířů) dělíme sociálního zabezpečení následovně : a) sociální pojištění b) sociální zaopatření (podpora) c) sociální pomoc (péče) Z jiného hlediska můžeme dělit sociální zabezpečení na systémy základní a doplňkové, které lze dělit na nárokové (obligatorní) a dobrovolné (fakultativní). S YSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Ad a) Sociální pojištění = povinný systém, kterým se občan sám nebo někdo jiný občana povinně zajišťuje (formou pojištění) pro případ budoucí sociální události - nemoci, těhotenství a mateřství, ošetřování nemocného člena rodiny, pro případ dosažení stanoveného věku (stáří), invalidity a ztráty živitele systém sociálního pojištění zahrnuje nemocenské a důchodové pojištění Ad b) Sociální zaopatření (podpora) = systém poskytování peněžitých dávek v případech definovaných zákonem nebo smlouvou, tedy finanční převody ve prospěch těch, kdo splnili podmínky vzniku nároku, aniž by předtím do systému nutně museli přispívat. v současné době se forma sociálního zaopatření používá v systému státní sociální podpory, kde zajišťuje především ženy v souvislosti s porodem, dále rodiny, které pečují o nezaopatřené děti a rodiny v souvislosti se ztrátou živitele. Ad c ) Sociální pomoc (sociální péče, služby) tento systém je určený osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi nebo jiné zpravidla nepříznivé životní situaci, kterou nejsou schopny řešit vlastními silami. Platná právní úprava používá termín sociální péče. S YSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ – POKRAČ.

Systém penzijního připojištění existuje od roku 1994 a zajišťuje osoby zejména pro případ dosažení stanoveného věku, invalidity a ztráty živitele jde o doplněk základního důchodového pojištění, který je od sociálního pojištění oddělen. Jedná se o typ soukromého pojištění s veřejnoprávními prvky. Penzijní připojištění je dobrovolné. Samostatné úrazové pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání přijat nový zákon o úrazovém pojištění – zák. č. 266/2006 Sb. – vyjma části, která nabyla účinnosti už v červenci 2006, by měl tento zákon nabýt účinnosti teprve od Do té doby platí: Dojde-li v důsledku úrazu ke krátkodobé neschopnosti pracovat, je osoba zabezpečena v rámci nemocenského pojištění příslušnou dávkou Dojde-li k dlouhodobé neschopnosti pracovat, je osoba zajištěna důchodem částečným invalidním nebo plným invalidním. Problematika pracovních úrazů a nemocí z povolání je řešena v souvislosti s odpovědností zaměstnavatele za škodu v zákoníku práce. Zabezpečení při pracovní neschopnosti a ve stáří a zaměstnávání po návratu do práce je upraveno v §§ 365 a násl. zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb. Hmotné zabezpečení zaměstnanců při neschopnosti k práci v důsledku nemoci, úrazu, těhotenství a mateřství upravují předpisy o nemocenském pojištění. D ALŠÍ SYSTÉMY SZ

Sociální stát Sociální zabezpečení Záchranná sociální síť Sociální politika Globalizace a její vliv na státy veřejných sociálních služeb Typologie států veřejných sociálních služeb: a) Kontinentální b) Skandinávský c) Reziduální model d) Rudimentární model Mgr. Ilona Kostadinovová

Kontinentální model Konzervativní model sociálního státu je historicky nejstarší, typickým přestavitelem je Německo. Dalšími představiteli Rakousko, Francie, Belgie. Patří sem vlastně i ČR. Hlavním nástrojem ochrany je povinné členství těch, kdo pracují v systému sociálního pojištění hrazeném z příjmů ze zaměstnání, který je organizován na profesním základě. Otto von Bismarc – 80. léta 19. století, model důchodového pojištění a zajištění v nezaměstnanosti Mgr. Ilona Kostadinovová

Skandinávský model Severský nebo také sociálně demokratický model sociálního státu je založen na univerzalismu. Švédsko, Dánsko, Finsko. Všichni občané jsou zaopatřeni proti sociálním rizikům nezávisle na své výdělečné činnosti. Vysoká míra progresivního zdanění. Míra zaopatření je ze všech typů sociálního státu nejvyšší. Stát je zodpovědný za blaho všech občanů. Sociální práva zde byla rozvinuta v nejvyšší míře. Ve financování a poskytování sociální péče dominuje stát stejně jako v penzijním systému. Vysoké daňové zatížení. Mgr. Ilona Kostadinovová

Reziduální model Anglosaský neboli liberální model sociálního státu. Velká Británie, USA Tržní mechanismus produkuje sociální nerovnosti, které má korigovat sociální stát. Anglosaský sociální stát však naopak požaduje, aby všechny instituce sociální politiky byly rovněž tržně konformní. W. Beveridge 40. léta 20. století – národní pojištění, univerzalismus, dávky a služby v oblasti bydlení, školství, zdravotnictví. Dávky a služby jsou však chápány jako minimální a negarantují životní úroveň, pouze chrání příjemce před nejhorší bídou. Nízká výměra pojistného a tomu odpovídá nízká výměra vyplácených dávek. Neexistuje vazba mezi dřívějšími příjmy a výší zajištění. Roste počet chudých a prohlubují se nerovnosti a prohlubuje se sociální dezintegrace. Př. 40 milionů občanů USA není nemocensky pojištěno Mgr. Ilona Kostadinovová

Rudimentární model Jižní nebo latinský model sociálního státu. Španělsko, Itálie a všechny evropské středozemní státy od Portugalska po Řecko. Velmi silná úloha rozvětvené rodiny, která tak ulehčuje sociálnímu státu. Mladí lidé později než jinde v Evropě opouštějí domácnosti rodičů, výrazně častěji žijí pohromadě dvě i tři generace, rodinné kontakty hrají velkou úlohu při zajišťování zaměstnání a rodinné sítě jsou oporou v nezaměstnanosti i ve stáří (otec živitel, matka v domácnosti). Mgr. Ilona Kostadinovová

Kritika a snahy o modernizaci sociálního státu Jan Keller – „past konzervativních modelů“, čím větší je rozsah prekérní(neplnohodnotné) práce a nezaměstnanosti, tím větší je pojistná zátěž těch, kdo mají plnohodnotnou práci. Sociálně demokratický model – firmy se nechávají daněmi zatěžovat stále méně, neboť financování spočívá na příliš vysokých daních, což je vážný problém. Omezení dávek na dlouhodobě nezaměstnané živitele rodin Opatření, která nutí chudé přijmout jakoukoli práci, pomoc je vázána na nutnost prokázat potřebnost. Mgr. Ilona Kostadinovová

P RAMENY PRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Základní prameny PSZ najdeme v: ÚZ, Sociální pojištění ÚZ, Sociální zabezpečení ÚZ, Zdravotní pojištění a zdravotní péče P RAMENY PRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Organizace a systém sociálního zabezpečení zákon č. 100/1998 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Pojistné na nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění P RAMENY PSZ – POKRAČOVÁNÍ

Nemocenské pojištění Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, účinnost Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, náhrada mzdy po dobu prvních 14 dní trvání dočasné pracovní neschopnosti, od Úrazové pojištění Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, účinnost P RAMENY PSZ – POKRAČOVÁNÍ

Důchodové pojištění zák.č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v platném znění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního připojištění z členských států Evropské unie nebo jiných států, které jsou smluvní stranou Dohody o EHP, na území ČR, … P RAMENY PSZ – POKRAČOVÁNÍ

Zdravotní pojištění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších právních předpisů zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, v platném znění zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, v platném znění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, v platném znění zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních, v platném znění P RAMENY PSZ – POKRAČOVÁNÍ

Podpora v nezaměstnanosti zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění Státní sociální podpora a sociální péče zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi P RAMENY PSZ – POKRAČOVÁNÍ

ÚZ – Evropské právo základní dokumenty – primární právo smlouva o založení Evropského společenství - Čl. 39 a násl. - volný pohyb osob a služeb, právo usazování - Čl. 17 občanství unie smlouva o přistoupení ČR a dalších zemí k EU, sdělení č. 44/2004 Sb. m. s. Sekundární prameny – nařízení a směrnice nařízení Rady č. 1408/71, o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství nařízení Rady 574/72 stanovící postup provádění Nařízení 1408/71 nařízení Rady 883/2004 – od roku 2009 nahradí současné Nařízení 1408/71 P RAMENY E VROPSKÉHO PRÁVA SZ

Aplikace právního řádu jediného členského státu Rovné zacházení Zachování práv během jejich nabývání, sčítání dob pojištění Zachování nabytých práv, výplata dávek do ciziny Nařízení Rady 1408/71/EHS Nařízení Rady 574/72/EHS Nařízení Rady 883/2004 – od roku 2009 K OORDINACE SYSTÉMŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ V E VROPSKÉ UNII