Čiperová Barbora 5.A 21. února 2012 ŽAHAVCI Čiperová Barbora 5.A 21. února 2012

Živočichové s paprsčitě souměrným tělem Mají slepě končící trávicí dutinu – láčku Biologickým mechanismem láčkovců je metageneze (rodozměna) – střídání stádia polypa a medúzy Vyvinuté žahavé buňky, proto kmen ŽAHAVCI. 9000 druhů žije v mořích Systematicky rozlišujeme 3 třídy: Polypovci Medúzovci Korálnatci

Společné znaky žahavců Přítomnost žahavých buněk (knidoblasty) = ektodermální původ hruškovitý tvar Nemohou se regenerovat –doplnění ze vmezeřených buněk ektodermu = embryonální charakter Uvnitř se nachází dutinka se stočeným žahavým vláknem (=jed hypnotoxin) Největší z nich mají citlivý výběžek (knidocil) Žahavci mají dva tělní typy: Polyp (přisedlá forma) Medúza (plovoucí forma)

Nezmar obecný Nezmar zelený POLYPOVCI

Časově i funkčně převládá stadium polypa. Tělo: Nožní terč Pučící mladý jedinec Přijímací otvor ( i vyvrhovací) Chapadla Láčka Mají regenerační schopnost Umožňuje jim přežít nejrůznější poškození Z každé odtrhnuté části nezmaru vzniká nový jedinec

Nervová soustava Složena z buněk = rovnoměrně rozptýlené po celém těle Při jakémkoliv podnětu reagují polypovci celím tělem. Proto se nervová soustava nazývá = rozptýlená nervová soustava

Trávicí soustava Láčka je vystlaná buňkami bičíkatými a žláznatými Pohlcená kořist je natravována enzymy přímo v dutině láčky = extracelulární trávení Trávení je pak dokončeno nitrobuněčně a nestrávené zbytky jsou vyvrhovány

Rozmnožování Pohlavně Nepohlavně pučením Spojení vajíčka se spermií Na povrchu těla nezmaru se vytvářejí jakési pupeny = ty postupně rostou a vyvíjí se z nich nový jedinec.

Polypovci v ČR Nezmar hnědý Nezmar zelený (10 mm, má 8 chapadel) Medúzka sladkovodní – jediný žahavec u nás který si zachoval rodozměnu

Talířovka ušatá Kořenoústka plicnatá Medúzovci

Žijí pouze v mořích Někteří mohou být životu nebezpeční Ve svém cyklu pravidelně střídají Nepohlavní stadium polypa Pohlavní stadium medúzy Polyp medúzovců – bývá malý (asi 5 mm), žije solitárně Podstatnou část života jedince tvoří skyfomedúzy – celkem velké (5-60 cm; největší známá Cyanea arctica)

Stavba těla Mají pokročilejší tělesnou organizaci než polyp Vypouklá strana zvonu – u polypu nožní terč Spodní, vydutá část zvonu – tu tvoří ústní terč, chapadla a pohlavní orgány Ze středové části trávicí dutiny vybíhá soustava kanálků – ty jsou spojeny na obvodu kanálkem okružním Tato soustava má funkci trávicí a také rozvádí živiny Na obvodu zvonu je svalovina – vypuzuje vodu 8 výběžků ropálií – zde jsou soustředěna smyslová ústrojí

Oplození vnější nebo vnitřní; z vajíčka se vyvíjí plovoucí larva (planula), ta přisedá a mění se v polypa – ten se po čase množí nepohlavně pučením neboli strobilací (zaškrcování) = řetězově vznikají medúzky (efyry): Mají jednodušší stavbu Postupně dorůstají a mnění se ve skyfomedúzy Polyp ve stádiu strobilace = strobila Zygota = buňka s kompletní sadou chromozomů

Sasanka koňská Sasanka hnědá Korálnatci

Vytvářejí pouze polypové stadium. Žijí v moři. S výjimkou několika z nich jsou všichni přisedlí. Krom sasanek vytvářejí kosterní útvary. Pohlavně jsou většinou hermafroditi. Rozmnožují se nepohlavně pučením – nový jedinci se neoddělují = vytvářejí kolonii ( všichni propojeni společnou trávicí soustavou)

Mají vždy 8 přepážek a chapadel Bez výjimky tvoří kolonie Osmičetní korálnatci Mají vždy 8 přepážek a chapadel Bez výjimky tvoří kolonie Př. korál červený Šestičetní korálnatci Mívají počet chapadel vždy v násobku šesti Patří mezi ně: Sasanky Větevníci Nikdy netvoří kosterní útvary Žijí jednotlivě, mnohdy v symbióze s korýši (sasanka plášťová a poustevníček mořský) Žijí v teplých mělkých pobřežních vodách Z jedné planuly vzniká polyp, jehož pučením se vytvoří kolonie o mnoha milionech členů Jedinci v nižších vrstvách postupně odumírají Větevník mozkový