Woese et al., PNAS 1990: zakořeněné schéma tří domén

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Metodika výzkumu AM symbiózy vybrané články Petr Šmilauer.
Advertisements

Principy geografického rozšíření mikroskopických řas protistní organismy jsou tedy HODNĚ malé… neznamená to něco podstatného pro povahu jejich geografického.
2.3. Evoluce eukaryotické buňky
Taxonomie Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7
EUKARYOTA.
PRVOCI.
Systém organismů.
Opisthokonta Animalia
Prvoci = Protozoa = Protista
M1: LESNICKÁ BOTANIKA BOTANICKÝ SYSTÉM A NÁZVOSLOVÍ ROSTLIN
Endosymbiotická hypotéza
Protista (Prvoci) 2009.
Zoologie „bezobratlých“ 45 “Protozoa”
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
FUNKCE PROTEINŮ.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
DNA bankování pro lékařský výzkum „informovaný souhlas“ OLG FN Brno.
Dolce: Databáze lokálních konformací DNA
Úvod do biologie rostlin
rozdělení metod využitelnost jednotlivých metod náročnost metod používání metod perspektivy.
8. Syntéza a aplikace výsledků fylogenetických analýz
SYSTEMATICKÉ ČLENĚNÍ BUNĚČNÝCH ORGANISMŮ.
Proč cyklové hodiny tikají? A co to vypovídá o evoluci?? (Teoretické přístupy ke studiu BC.
Úvod do systému rostlin
Biologická sekvence (BS) ACAGTGCGAGCATGACGATGACGCAGCAGATTGACAGAGACGATAGCAGCAT MASAQSFYLLHLAVDDFMNGAGVLSHERELLFYDENKIHDIVISMNDENMNQ Jazyk THISISJUSTASIMPLESENTENCEINENGLISHFORYOURINSPIRATION.
Proteinové interakce Proteinové komplexy interaktom
OBECNÁ MYKOLOGIE (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům)
Základní struktura živých organismů
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Cytoskelet.
jednobuněční zástupci
Fylogenetické dělení eukaryot – nové: 6-8 „říší“
Dvě skupiny (nadříše) buněčných organismů:
Botanika bezcévných rostlin 6
COMMUNITIES Výukový materiál EK Tvůrce: Ing. Marie Jiráková Tvůrce anglické verze: Mgr. Milan Smejkal Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů.
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY Řasy - systém.
„Bezobratlí“ RNDr. Jana Schenková, Ph.D. Materiály: 1. prezentace (Studijní materiály/Učební materiály) 2. videa k „bezobratlým“ (Studijní materiály/Učební.
Horizontální genový přenos Geny v pohybu. Baktérie: konjugace, transformace, transdukce (GTA) Eukaryota: neznáme (zřejmě potrava a viry) Mechanismy HGT.
Fylogeneze a diverzita bezobratlých 1. cvičení Schenková Organizační pokyny:  vstup do praktika pouze v přezůvkách  harmonogram cvičení  krátký výklad.
JEDNOTKY OBJEMU 6.třída. A) Převeď na jednotku v závorce: 0,06 dm 3 (cm 3 ) 0, m 3 ( cm 3 ) 2,3cm 3 (mm 3 ) 27 cm 3 (dm 3) 5,4 dm 3 (m 3 ) 1 989mm.
Horizontální genový přenos
Toll-like receptory Toll-like receptory (TLR) a jejich role ve neadaptivní (vrozené) imunitě Vytášek 2010.
Energetický metabolismus
Fylogeneze a diverzita živočichů
Fylogenetické dělení eukaryot – nové: 6-8 „říší“
Rod Phytophthora a jeho vliv na chřadnutí dřevin v ČR
Fylogeneze a diverzita bezobratlých 1. cvičení Schenková
Fylogeneze a diverzita řas a hub: 2
Metody analýzy mikroorganismů II
SINICE A ŘASY - PŘEHLED SYSTÉMU
Systém a fylogeneze hub a podobných organismů
Systém a fylogeneze „nižších rostlin“ (pro pokročilé)
Úvod Vztah predátor - kořist Měkkýši – vhodná skupina.
Pokus. konec.
Projekt Biológia Drobné vodné živočíchy
SINICE A ŘASY - PŘEHLED SYSTÉMU
Energetický metabolismus
Imunoblot, elektroforéza, imunofixace
Morfologie živočišných buněk
Systém a evoluce živočichů
jednobuněční zástupci nadříše: Eukaryota
MNOHOBUNĚČNÉ ROSTLINY
Fylogeneze a diverzita bezobratlých 1. cvičení J. Schenková
OBECNÁ MYKOLOGIE (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům)
OBECNÁ MYKOLOGIE (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům)
Horizontální genový přenos
Vznik eukaryotické buňky (eukaryogeneze) Vladimír Hampl
PROTISTOLOGIE Ivan Čepička Vladimír Hampl Pavel Škaloud
EXCAVATA.
Transkript prezentace:

Woese et al., PNAS 1990: zakořeněné schéma tří domén

Eukaryota: Rostlinně-živočišná dichotomie

Konec milénia: 71 dobře popsaných taxonů bez zjevných sesterských skupin Acantharea Diphylleia Komokiacea Pseudospora Actinophryida Diplomonadida Luffisphaera Ramicristata Alveolata Discocelis Microsporidia Rhodophyta Ancyromonas Ebriida Ministeria Reticulomyxa Apusomonadida Ellobiopsida Multicilia Retortamonadida Biomyxa Entamoebidae Nephridiophagidae „Rosette agent“ Caecitellus Euglenozoa Nucleariidae Spironemidae Carpediemonas Fonticula Opisthokonta Spongomonadida Centroheliozoa Glaucophyta Oxymonadida Stephanopogon Cercomonadida Granuloreticulosa Parabasalida Sticholonche Chlorarachniophyta Gymnophrea Paramyxea Stramenopiles Coelosporidium Gymnosphaerida Pelobiontida Telonema Collodictyon Haplosporida Phaeodarea Thaumatomonadida Copromyxida Haptophyta Phagodinium Trimastix Cryothecomonas Heterolobosea Phalansterium Vampyrellida Cryptomonadida Hyperamoeba Plasmodiophorida Viridaeplantae Desmothoracida Jakobida Polycistinea Xenophyophora Dimorphida Kathablepharida Pseudodendromonadida ....plus mnoho rodů s nejasnou ultrastrukturní identitou! David J. Patterson: The diversity of eukaryotes. American Naturalist 1999 micro*scope http://starcentral.mbl.edu/microscope/

Nová fylogenetická struktura diversity eukaryot Simpson AG and Roger AJ, Curr Biol 2004: The real 'kingdoms' of eukaryotes.

Superskupina Opisthokonta Choanoflagellata Ichthyosporea Metazoa Nuclearia Fungi - Microsporidia Fungi - Chytridiomycota

Synapomorfie opisthokont: Unikátní inzerce v EF1a Steenkamp et al., Mol Biol Evol 2006

Superskupina Amoebozoa Phalansterium Mycetozoa Multicilia Mastigamoebida Entamoeba Arcellinida Amoeba proteus

Superskupina Excavata Trimastix Oxymonadida Diplomonadida Heterolobosea Carpediemonas Malawimonas Jakobida Euglenozoa Parabasala

suspension-feeding groove: morfologická synapomorfie exkavát Dysnectes brevis (Yubuki et al. 2007) Carpediemonas membranifera (Simpson 2003)

Synapomorfie spojující diplomonády a parabasalidy: horizontální transfer prolyl-tRNA synthetasy z archebakterií Andersson et al., 2005

Superskupina Archaeplastida (Plantae) Chlorophyta Glaucophyta Rhodophyta Zygnematales Embryophyta

Superskupina Chromalveolata Cryptophyta Kathablepharida Haptophyta Telonema Apicomplexa Phaeophyceae Oomycota Dinoflagellata Ciliophora

Synapomorfie chromalveolát: unikátní paralog jaderně kódované v plastidu fungující glyceraldehyd-3-fosfát dehydrogenasy

Superskupina Rhizaria Plasmodiophorida Euglyphida Cercomonadida Desmothoracida Foraminifera Polycistinea Chlorarachniophyta Acantharea

„Zbylé“ linie eukaryot Collodictionida Apusomonadida Centrohelida Hemimastigophora Breviata Planomonas (dříve Ancyromonas)

Rhizaria – jen další skupina chromalveolát? ML analýza, 16 proteinů Hackett et al., 2007

Kořen eukaryot mezi Unikonta a Bikonta? Stechmann & Cavalier-Smith, Curr Biol 2003: The root of the eukaryote tree pinpointed

Myosiny třídy II: možná synapomorfie unikont...? ...ale Naegleria je má taky!! Richards & Cavalier-Smith, Nature 2005 Odronitz & Kollmar, 2007

Apusomonády asi sesterské opistokontům! Apusomonas proboscidea Bayesovská analýza, SSU+LSU+aktin+HSP90+a-tubulin +b-tubulin; Kim et al., 2006 Amastigomonas mutabilis

Kořen eukaryot mezi archeplastidy a zbytkem? RGC - rare genomic changes – RGC_CAM - RGC_CA - RGC_DEL - RGC_INS Rogozin et al., 2009