Autozomální dědičnost Výukový materiál GE 02 - 51 Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/03.0005 Tento projekt je spolufinancován ESF a SR ČR 2014 Autozomální dědičnost

Autozomální dědičnost homozygotní genotyp homozygot: jedinec, který zdědil od obou rodičů stejnou alelu téhož genu (AA, aa, BB, bb) heterozygotní genotyp heterozygot jedinec se dvěma různými alelami téhož genu ( Aa, Bb) rodičovská generace => parentální generace P přímí potomci => první filiální generace F1 další generace => druhá filiální generace F2,F3,..

Autozomální dědičnost dědičné znaky uložené na autozomech bez ohledu na genovou vazbu u každého diploidního potomka se alelární pár skládá: 1) z jedné alely otcovské 2) z jedné alely mateřské přenos alel na potomky podléhá základním pravidlům kombinatoriky jako první vyřešil tuto problematiku Mendel => kombinační (Mendelovské) čtverce 3 Mendelovy zákony

Autozomální dědičnost I. Zákon o uniformitě F1 (1. filiální = první generace potomků) generace při vzájemném křížení 2 homozygotů vznikají potomci genotypově i fenotypově jednotní pokud jde o 2 různé homozygoty jsou potomci vždy heterozygotními hybridy

Autozomální dědičnost II. Zákon o náhodné segregaci genů do gamet při křížení 2 heterozygotů může být potomkovi předána každá ze dvou alel (dominantní i recesivní) se stejnou pravděpodobností dochází tedy ke genotypovému a tím pádem i fenotypovému štěpení = segregaci

Autozomální dědičnost pravděpodobnost pro potomka je : 25% (homozygotně dominantní jedinec) : 50% (heterozygot) : 25% (homozygotně recesivní jedinec) genotypový štěpný poměr 1:2:1. fenotypový štěpný poměr 3:1 pokud je mezi alelami vztah kodominance, odpovídá fenotypový štěpný poměr štěpnému poměru genotypovému (tj. 1:2:1).

Autozomální dědičnost III: Zákon o nezávislé kombinovatelnosti alel při zkoumání 2 alel současně dochází k téže pravidelné segregaci 2 dihybridi AaBb mohou každý tvořit 4 různé gamety (AB, Ab, aB, ab) při vzájemném křížení těchto 2 gamet vzniká 16 různých zygotických kombinací 9 různých genotypů (poměr 1:2:1:2:4:2:1:2:1) fenotypový štěpný poměr je 9:3:3:1. zákon platí jestliže: sledované geny se nachází na různých chromozomech genová vazba natolik slabá, že nebrání jejich volné kombinovatelnosti

Autozomální dědičnost

Vzájemný vztah mezi alelami Úplná dominance a recesivita v heterozygotním genotypu se projeví pouze dominantní alela recesivní se neprojeví alela A určuje červenou barvu květu alela a bílou jedinec s genotypem Aa bude červený AA aa Aa

Vzájemný vztah mezi alelami Neúplná dominance a recesivita na vytvoření znaku se podílí obě alely, zpravidla nestejnou měrou jedinec s heterozygotním genotypem se odlišuje od obou homozygotů zvláštním případem – intermediarita (obě se projeví stejnou měrou alela A určuje červenou barvu květu, alela a bílou, jedinec s genotypem Aa bude růžový AA aa Aa

Vzájemný vztah mezi alelami Kodominance v heterozygotním genotypu se projeví obě alely vedle sebe vzájemně se nepotlačují př. krevní skupiny systému AB0 AA aa Aa

PRACOVNÍ LIST   Příklad 1. Gen pro vznik černé barvy u skotu je dominantní nad genem pro červenou barvu ( jedná se o dvě různé alely téhož genu). Jaké potomstvo ( F 1 ) získáme po křížení čistokrevného, tj. homozygotního černého býka s červenými krávami? Jaké bude složení potomstva po vzájemném zkřížení získaných kříženců ( v F 2 ) ? A jaká telata získáme zkřížením červeného býka s hybridními kravami z F1 ? Příklad 2. U rajčat je gen odpovídající za červené zbarvení plodu dominantní nad genem pro žluté zbarvení ( jedná se o dvě různé alely téhož genu). Jakou barvu budou mít plody rostlin, získaných zkřížením homozygotní červenoplodé s homozygotní žlutoplodou rostlinou ? Jaké plody ponesou rostliny v F 2 ? Uveďte, jaké potomstvo získáme křížením červenoplodé rostliny z F 2 s hybridní rostlinou z F1 ? Bude složení potomstva takového křížení vždy shodné, anebo se u některých červenoplodých rostlin z F2 bude lišit ? Jak zbarvené plody budou mít rostliny v potomstvu po vzájemném křížení žlutoplodých rostlin mezi sebou ?

Příklad č. 3 Modrooký muž, jehož oba rodiče měli oči hnědé, se oženil s dívkou, která má oči hnědé a jejíž otec byl modrooký, zatímco matka byla hnědooká. Jejich zatím jediné dítě má oči hnědé. Jaké jsou genotypy dítěte, rodičů i všech prarodičů, víme – li, že hnědá barva očí je dominantní nad modrou barvou ?

ZDROJE KUBIŠTA, Václav. Obecná biologie: úvodní učební text biologie pro 1. ročník gymnázií. 3. upr. vyd. Praha: Fortuna, c2000, 103 s. ISBN 80-716-8714-6.