ŽIVOČICHOVÉ TRAVNÍCH SPOLEČENSTEV

hmyz

dvoukřídlí

Bzučivka zlatá

Bzučivky jsou velké mouchy, jejich larvy žijí v rozkládajících se materiálech, přednostně v mršinách a výkalech zvířat. Nejběžnější je bzučivka obecná, dalšími druhy jsou např. bzučivka zlatá. Samice během života naklade stovky 1,5 mm dlouhých vajíček i na rány a vředy živých zvířat. Červovité larvy jsou měkké, bílé, velké asi 1 cm. Délka života dospělce je okolo 5 týdnů. Hrají důležitou roli při udržování přírodní rovnováhy. Tím, že se larvy živí odumřelými tkáněmi a výkaly, urychlují jejich rozklad. Mohou ale také přenášet nákazy.

Sterilní larvy bzučivky zelené se používají k léčbě nehojících se ran, jsou schopny se živit pouze mrtvou tkání. Dokonale kopírují hranici živé a mrtvé tkáně, nesrovnatelně přesněji než skalpel chirurga. Larvy zničí i většinu patogenních bakterií odolných na antibiotika. Léčba larvami je alternativní metodou, zejména v případě, že selhala jiná obvyklá léčba.

Ovád hovězí

Ovád hovězí je veliký asi 2 cm za letu vydává bzučivý zvuk má bodavě – savé ústní ústrojí (podobné jehle), které je zakončením dlouhé trávicí trubice a slouží k nasávání krve. Sameček se zdržuje na květech, samička napadá hospodářská zvířata, zejména koně a skot, a saje na nich krev (při jednom sání může odebrat až 1ml krve). Bez sání krve by se nemohla vyvíjet vajíčka. Larvy žijí v bahně vod nebo v mokré půdě, jsou masožravé – živí se larvami jiného hmyzu. Bodnutí ovádem je velmi bolestivé, rána zůstává dlouho otevřená a krvácí. Některé druhy ovádů jsou závažnými přenašeči mnoha onemocnění zvířat.

motýli

Řád motýli je na našem území zastoupen asi 3000 druhy Řád motýli je na našem území zastoupen asi 3000 druhy. Velikost motýlů je značně odlišná - náš největší motýl - martináč hrušňový - má rozpětí křídel až 16 cm, zatímco jeden z nejmenších - drobníček jabloňový - měří v rozpětí jen 5 mm. Křídla motýlů jsou z obou stran pokryta drobnými šupinami, které se překrývají jako tašky na střeše. Lesklé zbarvení motýlích křídel je způsobeno odrazem světla od drobných šupinek a společně s barvivem vytváří nádherné barvy. Dalším znakem motýlů je savé ústní ústrojí dospělců. V klidu je sosák motýlů stočený, když dojde k podráždění chuťového ústrojí na chodidlech, natáhne se. Dospělí motýli se živí nektarem a jsou tak užiteční jako opylovači květů. Vývoj motýlů probíhá proměnou dokonalou, tedy: vajíčko - housenka - motýl. Trvá zpravidla jeden rok. Housenky mají kousací ústní ústrojí a jsou býložravé.

Otakárek fenyklový housenka

Babočka paví oko Babočka admirál Babočka kopřivová

Bělásek zelný Žluťásek borůvkový Modrásek

brouci

larva slunéčka na lovu mšic Slunéčko sedmitečné larva slunéčka na lovu mšic

Slunéčko sedmitečné má červeně zbarvené krovky se třemi černými tečkami na každé straně a jednou tečkou společnou pro obě krovky. Pokud má slunéčko jiný počet teček, jedná se o jiný druh (nikoli o mladšího nebo staršího jedince). Samička na jaře volně naklade až 400 vajíček. Pestré, velmi pohyblivé larvy se vylíhnou zhruba po týdnu, jsou dravé a živí se mšicemi. Jedno slunéčko sedmitečné za život spořádá stovky mšic a jejich nymf, takže je nesmírně užitečné pro udržování biologické rovnováhy. Dospělec se v nebezpečí staví mrtvým a bezvládně padá na zem. Je-li s ním manipulováno, vylučuje žlutooranžovou šťávu, která je pro řadu predátorů (zejména ptáků a mravenců) nechutná a jedovatá. Podobně jedovaté jsou i larvy a kukly.

Pozor!!! Nezaměňovat S beruškou Korýš – beruška vodní

Mandelinka bramborová larvy vajíčka

Původní vlastí mandelinky bramborové je jihozápadní část Severní Ameriky, kde žila v oblasti řeky Colorado na divokých bramborách. Na naše území dorazila v 50. letech 20. století a její invaze okamžitě nabrala podobu kalamity. Kromě brambor napadá i další lilkovité rostliny, např. rajče a papriku. Mandelinka přezimuje ve stádiu dospělců v půdě. Na jaře začínají brouci vylézat záhy po vzejití brambor a začínají hledat živné rostliny. Po přibližně dvou týdnech úživného žíru dochází k páření a následně ke kladení vajíček. Vylíhlé larvy se bez ustání se živí listím. Pokud se mandelinka přemnoží, stává se nebezpečným škůdcem, který může značně snížit výnosy bramborového pole. Větší množství brouků může rostlinám zcela zničit veškeré listy (tzv. holožír).

Chrobák velký

Chrobák velký S délkou 16-25 mm je naším největším chrobákem. Je u nás hojně rozšířený. Žije většinou na pastvinách, polích a polních cestách, kde vyhledává trus hospodářských zvířat, zvláště koní. Za bezvětrných teplých jarních večerů létají brouci nízko nad zemí a naletují na čerstvý koňský trus. Tam se setkávají jedinci opačného pohlaví a dochází k páření. Poté samice se samcem vyhrabávají pod kupkou trusu do země až 50 cm hlubokou šachtu s asi 20 cm dlouhými postranními štolami, které vyplňují trusem. Samci přinášejí trus a odnášejí vyhrabanou zeminu, samice pěchuje trus ve štolách. Poté klade do zhotovené komůrky v každé štole po jednom vajíčku a zeminou uzavře vchod. Množství použitého trusu celkově převyšuje až dvacetinásobek váhy těla. Larvy zůstávají v chodbě až do zakuklení a živí se tu trusem. Celý vývin trvá dva až tři roky. Protože kypří půdu a napomáhá jejímu prohnojení do hloubky, je jeho činnost vítána.

Některé druhy chrobáků válí z trusu kuličku Chrobák velký s trusem Některé druhy chrobáků válí z trusu kuličku

Hrobařík obecný

Dospělí jedinci zahrabávají mrtvolky (převážně drobných savců a ptáků) nalezené za pomoci čichu do země a kladou k nim vajíčka, čímž zajišťují svým potomkům dostatek potravy. Celá akce trvá 2 - 10 hodin. Brouci obvykle pracují ve skupině, mezitím se páří a po uložení mrtvoly jedna ze samic obvykle ostatní brouky zažene a o výchovu potomstva se stará sama. Při dotyku vypouštějí brouci velmi nepříjemně po čpavku páchnoucí sekret.

Střevlík zahradní Střevlík zlatolesklý Střevlík měděný

Střevlíci nevynikají přílišnou barevností, jejich hlavní barvy jsou hnědá až měděná nebo černá s různobarevnými kovovými lesky - od zelené přes fialovou až po šmolkově modrou. Ti nejkrásnější jsou kovově leskle zelení. Náš největší druh, střevlík kožitý -je kolem 4 cm dlouhý, ten nejmenší měří necelé 2 cm. Živí se dravě a loví v noci, častou potravou jsou nejrůznější plži (slimáci), hmyz a jeho larvy i mršiny. Vyniká mimořádnou žravostí, brouci dokážou očistit bramborový porost od mandelinek. Jsou aktivní v noci, za dne se ukrývají .

ZÁSTUPCE ŘÁD HMYZU ZNAKY bzučivka (1cm) dvoukřídlí - jen dvě křídla kovově lesklá; klade vajíčka do zdechlin a výkalů ovád (2cm) ♀bodají a sají krev hl. dobytku na pastvinách, ♂ sají nektar otakárek, babočka, bělásek, žluťásek, modrásek motýli   křídla pokrytá šupinkami; larvy = housenky jsou býložravé; dospělci sají nektar slunéčko sedmitečné (1cm) brouci 1.pár křídel kryjí pevné krovky mají kusadla dravec - dospělec i larvy loví mšice mandelinka bramborová (1cm) býložravec - škodí na bramborách chrobák (2cm) rozkladač - živí se zbytky; larvy se živí trusem, který pro ně shromáždí rodiče hrobařík (1,5cm) zahrabává mršiny  potrava pro larvy (rozkladač) střevlíci (2 - 4cm) noční dravci

Opakování: Kteří motýli žijí v travních společenstvech? Jaké jsou společné znaky motýlů? Který dvoukřídlý hmyz žije v travních společenstvech? Stručně je popiš (vzhled, čím se živí). Co je společné pro všechny brouky? Kteří brouci rozkladači žijí v travních společenstvech? Čím jsou zajímaví? Kteří býložraví brouci žijí v travních společenstvech? Kteří draví brouci? Které zástupce hmyzu žijící v travních společenstvech můžeme z hlediska zemědělců označit za škůdce a proč?