ROZMANITOST EKOSYSTÉMŮ 23.

Rozložení pásů závisí především na vzdálenosti od rovníku - na teplotě, světle a množství srážek.

Polární oblasti

Polární den

POLÁRNÍ OBLASTI nejnižší teploty permafrost střídání polárního dne a noci chudá nebo chybějící fauna a flora (život je soustředěn do moře a na pobřeží ) polární pustina = polární poušť - oblasti, které jsou trvale pokryty ledem a sněhem (věčná zima) na ostrovech Severního ledového oceánu a na Antarktidě polární den - souvislé denní období za polárním kruhem, kdy slunce vůbec nezapadá

ARKTIDA oblast okolo severního pólu s rozlohou 26,4 mil km2 zahrnuje Severní ledový oceán( 70% oblasti), severní pobřeží Asie, Evropy a Severní Ameriky, Grónsko, Špicberky + na hranici Arktidy leží Island pevnina však tvoří pouze 30% rozlohy Arktidy  hranici Arktidy:  1. severní polární kruh 2. izoterma, v níž průměrná teplota ani v létě nepřesahuje 10°C teploty: - lednové - 0°C až -40°C; červencové - 0°Caž+10°C srážky - nízké, sněhové 100 až 150 mm ročně v Arktidě je vázáno obrovské množství sladké vody v podobě ledu vegetační typy –mechy, lišejníky fauna: sob, polární liška, lumík, lední medvěd, tuleni, mroži

flora – chudá, pouze mechy a lišejníky ANTARKTIDA centrem oblasti je Antarktida s rozlohou 13,2 mil. km2 rozkládá se od jižního pólu k rovnoběžce na 66° j.š (polární kruh) překrývá ji z 98 % ledový štít, který představuje asi 80 % světových sladkovodních zásob uzamčených v ledu klima – suché, studené teplota v centru pevniny -56°C (letní -36°C, zimní -72°C), v oceánu 0°C nejnižší naměřená teplota: ruská polární stanice Vostok -89,4 °C - srážky – na V 400-500 mm, na Z 600-700 mm, ve vnitrozemí <50 mm srážek => je možné jej označit za poušť flora – chudá, pouze mechy a lišejníky fauna –život vázán na moře ( hlavně na plankton) - velryby, tuleni, delfíni, tučňáci, chaluhy, buřňáci, albatrosi

TUNDRA

TUNDRA slovo tundra pochází z laponštiny a znamená bezlesou krajinu mezi tajgou a zaledněnými polárními končinami arktická tundra – v nejsevernějších částech Evropy, Asie a Ameriky, Grónsku antarktická tundra - na jižní polokouli – Antarktida roční průměrná teplota je v tundře nižší než O °C teplota nejteplejšího měsíce je mezi 6 - 10 °C a počet měsíců s průměrnou teplotou nad 5 °C - tedy délka vegetační doby - je 3 - 4 měsíce vegetaci tvoří mechorosty, lišejníky , byliny a nízké keře (břízy, vrby) vegetační růst je pomalý živočichové jsou adaptováni a stahují na jih do teplejších oblastí (los, sob, polární liška, zajíc bělák, medvěd, lumík, pižmoň, husa,

tajga

TAJGA mezi 50. až 70. rovnoběžkou na severní polokouli nejrozsáhlejší souvislé zalesněné území na světě klima : 1 - 4 měsíce s denní teplotou nad 10 °C  vegetační doba, velká amplituda teplot (na východní Sibiři je roční amplituda až 100 °C ), maximum srážek je v létě hustá síť vnitrozemských toků – zásobárna vody časté močály, bažiny a rašeliniště půdy jsou chudé na živiny dominantní životní formou jsou jehličnany (smrk, borovice, modřín + břízy), silně rozvinuté je mechové patro fauna: medvěd hnědý, los, sob, sobol, rys, vlk, liška, rosomák, bobr, ptáci , hmyz

SMÍŠENÉ LESY

SMÍŠENÉ LESY přechod od tajgy k lesům listnatým mají vhodné podmínky pro rozvoj civilizace: mírné podnebí, 4 roční období, dostatek vody a půda vhodná pro zemědělskou kultivaci  hojně pozměněny v kulturní krajinu (pole, louky, sídla) vegetace: bříza, smrk, lípa, osika, buk, jedle, vrba fauna: srnec, jelen, zajíc, skunk, jezevec, kuna, liška, ptáci, zubr (který žije nyní jen v rezervacích)

LISTNATÉ LESY

bohatá půdní fauna – rozklad opadu velké množství bezobratlých

LISTNATÉ LESY tvoří nejjižnější oblast mírného pásu mají vhodné podmínky pro rozvoj civilizace: mírné podnebí, 4 roční období, dostatek vody a půda vhodná pro zemědělskou kultivaci  nejvíce pozměněny v kulturní krajinu (pole, louky, sídla) vegetace: buk, javor, dub, lípa, jilm, topol, vrba fauna: obojživelníci, plazi, ptáci, pozemní a korunoví savci např. jelen, urzon, vačice, mýval, liška, medvěd, vlk, rys

23. hodina ROZMANITOST EKOSYSTÉMŮ Vlastnosti ekosystému závisí na vzdálenosti od rovníku (teplotních poměrech, množství světla), na množství srážek a na nadmořské výšce. Ekosystémy dělíme podle zastoupení rostlin na vegetační pásy a vegetační stupně Vegetační pásy 1) Polární oblasti - od polárních kruhů směrem k pólům – nejdrsnější životní podmínky polární dny a noci; krátké chladné léto, život hlavně u pobřeží lední medvědi, tučňáci, tuleni, polární lišky, … 2) Tundra přes 6 měsíců sníh, půda v hloubce věčně zmrzlá mechy, lišejníky, byliny, nízké keře sobi, polární lišky, zajíci, drobní hlodavci, ptáci, komáři 3) Lesy mírného pásu severní polokoule a) tajga jehličnaté lesy - nejrozsáhlejší zalesněné území tuhé zimy, léto chladné a vlhké, chudé půdy zásobárna vody smrky, borovice, modříny, břízy losi, sobi, jeleni, medvědi, soboli, veverky, ptáci, bezobratlí b) smíšené lesy jedle, borovice, jeřáb, javory, buky, osiky, vrby hospodářské využití , přeměna na zemědělskou půdu c) listnaté lesy nejjižnější oblast lesů mírného pásu buky, javory, duby, lípy, jilmy přeměna na pole, louky, sídla