Adjektiva 3. deklinace Asklépios, syn Apollónův, řecký bůh lékařství, se svým atributem – holí, po které se vine had – symbol neustále se obrozujícího.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Autor: Romana Nováková Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55 Září 2013.
Advertisements

Stavba a funkce svalových skupin trupu a končetin.
Autor: Romana Nováková Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55 Březen 2013.
POHYBOVÝ SYSTÉM – Kostra horní končetiny II
SVALY DOLNÍ KONČETINY musculi membri inferioris
Svaly v pohybu.
Test – svaly horní a dolní končetiny
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola
LÉKAŘSKÁ TERMINOLOGIE A LATINA
Bi5125c Antropologie pro archeology I – cvičení Kostra osová
POHYBOVÝ SYSTÉM – PÁTEŘ
Přednáška z anatomie dne
SVALY PAŽE- Musculi brachii
Svaly horní končetiny.
LATINSKÁ SUBSTANTIVA ŘECKÁ SUBSTANTIVA ADJEKTIVA
Substantiva 1. deklinace
Směry a roviny tělní. Anatomická nomenklatura. Krajiny tělní.
ZÁKLADNÍ TERMÍNY ANATOMICKÉHO NÁZVOSLOVÍ
OSOVÝ SKELET. KOSTRA HRUDNÍKU.
Substantiva 3. deklinace
Stupňování adjektiv.
Svaly HK.
Základní principy anatomického názvosloví
Substantiva 1. a 2. deklinace
Nulla est medicina sine lingua Latina
ANATOMIE ČLOVĚKA SVALOVÁ SOUSTAVA.
Svaly zad Olga Bürgerová.
LEDNÍ HOKEJ Výkon v bruslení závisí na síle: extenzorů kyčle
Substantiva 4. a 5. deklinace
Satis est, ut tria verba Latine vel plane Graece dicas coram plebe, et eximius es medicus.
Základní principy anatomického názvosloví
PLEXUS BRACHIALIS.
Plexus cervicalis Nn. intercostales
RTG snímky Prosté snímky.
Satius est sero quam numquam discere
Přednáška z anatomie pro fyzioterapeuty
PLAVÁNÍ - PRSA Záběr horní končetiny
Mm. membri superioris.
Základní gramatika latiny
Substantiva 1. a 2. deklinace
Substantiva 2. deklinace
Svaly končetin J. Riedlová.
Adjektiva 3. deklinace Asklépios, syn Apollónův, řecký bůh lékařství, se svým atributem – holí, po které se vine had – symbol neustále se obrozujícího.
Adjektiva 1. a 2. deklinace Jacques Dubois (Jacobus Sylvius), 1478 – 1555, jeden z tvůrců anatomického názvosloví.
Obecné zásady při práci se substantivy Galénos a Hippokratés na fresce v kryptě katedrály v Anagni, vybudované v roce 1255.
Obecné zásady při práci se substantivy
Periferní nervový systém
BĚŽECKÉ LYŽOVÁNÍ - KLASIKA
1. PŘEDNÍ SKUPINA SVALŮ PAŽE
Substantiva 4. a 5. deklinace Achilleus obvazující rány svému příteli Patroklovi, červenofigurový pohár, okolo 500 př.n.l., Berlin, Antikensammlung.
KINEZIOLOGICKÁ ANALÝZA BADMINTON backhandové podání
KOSTRA DOLNÍ KONČETINY (ossa membri inferioris)
Úvod do latinské jmenné flexe 1. deklinace
SVALSTVO LIDSKÉHO TĚLA
Skelet horní končetiny
Skelet horní končetiny
I. – III. deklinace.
POHYBY DOLNÍCH KONČETIN
Svaly HK ..
4. a 5. deklinace.
KOSTRA DOLNÍ KONČETINY (ossa membri inferioris)
RTG snímky Prosté snímky.
Svaly horní končetiny.
PLEXUS BRACHIALIS.
Svaly horní a dolní končetiny
Svaly horní končetiny.
Skelet horní končetiny
Svaly hrudníku, břicha a zad
PLEXUS BRACHIALIS.
Digitální učební materiál
Transkript prezentace:

Adjektiva 3. deklinace Asklépios, syn Apollónův, řecký bůh lékařství, se svým atributem – holí, po které se vine had – symbol neustále se obrozujícího života

Adjektiva 3. deklinace Úvodní poznámky Latina rozeznává tři typy adjektiv 3. deklinace: adjektiva trojvýchodná adjektiva dvojvýchodná adjektiva jednovýchodná V lékařské terminologii se objevují pouze adjektiva třetí deklinace dvojvýchodná a jedovýchodná.

Adjektiva 3. deklinace Úvodní poznámky Adjektiva dvojvýchodná a jednovýchodných se odlišují pouze v nominativu singuláru, v ostatních pádech mají stejné tvary. M F N nom. sg. ? ? ? gen. sg. -is nom. pl. -ēs -ia gen. pl. -ium

Adjektiva 3. deklinace Úvodní poznámky Adjektiva 3. deklinace mají vždy v genitivu singuláru koncovku –is, v nominativu plurálu v rodě mužském a ženském koncovku –ēs v rodě středním koncovku –ia v genitivu plurálu koncovku –ium

Adjektiva 3. deklinace Dvojvýchodná adjektiva – slovníkový tvar Slovníkový tvar dvojvýchodných adjektiv 3. deklinace má vždy tyto koncovky: Příklady spojení: columna vertebrālis (columna, ae, f) canālis vertebrālis (canālis, is, m) corpus vertebrāle (corpus, oris, n) -is -e masculinum, femininum neutrum

Adjektiva 3. deklinace Dvojvýchodná adjektiva – slovníkový tvar Mezi dvojvýchodná adjektiva 3. deklinace patří např. tato: cervīcālis, e (krční) pulmonālis, e (plicní) laterālis, e (boční) brevis, e (krátký) ulnāris, e (loketní) dorsālis, e (hřbetní) radiālis, e (radiální)

Adjektiva 3. deklinace Dvojvýchodná adjektiva – skloňování M F N nom. sg. vertebrāl-is vertebrāl-e gen. sg. nom. pl. vertebrāl-ēs vertebrāl-ia gen. pl. vertebrāl-ium

Adjektiva 3. deklinace Dvojvýchodná adjektiva – poznámky Většina adjektiv dvojvýchodných končí v nominativu singuláru příponami –ālis, -āle nebo –āris, -āre. Většina dvojvýchodných adjektiv je odvozena od substantiv. adjektivum substantivum vertebrālis, e vertebra, ae, f. ulnāris, e ulna, ae, f. laterālis, e latus, eris, n. spīnālis, e spīna, ae, f. metacarpālis, e metacarpus, ī, m. dorsālis, e dorsum, ī, n. radiālis, e radius, iī, m.

Adjektiva 3. deklinace Dvojvýchodná adjektiva – příklady canālis vertebrālis forāmen intervertebrāle forāmen vertebrāle canalis vertebralis foramen vertebrale foramen intervertebrale

Adjektiva 3. deklinace Dvojvýchodná adjektiva – příklady Pojmenujme několik útvarů na krčním obratli (vertebra cervīcālis): forāmen vertebrāle (obratlový otvor), corpus vertebrae/vertebrāle (tělo obratle) sulcus nervī spīnālis (žlábek na 3.-7. krčním obratli pro nervus spīnālis) Vertebra cervicalis foramen vertebrale corpus vertebrae/ corpus vertebrale sulcus nervi spinalis

Adjektiva 3. deklinace Dvojvýchodná adjektiva – příklady Několik běžných spojení substantiv a adjektiv dvojvýchodných v nominativu plurálu: vertebrae cervīcālēs (krční obratle) vertebrae lumbālēs (bederní obratle) ossa metacarpālia (metakarpální kosti) ossa metatarsālia (metatarsální kosti) vēnae pulmonālēs (plicní žíly) V singuláru: vertebra cervīcālis vertebra lumbālis os metacarpāle os metatarsāle vēna pulmonālis

Adjektiva 3. deklinace Dvojvýchodná adjektiva – příklady Čtyři plicní žíly (vēnae pulmonālēs) /v každé plíci dvě/ ústí do levé srdeční předsíně (ātrium sinistrum). Tato místa se souhrnně nazývají „ústí /pl./ plicních žil): ōstia vēnārum pulmonālium. ostia venarum pulmonalium

Adjektiva 3. deklinace Jednovýchodná adjektiva – slovníkový tvar Jednovýchodná adjektiva 3. deklinace mají v nominativu singuláru jediný tvar pro všechny tři rody: rāmus ascendēns (vzestupná větev) artēria ascendēns (vzestupná tepna) cōlon ascendēns (vzestupný tračník) Tvar nom. sg. bývá různý: simplex (jednoduchý) biceps (dvojhlavý) teres (oblý) commūnicāns (spojující) dēscendēns (sestupný)

Adjektiva 3. deklinace Dvojvýchodná adjektiva – slovníkový tvar Slovníkový tvar jednovýchodných adjektiv 3. deklinace: Nominativ singuláru může vypadat jakkoliv. Genitiv singuláru má vždy koncovku -is. Tvar genitivu singuláru není odvoditelný z nominativu singuláru, proto se ve slovníkovém tvaru uvádí širší kontext (biceps, cipitis). ??? -is nominativ singuláru (všechny tři rody) genitiv plurálu (všechny tři rody)

Adjektiva 3. deklinace Jednovýchodná adjektiva – slovníkový tvar Slovníkové tvary jednovýchodných adjektiv: simplex, icis biceps, cipitis triceps, cipitis teres, etis commūnicāns, antis dēscendēns, entis Srovnej: vertebrālis, e (dvojvýchodné) x simplex, icis (jednovýchodné)

Adjektiva 3. deklinace Jednovýchodná adjektiva – skloňování Nominativ singuláru má různé tvary, jeho podoba vyplývá ze slovníkového tvaru, tento tvar je společný pro všechny tři rody. Genitiv singuláru je zakončen koncovkou –is, jeho podoba vyplývá ze slovníkového tvaru, z tohoto tvaru tvoříme ostatní pády. Nominativ plurálu má dva tvary, jeden pro maskulina a feminina a druhý pro neutra! M F N nom. sg. simplex gen. sg. simplic-is nom. pl. simplic-ēs simplic-ia gen. pl. simplic-ium

Adjektiva 3. deklinace Jednovýchodná adjektiva – poznámka Přes rozdílnou podobu nominativu singuláru končí většina jednovýchodných adjektiv příponou: -āns nebo -ēns: commūnicāns (spojující) perforāns (prorážející) prōminēns (vyčnívající) afferēns (přivádějící) efferēns (odvádějící) dēferēns (odvádějící) permanēns (stálý)

Adjektiva 3. deklinace Jednovýchodná adjektiva – poznámka Genitiv singuláru jednovýchodných adjektiv zakončených příponami -āns, -ēns je snadno odvoditelný: nom. sg. –āns gen. sg. –antis nom. sg. –ēns gen. sg. – entis Slovníkové tvary výše zmíněných adjektiv tedy vypadají takto: commūnicāns, antis perforāns, antis prōminēns, entis afferēns, entis efferēns, entis dēferēns, entis permanēns, entis

Adjektiva 3. deklinace Jednovýchodná adjektiva - příklady Pojmenujeme dva svaly paže (mūsculī brachiī): mūsculus biceps brachiī (dvojhlavý sval pažní), jeho hlavy jsou: caput longum mūsculī bicipitis brachiī (dlouhá hlava dvojhlavého svalu pažního) caput breve mūsculī bicipitis brachiī (krátká hlava dvojhlavého svalu pažního) mūsculus teres major (velký sval oblý) musculus teres major musculus biceps brachii caput longum musculi bicipitis brachii caput breve musculi bicipitis brachii

Adjektiva 3. deklinace Jednovýchodná adjektiva - příklady Pojmenujme konečné větve artēria profunda femoris, které procházejí (prorážejí) těsně při femuru stěrbinami mezi mūsculī adductōrēs dozadu do flexorů kolenního kloubu. Jedna z těchto tepen se nazývá artēria perforāns. Souhrnný název pro tyto tepny je artēriae perforantēs arteria profunda femoris arteriae perforantes

Komparativy a superlativy Adjektiva můžeme stupňovat: 1. stupeň (pozitiv): velký 2. stupeň (komparativ): větší 3. stupeň (superlativ): největší

Komparativy a superlativy Adjektiva můžeme stupňovat: 1. stupeň (pozitiv): velký 2. stupeň (komparativ): větší 3. stupeň (superlativ): největší Komparativy se v anatomické terminologii používají pro vyjádření vztahu (relace) dvou útvarů se stejným pojmenováním. extrēmitās superior – horní končetina extrēmitās inferior – dolní končetina

Komparativy a superlativy Superlativy používá anatomie pro označení nejvyššího stupně vlastnosti při popisu tří a více útvarů. mūsculus glūtaeus minimus - malý hýžďový sval mūsculus glūtaeus medius - střední hýžďový sval mūsculus glūtaeus māximus - velký hýžďový sval

Komparativy a superlativy Komparativů a superlativů je v anatomii omezené množství. Naprostá většina v anatomii užívaných komparativů a superlativů je nepravidelná. Nebudeme se je proto učit systémově tvořit, stačí uvést jejich výčet. Budeme k nim přistupovat jako k samostatným adjektivním tvarům.

Komparativy a superlativy Anatomie užívá tyto komparativy a superlativy: 1. stupeň (pozitiv) 2. stupeň (komparativ) 3. stupeň (superlativ) magnus, a, um (velký) major, jus / maior, ius māximus, a, um parvus, a, um (malý) minor, us minimus, a, um lātus, a, um (široký) lātior, ius (nepoužívá se) lātissimus, a, um longus, a, um (dlouhý) longior, ius (nepoužívá se) longissimus, a, um (neexistuje) posterior, ius (zadní) postrēmus, a, um anterior, ius (přední) superior, ius (horní) suprēmus, a, um īnferior, ius (dolní) īmus, a, um interior, ius (nepoužívá se) intimus, a, um (nejvnitřnější)

Komparativy a superlativy Tvary komparativů Slovníkový tvar komparativu má vždy tyto koncovky: Příklady spojení: nervus petrōsus major concha nasālis superior tūberculum maius -ior (-or) -ius (-us) nominativa singuláru masculina, feminina nominativ singuláru neutra

Komparativy a superlativy Tvary komparativů Genitiv singuláru komparativů je vždy zakončen na -(i)ōris: nom. sg. maior, maius, gen. sg. maiōris nom. sg. minor, minus, gen. sg. minōris nom. sg. superior, superius, gen. sg. superiōris Příklad: sulcus nervī petrōsī maiōris (žlábek na os temporāle pro nervus petrōsus major) M + F N nom. sg. super-ior super-ius gen. sg. superiōr-is nom. pl. superiōr-ēs superiōr-a gen. pl. superiōr-um

Komparativy a superlativy Tvary komparativů Genitiv singuláru je zakončen koncovkou –is, komparativy tedy skloňujeme podle 3. deklinace. Nominativ plurálu pro maskulina a feminina má koncovku –ēs (stejně jako u substantiv a adjektiv 3. deklinace), neutra mají koncovku –a (stejně jako substantivní vzor forāmen). Pozor: adjektiva 3. deklinace v 1. stupni mají koncovku –ia. Genitiv plurálu komparativů má vždy koncovku –um. Pozor: adjektiva 3. deklinace mají koncovku –ium. Nom. pl.: forāmina sacrālia posteriōra (zadní křížové otvory) Gen. pl.: forāminum sacrālium posteriōrum

Komparativy a superlativy Tvary superlativů Superlativy skloňujeme stejně jako adjektiva 1. a 2. deklinace. Jejich slovníkový tvar má tedy tyto koncovky: Příklady.: māximus, a, um (největší) minimus, a, um (nejmenší) longissimus, a, um (nejdelší) -us -a -um Nom. sg. maskulina Nom. sg. feminina Nom. sg. neutra

Komparativy a superlativy příklady Pojmenujme dva hrbolky na humeru: tūberculum minus (malý hrbolek) tūberculum maius (velký hrbolek) Z obou dvou hrbolků vybíhají distálně lišty (crista), tyto lišty nazýváme: crista tūberculī minōris crista tūberculī maiōris tuberculum majus tuberculum minus crista tuberculi minoris crista tuberculi majoris

Komparativy a superlativy příklady Při popisu malého a velkého trochantéru na femuru opět využíváme komparativních tvarů pro vyjádření vzájemné relace. trochanter maior trochanter minor

Komparativy a superlativy příklady Na os occipitāle rozeznáváme tři lišty (līneae): līnea nuchālis īnferior līnea nuchālis superior līnea nuchālis suprēma linea nuchalis inferior linea nuchalis superior linea nuchalis suprema

Komparativy a superlativy příklady Pojmenujme sval, který zdvihá (levātor) horní ret (labium superius) a křídlo nosu (āla nāsī). V tomto případě není užita spojka „et“, ale spojovací příklonka „- que“. Celé spojení zní: mūsculus levātor labiī superiōris ālaeque nāsī Slovo „āla“ se normálně skloňuje a příklonka „-que“ je připojena ke genitivnímu tvaru! musculus levator labii superioris alaeque nasi

Komparativy a superlativy příklady Pojmenujme široký zádový sval. Protože se jedná o nejširší sval zad, používá latina pro jeho označení superlativ „lātissimus, a, um“. mūsculus lātissimus dorsī (dosl. nejširší sval zad) Musculus latissimus dorsi