Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti ICT Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 3. Předmět Český jazyk Téma hodiny Moderní umělecké směry Označení OP VK (III/2) – Čj/8 – 33 Vyučující Mgr. Michal Oblouk

LITERATURA KONCE 19. STOLETÍ A POČÁTKU 20. STOLETÍ MODERNÍ UMĚLECKÉ SMĚRY

SPOLEČENSKO- HISTORICKÁ SITUACE od 90. let 19. století do konce 1. světové války konec 19. století – nesplněné naděje ve svobodu člověka, ve svět blahobytu, ve vědecké poznání narůstající problémy: boje velmocí o sféry vlivu, války, sociální krize – radikalizace dělnictva, projevy anarchismu nové filozofické koncepce: Arthur Schopenhauer, Friedrich Nietzsche, Sigmund Freud (psychoanalýza)

ODRAZ V LITERATUŘE individualismus výjimečnost bohémství (provokace) oslava zla a satana tvůrčí svoboda výlučnost elity nadřazené ostatním odpor k poměrům doby protest proti měšťanské morálce nové umělecké směry

IMPRESIONISMUS

IMPRESIONISMUS z lat. impressio = dojem 70. léta 19. století podle názvu obrazu malíře Clauda Moneta Imprese, východ slunce zachycení okamžitého, neopakovatelného smyslového vjemu, dojmu, okamžité atmosféry dané chvíle do hudby přinesl nové prostředky, např. uvolnění harmonie nebo relativní osamostatnění hlasů malíři É. Manet, A. Renoir, E. Degas, P. Cézanne, P. Gaugin, H. de Toulouse – Lautrec, V. van Gogh, A. Slavíček, K. Purkyně, A. Chittussi, hudební skladatelé C. Debussy, V. Novák, J. Suk

IMPRESIONISMUS V LITERATUŘE sdělení bezprostředního subjektivního dojmu (radost, smutek) popisy emocí a nálad posílení lyričnosti a hudebnosti verše citovost, potlačení rozumové části obsahu v popředí lyrika, zvl. přírodní a intimní využití zvuků, barev, světelných odstínů - melodičnost v dramatu a próze uvolnění kompozičního schématu – oslabení příběhu, lyrizace prózy

SYMBOLISMUS

SYMBOLISMUS z řečtiny symbolón = znak reakce na realismus, naturalismus i impresionismus vznikl ve Francii v r. 1886 jejich cílem bylo zobrazovat věci, které nelze racionálně popsat (nálady, emoce, myšlenky, city), tj. zobrazit (nakreslit, popsat) nezobrazitelné snažili se proniknout k podstatě skutečnosti - usilovali o vnímání umění všemi pěti smysly k tomu jim měl pomáhat symbol, který se měl stát prostředníkem mezi skutečným světem a „světem duše“ a měl v náznaku odkrývat tajemství ukryté v nitru věcí vyjádření nepřímé – symbol, náznak, nápověda, obraznost, mnohoznačnost, abstraktnost v malířství G. Moreau, G. Klimt, M. Švabinský, J. Zrzavý, v sochařství F. Bílek, A. Rodin

SYMBOLISMUS V LITERATUŘE využití bájí, mýtů a pohádek symbol měl umožnit čtenáři uhodnout tajemství ukryté v nitru věci představy se vyjadřují nepřímo (metaforou) prudký rozvoj básnické obraznosti velký důraz na hudebnost volný verš básník chce svým dílem především zapůsobit, nezáleží mu na plném pochopení zdůrazňoval se ideál svobodného, naprosto ničím nespoutaného jedince

DEKADENCE z francouzštiny la décadence = úpadek 90. léta 19. století vychází z pocitů marnosti, prázdnoty a nudy, případně i zklamání a beznaděje jednotlivce projev vypjatého individualismu, disharmonie, odpor k měšťáctví, zdůrazňovala svébytnost umění provokace tabuizovanými tématy (erotika, poetizace zla, oslava satana, morbidita - kult smrti, rozkladu) k životu dekadentů se často vázalo bohémství, satanismus, nevázaný sex, alkohol zalíbení v náladách smutku, skepse, nudy, marnosti, opovržení životem, pocit přesycenosti a únavy, únik z reálného světa k mystice, snům rafinovanost výrazu – eufonie, metaforika, složitá syntax časopis Moderní revue (1894–1925) – měsíčník, vydávali ho Arnošt Procházka a Jiří Karásek ze Lvovic

CIVILISMUS přelom 19. a 20. století obdiv k technickým vymoženostem moderní doby, k civilizaci probuzení zájmu o sociální otázky dokumentární vztah ke skutečnosti dynamika verše oslava všedních věcí a lidské práce mnohem později než v poezii se civilismus se na krátkou dobu promítl i do filmu, nejvýrazněji to bylo ve Velké Británii v období let 1940 až 1945 představitelé - Walt Whitman, Émile Verhaeren, Stanislav Kostka Neumann, Josef Hora, Skupina 42

NOVOROMANTISMUS pozdní romantismus romantická literární díla vznikající zhruba v druhé polovině 19. století, ale i na počátku 20. století souhrnné označení pro různé umělecké směry a proudy objevující se zhruba v letech 1890 až 1920 představitelé většinou napodobovali složitý a archaistický sloh pozdního romantismu a obnovili tím v literatuře romantickou tajemnost, konzervativní kult minulosti a katolictví, ale také mystiku a morbidnost představitelé - Robert Louis Stevenson, Hugo von Hofmannsthal, Edmond Rostand, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, v hudbě Richard Wagner, Hector Berlioz a Ferenc Liszt

ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Impresionismus http://www.impresionismus.cz/category/francouzsky-impresionismus/ http://www.slavneobrazy.cz/gogh-vincent-slunecnice-impresionismus-obrazy-reprodukce-obrazu-plakaty?idm=1&kam=jedenhotovy&idh=25 http://cs.wikipedia.org/wiki/Paul_Gauguin http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Slav%C3%AD%C4%8Dek http://cs.wikipedia.org/wiki/Symbolismus http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_B%C3%ADlek http://www.ceryx.de/kunst/gk_symbolismus.htm http://cs.wikipedia.org/wiki/Dekadence http://cs.wikipedia.org/wiki/Civilismus https://cs.wikipedia.org/wiki/Arno%C5%A1t_Proch%C3%A1zka https://cs.wikipedia.org/wiki/Novoromantismus