MOZKOVÉ DRÁHY

Zpracování signálu v CNS – 4 úrovně míšní – jednoduché svalové reflexy s: buňky zadních sloupců šedé hmoty m: motoneurony předních sloupců šedé hmoty kmenová – koordinace míšních svalových reflexů, složitější reflexy /kašlací, sací, polykací…/ s: buňky laterální části RF a senzitivních jader hlavových nervů m: buňky mediální části RF a motoneurony jader hlavových nervů podkorová – složitější pohyby, koordinace pohybů s: thalamus m: striatum a pallidum (bazální ganglia) korová – plánování a řízení volní motoriky, vytváření paměti /vyšší nervová činnost/ s+m: korové oblasti jim jsou nadřazeny ještě asociační oblasti (propojení navzájem + s drahami mozečku)

Základní dělení drah Asociační (místa v téže polokouli) Komisurální (odpovídající místa obou polokoulí) Projekční (různé úrovně CNS)

Asociační dráhy I. Krátké (= fibrae associationis breves) fibrae arcuatae cerebri

Asociační dráhy II. Dlouhé (= fibrae associationis longae) fasciculus occipitofrontalis sup. + inf. (2, 6) fasciculus longitudinalis sup. + inf. (6, 3) fasciculi occipitales verticales + horizontales (4, 5) fasciculus uncinatus (1) cingulum (7)

spojují korespondující místa obou polokoulí mozku Komisurální dráhy I. spojují korespondující místa obou polokoulí mozku Kmenové commissura habenularum - spojuje habenuly obou stran

Komisurální dráhy II. Kmenové commissura posterior – komisurální vlákna (zadní jádra thalamu, colliculi sup., ncll. praetectales) nekomisurální vlákna (převádí vlákna z ncl. interstitialis Cajali a ncll. commissurae posterioris Darkševiči do fasciculus longitudinalis medialis druhé strany) přispívá k souhybům očí a hlavy (propojením jader n. III., n. IV., n. VI. a nuclei interstitiales)

Komisurální dráhy III. 2. Korové (fibrae commissurales telencephali) corpus callosum – největší, spojuje oblasti všech laloků, bohaté spoje pro motorické a senzitivní oblasti hlavy, trupu a proximálních částí končetin (! nespojuje stejné oblasti motoriky a senzitivity pro ruku, nohu a periferii zrakového pole, z temporálních laloku spojuje jen sluchové oblasti !)

Komisurální dráhy IV. 2. Korové (fibrae commissurales telencephali) commissura anterior - pars anterior (spojuje čichové oblasti - paleocortex) - pars posterior (spojuje kůru temporálního laloku (! s výjimkou sluchové oblasti a hippokampu)

Komisurální dráhy V. 2. Korové (fibrae commissurales telencephali) commissura fornicis /Lyra Davidis/ - spojuje gyri parahippocampales a dentati a subiculum, původní komisura archikortexu

propojují různé úrovně CNS mezi sebou Projekční dráhy I. propojují různé úrovně CNS mezi sebou 1. Vzestupné /ascendentní, aferentní/ senzitivní Přímé Lemniskový systém (LEMNISCUS MEDIALIS) dráha zadních provazců senzitivní dráha hlavových nervů Anterolaterální systém (LEMNISCUS SPINALIS) spinothalamická dráha / trigeminothalamicus spinoretikulární dráha / trigeminoreticularis spinotektální dráha / trigeminotectalis tractus interstitiospinalis Nepřímé (mozečkové) - zkřížené smyslové dráha zraková dráha sluchová dráha rovnovážná (vestibulární) dráha čichová dráha chuťová

Projekční dráhy II. a) tractus pyramidalis 2. Sestupné /descendentní, eferentní, motorické/ a) tractus pyramidalis fibrae corticospinales et corticonucleares b) mimopyramidové dráhy tractus tectospinalis tractus rubrospinalis tractus reticulospinalis tractus vestibulospinalis tractus interstitiospinalis c) sestupné kmenové dráhy fasciculus longitudinalis medialis fasciculus longitudinalis dorsalis (Schützi)

Dráha zadních provazců 3-neuronová (hmat, dotek, vibrace, diskriminační čití, hluboký tlak, tah, propriocepce z kloubů, šlach a svalů – vnímání váhy a polohy těla / končetiny v prostoru) = tractus spino-bulbo-thalamo-corticalis vytváří tzv. lemniskový systém + area 40 2. neuron - nc. gracilis a cuneatus - mediolaterální uspořádání od DK, trup po HK, primární vl. do zona glomerularis, dál do lemn. medialis, Forelovo pole H, H1 do nc.VPL kolaterály = sekundární vlákna do zona reticularis a pak do a) CRBL, b) tekta, nc. ruber, subthalamu pak CRBL, c) ncll. posteriores thalami, d) zpět do míchy 3. neuron – do kůry (z nc. VPL do area 40 a asociační oblastí)

Dráha spinothalamická 3 neuronová (ostrá „rychlá“ bolest, teplo, chlad, hrubá kožní citlivost) křížení hned v míše, jde v předních a postranních sloupcích, od pontu na later. str. lemniscus medialis, do nc. VPL, nc. P a nc. intralaminares thalami, 3. neuron vede do kůry (z VPL do 3,1,2,40, z P do 40 a asoc. polí occip., temp. a pariet. kůry a z intralam. do front. kůry) topografické uspořádání - C, Th, L (medio-lat.), teplo a chlad dorzálně, bolest uprostřed, dotek ventrálně + area 40 součást tzv. anterolaterálního systému

dráha zadních provazců - zeleně tractus spinothalamicus - modře

Senzitivní dráha hlavových nervů obdoba obou výše uvedených systémů u hlavových nervů V., VII., IX. a X. (ggl. trigeminale pro V., ggl. geniculi pro VII. n. auricularis post., ggl. glossoph. pro rr. tonsilares, ggl. n. vagi pro r. auricularis) ascendentní kolaterály do nc. pontinus, desc. do nc. spinalis n. trigemini 2. neuron – tr. trigemino-thalamicus = lemniscus trigeminalis do nc. VPO, PO, IL thalami z nc. spinalis do RF (obdoba tr. spino-reticularis) a do tekta (obdoba tr. spino-tectalis) lemniscus trigeminalis se přidává k lemniscus medialis anterolaterální systém

Anterolaterální systém: TRACTUS SPINORETICULARIS 2-neuronová „stará“ dráha pro pomalou „tupou“ bolest a zároveň aktivační ascendentní dráha RF, v RF z mediálních jader hned rozvedena do všech jader navazuje na ni tractus reticulothalamicus (nc. P, IL, M) a další dráhy (retikulo-hypotalamická) TRACTUS SPINOTECTALIS – vývojově stará 2-neur. dráha, silně redukovaná, zapojená do systému pro motoriku svalů oka, hlavy a krku

Tractus pyramidalis Fibrae corticospinales volní motorika dráha vystupuje z motor. korových areí 4 a 6 (60 % vláken) a ze senzit. areí 5 a 7 (40 %) „pyramidová dráha“ (= 2-neuronová dráha kůra → sval !pozor! ) 1-neuronová zkřížená (80 %) dráha (do míchy) – cestou se rozvidlí a opět spojí (tractus corticospinalis ant. + lat.) porucha: druhostranná obrna

Tractus pyramidalis: FIBRAE CORTICONUCLEARES 1-neuronová dráha k jádrům hlavových nervů (motor. i senzit.), zkřížená i nezkřížená vlákna !pozor! 2 neurony: kůra→sval ! ncl. motorius n. V. ncl. n. VII. ncl. ambiguus (pro n. IX., X., XI) ncl. n. XII. pro jádra okohybných nervů (n. III., IV., VI.) zásadně přes interneurony + z dalších zdrojů porucha: hemiplegia alternans

HEMIPLEGIA ALTERNANS přerušení kortikospinální dráhy v kmeni (je v blízkosti dráhy kortikonukleární) stejnostranná obrna svalů inervovaných z hlavových nervů + druhostranná obrna svalů trupu a končetin dané hlavové nervy tu míjejí při výstupu z kmene kortikospinální vlákna → porucha Hemiplegia alternans superior - (Weber) – n. III Hemiplegia alternans media - (Millard-Gubler) – n. VII Hemiplegia alternans inferior - (Jackson II) – n. XII Vznik alternujících hemiplégií (hemiparéz)

Při centrální poruše je zachována hybnost mimických svalů kolem oční štěrbiny, protože jejich nadřazená korová centra jsou bilaterální. Při periferní poruše jsou postiženy všechny mimické svaly obličeje.

Obrna n. facialis centrální obrna - svalstvo dolní poloviny obličeje kolem rima oris (pokleslé koutky, vyhlazená nasolab. rýha – kontralaterálně porucha cenění, porucha pískání, paréza m. platysma na krku ); periferní obrna – vyhlazené vrásky na čele, pacient se nemůže zamračit ani vytáhnout obočí, pokles víčka s neschopností zavřít oko u těžších postižení (Bellův příznak), vyhlazená nasolabiální rýha, pokles koutku podle místa léze n. petrosus major – tvorba slz + další žlázky, chorda tympani - ztráta chuti (ageuzie), poruchy fce gl. sublingualis a submandibularis, n. stapedius - nadměrné vnímání zvuků (hyperakusis); záněty cavitas tympani, nádory… periferní centrální

Mimopyramidové dráhy (kmenové motorické) všechny navazují na dráhy přivádějící podněty z kůry Tractus tectospinalis /motorika hlavy a krku v návaznosti na zrakové podněty a z kůry a FEF/ - deccussatio tegmenti posterior Tractus rubrospinalis /excitace flexorů, inhibice extenzorů, přenos vlivů z motor. kůry area 6,4 a CRBL/ - deccussatio tegmenti anterior (z velkobuněčné části, z malob. do olivy a CRBL (Papezův okruh) Tractus reticulospinalis /excitace hlavně gama-neuronů ale i alfa, střídavá excitace a inhibice flexorů i extenzorů, hlavně flexory/ - z kůry, CRBL, tekta, vestib. jader (tr. bulbo-spinalis ovlivňuje ext. i fl. proxim. svalů končetin, tr. ponto-spinalis hlavně flex. dist. částí končetin) Tractus vestibulospinalis /excitace extenzorů, antigravitační svaly, inhibice flexorů – vzpřímené postavení trupu/ - z vestib. aparátu a CRBL Tractus interstitiospinalis /ovlivňuje šíjové svalstvo na podkladě zrakových a vestib. podnětů/

tr. interstitiospinalis (šíjové svaly) tr. reticulospinalis (gama, flex. i ext.) tr. vestibulospinalis (ext. vzpřímené tělo) tr. tectospinalis (hlava + krk) tr. rubrospinalis (flexory)

Sestupné kmenové dráhy Fasciculus longitudinalis medialis nezkřížená dráha s vlákny z jader okohybných nervů, colliculus sup., ncl. interstitialis Cajali a nuclei vestibulares do krční míchy funkce: souhyby očí, hlavy a krku Fasciculus longitudinalis dorsalis (Schützi) nezkřížená dráha z med. části hypothalamu podél střední čáry do parasympatických jader hlavových nervů a do RF funkce: obousměrná koordinace autonomního systému

FLM

Mozečkové dráhy - nepřímé Zapojení jader mozečku: vlákna šplhavá a mechová jdou přímo do kůry mozečku, v ní se přepojují na Purkyňovy buňky, jejichž neurity končí v mozečkových jádrech a teprve z nich vycházejí všechny eferetní mozečkové dráhy. celkový poměr aferentů k eferentům = 40 : 1

Rovnovážná (vestibulární) dráha 3 - neuronová, zkřížená dráha 1. neuron: bipolární buňka ganglion vestibulare - n. vestibularis - n. VIII (část vláken jde jako tractus vestibulocerebellaris directus bez přepojení do mozečku) 2. neuron: buňky nuclei vestibulares pontis, jejich axony běží do různých struktur (přepojená vlákna jako tractus vestibulocerebellaris indirectus do mozečku, dále do míchy, jader hlavových nervů, fasciculus longitudinalis medialis, retikulární formace a do thalamu) x 3. neuron: buňky nuclei ventrales thalami - mozková kůra (lobus temporalis, area 41,42 - gyrus temporalis transversus /Heschl/, lobus parietalis - area 3, gyrus postcentralis)

4 - neuronová, částečně zkřížená dráha Zraková dráha 4 - neuronová, částečně zkřížená dráha 1. neuron: tyčinky a čípky sítnice 2. neuron: bipolární buňky sítnice (ggl. retinae) 3. neuron: gangliové buňky sítnice (ggl. opticum) - n. II - chiasma opticum (křížení 62 % vláken) - corpus geniculatum laterale 4. neuron: buňky v corpus geniculatum laterale - tractus geniculocorticalis (= radiatio optica Gratioleti) - lobus occipitalis, area 17 (kolem sulcus calcarinus)

Odbočky ze zrakové dráhy všechny začínají u 3. neuronu 1) do hypothalamu (nucleus suprachiasmaticus) - převádí optické signály na nejvyšší vegetativní centra (vidění jídla = slinění) 2) dráhy pupillárního reflexu - přes area pretectalis (4. N) k nucleus accessorius dorsalis n. III /Edinger-Westphal/ (5.N) - parasympatickou dráhou s n. III - ganglion ciliare (6.N) - nn. ciliares breves - m. ciliaris et m. sphincter pupillae /miosa + akomodace/ do retikulární formace (5.N) - tractus reticulospinalis - centrum ciliospinale /Budge/ (6.N) C8-Th1 - sympatickou dráhou v truncus symphaticus - ganglion cervicale superius (7.N) - plexus caroticus internus et ophtalmicus - nn. ciliares breves - m. dilatator pupillae /mydriasa/ dráha pro konvergenci - nucleus interstitialis /Cajal/ - fasciculus longitudinalis medialis - jádra všech okohybných nervů 3) tektální zrakový okruh – (3. N do colliculus sup.) tractus tectospinalis (řízení souhybů očí, hlavy a krku směrem ke zrakovým podnětům a ke koordinaci s celkovými pohyby těla) sakkadické pohyby, vyhledávací pohyby (lobus occipitalis area 18, 19 – do frontálního okohybného pole area 8)

Šipky označují místa možného poškození zrakové dráhy a následně vzniklou poruchu

4 - neuronová, zkřížená dráha Sluchová dráha 4 - neuronová, zkřížená dráha 1. neuron: bipolární buňka ganglion cochleare - n. cochlearis - n. VIII - dráha se dělí na 2 části do nuclei cochleares 2. neuron: buňky v nucleus cochlearis posterior (axony pokračují jako striae medulares ventriculi quarti a v sulcus medianus se zanořují do hloubky) et anterior (axony probíhají v hloubce přes corpus trapezoideum), jejich axony se spojují v lemniscus lateralis a míří do colliculus inferior 3. neuron: buňky v colliculus inferior 4. neuron: buňky v corpus geniculatum mediale, axony jdou do thalamu a do lobus temporalis - gyrus temporalis transversus Heschli, area 41, 42

Chuťová dráha 3 - neuronová dráha 1. neurony: měkké patro - ganglion pterygopalatinum (! bez interpolace !) - n. petrosus major - ganglion geniculi - n. intermedius - nucleus tractus solitarii přední 2/3 jazyka (= dorsum linguae) - n. lingualis - chorda tympani - n. intermedius - nucleus tractus solitarii zadní 1/3 jazyka (= radix linguae) - n. IX - ganglion inf. et sup. n. IX - nucleus tractus solitarii epiglottis, aditus laryngis - n. X - ganglion inf. et sup. n. X. - nucleus tractus solitarii 2. neurony: nucleus tractus solitarii - do thalamu (nucleus ventralis posteromedialis), k motorickým jádrům hlavových nervů, do retikulární formace 3. neurony: thalamus - do mozkové kůry /lobus parietalis - area 43, gyrus postcentralis/ a přední části inzuly, do gyrus parahippocampalis a habenul cesta do hypotalamu, amygdaly a kůry přes ncll. parabrachiales míjí talamus – antigenní vlastnosti potravy - imunita

gyrus frontalis superior pars opercularis area 43 lemniscus medialis nc. solitarius – jeho kraniální část = nc. gustatorius, vede sem tractus solitarius = axony 1.N

Čichová dráha (2 - neuronová dráha) 1. neurony: neuroepithelové buňky v pars olfactoria cavitatis nasi - fila olfactoria procházejí skrze lamina cribrosa ossis etmoidalis do dutiny lební 2. neurony: mitrální buňky v bulbus olfactorius - tractus olfactorius - trigonum olfactorium - gyri olfactorii med. et lat. (= bývalá stria) - limbický systém (lobus temporalis - uncus gyri hippocampi /area 51/, area entorhinalis /area 28/, corpus amygdaloideum, hypothalamus, corpora mamillaria)

Základní funkční zapojení telencephala Bazální ganglia vstupní jádra: corpus striatum jádra vnitřních spojení: globus pallidus lat., nc. subthalamicus, pars compacta substantiae nigrae, area tegmentalis ventralis výstupní jádra: globus pallidus medialis, pars reticularis substantiae nigrae

Zapojení bazálních ganglií zpracovává podněty pro pohyb končetin a trupu zpracování pohybu očí v závislosti na zrakových podnětech

Zapojení bazálních ganglií ovlivňuje prostorovou paměť a posouzení vlastního chování ovlivňuje somato- i visceromo-torické projevy emočních stavů a motorické vyjádření emocí

Děkuji Vám za pozornost a trpělivost.