Fluorescenční a fotoaktivovatelné sondy

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
John R. Helper & Alfred G. Gilman Zuzana Kauerová 2005/2006
Advertisements

Mechanismus přenosu signálu do buňky
Ramanova spektrometrie
Molekulová fluorescenční spektrometrie
ELEKTRONOVÁ PARAMAGNETICKÁ (SPINOVÁ) REZONANCE
Detekce proteinů na preparátech Histochemie. Metody detekce – vazba cílového proteinu Imunologické; primární protilátky sekundární protilátky Imunologické;
The world leader in serving science Infračervená spektroskopie Princip, aplikace a souvislosti se správnou výrobní praxí Ing. Martin Hollein, Nicolet CZ.
Vyšetřování parametrů humorální imunity
Real-time PCR - princip
Mechanismy nespecifické imunity
Chemická stavba buněk Září 2009.
Optické metody.
Membrána. Nutnost oddělit se od vnějšího prostředí a kompartmentalizovat vnitřek pro různé biochemické a informační děje Membrány.
Možnosti průtokové cytometrie v analýze mikrobiálních populací
biomembrány a membránový transport
EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší)
Optické metody.
Základy přírodních věd
Eukaryota – buněčná stavba
Nutný úvod do histologie
Biochemie I Úvodní přednáška
Picoliter Ondřej Hlaváč. 2 Seznámení s projektem Společnost Picoliter vyvinula novou mikrofluidní technologii bezkontaktního přenosu pikolitrových.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: III/2VY_32_inovace_120.
Biochemie Úvod do biochemie.
1.ročník šk.r – 2012 Obecná biologie
Atomová absorpční spektroskopie (AAS)
Mössbauerova spektroskopie
BUNĚČNÁ SIGNALIZACE.
Membrány a membránový transport
Bioenergetika Pro fungování buněčného metabolismu nutný stálý přísun energie Získávání, přenos, skladování, využití energie Na co se energie spotřebovává.
Řízení imunitního systému Kurs Imunologie. Hlavní histokompatibilní systém (MHC) objeven v souvislosti s transplantacemi starší termín: HLA dvě hlavní.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_372.
Studium aktinu, mikrofilamentární složky cytoskeletu pomocí dvou metod:
Gama záření z přírodních zdrojů Pavel Popp, Martina Vaváčková
Vybrané kapitoly z fyziky Radiologická fyzika
Využití radionuklidové rentgenfluorescenční analýzy při studiu památek
IMUNOFLUORESCENCE MUDr. Zita Trávníčková
Zoologická mikrotechnika - FLUORESCENČNÍ MIKROSKOPIE
Optické metody (pokračování) – fluorescence, fluorimetrie
Imunochemické metody řada metod založených na principu reakce:
BUNĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ
Spektrometrie gama záření
FLUORESCENČNÍ MIKROSKOPIE
confocal laser scanning microscope (CLSM)
Zelené fluorescenční světlo odhaluje ionty uranu
Stavba lidského těla.
Luminiscenční spektroskopie
Elektronová absorpční spektra
Diagnostika plazmatu v parách dimethylfenylsilanu Bc.Michal Procházka Ústav fyzikální a spotřební chemie.
V praktiku budou řešeny dvě úlohy:
Molekulární biotechnologie č.10a Využití poznatků molekulární biotechnologie. Molekulární diagnostika.
Bc. Miroslava Wilczková
Fyzikálně chemické analýza A. Dufka  Chemická analýza  Diferenční termická analýza (DTA)  Stanovení pH betonu ve výluhu  Rentgenová difrakční analýza.
INSTRUMENTÁLNÍ METODY. Instrumentální metody využití přístrojů.
Fotosyntéza.
Spektroskopie.
Fluorometrie, chemiluminiscence
Buňka  organismy Látkové složení.
Metoda IČ (IR) spektrometrie
Analýza organických látek Luminiscenční spektroskopie
confocal laser scanning microscope (CLSM)
DELFIA Dissociation-Enhanced Lanthanide Fluorescent ImmunoAssay
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Chemiluminiscence, fluorescence
IMUNOFLUORESCENCE MUDr. Zita Trávníčková
3. Vlastnosti živých soustav
Základy genomiky V. Analýza protein-proteinových interakcí Jan Hejátko
A B C c d b a e g h i f 1.1 Různé typy buněk
Mgr. Dagmar Muzikářová Gymnázium Elgartova
Stavba buňky.
Transkript prezentace:

Fluorescenční a fotoaktivovatelné sondy Jaroslava Hniličková

Co jsou to fluorescenční metody, možnosti jejich použití Vlastní a nevlastní fluorescence Fluorescenční značky Fluorescenční sondy Příklady použití fluorescenčních sond

Fluorescence Fluorescence - schopnost některých látek po ozáření - excitaci světlem určité vlnové délky vyzařovat - emitovat světlo jiné vlnové délky Stokesův posun Rozdíl vlnových délek absorpčního (excitačního) a emisního maxima Emitované záření má větší vlnovou délku (nižší energii)

Fluorescenční metody, možnosti použití Využití fluorescence Biochemický a biofyzikální výzkum Enzymové reakce, transport membránou, přenos signálu, studium neurotransmiterových receptorů a iontových kanálů, hledání vazebného místa v biomolekule Klinická chemie Genetické analýzy, genetické manipulace Analýza DNA Biomedicína Nahrazení metod využívajících radionuklidové zářiče Výhoda – možnost studia pochodů v živých buňkách

Výhody fotoafinitních sond Afinitní sondy – nevýhody: možnost deaktivace, hydrolýzy ještě před navázáním na vazebné místo možnost interakce na jiném než vazebném místě Fotoaktivovatelná sonda: Chemicky inertní sonda chemicky reaktivní ozáření

Používané přístroje Přístroje: Fluorimetry Spektrofluorimetry Fluorescenční skenery Fluorescenční mikroskopy Průtokové cytometry Princip přístrojů využívajících fluorescenci

excitační monochromátor Měření fluorescence vzorek emisní monochromátor detektor zdroj excitační monochromátor čtecí zařízení Fluorimetr Jenway řady 6200

Fluorescenční mikroskopy Fluorescenční mikroskop XFT 313 FL 2002 K – Fluorescenční mikroskop

Software Leica Application Suite Advance Fluorescence je modulární systém pro základní i profesionální práci s fluorescenčním obrazem.

Endotelové buňky pod mikroskopem . Endotelové buňky pod mikroskopem Fluorescenční mikroskop se třemi kanály umožňuje zobrazení jednotlivých částí buňky (mitochondrie, cytoskelet, jádro)

Vlastní a nevlastní fluorescence Vlastní fluorofory (vnitřní, intrinsic) vyskytují se přirozeně Proteiny (aromatické aminokyseliny, např. fenylalanin), vitamin A, cytochromy, hemoglobin, chlorofyl Nevlastní fluorofory (vnější, extrinsic) jsou přidány ke vzorkům, které nemají vhodné fluorescenční vlastnosti Použití nevlastních fluoroforů je mnohem častější než použití vlastních

Nevlastní fluoroscence Fluorescenční značky látky přidané ke studovanému vzorku, které se váží kovalentně fluorescenční značení proteinů Fluorescenční sondy látky přidané ke studovanému vzorku, které se váží nekovalentně Požadované vlastnosti specifická vazba na buněčné složky citlivost emise na změny v okolí podobnost s původní sloučeninou po zavedení fluoroforu nesmí dojít k narušení biologických systémů

Principy fotoafinitního značení Biologicky aktivní Chemicky stálé bez přítomnosti světla – možnost skladování Stálé v podmínkách experimentu Krátký poločas – minimalizace nespecifického značení Vysoká specificita Snadná syntetická dostupnost Stálost aduktu v podmínkách použitých analytických technik (elektroforéza, hmotnostní spektrometrie)

Principy fotoafinitního značení Fotoreaktivní skupina – modrá Radioizotop – červený Protein - zelený

Chemické struktury barev Alexa

Emisní spektra pro Alexa Fluor barevné serie

Alexa Fluor Cadaverine 647

Syntéza AFCS DCC: Dicyklohexylkarbodiimid, CMO.HCl: karboxymethyloxim hydrochlorid, NHS: N-Hydroxyskcinimid

Specifičnost absorpce AFCS Absorpce fluoroforu AF647 minimální ve srovnání s absorpcí AFCS Snažší absorpce způsobena CS částí molekuly

Rychlá absorpce AFCS Šipky ukazují endosomy označené AFCS

Pohyb AFCS v buňkách Signál AFCS se rychle ztrácí z PM a akumuluje se ve vakuolách

Pohyb AFCS v buňkách AFCS je v PM, endozomech (označeno šipkami) a hromadí se ve vakuolách

AFCS putuje z PM do vakuol

Význam AFCS Vývoj bioaktivního fluorescenčně značeného brassinosteroidu BR Alexa Fluor 647 kastasteron (AFCS) umožňuje pozorování endocytózy komplexů BR1-ligandu v živých buňkách. Užitím různých endomembránových značek lze mapovat endocytickou cestu komplexu BRI1-AFCS z plasmatické membrány do vakuol.

Příprava steroidu pro navázání Alexy

Příprava steroidu pro navázání Alexy

Příprava aktivního esteru Alexy ethyldiisopropylamine, (O-(N-succinimidyl)-1,1,3,3 tetramethyluronium tetrafluoroborate, H2O, DMF, 0 °C

Alexa navázaná na steroid

DHEA (1), Photo-DHEA (2), a DHEA-Bodipy (3)  

Další fluorofory 7-nitrobenzo-2-oxa-1,3-diazol

BODIPY boron-dipyrromethene Skupina fluorescenčních značek, jejichž fluorofor obsahuje bór Použití: značení proteinů, nukleotidů, enzymových substrátů, mastných kyselin, fosfolipidů boron-dipyrromethene 4,4-difluoro-4-bora-3a,4a-diaza-s-indacene

Struktury BODIPY

Dansylchlorid DNS-Cl 5-dimethylaminonaftalén-1-sulfonyl chlorid Reaguje s volnými aminoskupinami proteinů DNS-Cl 5-dimethylaminonaftalén-1-sulfonyl chlorid

Fluorescentní steroly pro studium pohybu cholesterolu v živých buňkách

Závěr Využití fluorescence – nedestruktivní způsob sledování a analýzy biologických molekul prosřednictvím fluorescenční emise o určité frekvenci. Existuje velká řada vnějších fluoroforů, takže je možnost výběru toho nejvhodnějšího. Přehled je možno nalézt na stránkách www.molecularprobes.com

Literatura Gimpl G. Gehrig-Burger K.: Probes for studying cholesterol binding and cell biology. Steroids 76 (2011) 216–231 Waschatko G. et al.: Photo-DHEA—A functional photoreactive dehydroepiandrosterone (DHEA) analog. Steroids, 76 (2011), 502-507 Irani N. G. et al.: Fluorescent brassinosteroids trace the endocytic route of BRI1, k tisku Borovska J. et al.:. Neurosteroid access to the NMDA receptor, k tisku www.molecular probes.com

Děkuji za pozornost