Pohodové klima ve třídě

Hygienické předpisy stanovují množství čerstvého vzduchu, které je potřeba do pobytových prostor přivádět buď podle podlahové plochy, vnitřního objemu budovy či předpokládaného počtu osob. V ČR je třeba řídit se zejména nařízení vlády č.361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, případně vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Oba předpisy odvozují intenzitu větrání ve veřejných prostorech dle množství osob a jejich činnosti – od hodnoty 20-30m3/hod na žáka ve školských zařízeních až po 150m3/hod v diskotékách. U bytových zatím kromě normy ČSN 73 0540-2 (poněkud vágně definující intenzitu větrání dle velikosti obestavěného prostoru) neexistuje předpis, který by větrání jednoznačně řešil.

Tepelná pohoda je stav, kdy prostředí odnímá člověku jeho tepelnou produkci bez výrazného pocení (objektivní) a kdy je se 90% lidí cítí spokojeno (subjektivní). Pohoda závisí na mnoha subjektivních činitelích zejména na věku, oblečení, tělesné aktivitě, zdravotním stavu aj.  Tepelný komfort --- znamená rovnováhu mezi teplem produkovaným a odebíraným. Celkový tepelný výdej člověka při studiu je 70W.m-2 dospělý student je 100W zdrojem tepla

Činitelé rozhodující pro odnímání tepla: teplota vzduchu, teplota okolních ploch rychlost proudění vzduchu vlhkost vzduchu, tepelné izolační vlastnosti oděvu, aj. 1clo=0.155m2K/W Teplo, které produkují lidé závisí na tělesné aktivitě a na teplotě okolí. Teplo se z organismu do okolního prostředí šíří sáláním, prouděním, vedením, odpařováním a vydýcháním.

Vzhledem k individuálním odchylkám fyziologických funkcí lidí nelze zajistit pocit pohody v místnosti všem. Výsledné hodnocení tepelné pohody se vyjadřuje jako předpověď tepelného pocitu indexovými veličinami PMV a PPD. –0.5<PMV<0.5 PPD je 10% Ukazatel PMV (Predicted Mean Vote) předpovídá střední tepelný pocit. Hodnota PMV = 0 představuje tepelnou pohodu a pro odchylku od ní je použita šestistupňová stupnice. Ukazatel PPD (Predicted Percentage of Dissatisfied) vyjadřuje předpokládané procento nespokojených Vždy se vyskytuje přibližně 5 % nespokojených, kteří pociťují tepelnou nepohodu.

PMV je možné stanovit z energetických bilančních rovnic výpočtem. Potřebujeme k tomu znát energetický výdej osob a změřit parametry prostředí. Ukazatel PPD - předpokládané procento nespokojených se byl stanoven na základě pokusů a statistického zpracování. Každé hodnotě PMV přísluší PPD. Měřené veličiny Teplota vzduchu Rychlost proudění Teplota radiační vlhkost Teplota operační

interní mikroklima základní veličiny forma agencií typické zdroje agencií odérové koncentrace plynných látek [mg/m3, p.p.m.] vůně, zápach kosmetika, cigarety tepelně vlhkostní teploty vzduchu, ploch [oC] vlhkost vzduchu tepelná výměna, vodní pára lidé, technologie aerosolové koncentrace aerosolů [mg/m3] rozptýlené pevné či kapal. škodliviny ve vzduchu prach, aplikace nátěrů, toxické koncentrace toxických látek [mg/m3] rozptýlené plynné škodliviny ve vzduchu spalování, chemické látky (oxidy uhlíku, síry, atd.) mikrobiální koncentrace mikroorganismů [1/m3] mikroorganismy ve vzduchu lidé, flóra a fauna

Jde o to zabránit nárůstu CO2 v místnosti ? Účel větrání v učebně: Jde o to zabránit nárůstu CO2 v místnosti ? v běžných prostorách CO2 obvykle nepřesahuje mezní hodnoty, max. koncentrace CO2 ve vzduchu nemá dlouhodobě přesáhnout 0,12 % (tj. 1200ppm, 1litr/m3 - 1800mg/m3). Množství vyprodukovaného CO2 na osobu činí podle aktivity 10-75 litrů za hodinu, v praxi to znamená v učebně (200m3) se 30lidmi 2-3 krát vyměnit vzduch za hodinu. Tolerance vůči zvýšené hladině CO2 je velká, zvýšený obsah CO2 ve vzduchu interiéru není vhodný ukazatel větrání sám o sobě. Další podezřelí: Vlhkost – vodní pára? Odéry (nelibé pachy)? Epidemiologické opatření ? čichem neustále monitorujeme prostředí okolo sebe, abychom o něm získali informace, např. kontinuálně testujeme kvalitu ovzduší tím, že dýcháme a čich nás informuje o potenciálním nebezpečí

Vodní pára ?

Vysoká vlhkost a nízké teploty jsou příčinou kontaminace prostředí plísněmi. Plísně rostou v místech s vyšší vlhkostí (kolem 70 %), samozřejmě přednostně na vlhkém podkladu.

Odérové mikroklima Odéry jsou plyny vnímané jako vůně nebo zápachy, produkované člověkem příp. uvolňované ze stavebních konstrukcí. Ovlivňují náladu. Odérová složka spolu s vlhkostí vzduchu determinuje výměnu vzduchu v interiéru obytného prostředí. Není to ani potřeba kyslíku pro dýchání, která je ve srovnání s požadavky na odstraňování odérů minimální (potřebné množství vzduchu je pouze cca 1 m3.h-1 na osobu), ani potřeba odstraňování CO2, případně toxických plynů, které se běžně v těchto interiérech nevyskytují. V interiéru vzniká při pobytu lidí CO2 a tělesné pachy - antropotoxiny, které jsou obecně indikátorem kvality vnitřního vzduchu. pach může ovlivnit náladu, emoce, výběr partnera, imunitní systém a endokrinní systém (hormony). Jsme schopni popsat pach, aniž bychom ho znali. Ve skutečnosti pachový cit, jak bylo už výše řečeno, je soulad (harmonizace) těla a ducha. Člověk je schopen rozlišit látky vkoncentracích, jaké jsou běžnými metodami nezjistitelné. U růžového oleje je to například již množství 20 nanogramů v 1 m3 vzduchu.

Cílem hygieny je zlepšování podmínek jako předpokladu zlepšení Ve druhé polovině 19. století se hygiena profilovala jako vědecký medicínský obor a začala být samostatně vyučována na evropských univerzitách. Zakladatel oboru Max von Pettenkofer (1818-1901) zavedl objektivní vyšetřování faktorů prostředí a hodnocení jejich vztahu ke zdraví. Jako první definoval různé hygienické limity, které jsou dodnes pokládány za základ zdravotního zabezpečení pitné a odpadní vody, půdy, ovzduší, obydlí a potravin. osobnost jednoho ze zakladatelů moderní hygieny Maxe von Pettenkofera. Událost z jeho života - Pettenkofer – chtěje dokázat svou teorii, že samotný bacil Vibrio cholerae není schopen vyvolat choleru, dokud v organicky kontaminované půdě „nevyzraje“ ve skutečnou patogenní substanci – vypil během veřejné přednášky dne 7. 10. 1892 sklenici vody s čistou kulturou V. c h o l e r a e, kterou R. Koch izoloval od nemocného z tehdy aktuální hamburské cholerové epidemie. Pettenkofer tento pokus přežil (i když následující týden měl průjem a plynatost) prý díky Kochovi, který věděl, na co má být kultura použita, a proto ji připravil oslabenou. Jeho bádání ukazovalo, že pachy mají nejsilnějšíúčinek ze všech smyslových vjemů a že působí bezprostředně na náš psychicky stav Určitě by se našly i další příklady, ale těchto pár stačí k tomu, abychom si položili otázku, co tyto osoby vedlo, resp. obecně co lidi vede k tomu, aby za nějaký vědecký názor nebo nový vědecký poznatek, který se vůbec nemusí týkat jejich osobního života, byli ochotni riskovat život? Takovou otázku si před námi položilo nespočet moudrých hlav, ale vždy může být užitečné vlastní myšlenkové cvičení. Pomoci zde mohou i Pettenkoferova slova, kterými komentoval svůj pokus s cholerou: „I kdybych se mýlil a tento experiment by ohrozil můj život, hleděl bych smrti klidně do očí, protože by to nebyla žádná lehkomyslná sebevražda; zemřel bych ve službě vědy podobně jako voják na poli cti. Zdraví a život jsou vskutku velmi vysoká pozemská dobra, ale přece jenom ne pro lidské bytosti ta nejvyšší. Člověk, který chce stát na vyšším stupni než zvíře, musí být ochoten obětovat dokonce i svůj život a zdraví pro vyšší ideály.“ (4) K těmto vyšším ideálům řadil Pettenkofer „náboženství , vlast , právo, svobodu, vědu a umění a jejich nespočet odnoží a aplikací v lidském životě“ (4). Kéž by takových lidí bylo ve společnosti víc, nejen mezi vědci, ale i politiky a samozřejmě – s ohledem na „místo určení“ tohoto článku – také mezi hygieniky. Že bychom toho chtěli od lidí v dnešní pragmatické době trochu moc? Možná. Ale třeba by pro začátek stačilo, kdyby více z nich mělo na věc vůbec nějaký vlastní názor a dokázalo si za ním stát. Tak se totiž propojuje věda a život. Protože jak říká Václav Cílek ve své poslední knize: „Pro většinu lidí je věda to, co vědci dělají ve výzkumných ústavech. Jenže tam se vyskytuje jen ve své koncentrované podobě. Ve skutečnosti věda přebývá v hlavách všech vzdělaných i nevzdělaných lidí. Někde převažuje, jinde je jen trpěným nájemníkem v přízemí iracionality. Věda jako z působ kritického myšlení, poctivého přebírání informací o vnějším světě či jenom jako schopnost mít vlastní názor podložený víc fakty než pocity, je něco, co nejméně od renesance pomáhá vytvářet evropskou civilizaci.“ (1) Cílem hygieny je zlepšování podmínek jako předpokladu zlepšení zdravotního stavu populace a tím i kvality života.

Základní myšlenka pro ventilaci podle Pettenkofera je ta, že lidé by měli vnímat kvalitu vzduchu jako přijatelnou od prvního okamžiku při vstupu do místnosti. - Člověk tedy produkuje tento plyn ve významném množství a v závislosti na aktuální fyzické zátěži, takže je CO2 poměrně dobrým indikátorem potřeby větrání. Toho si již všiml –první hygienik- Max Joseph von Pettenkofer (1818-1901), který na základě průzkumu ve školách, kdy zjišťoval souvislost mezi koncentrací CO2 a procentem osob, nespokojených s vnitřním klimatem, jako mezní přijatelnou hodnotu stanovil koncentraci 0,1 % (1000 ppm) CO2. Také prezentovaná měření, prováděná v experimentálních objektech, zcela potvrzují velmi těsnou a rychlou vazbu mezi přítomností a množstvím osob a změnou koncentrace CO2 v měřených prostorech. přepočet koncentrace škodliviny udané v objemových jednotkách ppm na hmotnostní jednotky mg/m3 molarni hmotnosti jsou z tabulek a ten objem je konstanta (vždy se počíta s 22,41) ppm = molarni hmotnost / molarni objem pr. 1ppm SO2 = (32*1+16*2) / 22,41 = 2,86 mg/m3 Pettenkofer si uvědomil, že koncentrace CO2 silně korelují s „vůní“ lidských pachů. Zjistil, že pachy mají nejsilnější účinek ze všech smyslových vjemů a že působí bezprostředně na psychicky stav

Epidemiologické opatření ? Ano, pro zařízení s větším počtem osob je na místě, vyhláška MZ 108-2001 stanoví výměnu vzduchu na žáka 20-30m3/h, v praxi: nelze dodržet, kromě operačních sálů se to neměří Spotřeba kyslíku člověkem je nízká, cca 20-25 litrů za hodinu, takže hlavním důvodem, proč větrat, je odvod látek, vznikajících jednak v důsledku pobytu osob (vodní pára, odéry –pachy, CO2), jednak jako produkty prostředí (organické těkavé sloučeniny - VOC, oxid uhelnatý, atd.). Pokud není v budově kromě lidí jiný významný zdroj znečištění, lze regulaci množství výměny vzduchu vázat na koncentraci oxidu uhličitého, který má přímou vazbu na metabolizmus člověka – na každých 5 spotřebovaných molekul kyslíku vyprodukuje lidský organizmus 4 molekuly CO2

Pro aktivní větrání okny: Doba potřebná pro větrání k úplné výměně vzduchu v místnosti při nárazovém větrání (úplně otevřené okno) je závislá na venkovní teplotě (v zimě 5min, na jaře a podzim 15 min,v létě 25 až 30 minut) Už mírný vítr (cca. 5 km/h) může výměnu vzduchu zdvojnásobit. Nejsilnější hnací silou pro větrání je „termika“. Čím je větší rozdíl teplot mezi interiérem a exteriérem, tím větší je snaha teplého vzduchu uniknout otevřenými okny.

Závěr: Jako kriteriální a měřitelná hodnota se udává tzv. Pettenkoferovo kritérium. Jde o koncentraci 0,10 % (1000ppm) CO2 (1877) Pro průběžné odstraňování běžných tělesných pachů klasický Pettenkoferův normativ požaduje 15-25 m3.h-1 na osobu. Splnit, aby takový proud vzduchu zajistil komfort obyvatel lze dosáhnout pouze pomocí řízeného větrání. Tato hodnota je stále základní veličinou standardů většiny vyspělých států. Vychází z ní standard ASHRAE, DIN aj.. 1 osoba - CO2 (podle aktivity) 10 až 75 l za hodinu. Ve čtyřčlenné domácnosti je proto potřebné množství čerstvého vzduchu za den 2000 a 3000 m3, aby koncentrace CO2 zůstala pod kritickou hodnotou. To znamená, že výměna vzduchu je potřebná v bytě s 75 m2 každých 1,5 až 2 hodiny a v rodinném domě se 140 m2 asi každé 3 hodiny. Množství vyprodukovaného CO2 na osobu činí podle aktivity 10 až 75 l za hodinu. Ve čtyřčlenné domácnosti je proto potřebné množství čerstvého vzduchu za den 2000 a 3000 m3, aby koncentrace CO2 zůstala pod kritickou hodnotou. To znamená, že výměna vzduchu je potřebná v bytě s 75 m2 každých 1,5 až 2 hodiny a v rodinném domě se 140 m2 asi každé 3 hodiny. 75 litrů*24hodin 1800 litrů CO2 denne 4lidi 7200litrů 1m3=1000l 7,2m3 0,1procent ---7,2m3 100procent ---x x=7200m3 vzduchu --půlka -3600m3 denne , byt 75m2*3m=225m3 3600/225=32-16krát úplná výměna vzduchu denně 0,6 za hodinu celá místnost za 2 hodiny

Dávky vzduchu na osobu na pracovišti podle typu prováděné činnosti, Pracovní prostředí Dávky vzduchu na osobu na pracovišti podle typu prováděné činnosti, resp. energetického výdeje zaměstnance, jsou uvedeny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb.: 50 m3.h-1 na zaměstnance tříd I nebo IIa (přibližně práce v sedě spojená s lehkou manuální činností), 70 m3.h-1 na zaměstnance tříd IIb až IIIb (přibližně práce vstoje občasně spojená s pomalou chůzí), 90 m3.h-1 na zaměstnance tříd IVa až V (těžká fyzická práce). V příp. kouření je požadováno zvýšení dávek vzduchu o 10 m3.h-1/os. S dalším zvýšením dávek vzduchu se počítá tam, kde je pracoviště s přístupem veřejnosti. Množství přiváděného venkovního vzduchu se zvyšuje úměrně předpokládané zátěži 0,2 až 0,3 osoby/m2 nezastavěné podlahové plochy.

Množství vodní páry v obývaných místnostech Vodní pára je plyn bez barvy a zápachu, trvale se produkuje ve velkém množství (ve čtyřčlenné domácnosti vzniká průměrně za den objem vodní páry cca. 10 000 až 19 000 l). Relativní vlhkost vzduchu od ca. 40 do 70 % se považuje za normální. Suchým vzduchem se podporuje elektrostatické nabíjení a vysušování sliznice, při velmi suchém vzduchu (pod cca. 40 %) se vyskytuje množení určitých baktérií, které jsou zodpovědné za bronchiální onemocnění Při déle trvající relativní vlhkosti vzduchu více než 70 % vzniká větší riziko, že na chladných místech bude vodní pára kondenzovat --- plísně. Ve skutečnosti je vzduch ve většině domácností příliš vlhký. V běžné domácnosti se čtyřmi lidmi, dvěma dospělými a dvěma dětmi, se každý den do vzduchu dostává přibližně 10 - 12 litrů vody. To představuje celý kbelík vody, kterou je potřeba denně vyvětrat. To je jeden z důvodů, proč je větrání pro vnitřní prostředí tak důležité. Dá se dokonce říct, že je to vůbec nejdůležitější opatření, kterým můžete zlepšit kvalitu vnitřního prostředí."

Oxid uhličitý CO2 CO2 se uvolňuje při dýchání a spalování, vysoké úrovně únava a potíže s koncentrací. Jako strop, koncentrace CO2 ve výši 0,1% (v závislosti na Pettenkofer). Produkce CO2 od dospělých je závislá na činnosti na 10 až 75 l za hodinu. Výměna vzduchu je vyžadována 1 - 0,5 typické pro 4 - domácnosti a obytné ploše 74m ². Pettenkofer si uvědomil, že koncentrace CO2 silně korelují s vůní lidské pachy. Soulad s CO2 koncentrace limit, dobrou kvalitu vnitřního ovzduší je způsobeno nízkou zaručena jinými látkami. Zajistit trvalý soulad s limitem 1000 ppm CO 2 DIN 1946-6 potřebuje čerstvý vzduch, průtok 30m ³ / h na osobu. Podle DIN 1946-2 pro vyšší, ale ne doporučený limit z 1500 ppm CO2, stačí venkovní rychlost vzduchu 20m ³ / h Větrání by měla věnovat zvláštní pozornost. Více než 140 let, Max von Pettenkofer pokračoval ve studiu na kvalitu vnitřního ovzduší významný milník v historii vnitřního vzduchu hygieny. Jeho vyšetřování na základě koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší vyplývá, že kritický stav lidí CO2 - obsah závisí na vzduchu. V koncentraci nižší než 0,1% (1000 ppm, částic na milion), předměty se cítil pohodlně, nepohodlné na hodnoty vyšší než 0,2%. Tato zjištění jsou stále v předpisech,(větrání a klimatizace, zdraví) platnosti. DIN 1946-2 ar jako nejlepší CO2 - limit na 1500 ppm, ale doporučuje Pettenkofer - hodnota 1000 ppm. Kvality ovzduší vzniká sama od vystavení CO2. Jiné látky znečišťovat ovzduší. Mezi ně patří: Oxidy dusíku, uhlovodíky, aldehydy, rozpouštědla od stavebních a jiných materiálů, vodní páry z dýchání a pocení lidí, vaření, sprchování, mytí, produkty rozkladu organických materiálů, lidí, zvířat a rostlin, pachy, aerosoly, organickými a anorganickými prachy, jako jsou textilní vlákna, pyl, viry, bakterie , plísní a spór plísní. Pettenkofer si uvědomil, že koncentrace CO2 silně korelují s vůní lidské pachy. Soulad s CO2 koncentrace limit, dobrou kvalitu vnitřního ovzduší je způsobeno nízkou zaručena jinými látkami. Zajistit trvalý soulad s limitem 1000 ppm CO 2 DIN 1946-6 potřebuje čerstvý vzduch, průtok 30m ³ / h na osobu. Podle DIN 1946-2 pro vyšší, ale ne doporučený limit z 1500 ppm CO2, stačí venkovní rychlost vzduchu 20m³/h. Požadavek, aby takový proud, a tak zajistit komfort a pohodu obyvatel lze dosáhnout pouze pomocí řízeného větrání. Nárazovým větráním je dostačující pro dnešní stavební normy za vysokou těsností obvodového pláště budovy (často výměnou starých oken za nové, kruhové pryžové těsnění lip) nestačí.

Stanovení produkce CO2 od osob: V klidu (noc): q1 = 40 Wm-2; frekvence 12 - 16 vdechů/min, kapacita 500 ml/vdech, tj. 360 - 480 l vzduchu/hod/os. Při zastoupení CO2 ve vydechovaném vzduchu 3,5 % obj. bude maximální produkce CO2 : Produkce = 480 litrů x 0,035 = 16 l CO2/hod/dospělá osoba. (obdobně to vyjde z minutové produkce 0,26 l CO2/min, tj. 15,6 l CO2/hod). Průměrná produkce CO2 člena rodiny (2 dospělí + 2 děti): Den: q1 = 60 Wm-2; zvýšená produkce 20 l CO2/hod/osoba:

Dávka větracího vzduchu: přípustná kvalita mikroklimatu hodnocená podle CO2 na úrovni 1200 ppm (1,2 l m-3) dle EN CR 1752 CEN při venkovní koncentraci 370 ppm (tj. 0,37 l m-3) a produkci 16 l CO2 /h/os vyžaduje průměrnou dávku čerstvého vzduchu: pro dodržení klasické Pettenkoferovy hodnoty 1000 ppm je nutný přívod 25,4 m3/h/os

Vaření Velkým zdrojem emisí vodní pára Sušení prádla nebo sprchování Vlhkost V nedostatečně větraných koupelnách ke kondenzaci na stěnách a vzniku plísní. [1] Laserové tiskárny Do ovzduší malá množství ozónu Desinfekční prostředky,Savo.Výrazně dráždivé emise Nábytek, koberce, podlahové krytiny Celá řada organických látek ,„těkavé organické sloučeniny“ "VOC" z anglického Volatile Organic Compounds Limity stanovuje Vyhláška č. 6/2003. [1] Delší pobyt v nedostatečně větraných budovách SBS - Sick Building Syndrome - „Syndrom nemocných budov“

Vyměnit dostatečné množství vzduchu 15-25m3/osobu za hodinu Správné větrání Vyměnit dostatečné množství vzduchu 15-25m3/osobu za hodinu Nezaznamenat velké tepelné ztráty –řízené větrání Přiměřené větrání - výměna vzduchu 0,3 až 0,6 objemu /h v době obývání, 0,1 objemu /h když jsou prázdné (pokud je tam hodně květin—pak více) Cena větrání Průměrný rodinný dům s objemem obytných místností 300m3 Ohřev větracího vzduchu při vnitřní teplotě 20°C a venkovní teplotě –12°C příkon přibližně 1,7 kW Za rok je to přes 3 MWh tepla (i přes 8 000,- ročně při topení elektřinou) Ve slušně zatepleném domě to je skoro 1/3 celkové tepelné ztráty Q=mcT 32*1*

Optimální hodnoty Veličina Hodnoty optimální Vnitřní teplota v zimě ti (oC) 21,7 Vnitřní teplota v létě ti (oC) 24,2 Vertikální rozdíl teplot mezi hlavou a kotníky člověka < 2,5 Teplota podlahy tp (oC) 18-28 Střední rychlost proudění v zimě wi (ms-1) 0,15 Střední rychlost proudění v létě wi (ms-1) 0,25 Asymetrie radiační teploty od teplého stropu nebo jiných vodorovných ploch D tsa (K) 1,5 Relativní vlhkost vzduchu (%) 30 až 55 Intenzita větrání pro prostory s více lidmi je v současnosti stále aktuální problém.