1. Spasiteli vyvýšený, | pane přesvatý, | v roucho slávy přioděný, | světlem objatý! | Za tebou jen kráčet smíme, | však již zde ti náležíme, | v životě i ve smrti, | veď nás ty. | Rámě tvé nás křížem zve | k slávě tvé.
2. Nebe je ti trůnem slávy, | zem za podnož máš. | Ty jsi Bůh, Král, Smírce pravý, | světlo, život náš. | Všeliká moc dána tobě, | své chceš sílit v zkoušek době. | Na nebi i na zemi | ve dnech tmy | zří tvou pevnou pravici | poutníci.
3. Pouť tvá vedla pod Golgotou | v úzké cesty sráz. | V slávu nebes, v říši svatou | voláš teď i nás: | Jít jen dále cestou kříže, | každým krokem být ti blíže, | Spasiteli vítězný | po vše dny, | bráno k věčným příbytkům | v Otcův dům!
4. Máme na tvém srdci drahém | odpočinku skrýš. | Oněmí žal lásky blahem | v tom, kdo tvým je již. | Na svých cestách nejsme sami, | po všecky dny ty jsi s námi | do skonání světa, kdy | národy | soudit přijdeš, svůj pak lid | vyprostit.
5. Tam, kde štěstí bez proměny, | trůn kde věčný máš, | vítězstvím pak odměněný | bude boj zde náš. | Tam pak bude oslaveno | pro tvé, Věčný Králi, jméno, | co zde neslo všelijak | kříže znak. | Vítat chcem již modlitbou | vládu tvou.