2011 Marek Vácha V jakém okamžiku započal každý z nás svou vlastní existenci? (Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 50 in Černý, D., a kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)

Status embrya  „pro ty, kdo se těší na dítě je i pár buněk jejich dítětem, pro ty kdo dítě nechtějí je to jen pár buněk. A pro lékaře to je práce.“  Tedy, je pravda, že statut není objektivním, nýbrž zcela subjektivním, intencionálním hodnocením?

 in the proper biological sense, „life“ does not begin anew with each generation. The sperm and the egg are moving, metabolizing cells and are in fact biologically alive  (Gilbert, S.C., Tyler, A.L., Zackin, E.J., (2005) Bioethics and the New Embryology. Sinauer Associates, Inc. W.H. Freeman & comp. Sunderland, MA U.S.A. p. 31)

Personhood  in rural Japan: when an infant utters its first cry  northern Ghana: 7 days after birth  Ayatal aborigines: personhood is not obtained until the child is named – and naming occurs 2 or 3 years after birth  native americans in Mojava desert: human life begins for children who live long enough to be put to the mother´s breast  (Gilbert, S.C., Tyler, A.L., Zackin, E.J., (2005) Bioethics and the New Embryology. Sinauer Associates, Inc. W.H. Freeman & comp. Sunderland, MA U.S.A. p. 32)

Definice embrya  A human embryo is a discrete entity that has arisen from either:  (i) the first mitotic division when fertilization of a human oocyte by a human sperm is complete or  (ii) any other process that initiates organized development of a biological entity with a human nuclear genome or altered human nuclear genome that has the potential to develop up to, or beyond, the stage at which the primitive streak appears,  and has not yet reached 8 weeks of development since the first mitotic division.

Status embrya  Ontologický personalismus – není rozdíl mezi lidskou bytostí a osobou. Zygota si zaslouží respekt a přiznání práv. I když embryo ještě nemá vnímavost, rozumnost, vůli atd., má již vše ve své genetické výbavě a v nepřerušeném teleologickém procesu dosáhne plnosti uskutečnění těchto možností.  Empirický funkcionalismus – je rozdíl mezi lidskou bytostí a lidskou osobou. Od koncepce je embryo lidskou bytostí, ale ne lidskou osobou. Jedná se o lidskou bytost, ze které se možná osoba vyvine. Lidská bytost je osobou pouze na základu různých vlastností a funkcí

Status embrya  porod není určitě rozhodujícím krokem – novorozenec je stejně bezbranný jako v děloze  rodíme embrya – primát naší velikosti by měl mít dobu gestace cca 22 měsíců  půlroční šimpanz ve všech myslitelných testech skóruje lépe než půlroční dítě

Extrauterine fetuses  The human brain keeps growing throughout childhood, making millions of new nerv cells each day  if humans were born at the same stage of brain development as their ape relatives, a baby would probably be born at around 18 months, and its head would be far too large to pass through the birth canal.  So it could be said that we spend the first few years of our lives as „extrauterine fetuses“, totally dependent on parental care.  (Gilbert, S.C., Tyler, A.L., Zackin, E.J., (2005) Bioethics and the New Embryology. Sinauer Associates, Inc. W.H. Freeman & comp. Sunderland, MA U.S.A. p. 27)

Vznik osoby  První den – Vznik zygoty: pro ontologické personalisty počátek osoby, pro empirické funkcionalisty a gradualisty je zygota biologický materiál.  Čtvrtý den – Počátek masivní genové exprese: někteří by do této chvíle mluvili o biologickém materiálu, dále již o osobě.  Cca sedmý den – Implantace do dělohy: bez nidace, uhnízdění, nejsou embrya v žádném případě schopna existence, mnozí proto kladou vznik osoby právě sem.  Cca 14. den – Po tomto datu již obecně nemohou vzniknout jednovaječná dvojčata: pokud mluvíme o individuu, měli bychom mluvit skutečně o individuu, tedy o nerozdělitelném. Řada badatelů vidí proto vznik osoby až zde.

Day 7  "If the embryo loss that accompanies natural procreation were the moral equivalent of infant death, the pregnancy would have to be regarded as a public health crisis of epidemic proportions: alleviating natural embryo loss would be a more urgent moral cause that abortion, in vitro fertilization, and stem cell research combined." (John Opitz)  argument against: isn´t it a kind of naturalistic fallacy?

Vznik osoby  Cca 15. den – První buňky nervové soustavy: do této chvíle embryo pravděpodobně nemohlo cítit ani bolesti, ani radosti, neboť nemělo čím. Mnozí by viděli vznik osoby právě patnáctého dne, vždyť moderně definujeme i smrt člověka jako smrt mozku. Pokud definujeme smrt vyhasnutím nervových funkcí a zánikem neuronů, nebylo by vhodné definovat symetricky život vznikem neuronů?  cca 8 týdnů – nervový systém je vyvinut  Novorozenec – Naše euroamerická společnost tradičně považuje novorozence za nositele plných lidských práv, jeho zabití je považováno za vraždu.

Personhood  you become human at fertilization  in this "genetic" view of human life, a new individůual is ceated at fertilization, when the genes from two parents combine to from a new genome with unique properties.  This is a view that can be maintained with or without religious belief, and it is a position held by some scientists.  (Gilbert, S.C., Tyler, A.L., Zackin, E.J., (2005) Bioethics and the New Embryology. Sinauer Associates, Inc. W.H. Freeman & comp. Sunderland, MA U.S.A. p. 43)

Personhood  you become human at gastrulation  this "embryologic" view proposes that a human receives individual identity around day 14, when the embryo undergoes gastrulation  it is at this point that the embryo can no longer form twins, and it is here that the cells begin the process of diggerentioation into the specific cell types of the new body.  (Gilbert, S.C., Tyler, A.L., Zackin, E.J., (2005) Bioethics and the New Embryology. Sinauer Associates, Inc. W.H. Freeman & comp. Sunderland, MA U.S.A. p. 43)

Personhood  the acquisition of the human EEG pattern is when you become  this "neurological" view of human life looks for symmetry between the ways we define human life and human death  death: loss of the cerebral EEG  life: acquisition of EEG (at about weeks)  = the end of the second trimester  just as a pile of unconnected microchips cannot function as a computer, the unconnected neurons of fetal brain lack the capacity for conscious function prior the week 24.  (Gilbert, S.C., Tyler, A.L., Zackin, E.J., (2005) Bioethics and the New Embryology. Sinauer Associates, Inc. W.H. Freeman & comp. Sunderland, MA U.S.A. p. 44)

Personhood  you became human at or near birth  human life bedins when an individual has become fully independent of the mother  one advantage of such moments is that they are well-defined, public and obvious:  the crowning of the head, the cutting of the umbilical cord, the first brath, or the first cry

Human Embryo Luis Santamaría, U.A.M., Spain  Human embryos are, from the very beginning, human beings, sharing an identity with, though younger than, human beings they will grow up to become

Human Embryo Luis Santamaría, U.A.M., Spain  Human embryos are not:  some other type of animal organism, like a pre- human entity  neither are they a part of an organism, like a heart, a kidney, or a skin cells  nor again are they a disorganized aggregate, a mere clump of cells awaiting some magical transformations  rather, a human embryo is a whole living member of the species Homo sapiens in the earliest of his or her natural development

Embryo science, Embryo technology, Embryo ethics Luis Santamaría, U.A.M., Spain  Embryo science  tells us what the embryos are and when they begin  Embryo technologies  represent the abilities of researchers to do things to or with embryos  they can make embryos in lab, by IVF or by cloning  they can keep embryos alive in the lab whether in culture, or indefinitely by freezing  they can destroy these embryos

Embryo science, Embryo technology, Embryo ethics Luis Santamaría, U.A.M., Spain  Embryo ethics  are such manipulation morally right?  it is not uncommon to hear embryo researchers claim that only science should have a say what science does, and that ethics, religion and politics have no business in the concerns of science  it is true that moral philosophy cannot say what embryo is nor has anything to say about what can be done with an embryo

Embryo science, Embryo technology, Embryo ethics Luis Santamaría, U.A.M., Spain  but science has nothing to say about what we ought to do, even in the domain of science

Geoffrey Chu, 2003  certain medical research is unethical and unjustifiable (i.e. Nazi experiments) and should always be prohibited, regardless of significant potential gains.  Accepting this premise renders utilitarian arguments in favour of ESC research irrelevant if the human embryo is considered to be an individual human being.  Utilitarian arguments have serious limitations because the eventual outcome of benefits and harms is initially uncertain and may remain unclear for a substantial period − decades or longer. 

Geoffrey Chu, 2003  In the early phases of this continuum, we casually redefine 'human' to suit our personal agendas. (…) Emergence of the embryonic streak on day 14 is another unfortunate arbitrary definition of who is human.  Those who have lost part of their cortex from a stroke or Alzheimer's Disease are no less human than they were beforehand.  RETRY=0

 Počátek lidského individua "se liší v závislosti na potřebách okolí"  pokud chceme provádět vědecké experimenty, budeme hovořit o lidském individuu až po 14. dni od oplození. Jestliže chceme právo na svobodný potrat, potom ve čtvrtém měsíci.  (Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 30 in Černý, D., a kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)

Argumenty pro zisk kmenových buněk z embryí  Nové znalosti získané pomocí embryonálních kmenových buněk mohou vést k novým znalostem vedoucím k léčbě dosud neléčitelných onemocnění  dnes nejsme schopni dohlédnout, kam až, k jakým novým využitelným, výhodným poznatkům nás výzkum dovede. Neměli bychom mu tedy bránit.  1953 objevili Watson s Crickem strukturu DNA, do výzkumu se dalo ohromné množství peněz bez jediného ekonomického vyústění  insulin vyráběný GM bakteriemi se dostal na trh až v roce 1982 – a je uváděn jako první ekonomický výstup molekulární biologie  Jen 30-50% zygot se podaří implantace. Neměli bychom tedy být úzkostlivější než příroda sama

Argumenty pro zisk kmenových buněk z embryí  Když jsme povolili potraty, takováto ochrana embryí je neproporcionální, nepřiměřená  ES cells nejsou embryo. Nejsou totipotentní. Pokud již linie máme, nemůžeme s nimi zacházet jako s embryi, ale jako s buňkami.  individuum je i etymologicky indivisible, pokud mohou vznikat jednovaječná dvojčata, nemůže se ještě hovořit o individuu. Za běžných okolností teprve až 13 den po oplození je vyloučen vznik jednovaječných dvojčat. Do této doby tedy těžko hovořit o osobě, person.

Arguments For  absence of a distinctive humanoid appearance  absence of sentience

Arguments For  The demise of the unimplanted embryos would be analogous to the loss of numerous embryos wasted in the normal in vivo attempts to generate a child. It is estimated that over 50 percent of eggs successfully fertilized during unprotected sexual intercourse fail to implant, or do not remain implanted, in the uterine wall, and are shed soon thereafter, before a diagnosis of pregnancy could be made.  Any couple attempting to conceive a child tacitly accepts the sad fact of such embryonic wastage as the perfectly tolerable price to be paid for the birth of a (usually) healthy child.  Current procedures to initiate pregnancy with laboratory fertilization thus differ from the natural process in that what would normally be spread over four or five monthes in vivo is compressed into a single effort, using all at once a four or five months suply of eggs.  Kass, L.R., (2002) Life, Liberty and the Defense of Dignity. Encounter Books, New York, London. p. 88

Argumenty pro zisk kmenových buněk z embryí  Je třeba kalkulovat zisky a ztráty: na jednu misku vah je třeba dát velké terapeutické možnosti, na druhou stáří embrya.

Arguments Against  The natural loss of embryos in early pregnancy cannot in itself be a warrant for deliberately aborting them or for invasively experimenting on them in vitro, any more than stillbirths could be a justification for newborn infanticide.  There many things that happen naturally that we ought not do deliberately.

Arguments against  the zygote and early embryonic stages are clearly alive  they metabolize, respire and respond to changes in the environment; they grow and divide  the blastocyst is an organic whole, self- developing, genetically unique and distinct from the sperm and egg  something new and alive in a different sense comes into being with fertilization  Kass, L.R., (2002) Life, Liberty and the Defense of Dignity. Encounter Books, New York, London. p. 87

Arguments against  Even Dr. Robert Edwards had apparaently stumbled over this truth, perhaps inadvertently, in his remark about Louise Brown:  "The last time I saw her, she was just eight cells in a test-tube. She was beautiful then, and she´s still beautiful now!"  Kass, L.R., (2002) Life, Liberty and the Defense of Dignity. Encounter Books, New York, London. p. 88

Arguments against  I myself would agree that a blastocyst is not, in a full sense, a human being, or what the current fashion calls, a person  Yet, at the same time, I must acknowledge that the human blastocyst is  human in origin  potentially a mature human being, if all goes well  in vitro blastocyst is exactly what a human being is at that stage of human development.  Kass, L.R., (2002) Life, Liberty and the Defense of Dignity. Encounter Books, New York, London. p. 88

Argumenty proti získávání kmenových buněk z embryí  Embryo má druhově specifické vlastnosti (člověk), stejně jako individuální vlastnosti (tento člověk). Má unikátní genetický design. Jazykové pojmenování různých vývojových stadií slouží pouze k označení plynulých přechodů či nově začínajících fází ve vývoji.  definujeme si "osobu" a "bytost" podle toho, jak se nám to zrovna hodí  kdybychom to měli udělat u nějakého nevýznamného druhu, asi bychom neproblematicky řekli, že je to "osoba" od začátku do konce  Embryo má potenciál se stát dospělým člověkem. Musí s ním být tedy takto nakládáno a cokoli, co brání v realizaci tohoto potenciálu, je špatné.

Argumenty proti získávání kmenových buněk z embryí  Účel nesvětí prostředky. Pokud je embryo zárodkem lidské bytosti (osoby) a pokud jeho rozebráním získáme materiál pro linii kmenových buněk, pak již není morálně podstatné, kolik dobra těmito liniemi vytvoříme.  dobra nelze docílit špatnými prostředky  je to klasická otázka filosofie mnoha staletí: je možno využívat dober získaných špatnými prostředky, aniž bych se stal kolaborantem?

Argumenty proti získávání kmenových buněk z embryí  Kant (1797) pro zdůvodnění zákona, že „lidská práva“ mají být přiznána lidem ještě před narozením od okamžiku početí: „právě proto, že si nemůžeme udělat představu o tom, jak prostřednictvím biologických procesů početí vzniká bytost nadaná svobodou, musíme biologický substrát tohoto vývoje chránit tím že mu poskytneme veškerou pomoc a péči.“ Svoboda je nějak vázána na tělo, stejně jako je duch nějak na tělo vázán  Aristoteles na otázku „co“ je nějaké věc nabízí čtyři odpovědi: causa materialis, formalis, efficiens a finalis. Na argument, že embryo je jen shluk buněk se dá úspěšně odpovědět že ne jenom.

Argumenty proti získávání kmenových buněk z embryí  Bytí každého jednotlivce má být respektováno již kvůli němu samému. Jestliže je biologická struktura nevyhnutelným předpokladem morálního sebeurčení člověka a je považována za existenciální základ vývoje každé osoby, vyžaduje záruka důstojnosti v demokratickém právním řádu, aby ochrana života byla náležitě zajištěna. Pro život lidských embryí to znamená, že by měla být i v rané fázi své existence chráněna před zkoumáním jejich kvality. Koncepce odstupňované ochrany neposkytuje embryu v žádném případě ochranu. Jakýpak gradualismus když se jedná o bytí či nebytí. Gradualismus v podstatě znamená že embryo zabiji.

Argumenty proti získávání kmenových buněk z embryí  Od dob Newyorské deklarace víme, že každý člověk má svá základní práva bez ohledu na barvu pleti, pohlaví, věk atd. Ani věk, ani místo pobytu embrya tedy neposkytují dostatečně rozlišující kritérium, které by mohly legitimizovat využití embrya k výzkumným účelům.  Lidská práva nikdo nikomu nedává, ale člověk je jejich nositelem. Proto nelze taková práva nikomu odebírat.

Argumenty proti získávání kmenových buněk z embryí  pokud rodiče dítě nechtějí, jedná se o shluk buněk  pokud rodiče dítě chtějí, jedná se logicky o dítě ...vědecké kriterium „objektivní pravdy“ zde nefunguje  status embrya se těžko odvine od toho, jaký k němu mají rodiče vztah, embryo člověkem buď je nebo není, nezávisle na mínění či přání lékařů nebo rodičů

Argumenty proti získávání kmenových buněk z embryí  Ještě jednou Kant – rozdíl mezi cenou a důstojností: „cenu má to, na jehož místo může být dosazeno také něco jiného jako ekvivalent. To, co je naproti tomu nutné povýšit nad každou cenu, a proto nedovoluje žádný ekvivalent, to je důstojnost.“ Tím připravuje Kant myšlenku, že každý člověk je účel sám o sobě a nikdy se s ním nesmí zacházet jako s pouhým prostředkem.

Argumenty proti získávání kmenových buněk z embryí  … the intentional production of fetuses for research is tantamount to murder, and uses humen life simply as a means rather than as an end

Argumenty proti získávání kmenových buněk z embryí  v souvislosti s diskusí o potratech: mezi matkou a dítětem existuje těsný vztah, a vzniká jedinečná konfliktní situace, např. německá ústava proto popisuje čin jako protiprávní, ale netrestný. Mezi embryem a nemocným člověkem tento vztah není.  Chceme uzdravit tělo nemocného, ale ne každý typ léčby je ospravedlnitelný. Je rozdíl mezi léčbou dobrou/špatnou a úspěšnou/neúspěšnou

Argumenty proti získávání kmenových buněk z embryí  „A human embryo is a whole living member of the species homo sapiens in the earliest stage of his or her natural development. Unless denied a suitable environment, an embryonic human being will by directing its own integral organic functioning develop himself or herself to the next more mature developmental stage, i.e., the fetal stage. The embryonic, fetal, infant, child, and adolescent stages are stages in the development of a determinate and enduring entity—a human being—who comes into existence as a single cell organism and develops, if all goes well, into adulthood many years later.“ 

Argumenty proti získávání kmenových buněk z embryí  In this way, the practice of multiple embryo transfer implies a purely utilitarian treatment of embryos. One is struck by the fact that, in any other area of medicine, ordinary professional ethics and the healthcare authorities themselves would never allow a medical procedure which involved such a high number of failures and fatalities.

6th day in vitro 23+ cca 161 days outside the body of the mother "ectogenesis" so far beyond the reach of science

 molekulární a buněčné aktivity zygoty jsou řízeny informacemi z jejího genomu  jeho /embrya/ aktivita je vlastní činností jedinečného organismu, který prostřednictvím koordinovaného sledu buněčných a molekulárních procesů, řízených a kontrolovaných svým genomem, začíná proces postupného vývoje, jenž je teleologicky zaměřený k manifestaci oné morfologie a vlastností, které chápeme jako typicky lidské.  (Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 26 in Černý, D., a kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)

...bylo by nevědecké a rovněž nelogické pokoušet se určit v rámci vývojové trajektorie lidského embrya určité okamžiky, před kterými by nebylo člověkem či by bylo člověkem v nějaké menší míře  (Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 28 in Černý, D., a kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)

 jakmile započal proces vývoje, neexistuje žádné jeho stadium důležitější než ostatní; všechna stadia jsou částí kontinuálního procesu, a pokud některá fáze vývoje nenastane, jak má - ve správném okamžiku a pořadí - další vývoj se zastaví  (Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 29 in Černý, D., a kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)

 uznat "mozkové kritérium" jako pravdivé měřítko diagnostikování smrti neznamená přijmout princip, podle nějž lidský život koinciduje s mozkovou činností, neboť "tvrzení, že bez funkčního lidského mozku nemůže systém orgánů představovat lidskou bytost, má svůj význam a hodnotu tehdy, když lidský jedinec na konci svého životního cyklu umírá, zcela jiný je případ vyvíjejícího se embrya.  Zde probíhá velmi intenzivní budování vztahů mezi buňkami, tkáněmi a různými orgány, dochází k nepřetržitému, intenzivnímu, uspořádanému a koordinovanému nárůstu počtu nervových buněk mezi čtvrtým a šestým týdnem, kdy se objevuje neurální trubice, začínají se organizovat kraniální nervy a máme první morfologické náznaky mozkové kůry.  (Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 37 in Černý, D., a kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)