Dlužnická krize Latinská Amerika Mezinárodní politická ekonomie hospodářského rozvoje 2009

Úvěrový cyklus na mezinárodních trzích Změny na mezinárodním kapitálovém trhu – nové možnosti Akumulace velkého dluhu Neschopnost splácení Reakce věřitelů – půjčovat či nepůjčovat Stažení investic Ekonomické krize LDCs Asistence mezinárodních institucí Reformy LATAM 1980s a Asie 1990s

Zahraniční kapitál a hospodářský rozvoj LDCs čerpají zahraniční kapitál pro financování rozvoje Rozvoj je determinován investicemi – ty jsou omezeny nízkou mírou úspor Zahraniční kapitál je nástrojem rozvoje Efektivita využití závisí na vnitřních podmínkách

Skupina zemí% HDP OECD24,12 LLDC8,03 Východní Asie31,43 LATAM21,1 Sub-saharská Afrika17,73 Jižní Asie 16,65 Průměrná míra úspor jako procento z HDP

Druhy zahraničního kapitálu Zahraniční pomoc –Vlády nebo mezinárodní instituce –Bilaterální charakter –Grant či půjčka –Koncesionální či nekoncesionální Privátní kapitálové toky –Přímé zahraniční investice –Portfoliové investice –Komerční banky a investoři

Soukromý kapitál a zahraniční pomoc (2003) Region Zahraniční pomoc (mld. USD) Soukromý kapitál (mld. USD) Východní Asie6,248,5 LATAM6,164,3 Blízký východ a severní Afrika7,68,2 Jižní Asie4,86,2 Sub-saharská Afrika23,815,3

Kapitálové toky po válce Nedostatek kapitálu do poloviny 1960s Evropa příjemcem kapitálu USA: věří že rozvoj bude financovat soukromý kapitál Soukromý kapitál limitován – LATAM nesplácely dluhy ve 1930s LDC nechtěly být závislé na FDI (primární sektor) Tlak na rozšíření zahraniční pomoci IDA: koncesionální půjčky, regionální rozvojové banky Změna optiky: studená válka, dekolonizace Převládají veřejné prostředky

Finanční toky do rozvojových zemí (mld. USD) Oficiální zahraniční pomoc 2,94,25,86,6 Multilaterální organizace0,20,40,31,2 OPEC0,4 Soukromé finance FDI 2,51,82,23,6 Portfoliové investice0,00,40,8 Oficiální zahraniční pomoc

Původ dlužnické krize Charakter a rozsah zahraničních finančních toků se dramaticky změnil Soukromé zdroje: zásadně narostly, vzrostl dluh, eskalace krize Logika změn: interakce mezi vývojem ve světové ekonomice a politické ekonomie ISI (růst poptávky i nabídky půjček) Poptávka: ropný šok 1973 (dovozci) + deficity rozpočtů Nabídka: ropný šok a recyklace petrodolarů Rychlý hospodářský růst LATAM Rapidní nárůst dluhu a pokles schopnosti jej splácet Zahraniční kapitál byl investován tak, že negeneroval příjmy k ufinancování půjček

Zahraniční dluh rozvojových zemí (mld. USD) ArgentinaBrazílieMexikoRozvojové země 19705,85,77,072, ,37,47,584, ,811,58,298, ,214,710,5117, ,622,014,0147, ,727,318,2194, ,333,324,0235, ,442,031,2313, ,354,635,7391, ,061,342,8480, ,271,557,4586, ,781,578,2703, ,693,986,1809, ,998,593,0880, ,9103,994,8921,8

Mezinárodní šoky Zvýšení úrokových měr v USA a WE –Boj s inflací Recese ve vyspělých zemích –Důsledek vyšších úrokových měr –Zhoršení směnných relací LDCs –Druhý ropný šok –Mexiko 1982 Pokles ekonomické aktivity v LATAM Smíšené důsledky soukromých půjček

Míra hospodářského růstu (procenta) LATAM LATAMArgentinaBrazílieMexiko

Management krize Mezinárodní mocenské asymetrie – přesun nákladů krize na dlužníky Věřitelská koalice: komerční banky, IMF, vlády rozvinutých zemí Navázání přístupu ke kapitálu na reformy Debt regime: nové půjčky a restrukturalizace dluhů – krátkodobá nerovnováha Po poklesu úrokových měr a oživení importů LDCs budou schopny splácet Recept: odstranění deficitu BÚ, vyrovnání státního rozpočtu, pokles mezd Věřitelský koncert: Londýnský klub, půjčky podmíněny dohodou s IMF 1985 přehodnocení diagnózy: stabilizace nestačí Strukturální přizpůsobení (špatné struktury): liberalizace obchodu a FDI, privatizace, deregulace Investice, spotřeba, růst LATAM klesl

Politická ekonomie vyjednávání Věřitelé kontrolovali přístup ke zdrojům Banky nechtěly půjčovat (černí pasažěři vůči IMF) IMF trval na účasti bank Dlužnické země nebyly schopny využít potenciálu – kolektivní odmítnutí splácet Série konferencí – věřitelská koalice vyjednává s každým zvlášť

Politika ekonomických reforem Tempo adaptace záviselo na domácí politice Dilemata: které programy zrušit, které skupiny postihnout Zasažení: státní podniky, průmyslový IC sektor, pracovníci v non-trade, veřejné služby Neschopnost zredukovat výdaje – inflace (deficity financovány tiskem peněz) Kontrola cen a mezd ve veřejném sektoru, nové měny, pevné kurzy Teprve na konci 1980s ochota implementovat SAP –Krize změnila rozložení sil (ISI koalice ztratila) –Nový přístup USA ke krizi (Brady plan) –ECLA připouští nutnost Asijské cesty

Hospodářské podmínky v LATAM HDP (% roku 1980)10095,691,392,292,794,1 Spotřeba (% HDP roku 1980) 77,074,070,370,469,971,6 Investice (% HDP roku 1980)24,419,614,915,216,115,9 Reálné mzdy10086,468,9 Dovozy (mld. USD)12,39,77,58,07,99,2 Vývoz (mld. USD)12,512,613,614,514,215,2 Čisté transfery (mld. USD)12,5-18,7-31,6-26,9-32,3 Rozpočtový deficit (% HDP)3,75,45,23,12,7 Inflace (%)53,257,790,8116,4126,9