3. lékařská fakulta UK Praha 2011 Marek Vácha Nikdy nevěřte svým učitelům. James D. Watson.

Přírodní vědy  v rámci našeho předmětu se obvykle pohybujeme v rámci přírodních věd, kde se zabýváme jasně stanovenými fakty:  hladina glukosy v krvi je nastavena na 90mg/100ml  insulin snižuje hladinu glukosy v krvi, glukagon zvyšuje  fysiologický roztok je 9 g NaCl v 1 l vody  mezi kosti ruky patří humerus, radius, ulna  oxytocin a ADH jsou tvořeny v neurohypofýze  131 buněk C. elegans podléhá při normálním vývoji apoptóze  BMI je podíl hmotnosti lomeno druhá mocnina tělesné výšky  eukaryotické ribosomy mají podjednotky 60S a 40S

Etika  Máme pacientovi sdělovat pravdu o jeho diagnóze, kterou považujeme za terminální?  Kdy, pokud vůbec, je přijatelné přijmout od pacienta dárek?  měla by se legalizovat eutanázie?  Je přijatelné lhát pacientovi, když je to pro jeho vlastní dobro?  byla výstava „Bodies“ eticky neutrální, eticky dobrá nebo eticky zavrženíhodná?  Co mám dělat, pokud můj kolega v práci je evidentně pod vlivem alkoholu nebo návykových látek?  A co když je má práce legislativně přijatelná, ale jeví se mi jako velmi neetická?  co všechno by pacient měl vědět, aby mohl podepsat opravdu informovaný „informovaný souhlas“

Ethics  …and what about the Bodies exhibition?  Is this show ethically neutral?  …or good?  …or bad?

...na všechny tyto otázky intuitivně máme nějaký názor...  ale obstojí tento názor při bližším zkoumání a jsem s to jej rozumně vyargumentovat?

Jsou ale i složitější otázky…  je věda principiálně schopna vysvětlit vše?  i to, že se někdy chováme naprosto nemorálně?  i to, odkud víme, že nějaké chování je nemorální?  je deprese záležitostí fyzikální a vysvětlitelná pouze fyzikálně?  je člověk nic než shluk buněk?  a pokud ne, tak co to je to něco navíc?

Jsou ale i složitější otázky...  Is there any sort of pursuit of knowledge that might be forbidden?  is there a category of a "forbidden knowledge"?  Is there any sort of research that should not be publicly funded?  Is there any sort of genetic knowledge that it might be better not to know?  Is any basic research ethically mandatory in some way? 

 O všech vědách, uměních, zručnostech a řemeslech platí, že – chceme-li si je osvojit – je zapotřebí mnohostranného a usilovného učení a cviku. Když však přijde řeč na filosofii, zavládne zvláštní předsudek: I když každý z nás máme oči a ruce, a i když bychom měli dostatek materiálu a potřebných nástrojů, neznamená to ještě, že už umíme šít boty. Ale filosofovat a posuzovat to, o co ve filosofii jde, jakoby uměl každý z nás. Ve svém zdravém selském rozumu k tomu již přece vlastníme tu pravou míru. Jako kdybychom na každé noze nenosili míru svých bot.  (Georg Friedrich Hegel, Fenomenologie ducha, Předmluva, odst. 46)

Úvodní otázky  máme zásady pro své jednání brát z hlasu svědomí? ...nebo je nutno je odůvodňovat přísně racionálními argumenty? ...nebo stačí jen zachovávat zákony dané státem?  když posuzujeme určité jednání, záleží na úmyslech jednajícího (jeho „dobré vůli“) ...nebo na následcích, které má jednání pro všechny, jichž se týká?

Postup při řešení bioetického problému  Popis problému na molekulární nebo biologické rovině (co jsou přesně genové terapie, co je přesně eutanázie a jak se provádí, co je to preimplantační diagnostika a kdy a jak se provádí)  v lékařské etice je třeba mít hluboké znalosti lékařství, (ale i molekulární biologie, embryologie, sociobiologie, evoluční biologie etc. )  na mnohé etické otázky se již od dob Aristotela hledaly odpovědi a byly opakovaně a do detailu promýšleny – krádež, vražda nevinného, pojem spravedlivé války  s jinými otázkami jsme nikdy dříve nebyli konfrontováni a nemůžeme se opřít o „moudrost předků“ – reprodukční klonování, terapeutické klonování, status embrya, neterapeutická genetická vylepšení etc.

Postup při řešení bioetického problému  jak zachází lékaři s důvěrnými daty?  jaká je komunikace mezi lékaři a sestrami?  jakým způsobem je sdělována diagnóza?

Postup při řešení bioetického problému  je rysem moderní doby, že některé etické problémy (týkající se např. genových terapií) vyžadují po eticích tak hluboký ponor do problematiky, že se člověku s klasickým filosofickým vzděláním stává problém vzdálený  o tom, „co se bude dělat“ pak rozhodují molekulární biologové, jejichž rozhodování mohou ovlivňovat různé střety zájmů  Bioetika deskriptivní – popis problematiky podle různých postojů a přístupů (co si myslí různí filosofové, filosofické školy, náboženské systémy)  Bioetika normativní – identifikuje základní hodnoty a snaží se nalézt opodstatnění pro pravidla, která je nutno respektovat

Deskriptivní etika  jaké morální principy si přináší pacient ze své země, náboženské komunity?  jaké různé argumenty bychom mohli říct pro, a jaké proti?

Postup při řešení bioetického problému  Popis problému, jeho pochopení z pozice lékařství  Bioetika deskriptivní  Bioetika normativní

Good ethics start with good facts!  Defining the problem  Descriptive – defining what is going on, description of who the patient is, who the family is, what is their moral world; what the options are in terms of diagnosis, therapy, prognosis, goals, what can be done, weighting the risks and benefits.  Normative – ethics arises from value conflict – concerns itself with the „should“ questions

Smysl seminářů z lékařské etiky  seznámení se s biologickou podstatou řešených problémů  seznámení se s názory různých názorových škol a proudů na daný problém  shrnutí argumentů „pro a proti“  snaha o normativní etiku zajištěnou argumenty…  …za vědomí, že jiní inteligentní lidé na věc pohlížejí odlišně

Smysl seminářů z lékařské etiky  semináře mají smysl pouze v případě, kdy se na úvod shodneme, že existuje správné jednání a špatné jednání, (že tedy existuje pravda a lež), a že nejsou pouze jednotlivé názory se stejnou hodnotou (=nonkognitivismus, etický relativismus)…  Je rozdíl, zda relativizuji svůj absolutní nárok na držení pravdy, nebo pravdu samotnou  … a že tedy k správnějšímu jednání lze dojít  = na cestu má smysl se vydat pouze tehdy, pokud se shodneme, že existuje cíl

Smysl seminářů z lékařské etiky  etika je součást filosofie, je to disciplína, která je nejméně od dob Aristotela nepřetržitě reflektována a promýšlena  nelze dost dobře říci, že „etika je slušnost“ či že „každý intuitivně víme, co je etické jednání“

Smysl seminářů z lékařské etiky pozice vyučujícího  na rozdíl od biologické medicíny, vyučující není nutně „ten, který ví, který učí „ty, kteří neví“  a který bude znalosti kontrolovat v kolokviu  vyučující není „opinion-maker“…  …spíš klade otázky, snad má být spíše katalyzátor  nesnaží se přesvědčit posluchače o svých názorech  na rozdíl od vyučujících přírodovědných předmětů není v „God-like position“  jeho úkolem je na úvod shrnout, co se o problému ví  a pak se pokusit moderovat diskusi

Smysl seminářů z lékařské etiky pozice studenta  semináře mají smysl pouze v případě, kdy student vstoupí do diskuse s vědomím, že možná v průběhu semináře modifikuje své názory  a to i v případě, že je již považuje za dříve promyšlené a nezpochybnitelné  v našich životních projektech jsme již přijali určité morální postoje, které měníme jen neradi a s námahou  občas jsme o něčem intuitivně „přesvědčeni“ a zpětně se snažíme náš postoj obestavět argumenty

Proč filosofie na LF přírodní vědy x filosofie  na rozdíl od přírodních věd je zde „skandál filosofie“  ve vědě jsme dnes rozhodně dál než Aristotelés a budujeme pyramidu poznání  VIZ ale Thomas Kuhn  jsme ale dnes dál ve filosofii než Aristotelés?  například literatura nikam nesměřuje  filosofie je možná někde mezi literaturou a science

Proč filosofie na LF přírodní vědy x filosofie  redukcionismus  pojmy jsou pro přírodovědce často těžko definovatelné  přírodní vědy jsou empirické  tematicky redukované  metodologicky abstraktní

Věda a filosofie  Věda: princip ověřitelnosti  vědecký poznatek: objevení něčeho, co zde bylo již odedávna  předmětem jsou objektivní fakta, o jejichž existenci se lze empiricky přesvědčit  vědecký poznatek nezávisí na konkrétní době, okolnostech objevu, osobnosti badatele etc.  „je vědecky dokázáno“ = nutná a bezpodmínečná pravdivost dokázaného tvrzení

Věda a filosofie  Filosofie  cosi relativního, zpochybnitelného  „každý má svou vlastní filosofii“  je jen jedna věda, ale mnoho filosofií  filosofie je spjata s osobou filosofa a historickými okolnostmi vzniku  …je tomu ale opravdu tak?

Počátek filosofie  většinou žijeme ve světě jako v dobře zařízeném domě  chodíme do práce a z práce, zakládáme rodiny a vychováváme děti a prožíváme své drobné radosti a drobné starosti zarámované nakupováním a seriály  a někdy nemáme ani čtyři kolíky, abychom si postavili stan (Martin Buber)  autohavárie, války, zhoubný nádor  …zde začíná filosofie

Počátek filosofie  filosofie  vzniká z úžasu  vzniká ze zoufalství (Kierkegaard)

What is the difference between a postmodernist and a member of the Mafia? The Mafia makes you an offer you can´t refuse. A posmodernist makes you an offer you can´t understand.