Kanada povrch a přírodní krajiny
Kanadu můžeme rozdělit do několika geografických oblastí Kanadu můžeme rozdělit do několika geografických oblastí. Největší je kanadský štít, který zaujímá polovinu celé země a má střed okolo Hudsonova zálivu. Sahá na východě k zálivu Svatého Vavřince, na západě do oblasti u jezera Winnipeg a na severozápadě k velkému Medvědímu jezeru. Na sever od Kanadského štítu leží arktické ostrovy, které hraničí se Severním ledovým oceánem. Velice významná pro Kanadu jsou Velká jezera, ležící v Ontariu a jihozápadním Quebecu. Tyto jezera spojuje řeka Svatého Vavřince, protékající mezi Kanadským štítem a Apalačským pohořím do Atlantského oceánu. Je důležitou dopravní tepnou. Mezi velká jezera patří Ontarijské, Hudsonské, Hořejší a Michiganské jezero.
Erijské a Ontarijské jezero spojuje ještě řeka Niagara Erijské a Ontarijské jezero spojuje ještě řeka Niagara. Území Ontarijské nížiny, rozkádající se severozápadně od Niagarských vodopádů, je celé modelované ledovcem, který tam byl při poslední době ledové. Další částí Kanady je její Apalačská část Apalačského pohoří. Zahrnuje provincie Ostrov prince Edwarda, Nové Skotsko a ostrov. Nejvyšší pohoří této oblasti je Norte Dame a Long Range Mountains.
Ve středu Kanady se rozkládají Velké planiny, které zabírají pětinu její rozlohy. Celé toto území jsou stepy. Na západ od Velkých planin až k pobřeží Tichého oceánu leží Skalisté hory a blíže k oceánu vedle nich jsou Kordiléry- nejrozlehlejší pohoří Ameriky. Jsou široké 800km a táhnou se od Aljašky přes území teritoria Yukon až do USA.Západní větev Kordilér tvoří Přímořské hory. Rovnoběžně se Skalistými horami při západním pobřeží se táhne pohoří Sv. Eliáše, kde se nachází nejvyšší hora Kanady Mount Logan (6050 m. n. m.).
Zdroje: http://www. globus. webz. cz/private/Kanadapovrchpodnebi