Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0349 Šablona III/2VY_32_INOVACE_361

I. ročník čtyřletého gymnázia Datum vytvoření: 07. 09. 2012 Jméno autora: Mgr. Alešová Lenka Třída/ročník: I. ročník čtyřletého gymnázia Datum vytvoření: 07. 09. 2012 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Tematická oblast: Morfologie rostlin Předmět: Biologie Výstižný popis způsobu využití, případně metodické pokyny: Žáci se seznámí se stavbou a funkcí kořene a jeho metamorfózami. Klíčová slova: kořenové vlášení, adventitivní kořeny, calyptra, pericykl, haustória, příčepivé kořeny Druh učebního materiálu: prezentace

Jakou stavbu má kořen? kořenová vlášení. Kořen - rozlišujeme na hlavní kořen a kořeny postranní, které vyrůstají v určité vzdálenosti od vrcholu hlavního kořene a dále se dělí. Jako vychlípeniny rhizodermis (kořenové pokožky) vyrůstají na kořenech kořenová vlášení. Soubor kořenů jedné rostliny = kořenová soustava

Hlavní kořen může mít různý tvar: 2 2 2 2 jednoduchý větevnatý kulovitý hlíznatý vřetenovitý b) letošní hlíza a) loňská hlíza

Může kořen vyrůstat i z jiné než bazální části stonku? U většiny jednoděložných rostlin a u kapraďorostů hlavní kořen brzy zastavuje svůj růst a jeho funkci přebírá trs adventivních kořenů. Ty vyrůstají z bazálních uzlin (nodů) stonku. Tak vzniká svazčitá kořenová soustava. (např. trávy, obiloviny) 2 Může kořen vyrůstat i z jiné než bazální části stonku? Adventivní (=náhradní) kořeny mohou vyrůstat: ze spících oček na stonku (vrba košařská) ze spících oček na listu (jahodník (Fragaria), réva vinná (Vitis vinifera), vrba (Salix), begonie (Begonia), fialka (Viola). Této vlastnosti se využívá při nepohlavním rozmnožování těchto druhů rostlin stonkovými, případně listovými řízky.

Jako vychlípeniny rhizodermis (kořenové pokožky) vyrůstají na kořenech kořenová vlášení. 3

Jakou anatomii má kořen? Příčný řez kořenem:

Jakou anatomii má kořen?

Jakou anatomii má kořen? Vzrostný vrchol kořene je tvořen meristémem chráněným čepičkou (calyptrou) . Meristém je tvořen neustále se dělícími parenchymatickými buňkami. 1

Jakou má kořen funkci? Upevňuje rostlinu v substrátu Zajišťuje příjem vody s rozpuštěnými minerálními látkami Specifické funkce zajišťují metamorfózy kořene: kořenové hlízy (jiřiny, jiřinky) bulvy – tloustne s kořenem i část stonku (celer, cukrovka, mrkev) přísavky = haustória – u cizopasných a polocizopasných (jmelí, podbílek) vzdušné kořeny – sají vzdušnou vlhkost a přijímají O2 (lidově filodendron = Monstera) příčepivé kořeny – umožňují přichycování rostlin k podkladu (břečťan)

Bulva 1 1

Kořenové hlízy 1

Příčepivé kořeny 1

Vzdušné kořeny - filodendron Haustória 2 1

3. Přiřaď správně metamorfózy kořene: 1. Jakou funkci má kořen? příčepivé kořeny 2. Popiš příčný řez kořenem: kořenové hlízy haustória bulva

Použitá literatura a zdroje. ROSYPAL Stanislav a kol. Nový přehled biologie. 1. vydání. Praha: Scienta, 2003. ISBN: 978-80-86960-23-4. JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). 9. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007, 575 s., [92] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7182-213-4. JENÍK, Jan, Jaroslav PAZOUREK, Jindřich ROUBAL, Hana STŘIHAVKOVÁ a Miroslava ŠMÍDOVÁ. Botanika. 6. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. ISBN 14-067-79.