HYDROSFÉRA - Vodní obal Země - Nezbytná podmínka života

Rozložení vody na Zemi: Slaná (97,3%): světový oceán 97,22%, vnitrozemská moře a slaná jezera 0,008% Sladká (2,07%): ledovce 2,1%, podzemní voda 0,62%, půdní voda 0,005%, povrchová voda 0,01%, atmosféra 0,001%, v organismech 0,0001%

Oběh vody způsoben sluneční energií a přitažlivostí malý oběh = buď nad pevninou nebo nad oceány velký oběh = mezi oceánem a pevninou bezodtoké oblasti – výpar a vsak převažuje nad srážkami –> tropy

Moře a oceány: Světový oceán je tvořen pěti oceány: Tichý (Pacifik), Atlantský, Indický, Jižní, Severní ledový nejhlubší místo Země Mariánský příkop (průrva v zemské kůře o hloubce 10 994 metrů. Voda obsažená ve světovém oceánu je roztok minerálních a organických látek obohacený o plyny, ve které probíhají neustálé fyzikální, chemické a biologické procesy. Vlastnosti mořské vody: slanost (salinita) Salinita je celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1 kilogramu mořské vody (uvádí se v promile). Průměrná salinita světového oceánu je 35 ‰.. teplota Tím se oceán stává obrovským regulátorem teploty vzduchu a zabraňuje tak náhlým výkyvů teplot, zejména v oblastech s oceánickým klimatem. biosféra hustota, barva

dmutí = slapové jevy – příliv a odliv Pohyby mořské vody dmutí = slapové jevy – příliv a odliv vlnění – způsobeno větrem – větší na otevřeném moři - na pevnině příboj = eroze mořské proudy – příčinou je cirkulace atmosféry teplé z nižších zem. šířek do vyšších, studené naopak

-Okrajové moře: oddělené ostrovem či poloostrovem od oceánů (Severní moře, Norské moře)‏ -Vnitřní moře: oddělené průlivem, průplavem od oceánu (Černé m., Středozemní m.)‏

Voda na pevnině

Vody pevnin tvoří: povrchové vody: řeky jezera, potůčky… voda v ledu voda ve sněhu podpovrchové vody: krasové oblasti, podzemní řeky (Punkva), studny

I. Povrchová voda

ze srážek tajícího ledu podzemních vod (prameny)‏ Jsou to: vodní toky jezera umělé nádrže bažiny rašeliniště slatiniště

Vodní tok - ron = nesoustředěný odtok koryto = soustředěný odtok - každý vodní tok má pramen (začátek řeky) a ústí (vlévá se do jiné řeky)‏ vodní toky začínají jako bystřiny, potoky - > pak se spojují a tvoří řeku - říční síť = soustava vodních toků - přítoky povodí = území, ze kterého vodní tok odvádí povrchovou a podpovrchovou vodu - rozvodí = hranice mezi povodími

- rozvodnice = myšlená čára mezi povodím - úmoří = území tvořené povodími toků, které odvádějí vodu do stejného moře (Černé moře- Morava, Severní moře- Labe, Baltské moře- Odra)‏ hlavní rozvodnice = hranice mezi úmořími (Kralický sněžník)‏ - průtok = množství vody za sekundu, které proteče průtočným profilem – litrů nebo m³ za sekundu režim odtoku = změna (kolísání) průtoku rovníkový = vyrovnaný celoroční režim odtoku horský = maximum v létě (tání sněhu) monzunový= mekony (Vietnam)‏

Jezera přirozená sníženina zemského povrchu vyplněná vodou 0,5% zásob sladké vody na Zemi Endogenní působení - vulkanická = zatopené krátery sopek – Crater Lake v Oregonu - tektonická = příkopová propadlina – Bajkal (=největší zásobárna pitné vody) Exogenní působení - ledovcová –nahromadí se čelní moréna( hráz jezera), ledovec ustoupí a vytváří se jezero -karová a hrazená morénou (Lago di Garda, Ženevské) - krasová – vývěr spodní vody (Plitvická j., na dně Macochy)‏ - meandrová – vzniká v meandru řeky (v mrtvém rameni)

jezera v mrtvém meandru Labe

Smíšeného původu vzniklá endogenními silami a později přemodelována exogenními silami – tektonická jezera přemodelována ledovcem – Ladožské a Oněžské jezero

Umělé nádrže rybníky – chov ryb, rekreace, pitná voda, útočiště pro vodní organismy (největší= Rožmberk)‏ přehradní nádrže - zadržení vody při povodních - retence - zásoba pitné vody – Vír, Šance - výroba elektrické energie – Dlouhé Stráně - rekreace – Vranovská přehrada - největší v ČR = Lipno, na světě = Itaipu - na Vltavě jsou nádrže Slapy, Orlík, Lipno

Bažiny půda je prosycena vodou, srážky jsou větší než výpar, vysoká vlhkost Rašeliniště vznikají v jezerních pánvích a na rozvodích řek zarůstají rašeliníkem a mechy – mají schopnost udržet vodu rašelina má význam v zemědělství a lázeňství a jako palivo Slatiniště vznikají v okolí vývěru podzemních vod nebo v oblasti slepých říčních ramen zarůstají vlhkomilným rostlinstvem – rákos, ostřice

II. Voda ve sněhu

sníh vzniká kondenzací vodních par při teplotě 0˚C a nižších vznikají ledové krystalky, které se spojují ve sněhové vločky sněhová čára = ohraničuje plochu zemského povrchu se souvislou sněhovou pokrývkou čára věčného sněhu = nad touto čárou sníh ani v létě neroztaje nadmořská výška této čáry je závislá na zeměpisné šířce a kontinentalitě klimatu

III. Voda v ledu

led vzniká: - zamrzáním vody - kondenzací vodních par v ledové krystalky - postupnou přeměnou sněhu ledovce pokrývají přes 11% povrchu Země Antarktický ledovec – 86% z celé plochy ledovců Telení ledovce = když se dostává na mořskou hladinu (rozpadá se na kry)‏

IV. Podpovrchová voda

dělí se na půdní vodu – obsažena v půdě (pórech), nevytváří souvislou hladinu a podzemní – vyplňuje průliny a pukliny, vytváří souvislou hladinu = póry a pukliny jsou vyplněny souvisle podzemní vodou krasová podzemní voda – ve vápencích - mineralizovaná = v 1 litru je více než 1 gram minerálních solí artézská voda = střídání nepropustné a propustné vrstvy

Hydrosféra a člověk

znečištění ropnými produkty – oceány havárie tankerů – Exxon Valdes – 1989 u Aljašky – přes 40 tisíc tun ropy – jedna z největších ekologický katastrof