ACSM position stand 2004 Zátěž a krevní tlak J. Radvansky

Význam zátěžového TK pro predikci KVCH a hypertenze Všeobecně přijaté rizkové faktory budoucí hypertenze: hypertenze v RA, BMI, zdatnost, pohybová aktivita Zátěžová hypertenze a/nebo pozátěžový TK nejsou dosud uznány za jasný predikteor, ačkoliv se množí publikace toto podporující, s rizikem 1,7 – 3 násobným.Obdobné publkace jsou i u dětské populace Možné problémy: zátěžový protokol, zátěžové normy TK, technika měření TK, nevhodné analytické metody Z hlediska medicíny založené na důkazech je závěr statemetu: „zátěžový vysoký TK zvyšuje pravděpodobnost budoucí hypertenze u zdravého“ s kvalitou C na čtyřstupňové škále souhlasu (bez „randomized control trial“)

Význam zátěžového TK pro predikci KVCH a hypertenze Existují práce, dle kterých je zátěžová hypertenze prediktor budoucí ICHS

Incidence a riziko hypertenze v US populaci Přes 28% američanů nad 18 let má hypertenzi STK 140 a více,DTK 90 a více. Kardivaskulární riziko stoupá už od TK 115/80 A ZDVOJNÁSOBUJE SE NA KAŽDÝCH 20/10 mmHg Stoupá počet prací zdůrazňujících pulzový tlak (systolicko - diastolický rozdíl) jako nezáívislý prediktor kardiovask.mortality zejména v populaci nad 55 let věku

TK lidí nad 18 let, bez medikace, bez akutní choroby, průměrné měření z 2 a více návštěv a dvou měření při každé návštěvě lékaře KategorieSTK mmHg DTK mmHg Optimálnípod 120 apod 80 Normální120 – 129 a 80 – 84 Hraniční130 – 139 nebo 85 – 89 Stupeň 1140 – 159 nebo 90 – 99 Stupeň 2160 – 179 nebo Stupeň 3180 a více nebo110 a více

Stratifikace dle rizikových skupin [RS] a léčba (pozn: preventivci Joint National Comitee VII mezitím doporučili do hraničního zařadit i stádium „normal“ – to už je ale na mne moc !) Stádia TKRS „A“ bez choroby cílového orgánu, bez klinické kardiovask. choroby RS „B“bez choroby cílového orgánu, bez klinické kardiovask. choroby, s alespoň jedním rizikovým faktorem jiným než DM RS „C“ s chorobou cílového orgánu nebo s klinickou kardiocask. chor. nebo s diabetem. Bez ohledu na další rizikové faktory Hraniční ( /80-89) modifikace životního stylu modifikace životního stylu, + farmakoterapie při srd. selhání, DM, renální insuficienci Stupeň 1 ( /90-99) modifikace životního stylu max. 1 rok modifikace životního stylu max. 1/2 roku farmakoterapie Stupeň 2 a 3 (160 a víc/100 a víc) farmakoterapie, modif. život. stylu doplňkově

Co považovat za chorobu cílového orgánu + klinickou ICHS (tedy koho rovnou farmakologicky léčit při TK např.140 / 80) AP, Stav po IM, stav po revaskularizaci, stav po selhání srdce, hypertrofii levé komory, Stav po iktu, po TIA, Neuropatie (nechápu) Periferní tepenná choroba Hypertonická retinopatie

Kvalita léčby v USA (u nás je HORŠÍ) Jen zhruba polovina lidí s hypertenzí je léčena Jen zlomek z této poloviny má TK snížen na výše uvedené hodnoty STK jde hůře kompenzovat než DTK V doporučeních není ani ani slovo o žádoucí větší toleranci vyššího TK u seniorů. Na základě evidence – based medicine jsou naopak doporučení ještě zpřísňována

Příklad z position standu + problém s měřením TK u nás skupinu dle horšího STK / DTK: např 150 / 80.. stupeň 1 pacient s DMII, hypertrofií levé komory a TK 142/94 (povšimněte si hodnot...jsou to průměry dvou a více měření, tedy s větší přesností než zaokrouhlené na 5 mmHg) patří do stupně 1 riziková skupina „C“ a tedy zahájit okamžitě farmakoterapii a K TOMU modifikaci diety a pohybu * Základní otázka: jak stanovit v podmínkách zátěžové laboratoře adekvátní TK: je TK na kole totéž co vsedě? Přidat měření vsedě na začátku (oblečeného?)

Predikce vzniku KVCH z hypertonické reakce na zátěž V celé nahotě vyvstává problém interpretace: citované práce stanovují predikční význam z TK na absolutních submaximálních zátěžích (100 W, vzestup proti klidu do 164 Wattů, apod.) Evidence based medicine: kategorie D – je konsensus odborníků v panelu, že zátěžová hypertonická reakce je riziko, důkazy chybí

Benefit adaptace na zátěž pro krevní tlak Pfaffenberger na Harvard alumni study prokázal že těžká pravidelná dlouhodobí zátěž chrání před vznikem hypertenze Jsou důkazy pro inverzní vztah intenzity a délky rekreačního cvičení k riziku vzniku HTN u mužů (evidence C), ale nikoliv u žen – tam ani D Pro stanovení léčebného vlivu zátěže je nezbytná kontrolní skupina nebo přerušení zátěže. Z nových metaanalýz adjustovaných na kdeco je patrný MENŠÍ léčebný efekt nzátěže na hypertobniky než obvykle udává písemnictví : v průměru 7.4/5.8 mmHg z více studií. (Evidence: B). Vliv typu a intenzity zátěže je udáván jako minimální až žádný.

Co přinesly studie ambulantího 24 hod. monitorování TK a zátěže 10 hodinová postexercise hypotension je nižší než změřily kasuální studie, asi 5 mmHg, větší u hypertoniků menší u zdravých Další studie žádoucí Evidence kategorie pro existenci poátěžové hypotenze B

Efekt koncentrické a excentrické zátěže se statickým odporem Z více studií patrné trvalé snížení klidového tlaku po „resistance exercise“ tréninku dle doporučení ACSM o v průměru 3 mHg u normo i hypertoniků. Ale i tato čísla pro systolický a diastolický tlak snižují mortalitu o 4 procenta, a CAD o 5 – 9 procent ! Medicína založená na důkazech: Evidence kategorie B

Efekt klasické statické zátěže – opakovaný handgrip Z několika málo prací bez kontrolní skupiny vychází razantní snížení diastolického tlaku (15 mm !!!) a beze změny systol. tlaku. Práce Raye je full text pro zájemce k disp. Tyto nálezy jsou sice zpochybňovány z hlediska možnosti terapie hypertenze, ale mají kategorii C !! Je práce s 24 hodinovou monitorací, ukazující že není pozátěžová hypotenze mající vliv na průměrný TK po statickém cvičení (jen asi 1 hod) Limitované výsledky (evidence C) jsou pro malé jednodenní vlivnění TK po statické zátěži.

Vliv zátěže na TK seniorů Evidence B že je pozitivně ovlivněn cvičením, opět v hodnotách jednotek mmHg, ale má to vliv na snížení mortality Evidence C i pro 20 hodinovou pozátěžovou hypotenzi seniorů. Efekt není závislý na délce a intenzitě cvičení.

Děti a pohybová terapie Výsledky jsou natolik rozporuplné, že JE EVIDENCE CATEGORY B – randomizovaná data s kontrolou, v limitovaném množství dat, že pohybová terapie u dětí tlak NESNIŽUJE !!

Pohlavní rozdíly v efektu pohybové terapie na HT Nejsou. Jediné o čem se ví že v populačních studiích u žen nezáleží na intenzitě a délce tolik jako u mužů z hlediska ovlivnění rizika vznikü HT. Tréninkový efekt na HT je stejný.