Biochemie acidobazických regulací

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Acidobazická rovnováha a její poruchy
Advertisements

Obecná patofyziologie dýchacího systému
Acidobazická rovnováha
HYPOXIE.
ACIDOBAZICKÁ ROVNOVÁHA Fyziologický ústav LF MU, Brno
AB rovnováha plíce ledviny CO2 HCO3- + H+ H+ titrovatelná acidita
Úloha ledvin v regulaci pH
Změny přenosu a uvolňování dýchacích plynů za fyzické práce K. Barták Ústav tělovýchovného lékařství LF a FN, Hradec králové.
Tělní tekutiny Krev Text: Reprodukce nálevníků.
Poruchy acidobazické rovnováhy
RESPIRAČNÍ REGULACE BĚHEM ZÁTĚŽE
Chemické výpočty – část 2
HYPERHYDRATACE Zbyněk Mlčoch.
Typy hypoxie. Disociační křivka Hb při těchto stavech, A-V diference.
Soli Soli jsou iontové sloučeniny vzniklé neutralizační reakcí.
Steroidní hormony Dva typy: 1) vylučované kůrou nadledvinek (aldosteron, kortisol); 2) vylučované pohlavními žlázami (progesteron, testosteron, estradiol)
Glykolýza Glukoneogeneze
Acidobazická rovnováha
Kyslík v organizmu Oxygenace / transport kyslíku
Obecná patofyziologie dýchacího systému
Příčiny a důsledky metabolické acidózy Barbora Fryčová 7. kruh, 2. ročník Snížená koncentrace HCO 3 - v krvi  pH  HCO 3 -  pCO 2 Snížená koncentrace.
Jak ovlivňuje alveolární ventilace, minutový objem srdeční a anémie koncentraci krevních plynů a pH v arteriální a smíšené venózní krvi?
Poměr VENTILACE – PERFUZE,
Kazuistika „MUDr. E. Slugeňová“
Kombinované poruchy homeostázy vnitřního prostředí
MUDr. Zuzana Dukátová Ústav patologické fyziologie
Kazuistika k poruchám AB rovnováhy, vody a minerálů.
Akutní komplikace diabetu Martin Prázný III. interní klinika 1. LF UK a VFN
Metabolické efekty CO2 Alice Skoumalová.
Disociace vody a koncept pH
1 *. 2 V O D A I O N T Y © Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010.
Výsledek biochemického testu se stává skutečnou informací (zvyšuje míru rozhodování) když je: * adekvátně ordinován * spolehlivý (přesný a správný) * rychlý.
Chemická regulace dýchání
3. seminář LC © Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010.
Kazuistika „Rastislav Dzůrik: Poruchy vnutroného prostredia, klinika a terapia, Osveta 1984“ Anamnéza: 43 letá pacientka byla hospitalizovaná na neurologickém.
Acidobazická rovnováha Základní fakta – opakování Regulace A-B rovnováhy Patofyziologie nejvýznamnějších poruch.
Disociační křivka Hb pro O2, faktory ovlivňující vazbu O2 na Hb
6. KREV - transport látek - živiny - regulace homeostázy - pH
Regulace dýchání a její změny
Acidobazická rovnováha
Iontová rovnováha obratlovců
Acidobazická rovnováha
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace
Acidobazická rovnováha
VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ © Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2006.
Metabolismus kyslíku v organismu
Vnitřní prostředí a acidobazická rovnováha
Vnitřní prostředí a acidobazická rovnováha
Patologická fyziologie poruch vnitřního prostředí Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem.
ABR, minerály, osmolalita M. Š olcov á BIOHEMA 2012.
Respirační Selhání Petr Waldauf, KAR, FNKV. Objemy respiračního systému eliminace CO2 rezervoir O2.
Poruchy vnitřního prostředí Jitka Pokorná. Dehydratace Stav, kdy dochází k úbytku celkové tělesné vody.
© Biochemický ústav LF MU (E.T.) 2012
PATOLOGICKÉ SOUČÁSTI MOČE.
Biochemie acidobazických regulací
© Biochemický ústav LF MU (E.T.) 2009
.
Biochemie acidobazických regulací
Acidobazická rovnováha
Bilanční pojetí acidobazické rovnováhy
Poruchy vnitřního prostředí
AB rovnováha plíce ledviny CO2 HCO3- + H+ H+ titrovatelná acidita
Patofyziologie dýchání
Metabolismus kyslíku v organismu
3. seminář LC © Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2011.
Homeostáza vody a iontů
Křivky dodávky kyslíku
Biochemie acidobazických regulací
Acidobazická rovnováha
Digitální učební materiál
Transkript prezentace:

Biochemie acidobazických regulací Alice Skoumalová

Rozložení vody v organismu:

Rozložení aniontů a kationtů v plasmě, IST a ICT: Údaje odvozené z iontogramu plasmy: AG (anion gap, aniontové okénko) (Na+ + K+) - (Cl- + HCO3-) 14-18 mmol/l SID (strong ion difference, rozdíl silných iontů) (Na+ + K+) – Cl- 42 mmol/l

pH citron 2,3 pomeranč 3,7 b. kost. svalu 6,9 b. prostaty 4,5 erytrocyty 7,3 trombocyty 7,0 osteoblasty 8,5 krev 7,36 – 7,44 žalud. šťáva 1,2 – 3 pankr. šťáva 7,5 – 8 žluč 6,9 – 7,7 moč 4,8 - 8

Tvorba kyselin v organismu:

Pufr Hendersonova-Hasselbalchova rovnice Titrační křivka kyseliny octové

Pufrační systémy v organismu: IVT IST ICT HCO3-/H2CO3+ CO2 64% HCO3- hemoglobin 29% - proteiny 6% HPO42-/H2PO4- 1% fosfáty

Krevní plasma: Pufr pK koncentrace HCO3/CO2 6,1 24 mmol/l smíšený pufrační systém Pufr pK koncentrace HCO3/CO2 6,1 24 mmol/l HPO42-/H2PO4- 6,8 0,5 mmol/l Proteiny histidin N-term. amino skup. 4-12 5,6 – 7,0 7,6 – 8,4 60-80 g/l

Hydrogenuhličitanový pufr: Organismus – otevřený systém CO2 + H2O H2CO3 H+ + HCO3- erytrocyty (karboanhydratasa) Hendersonova-Hasselbalchova rovnice pro hydrogenuhličitanový pufr:

Fosfátový pufr: intracelulárně (0,1M) Proteinový pufr: intracelulárně (i extracelulárně) Hemoglobinový pufr: v erytrocytech + Bohr efekt

Kooperace pufračních systémů v organismu:

Formy transportu CO2: CO2 v krvi: 1. ve formě HCO3- (ionizace H2CO3) 75-85 % 2. karbamáty (vazba na proteiny) 10-15 % 3. fyzikálně rozpuštěný 5-12 % Celkový CO2: 21-27 mmol/l Parciální tlaky plynů vdechovaný vzduch vydechovaná směs arteriální krev venózní krev pO2 (kPa) 21 15,3 12 – 13,3 4,6 - 6 pCO2 (kPa) 0,03 4,4 4,6 – 6 5,3 – 6,6 CO2 + H2O H2CO3 H+ + HCO3- erytrocyty (karbonátdehydratáza)

Transport O2 a CO2: Bohrův efekt (oxyhemoglobin je silnější kyselina, uvolňuje H+) Izohydrický transport CO2 (schopnost Hb transportovat H+ bez změn pH) Chloridový posun = Hamburgerův efekt (výměna Cl- a HCO3- mezi plasmou a erytrocyty)

Fyziologické hladiny metabol. kyselin: laktát – 0,6-2,4 mmol/l Struktura nefronu: Moč pH 4,8 – 8 (nutnost vyloučit H+ v jiné formě) 60 mmol H+ / den Pufry v moči: fosfátový NH3 Fyziologické hladiny metabol. kyselin: laktát – 0,6-2,4 mmol/l ketolátky – 3-20 mg/l (0,2mmol/l)

Funkce ledvin při udržování ABR: Osud vyloučeného H+: 1. Reakce s HCO3- (resorpce NaHCO3) 2. Reakce s HPO42- (titrační acidita moče) 3. Reakce s NH3

Funkce jater při udržování ABR: Metabolická acidóza: indukce tvorby glutaminu a glutaminázy v ledvinách (zvýšené vylučování NH4+) Metabolická alkalóza: indukce syntézy močoviny, zvýšené vylučování HCO3-

Hlavní ukazatele ABR (arteriální krev): Měřené: pH = 7,4 ± 0,04 [H+] = 40 nmol/l pCO2 = 5,3 ± 0,5 kPa = 40 torr = 1,2 mmol/l Hb, pO2 Odvozené: [HCO3-] = 24 ± 3 mmol/l BE (base excess) = 0 ± 2,5 mmol/l (kolik mmol H+ je třeba přidat/ubrat k 1l krve, aby pH = 7,4 při pCO2 5,3 kPa a 37 °C) NBB (buffer base) (součet koncentrace všech aniontů s pufrovacím účinkem v 1l krve za stand. podm.) plasma 42 ± 3 mmol/l plná krev 48 ± 3 mmol/l AG (anion gap) = 14-18 mmol/l AG = [Na+] + [K+] - [Cl-] - [HCO3-] SID (strong ion difference) = 39 ± 1 mmol/l

Třídění poruch ABR: akutní x kompenzované jednoduché x kombinované acidóza x acidémie alkalóza x alkalémie akutní x kompenzované jednoduché x kombinované

Udržování konstantního pH: Úprava poruch ABR: Pufrovací reakce Kompenzace - pochody, kterými jeden systém nahrazuje porušenou funkci druhého systému Korekce

Grafické vyjádření Hendersonova-Hasselbalchovy rovnice a poruch ABR: -podle Engliše

Metabolická acidóza (MAc): 1. Zvýšená tvorba H+: -laktacidóza (hypoxie, intenzivní svalová práce, etanol) -ketoacidóza (hladovění, cukrovka) -acidóza ze zadržení kyselin (renální selhání) 2. Exogenní přívod H+: - otrava metanolem, etylenglykolem, předávkování salicyláty 3. Ztráta HCO3-: -průjem, popáleniny, renální tubulární poruchy, diuretika 4. Relativní ztráta HCO3-: -při nadměrných infuzích izotonických roztoků !

fyziolog. stav akutní stav kompenzace -plíce -hyperventilace [HCO3-] 24 mmol/l ↓ pCO2 5,3 kPa N [HCO3-]/[H2CO3+CO2] 20 : 1 < 20 : 1 ≤ 20 : 1 pH 7,34 – 7,44 < 7,34 ≤ 7,4

Metabolická alkalóza 1. Ztráta H+: - zvracení, odsávání žaludečního obsahu 2. Přívod HCO3-: - nadměrné použití hydrogenkarbonátu 3. Ztráta Cl- a K+: - diuretika

fyziolog. stav akutní stav kompenzace -plíce -hypoventilace [HCO3-] 24 mmol/l  pCO2 5,3 kPa N [HCO3-]/[H2CO3+CO2] 20 : 1 > 20 : 1 ≥ 20 : 1 pH 7,34 – 7,44 > 7,44 ≥ 7,4

Respirační acidóza Hypoventilace: - útlum dýchacího centra (opiáty, sedativa, narkotika, vysoké koncentrace CO2) - poruchy -ventilace, difuze, perfuze (onemocnění plic a dýchacích cest) -transportu plynů (anémie, oběhová nedostatečnost, otravy CO) -výměny plynů mezi krví a tkáněmi (otrava kyanidy) -nervosvalového převodu (farmaka, otravy nikotinem, botulinem) -vedení nervového vzruchu (léze míchy a nervů)

Reakce pufračních bazí při RAc: fyziolog. stav akutní stav kompenzace -ledviny - exkrece H2PO4- a NH4+ - resorpce HCO3- [HCO3-] 24 mmol/l N  pCO2 5,3 kPa [HCO3-]/[H2CO3+CO2] 20 : 1 < 20 : 1 ≤ 20 : 1 pH 7,34 – 7,44 < 7,34 ≤ 7,4 Reakce pufračních bazí při RAc:

Respirační alkalóza Hyperventilace: - při řízeném dýchání - při zvýšeném dráždění dýchacího centra: podněty z CNS (hysterie, úzkost, infekce), léky (salicyláty), dráždění termoregulačního centra (horečka, fyzická práce)

Hyperventilace → respirační alkalóza → mdloba → úprava hladin CO2

Reakce pufračních bazí při RAlk: fyziolog. stav akutní stav kompenzace -ledviny - exkrece HCO3- [HCO3-] 24 mmol/l N ↓ pCO2 5,3 kPa [HCO3-]/[H2CO3+CO2] 20 : 1 > 20 : 1 ≥ 20 : 1 pH 7,34 – 7,44 > 7,44 ≥ 7,4 Reakce pufračních bazí při RAlk:

Kombinované poruchy ABR 1. Protichůdné - metabolická acidóza + metabolická alkalóza parametry ABR se často nachází v referenčním rozmezí (hypochlorémie odhalí MAlk) 2. Stejnosměrné - např. metabolická acidózy + respirační acidóza Rozpoznání kombinovaných poruch na základě vyšetření elektrolytů, proteinémie, laktátu, výpočtů z iontogramu, konfrontace s klinickou situací Literatura: Lieberman, Marks. Marks´ Basic Medical Biochemistry A Clinical Approach, 2009.