Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.: POSTSRBOCHORVATSKÝ PROSTOR Čtyři varianty jednoho jazyka, nebo čtyři samostatné jazyky? Seminář SŠ, 16. 4. 2011, Hotel Slovan, Brno

Obsah přednášky: 1. Stručný nástin procesů v předstandardních vývojových etapách 2. Vývojové procesy od národních obrození do vzniku Jugoslávie 3. Období Jugoslávie (1918-1992) 4. Posledních 20 let

Předstandardní etapy vývoje srbštiny Srpskoslovenski jezik (k12. – 15. stol.) Srpskoslovenski jezik (15. – s18. stol.; prakticky výhradně církevní účely) Ruskoslovenski jezik (1726 – cca 1780) Slavenosrpski jezik (cca 1750 – cca 1850)

Předstandardní etapy vývoje chorvatštiny Hrvatskocrkvenoslavenski jezik (k9./p10. – 15. stol.; csl. + čakavské prvky) Písemnictví v čakavském, štokavském a kajkavském nářečí (16. stol.) Posilování vazeb mezi č., št. a k. nář. pís.; (17. stol. – cca 1750; JV – št., SZ – k.; ústup č. v 1. pol. 18. stol.)

Standardizace současné srbštiny Savremeni srpski jezik (1818 – 1900; Vuk Karadžić; 1868 – ofic. jazyk Srbského knížectví; konec 19. stol. – pod tlakem prestižního tzv. bělehradského stylu přechod na ekavskou výslovnost)

Standardizace současné chorvatštiny Standardizace i./ije. novoštokavštiny na JV a kajkavštiny na SZ (1750 – 1830; pronikání nš. na SZ) Jazykové sjednocování chorvatského národního prostoru a dokončení procesu standardizace (1830 – 1900; ilyrismus a Ljudevit Gaj – nš.xk.; záhřebská filologická škola – ije.xi.; vukovci /Tomo Maretić aj./ – ch.→sch.)

Mezníky srbochorvatštiny v 19. století Ilyrismus u Chorvatů (30. a 40. léta 19. stol.) – myšlenka jihoslovanské jednoty, „Ilyrové“ Vuk Karadžić u Srbů (po celou dobu) – „Srbi sva tri zakona“, št. je srbské nářečí Bečki književni dogovor (1850) Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti (1866) – Daničić v JAZU (1866-73, 1877-82) Chorvatští vukovci (od 90. let 19. stol.)

Zásady vukovců jednota národního a spisovného jazyka štokavština jako jediný nářeční zdroj (tzv. štokavský purismus) odmítnutí starší i současné neštokavské chorvatské literatury odmítnutí specifické chorvatské lexikální vrstvy (povijest, glazba...) ve prospěch srbské (istorija, muzika...) prosazování výhradně Vukova, tj. fonologického pravopisu

Období tzv. srbochorvatštiny I Královská Jugoslávie (1918-1941): srpskohrvatskoslovenački jezik Nezávislý stát Chorvatsko (1941-1945): hrvatski jezik; „korienski“ pravopis Ústava FLR Jugoslávie (1946): srpski, hrvatski, slovenački, makedonski

Období tzv. srbochorvatštiny II Novosadski dogovor (1954): srpskohrvatski/hrvatskosrpski jezik; zapadna/hrvatska x istočna/srpska varijanta Deklaracija o nazivu i položaju hrvatskog književnog jezika (březen 1967) Ústava SR Chorvatska (1974): Članak 138. U Socijalističkoj Republici Hrvatskoj u javnoj je upotrebi hrvatski književni jezik – standardni oblik narodnog jezika Hrvata i Srba u Hrvatskoj, koji se naziva hrvatski ili srpski.

Jazyk bosenský (bosňácký) Fran Vuletić: Gramatika bosanskoga jezika za srednje škole (1880, od 1911 již Gramatika srpsko-hrvatskoga jezika) 90. léta: Senahid Halilović: Bosanski jezik (1991, 1998), Pravopis bosanskog jezika (1996) Dževad Jahić, Senahid Halilović, Ismail Palić: Gramatika bosanskoga jezika (2000) Rječnik bosanskoga jezika (2007)

Otázka pojmenování jazyka; obyvatelská jména bosenština: bosanski jezik; Bosanci x Bošnjaci chorvatština a srbština: bošnjački jezik; Bosanci x Bošnjaci čeština: bosenský jazyk; Bosňané x Bosňáci

Jazyk černohorský První signály – historici literatury Radoje Radojević a Vojislav Nikčević – koncem 60. let 20. století; výrok chorvatského politika Vladimira Bakariće v 70. letech 90. léta: Vojislav Nikčević: Crnogorski jezik (1. 1993, 2. 1997), Pravopis crnogorskog jezika (1997), Gramatika crnogorskog jezika (2001) Pravopis crnogorskoga jezika i rječnik crnogorskoga jezika /pravopisni rječnik/ (2009) Adnan Čirgić, Ivo Pranjković, Josip Silić: Gramatika crnogorskoga jezika (2010)

Fonetické specifikum černohorštiny „Općecrnogorski fonemi ć, đ, ś i ź, nastali jekavskim jotovanjem, dio su crnogorske standardnojezičke norme. Glasovi ś i ź imaće svoje grafeme (u azbuci i abecedi).“

Současný stav: Srednjojužnoslavenski dijasistem štokavsko – čakavsko – kajkavsko narječje ↓ Standardna novoštokavština → srpski standardni jezik → hrvatski standardni jezik → bosanski standardni jezik → crnogorski standardni jezik

Děkuji za pozornost