Řecko za Kapodistria a Otty Bavorského
Ioannis Kapodistrias 1776-1831 „vladař“ v letech 1827-31
Řecká měna – stříbrný foinikas, od 1933 drachma
Nafplio, 1. hlavní město Řecka, 1828-1833
Zavraždění Kapodistriase v Nafpliu, 1831
Konstantinos Kanaris, námořní kapitán z povstání 1821, po vzniku státu zůstal v politice, premiérem 1848, 1864, 1876 Andreas Metaxas
Příjezd Otty do Nafplia, 1833
Královský palác – postaven 1836, sídlo Otty Bavorského a Jiřího I Královský palác – postaven 1836, sídlo Otty Bavorského a Jiřího I. , od roku 1929 sídlo parlamentu
Královský pár Otto I. Wittelsbach (Bavorský) a Amalia
Otto a Amalia v pozdějších letech, fotografie
Ludwig von Maurer
Četníci z Kréty Četníci ze Samosu Řecké královské četnictvo, zal. 1833
Ioannis Kolletis, vůdce francouzské strany, lékař Ali paši Janinnského a ideový tvůrce Velké Myšlenky
Ottův pramen, lázně Kyselka
Plk. Kallergis na koni promlouvá k Ottovi a Amálii, 1843 Plk. Dimitrios Kallergis, vůdce „povstání 3. září“ ( povstání „Zito syntagma“)
Významní řečtí lékaři
Georgios Papanikolau 1883-1962 lékař, biolog objevitel viru, který způsobuje rakovinu děložního čípku zavedl preventivní gynekologické testy-stěry Preventivní test nese dodnes po celém světě jeho jméno – tzv. Test Pap V anketě Největší Řek skončil na druhém místě
Amalia Fleming, roz. Kutsuri 1912-1986 řecká lékařka, poslankyně Na stipendijním pobytu v Londýně (1945-9) se seznámila s Alexandrem Flemingem (Nobelova cena v oboru lékařství 1945) Vzali se 1953, ale 1955 Fleming zemřel Odboj za 2. sv. války, za plukovnické diktatury vězněna
Grigoris Lambrakis 1912-1963 Lékař- gynekolog, pedagog na athénské universitě, poslanec za levicové uskupení EDA, propagátor mírového hnutí V květnu 1963 zorganizován pochod míru v Athénách, policie jej zakázala, on jediný jej absolvoval, prošel policejními zátarasy díky poslanecké imunitě Zavražděn na mírovém shromáždění v Soluni, 22.5. 1963 (sražen autem, silná rána obuškem) Vyšetřování ukázalo, že za vraždou stojí policie, vláda padla již v červnu 1963 Vyšetřující soudce Christos Sartzetakis se nebál obžalovat 23 důstojníků četnictva Christos Sartzetakis byl v letech 1985-1990 prezidentem Řecka