TKÁŇOVÍ PARAZITI Petra Kubáčková, OKM
jednobuněční volně žijící améby, toxoplasma mnohobuněční trichinella, toxokara, filárie
Volně žijící améby kosmopolitní termotolerantní „dvojí život“ vlhká půda, stojaté vody, umělé vodní nádrže patogenní pro člověka: Naegleria fowleri Acanthamoeba spp. Balamuthia mandrillaris Kosmopolitně rozšířené, termotolerantní organismy, které jsou schopny žít „dvojím životem“, jako volně žijící i jako patogenní endoparaziti.
Volně žijící améby Naeglerie tvoří tři stádia – améboidní trofozoity, bičíkaté stádium a cysty. Člověk se nakazí proniknutím prvoka do dutiny nosní, ten postupuje podél čichového nervu do mozku, kde se množí a masivně šíří podél krevních kapilár. Ve tkáních se cysty netvoří.
Naegleria fowleri jediná pro člověka patogenní naeglerie sladkovodní prostředí, bazény s teplou vodou, jezera a vodní toky v letních měsících hostitel: člověk, teplokrevní obratlovci onemocnění: PAM Naeglerie žijí pouze v teplé vodě, lezou po podkladu nebo volně plavou pomocí bičíků.
PRIMÁRNÍ AMÉBOVÁ MENINGOENCEFALITIDA z plného zdraví 3 až 8 dní ID, časné symptomy akutní fáze: bolesti v krku, ucpaný nos, těžké bolesti hlavy progrese: horečka, zvracení, ztrnutí šíje konečné stadium: křeče, delirium, smrt Časné symptomy se projevují jako nespecifické respirační obtíže, bolesti hlavy, letargie, čichové problémy. PAM se podobá bakteriální meningitidě, což může ztížit diagnostiku, zvláště v raných stádiích infekce, ATB terapie není účinná a pacient obvykle umírá během několika dní. Příčinou smrti bývá kardiopulmonální selhání a plicní edém. Epidemie v Ústí nad Labem v roce 1968 – 17 lidí, v ČR v letech 1962-1984 19 případů.
PAM diagnostika: likvor (mikroskopie, kultivace, anamnéza) terapie: včasné intravenózní a intratekální podání amfotericinu B prevence: nekoupat se v trvale oteplené vodě, omezit možnost vniknutí vody do nosu Léčení je obtížné, v naprosté většině případů je onemocnění smrtelné, přežilo jen několik málo pacientů na světě.
Acanthamoeba spp. Akantaméby a balamutie, které působí stejné onemocnění mozku, vstupují přes dolní dýchací cesty nebo přes porušenou kůži, napadají hlavně jedince s oslabenou imunitou. Chybí bičíkaté stádium.
Acanthamoeba spp. kosmopolitní, sladké (i pitné), slané vody, půda, prach, vzduch velmi odolné cysty (desinfekce, sucho, mráz, teplota do 60ºC) podíl na přenosu patogenních bakterií i virů hostitel: člověk Akantaméby jsou přirozenými hostiteli různých druhů patogenních bakterií i virů (legionely, listerie, M. leprae, P. aeruginosa, echoviry, polioviry). Legionely se množí v cystách i trofozoitech, vyskytují se v klimatizaci i v teplovodním potrubí, působí i nosokomiální infekce u imunosuprimovaných pacientů, jsou odolné vůči chloru a unikají tak desinfekci. Přítomnost cirkulujících protilátek u 50-100% normální populace svědčí o tom, že akantaméby jsou běžnou součástí životního prostředí a imunitní systém je jim běžně vystavován (každý člověk inhaluje aspoň jednu cystu denně).
Acanthamoeba spp. onemocnění: ložisková infekce CNS – GAE-granulomatózní amébová encefalitida (bolest hlavy, křeče, zvracení, ztuhlost šíje, apatie) ložisková infekce kůže, plic GAE (granulomatózní amébová encefalitida) – šíří se hematogenní cestou z primárního fokusu v plicích nebo na kůži, v lézích se nacházejí cysty i trofozoity, ID je několik týdnů až měsíců, klinický průběh subakutní až chronický, obvykle bývá spojen s traumatem nebo základním onemocněním (AIDS, nádor.onemocnění, těhotenství, alkoholismus), ale ne s plaváním. V mozku se nalézají zánětlivé granulomatózní nekrózy a trombózy cév. Kožní infekce je onemocnění oslabených jedinců, jako jsou alkoholici, pacienti s DM, HIV/AIDS.
Acanthamoeba spp. 3) amébová keratitida rizikové faktory: nošení kontaktních čoček, poranění rohovky adheze na povrch rohovky progrese: ulcerace, korneální infiltrace, iritis, scleritis, hypopyon, ztráta vizu Adheze je druhově specifická (člověk, křeček, prase, králík), pokud infekce zasahuje pouze epitel, je prognóza onemocnění dobrá, invadují-li améby do stromatu, způsobí nekrózu a prognóza je velmi nepříznivá. Jedná se o velmi bolestivé onemocnění, které postihuje především osoby zdravé, převážně ty, co používají KČ. V ČR 2 případy ročně. Některé studie prokazují přítomnost akantaméb ve 4-8% pouzder, které asymptomatické osoby používají k uchovávání KČ. Akantaméby přežívají častěji v roztocích na bázi chloru než peroxidu vodíku nebo chlorhexidinu, zvýšená pravděpodobnost výskytu akantaméb je závislá na stupni bakteriálního znečištění roztoku. Bakterie jsou jednak zdrojem výživy améb a také tvoří biofilm, který usnadňuje jejich přichycení na povrch čočky a tím umožní jejich zanesení na rohovku. U nositelů KČ je nástup onemocnění pomalejší, ale důsledky stejné.
Acanthamoeba spp. diagnostika: mikroskopie a kultivace likvoru, seškrabu rohovky, roztoku z KČ terapie: propamidin isethionát, transplantace rohovky prevence: nekoupat se s KČ, sterilizovat KČ dle pokynů výrobce Terapie GAE není známa, onemocnění je smrtelné.
Balamuthia mandrillaris výskyt: kosmopolitní onemocnění: GAE, kůže, plíce diagnostika: odlišení cyst a trofozoitů od acantaméby lze pouze EM nebo imunohistochem. metodami Je původcem stejného onemocnění jako Acanthamoeba sp. Izolovat se podařilo pouze kmeny z klinického materiálu, nikoliv z volné přírody. Hostitelem je člověk a někteří savci (opice, kůň, ovce). Postihuje jak imunokompetentní děti, tak imunosuprimované dospělé (v ČR zatím jeden případ). Terapie není účinná, kultivace na agaru se nedaří.
TOXOPLASMA GONDII kosmopolitní výskyt přenos- pozřením oocysty vyloučené kočkou, pozřením nedostatečně tepelně upraveného masa, transplacentárně, transplantace orgánů klinika- 80-90%infekcí mimo graviditu asymptom.nebo benigní průběh zduření mízních uzlin na krku a šíji nebo celková lymfaddenitis, horečka, bolest hlavy, svalů, únavnost, výjimečně výrazné symptomy, makulopapulózní vyrážka, hepatitida, encefalitida, myokarditida
infekce získané in utero při těžkém poškození plodu – potrat, příp.narození dítěte s hydrocefalem, mikroftalmem, s chorioretinitis, encefalomyelitis riziko a tíže poškození je nejvyšší v prvním trimestru a postupně klesá terapie : pyrimethamin v kombinaci se sulfadiazinem, spiramycin, klindamycin
Diagnostika toxoplasmózy opakované serologické vyšetření KFR, průkaz protilátek IgM, IgG (sledování dynamiky, avidita – vyloučení čerstvé infekce v těhotenství) PCR
Mnohobuněční tkáňoví paraziti Trichinella spiralis Toxocara canis, T. cati Dracunculus medinensis Filárie Wuchereria bancrofti Brugia malay, B. timori Loa loa Onchocerca volvulus Dirofilaria immitis, D. repens
Děkuji za pozornost