Atmosféra Země a její složení

Při obzoru je atmosféra Země osvětlená Sluncem Při obzoru je atmosféra Země osvětlená Sluncem. Nad kopulí je atmosféra ve stínu Země. Instituto de Astrofísica de Canarias

Země je obklopena vzduchovým obalem, který se nazývá atmosféra Země a sahá přibližně do výšky 1 000 kilometrů.

Atmosféra neboli ovzduší je směs několika plynů Atmosféra neboli ovzduší je směs několika plynů. Největší podíl v ní patří dusíku, kyslík je nezbytný k dýchání.

CO JE NAD NÁMI? Podle průběhu teploty s výškou rozdělujeme atmosféru Země do čtyř vrstev, které leží postupně nad sebou: troposféra - stratosféra mezosféra termosféra

TROPOSFÉRA je nejnižší vrstvou, její průměrná výška je v našich zeměpisných šířkách asi 11 km. v zimě a v polárních oblastech leží horní hranice troposféry níže (kolem 8 až 9 km), v tropech a v letním období se zvyšuje (14 až 16 km). v troposféře mají svůj původ projevy počasí – vítr, oblaky, deště, sníh, ….

POHLED Z MEZINÁRODNÍ KOSMICKÉ STANICE NA: prostor Měsíc (poslední čtvrť) Troposféra nad povrchem Země ------------

HMOTNOST A TEPLOTA ●Hmotnost troposféry představuje tři čtvrtiny hmotnosti celé atmosféry. ●Pokles teploty činí v průměru asi 0,6◦C na 100 metrů výšky. ●Na horní hranici troposféry dosahuje teplota v průměru v mírných zeměpisných šířkách hodnot -55◦C, nad rovníkem -80◦C.

Projevy počasí

STRATOSFÉRA ●dosahuje výšky přibližně 50 km ●vzduch je velmi řídký ●světlo se jen velmi málo rozptyluje na molekulách plynů ●obloha je tmavě fialová až téměř černá ●malé množství vodních par (není sníh ani déšť) ●vane silný vítr – naměřeny hodnoty až 300 km/h ●teplota s výškou roste

Nad stratosférou se do výšky asi 80 km rozkládá mezosféra, ve které teplota opět prudce klesá až k hodnotám -70◦C až -90◦C. Výše se rozprostírá vrstva zvaná termosféra – vzduch je tam ještě řidší a teplota opět s výškou roste. Nejvyšší a nejřidší vrstvou v zemské atmosféře je exosféra (500 km až 900 km), která plynule přechází do meziplanetárního prostoru. Převládá zde vodík, pozorujeme světlo polární záře.

Dělení atmosféry podle elektrických vlastností neurosféra – u zemského povrchu, malá vodivost ionosféra – ve vyšších vrstvách atmosféry (kolem 60 km) jsou molekuly plynů vzduchu štěpeny kosmickým zářením, proto je ionosféra dobrým elektrickým vodičem

IONOSFÉRA Nebezpečné záření se zachytává v atmosféře nad 60km. Ionizuje ji.Vrstva ionizovaného vzduchu (zvaná ionosféra) odráží rádiové vlny. Vrstvy ionosféry D, E, F

IONOSFÉRA ODRÁŽÍ RADIOVÉ VLNY

Atmosféra udržuje teplo na Zemi a chrání život před nebezpečnými zářením gama, rentgenovým a ultrafialovým z Vesmíru. Prostě ho pohltí a změní na teplo.  

Atmosférou nás Země chrání před nebezpečným zářením

Problémy znečišťování atmosféry Pod pojmem znečištění chápeme Veškeré příměsi, které se do atmosféry dostaly jako přímý či nepřímý produkt lidské činnosti. Část tvoří látky, které se do ní dostaly z ryze přírodních zdrojů (sopečná činnost).

Zdroje znečišťující ovzduší

Kysličník uhličitý je skleníkový plyn Kysličník uhličitý je skleníkový plyn. Jeho množství v atmosféře udané v ppm (=kubických centimetrech na jeden kubický metr) roste se spotřebou fosilních paliv.

Závěrem Díky příznivé vzdálenosti Země od Slunce máme příznivé teplotní podmínky a vodu v tekutém, pevném i plynném stavu. Atmosféra ochraňuje všechen život (tedy i náš) před smrtonosným zářením gama, rentgenovým i ultrafialovým, která dopadají na Zemi ze všech směrů z Vesmíru.