Teorie ES a jejich aplikace Biskup Jiří, Fakulta stavební, ČVUT Praha, Květen 2004

Charakteristika ES  Systémy zakládající se na vědění.  Napodobují počínání expertů při řešení problémů v určitém oboru.  Vyznačují se odděleným vědomostním základem a řídícím systémem.

Struktura ES V ideálním případě se ES skládají za tří vrstev:  Vedení dialogu  Řídící systém  Vědomostní základ

Schéma ES

3. Vrstva-vědomostní základna Obsahuje členěné, odborně zaměřené vědomosti a zkušenosti, heuristiku expertů. Tzn.: vědomosti o tom, jek experti postupují při oborově specifických problémech. Část vědomostního základu může obsahovat faktické vědomosti. Tato část se potom označuje jako databáze. Obsahuje členěné, odborně zaměřené vědomosti a zkušenosti, heuristiku expertů. Tzn.: vědomosti o tom, jek experti postupují při oborově specifických problémech. Část vědomostního základu může obsahovat faktické vědomosti. Tato část se potom označuje jako databáze.

2. Vrstva-řídící systém Skládá se ze všech složek, které provádí operace na vědomostní základně. Skládá se ze všech složek, které provádí operace na vědomostní základně.  Složka řešení problémů – hlavní složka, jenž při řešení problémů vybere a propojí příslušné části vědomostního základu.  Vysvětlovací složka – informuje o průběhu vyhledávání řešení.  Složka získávání vědomostí – podporuje během vypracování struktury ES a později během jeho nasazení do praxe ošetřování vědomostního základu.

1.Vrstva-vedení dialogu První vrstva je dialogová úroveň. Rozhraní s uživatelem. Její formulování velkou mírou rozhoduje o tom, zda bude ES přijatý uživatelem. Grafické a pomocí menu řízené možnosti zadávání stejně jako přirozené jazykové vedení dialogu ulehčí obsluhu systému. První vrstva je dialogová úroveň. Rozhraní s uživatelem. Její formulování velkou mírou rozhoduje o tom, zda bude ES přijatý uživatelem. Grafické a pomocí menu řízené možnosti zadávání stejně jako přirozené jazykové vedení dialogu ulehčí obsluhu systému.

Vývoj ES Pro vývoj ES lze použít nástroje, které jsou běžně dostupné na trhu, např.: Shell ( jedná se o ES s prázdným vědomostním základem). Získání vědomostního základu je nejdůležitější úkol při tvorbě ES. Pro vývoj ES lze použít nástroje, které jsou běžně dostupné na trhu, např.: Shell ( jedná se o ES s prázdným vědomostním základem). Získání vědomostního základu je nejdůležitější úkol při tvorbě ES. Vybudování vědomostního základu může probíhat následovně: Vybudování vědomostního základu může probíhat následovně:  Strukturování problémové oblasti ( zjišťování vědomostí, členění vědomostí).  Sestavení prvního provozuschopného systému ( prototypu).  Testování a zlepšení systému.  Vyzkoušení a hodnocení systému v praxi.

Oblasti použití ES  Diagnostika  Plánování výrobních postupů  Pozorování a kontrola technických procesů  Konfigurace komponent pro komplexní systémy  Tvorba rozvrhů na VŠ  Porada při výběru vhodné metody

Kdy je vhodné použít ES?  Je odborný úsek dobře ohraničen od všeobecných vědomostí?  Je odborný úsek uspokojivě chápán?  Existuje teoretický průnik odborného úseku?  Existují „skuteční“ zkušení odborní experti?  Jsou odborní experti vždy k dispozici?  Jak vysoký je praktický užitek expertního systému ve srovnání s nákladem na jeho vypracování? Čím více otázek je kladně zodpovězeno, tím výhodnější může být nasazení ES. Čím více otázek je kladně zodpovězeno, tím výhodnější může být nasazení ES.

Příklady použití ES  MYCIN – diagnostikování bakteriálních nemocí a terapeutické návrhy.  PROSPECTOR – předvídání ložisek minerálů.  MOLGEN – plánování molekulárních genetických experimentů.  DEX.C3 – diagnostika chyb v automatických převodovkách C3 od firmy Ford.  EVA – konzultace u majetkových investic.