Typy počítačových sítí Střední odborná škola Otrokovice Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je PaedDr. Pavel Kovář Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Charakteristika DUM Název školy a adresaStřední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, Otrokovice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ /3 AutorPaedDr. Pavel Kovář Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-In-IKT/2-VT-1/20 Název DUMTypy počítačových sítí Stupeň a typ vzděláváníStředoškolské vzdělávání Kód oboru RVP36-52-H/01 Obor vzděláváníInstalatér Vyučovací předmětInformatika a výpočetní technika Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 16 – 17 let Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce s doplňujícím výkladem vyučujícího, Náplň: Počítačové sítě, sítě typu klient – server, peer to peer Vybavení, pomůckyDataprojektor Klíčová slovaPočítačové sítě, klient – server, peer to peer Datum

Typy počítačových sítí Náplň výuky Architektura sítě – obecně Způsoby propojení počítačů klient – server peer to peer

Počítačová síť (anglicky computer network) je souhrnné označení pro technické prostředky, které realizují spojení a výměnu informací mezi počítači. Umožňují tedy uživatelům komunikaci podle určitých pravidel, za účelem sdílení využívání společných zdrojů nebo výměny zpráv. Historie sítí sahá až do 60. let 20. století, kdy začaly první pokusy s komunikací počítačů. V průběhu vývoje byla vyvinuta celá řada síťových technologií. V poslední době jsou všechny sítě postupně spojovány do globální celosvětové sítě Internet, která používá sadu protokolů TCP/IP.

Síťové propojení typu peer-to-peer Peer-to-peer nebo P2P, je typ sítě, ve které jsou si všechny počítače, resp. uzly, v síti rovny. Všechny čtyři termín mají původ v anglickém peer-to-peer (česky doslova znamená „rovný k rovnému“ nebo „rovný s rovným“). Někdy se též tento síťový druh nazývá klient-klient. Každá stanice v síti může vyčlenit některý svůj prostředek (tiskárnu, úložné médium, adresář) ke sdílení (s heslem nebo bez něj). Jiná stanice může tyto prostředky používat, pokud si sdílený prostředek připojí a její uživatel zná případné heslo. Sdílení a hesla mohou být kdykoliv změněna nebo zrušena uživatelem, který u stanice pracuje. Tento typ sítě v podstatě nelze centrálně spravovat. Příkladem může být sdílení souborů a systémových prostředků v různých operačních systémech a souborů v internetových sítích. Obr. 1

Síťové propojení typu klient – server Klient-server (původem v anglickém client-server) je typ sítě, ve které je jeden počítač (server) nebo více počítačů (několik serverů) nadřazen jinému počítači (klientovi) či několika počítačům (několika klientům). Server poskytuje služby „běžným“ stanicím – klientům (zvaným workstation nebo pracovní stanice). Serverů může být více typů podle poskytovaných služeb (souborový server, tiskový server, poštovní server, WWW server, FTP server atd.). Nemusí platit, že server je počítač, u malých sítí plní úlohu několika typů serverů jeden „fyzický“ počítač, u velkých sítí může např. jeden „fyzický“ počítač plnit pouze úlohu tiskového serveru. Server může dokonce sloužit i jako běžná pracovní stanice sítě (je to ovšem ojedinělé, snižuje se výkonnost a bezpečnost sítě). Obr. 2

Ve Windows 7 nalezneme protokol TCP/IP na cestě: Ovládací panely – Síť a Internet – Centrum síťových připojení – Připojení k místní síti – Vlastnosti – Protokol IP (v.4 nebo v.6) - Vlastnosti Obr. 3

Vzhled okna s daty v protokolu TCP/IP Na protější straně nalezneme zobrazení oken vedoucích k otevření tohoto protokolu Obr. 4

Obr. 5

Kontrolní otázky:  Co je to počítačová síť a k čemu slouží.  Je dělení sítí podle uzlů (dělení použité v této prezentaci) jediným kritériem klasifikujícím počítačové sítě? {Doporučuji českou verzi portálu Wikipedie}  Charakterizuj zapojení počítačové sítě peer to peer.  Charakterizuj zapojení počítačové sítě klient – server. Problémová úloha: Zjistěte, jaký typ sítě je používán na vašem pracovišti, popř. na vaší škole.

Seznam obrázků: Obr. 1: vlastní Obr. 2: vlastní Obr. 3: vlastní Obr. 4: screenshot Obr. 5: screenshot

Seznam použité literatury: