Antimikrobiální terapie 9 MUDr

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Vlastimil Jindrák Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP
Advertisements

Antimikrobiální terapie 8 MUDr
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY ANTIBIOTIK MECHANISMY BAKTERIÁLNÍ REZISTENCE
TILDREN®.
Management infekcí způsobených multirezistentními baktériemi na ICU
Základy antimikrobiální terapie 5
Antimikrobiální látky
Beta –laktamová antibiotika
Alimentární intoxikace
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY ANTIBIOTIK MECHANISMY BAKTERIÁLNÍ REZISTENCE
CHEMOTERAPIE - uplatnění u chirurgická léčba nebo radioterapie není možná u omezení radikálních - mutilujících zákroků (neoadjuvantní chemoterapie) u léčba.
Antibakteriální chemoterapie
ROZDĚLENÍ ANTIMIKROBIÁLNÍCH LÁTEK, VYŠETŘOVÁNÍ CITLIVOSTI
Mikrobiologie antibiotik
Farmaka a těhotenství tlumení bolestí při porodu L. Hess CEM IKEM, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví L. Hess CEM IKEM, Institut postgraduálního.
FARMAKOKINETIKA 1. Pohyb léčiv v organizmu 1.1 resorpce
PROBLEMATIKA BAKTERIÁLNÍ REZISTENCE NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY ANTIBIOTIK
Klinická biochemie zánětlivých procesů
úvod do farmakologie co je to farmakologie
TRAMADOL v nové lékové formě s 24 hodinovým uvolňováním
ROZDĚLENÍ ANTIMIKROBIÁLNÍCH LÁTEK, VYŠETŘOVÁNÍ CITLIVOSTI
Základy antimikrobiální terapie 8
Antimykotika MUDR. Vladimír Moravec.
Antimikrobiální terapie 6 Makrolidy, linkosamidy, tetracykliny MUDr
Antimikrobiální látky
RESPIRAČNÍ INFEKCE Milan Kolář Ústav mikrobiologie
Základy antimikrobiální terapie 2
ANTIBIOTIKA V LÉČBĚ ANAEROBNÍCH INFEKCÍ prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D.
Antimikrobiální terapie 6 Aminoglykosidy,kolistin, IKŘ MUDr
Antibiotická terapie Doc. MUDr. Jiří Beneš, CSc.
Urolitiáza, záněty.
Antimikrobiální terapie 4 MUDr
Antimikrobiální terapie 7 MUDr
Antimikrobiální terapie 5 Chinolony MUDr
Antibiotická terapie Doc. MUDr. Jiří Beneš, CSc.
Antimikrobiální terapie 4 Makrolidy, linkosamidy MUDr
Antimikrobiální terapie 7 MUDr
Základy antimikrobiální terapie 8
Antimikrobiální terapie 9 MUDr
Chirurgická propedeutika III. ročník
MUDr. Tomáš Doležal Farmakologie 3. LF UK
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY ANTIBIOTIK MECHANISMY BAKTERIÁLNÍ REZISTENCE
Antimikrobiální terapie 5 Chinolony Chirurgická profylaxe MUDr
Základy antimikrobiální terapie 7
Dorzolamid - Timolol MUDr. Martin Votava Ústav farmakologie 3. LF UK.
Antimikrobiální terapie 4 Glykopeptidy, a antibiotika pro rezistentní G+ mikroby MRSA, VRE MUDr. Renata Tejkalová Antibiotické středisko FNUSA
Základy antimikrobiální terapie 9
Antimikrobiální terapie 4 Makrolidy, linkosamidy MUDr
Další grampozitivní bakterie P03
KLINICKÁ MIKROBIOLOGIE - biofilm MUDr. Pavel Čermák, CSc.
Prokaryotní organismy Bakterie III. Grampozitivní bakterie grampozitivní buněčná stěna celkem 13 skupin obvykle chemoheterotrofní aerobní, anaerobní,
Antimastitidní program v chovech skotu Jana Nováková Pfizer.
Antimykotika.
Klinická mikrobiologie močových infekcí. IMC se rezultují z přítomnosti infekčních agens v moči, z jejich pomnožování v jednom či více orgánech močového.
Antibiotika – principy používání, charakteristika základních skupin
ROZDĚLENÍ ANTIMIKROBIÁLNÍCH LÁTEK, VYŠETŘOVÁNÍ CITLIVOSTI M.Hanslianová Antibiotické středisko OKM FN Brno.
Stanovení citlivosti mikroorganismů k ATB Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Cvičení z obecné mikrobiologie.
Zásady léčby antibiotiky, analgetiky Jitka Pokorná.
MSIS kritéria diagnostiky infekce TEP
Základy antimikrobiální terapie 9
Připravovaný doporučený postup ATB terapie infikovaných TEP
MIKROBY A MAKROORGANISMUS
Základy antimikrobiální terapie 7
ROZDĚLENÍ ANTIMIKROBIÁLNÍCH LÁTEK, VYŠETŘOVÁNÍ CITLIVOSTI
ZÁKLADNÍ POJMY ANTIBIOTICKÉ TERAPIE
DM - komplikace.
Rod Enterococcus (Enterococcus faecalis, Enterococcus faecium aj.)
Základy antimikrobiální terapie 7
Glomerulonefritis.
ROZDĚLENÍ ANTIMIKROBIÁLNÍCH LÁTEK, VYŠETŘOVÁNÍ CITLIVOSTI
Transkript prezentace:

Antimikrobiální terapie 9 MUDr Antimikrobiální terapie 9 MUDr. Renata Tejkalová Antibiotické středisko FNUSA 15. 4. 2009

ATB pro rezistentní G+ infekce Vankomycin (Edicin) Teikoplanin (Targocid) Linezolid (Zyvoxid) Quinupristin + dalfopristin (Synercid) Tigecyklin (Tygacil) Daptomycin

Glykopeptidy vankomycin 1956 Eli Lilly teikoplanin 1978 MMD

Glykopeptidy vankomycin (1956) teikoplanin (1978) Mechanismus účinku: Inhibice syntézy mukopeptidu buněčné stěny Rezistence: Vzniká obtížně, ne během léčby, částečně zkřížená

Účinnost glykopeptidů stafylokoky streptokoky beta hemolytické korynebakteria peptostreptokoky propionibakteria klostridia aktinomycety enterokoky strept. alfa hemol. listérie stafylokoky – tolerantní kmeny, Staph.haemolyticus Lactobacillus Leuconostoc Erysipelothrix Pediococcus

Získaná rezistence (E. faecium) Van A: D-ala – D-ala  D-ala – D-lac VAN + TEI; transpozon, plasmid Van B: D-ala – D-ala  D-ala – D-lac indukuje VAN, působí na VAN i TEI obv. chromozomální (ale i plasmid) Van C: E. gallinarum a j., low-level resist. chromozomální Van D: E. faecium (vzácně), RVAN > RTEI Van E: E. faecium (výjimečně), pouze VAN

Vankomycin (Edicin) Amycolatopsis orientalis (Streptomyces orientalis)

Vankomycin: Pk, Pd nevstřebává se z GIT distribuce odpovídající ECT (Vd 0,6 l/kg) vazba na albumin cca 10% poločas 6-8 hod vylučování močí bez metabolizace Účinek: time above MIC PAE 1-3 hod

Toxicita, NÚ původně časté NÚ (nečistoty) nefrotoxicita, ototoxicita lokální flebitida alergie léková horečka Při rychlé aplikaci red man syndrom ojeď. neutro-, trombocytopénie nutno podávat v pomalé infúzi (1g v 500 ml FR, kapat 60 min)

Dávkování vankomycinu dospělým 2 -3 g/den (2-4 dávky) děti: 20-40 mg/kg Farmakokinetika : individualizace dávkování, měřit hladiny !

Teikoplanin (Targocid) Actinoplanes teichomyceticus 2-4x vyšší účinnost na citlivé kmeny

Farmakokinetika nevstřebává se z GIT velká molekula, vazba na albumin >90% pomalý průnik do tkání Velký PAE 2-10 hod vylučování ledvinami > 95% Vd = 0,09 ... 0,8-1,6 l/kg)dobrá distribuce do tkání) t1/2 = 20-30 min ... 32-176 hod (90 hod) nutnost nasycovacího režimu na úvod

Toxicita, NÚ, dávkování nefro- a ototoxicita vzácně ojeď. alergie, trombocyopenie, elevace JT není mutagenní, teratogenní, karcinogenní v graviditě nevyzkoušeno 200 – 400 – 800 – 1200 mg/d

Indikace G+ sepse infekční endokarditida infekce kostí a kloubů infekce měkkých tkání febrilní neutropénie enterokokové IMC dekontaminace GIT, léčba Cl. difficile

VAN vs. TEI rychlejší nástup PAE 1-2 hod standardní farmakokinetika měření hladin nižší cena Lepší pro akutní stavy chirurg. profylaxi menší toxicita PAE 2-10 hod snášenlivost podávání 1x denně možnost podat i.m. není nutná zátěž tekutinami Lepší pro doléčení ambulantní léčbu

Linezolid Quinupristin + dalfopristin

unikátní ATB (chemoterapeutikum) rezistence není zkřížená s jinými ATB Linezolid unikátní ATB (chemoterapeutikum) Pharmacia  Pfizer rezistence není zkřížená s jinými ATB

Linezolid - Pd účinek pouze na G+ bakterie: Staphylococcus aureus Clostridium perfringens koag.-negat. stafylokoky Peptostreptococcus spp. Enterococcus spp. Fusobacterium spp. Streptococcus pyogenes Prevotella spp. Streptococcus pneumoniae (Bacteroides spp.) Listeria monocytogenes Corynebacterium spp. (Mycobacterium spp.) Bacillus spp.

Linezolid účinek primárně bakteriostatický (cidní na streptokoky a citlivé pneumokoky) . účinek time-dependentní (T>MIC) PAE in vitro 1-2 hod, in vivo 3-4 hod metabolizace zvl. v ledvinách

Linezolid - Pk vstřebávání výborné, i po jídle, AUC nezmenšena distribuce je větší než ECT (Vd 40-50 L) vazba na bílkoviny 31% biologický poločas cca 5 hod (4,8 i.v., 5,4 p.o.) vylučování vesměs močí (30% v původní formě) ve stolici 10% (vesměs metabolity) renální insuf.  kumulace jaterní postižení nevadí

Linezolid - průnik epithelial lining fluid 4x víc než v séru

Linezolid - NÚ GIT: průjem 4-8% nauzea 3-6% zvracení 1-4% pachutě 1-3% cefalea 1-6% exantém 1-6% kandidóza (DÚ a/nebo vagin.) 1-6% postATB kolitida 0,2% vzestup JT, pankreat. enzymů KO: trombocytopénie, anémie, leukocytóza iontové dysbalance

Linezolid - NÚ neprokázána teratogenita ani genotoxicita kancerogenita - nezjišťována u zvířat negativní vliv na reprodukci u dospělých reverzibilní, u mláďat ireverzibilní (interference s proteosyntézou v.s.) ATB není registrováno pro léčbu osob <18 let

Linezolid - indikace ATB je registrováno pro: nozokomiální pneumonie komunitní pneumonie komplikované Gram+ infekce kůže a měkkých tkání infekce kostí a kloubů jiné Gram+ infekce Gram+ infekce u imunosuprimovaných osob infekční endokarditida

Linezolid - dávkování Jednotné schéma: 600 mg á 12 hod, i.v. či p.o. (děti do 12 let 10 mg/kg á 8 hod) včetně - starých osob, obézních osob, ICU - osob s renální insuficiencí (evt. eliminace při HD) - osob s jaterní lézí Doba podávání 10-14 dní, maximálně 28 dní při léčbě IE opakovaně 6 týdnů (až 3 měsíce)

Linezolid - hodnocení Přednosti: nezkřížená rezistence u pneumonií: vysoké koncentrace v plicní tkáni, jednoduché podávání, snadný switch – p.o. málo NÚ, interakcí Nevýhody: omezené spektrum indikací rigidní dávkovací schéma vysoká cena

Quinupristin/dalfopristin Rhone-Poulenc-Rorer Nyní Nordic Pharma peptidové makrolaktony poměr hmotností 30:70 (podle Pk parametrů) synergistické působení  až cidní efekt

Quinupristin/dalfopristin S. aureus, vč. MRSA in vitro: koag.-negat. stafylokoky Neisseria spp. Streptococcus pyogenes Branhamella catarrhalis Strept. pneumoniae Legionella spp. ostatní streptokoky Mycoplasma spp. (vyjma Str. bovis) Chlamydia spp. Enterococcus faecium (nikoli jiné enterokoky) Listeria monocytogenes

Quinupristin/dalfopristin   quinupristin dalfopristin cmax (mg/l) 3,2 8,0 Vd (l/kg) 0,45 0,24 t1/2 (hod) 0,9-1 0,75 clearance (l/hod/kg) 0,7 vazba na bílkoviny (%) 55-78 11-26 AUC (mg.hod/l) 7,2 10,6

Qp/dp - farmakokinetika ATB pouze v parent. formě obě složky rychle metabolizovány, metabolity působí analogicky jako původní látka distribuce odpovídá ECT malý průnik do CNS a placenty, ale přestup do mateř. mléka nízký průnik do exsudátu vylučování žlučí a stolicí (75-80%), zbytek močí hemodialýza neodstraní ATB z organismu

Qp/dp NÚ NÚ jsou závislé na dávce, nekumulat., reverzib. lokální reakce při vyšší konc. ATB v roztoku GIT obtíže slabost artralgie, myalgie (3,3-13%) exantém KO: trombocytopénie, anémie, eosinofilie elevace jater. enzymů neprokázána mutagenita, teratogenita, neprokázán vliv na fertilitu u zvířat (nicméně není registrováno pro osoby <18 let)

Qp/dp - použití Infekce vyvolané rezistentními kmeny stafylokoků E. faecium infekce kůže a měkkých tkání pneumonie (zvl. VAP) nitrobřišní infekce endokarditida infekce kostí a kloubů infekce CŽK a pod.

Qp/dp - použití Dávkování 7,5 mg/kg á 8 hod stejně u starých osob obézních osob osob s renální insuficiencí Nutno podávat pomalu, lépe do CŽK ATB je inkompatibilní s NaCl

Qp/dp - hodnocení záložní ATB, pouze pro rezistentní G+ infekce Výhody proti linezolidu: širší spektrum indikací, pro něž registrován Nevýhody: pouze i.v. inf. relat. časté lokální reakce komplikované podávání „díry“ ve spektru agens (Str. bovis, E. faecalis)

Enterococcus faecalis

VRE Poprvé zachyceny v r. 1986 na hematologických odděleních a transplantačních jednotkách v USA V ČR první záchyt v r. 1997 u pacientů na hematoonkologické klinice FN Olomouc, Přenos rukama personálu, přístroji, pomůckami Jsou následkem nadměrné aplikace vankomycinu a mnoha širokospektrých ATB, ke kterým jsou enterokoky primárně rezistentní (cefalosporiny, fluorochinolony, aztreonam, klindamycin, metronidazol) Většinou pouze kolonizují střevo, ale mohou vyvolat i závažná endogenní nozokomiální onemocnění Byly izolovány i od zdravých jedinců (důsledek růstového působku avoparcinu (glykopeptidu) ve zvířecí stravě

VRE 2002 8,4%, 2003 3,2%, 2005 14,1%, 2007 4,4%

Staphylococcus aureus

Staphylococcus aureus významný lidský patogen u třetiny zdravých lidí jako komensál na kůži a sliznicích (nos, perineum, axila, vulva) při poruše přirozené odolnosti se projeví jako patogen onemocnění od banálních kožních infekcí až po závažné záněty vnitřních orgánů a smrtící sepse, otravy z potravin nozokomiální patogen odolný vnějším vlivům, odolává vyschnutí, teplotě do 60˚C,některým desinf. prostředkům řada faktorů virulence- enzymy a toxiny (hemolyziny,enterotoxiny)

S. aureus - historie vzniku rezistence 1928- A. Fleming objevil účinek penicilinu na koloniích kmene S. aureus 40 léta-výroba penicilinu ve Velké Británii a USA 50 léta – téměř 50% nemocničních kmenů S. aureus PNC rezistentní (produkce beta-laktamázy) z nemocnice šíření do komunity (v současnosti přes 80% S. aureus produkuje penicilinázu 60 léta - na trh uveden meticilin (odolný vůči penicilináze S. aureus), posléze oxacilin aj. záhy první MRSA v universitních nemocnicích (Velká Británie) 70-80 léta - endemické až epidemické rozšíření MRSA ve větších nemocnicích 90 léta - rozšíření MRSA v malých nemocnicích dnes - MRSA i v komunitě

MRSA - Mec A gen – determinanta methicilinové rezistence Rezistence MRSA k betalaktamovým antibiotikům je způsobena produkcí alterované transpeptidázy 2a-(PBP2a) kódované genem mecA mecA gen lokalizován na SCC mec elementu (staphylococcal cassette chromosome mec) S. aureus získal mecA gen patrně od koagulázanegativních stafylokoků

Staphylococcal Cassete Chromocsome mec SCC mec SSCmec je unikátní mobilní element nesoucí: mec geny (mecA gen, mecl-mecR1 regulátory exprese mecA genu) –rezistence k betalaktamům ccr geny (recombinase A a B) – geny odpovědné za excisi či integraci SSC mec elementu z nebo do chromozomů stafylokoků transpozony (rezistence k ATB) integrované kopie plasmidů (rezistence k ATB) Doposud bylo identifikováno 5 různých SSCmec typů označených jako SCCmec I-V

Staphylococcal Cassete Chromocsome mec SCC mec Typ I - vyskytoval se v 60 letech nese pouze mecA gen Typ II a typ III – typické nemocniční multirezistentní MRSA převládající v 80 letech obsahující vícečetné geny rezistence obsahující transpozon Tr554(Ery R) obsahují inserční sekvenci IS431 s plasmidy rezistence k těžkým kovům Typ IV a V – obsahují opět pouze mecA gen Typ IV identifikován nejprve u komunitních MRSA, dnes rozšířen i u nozokomiálních, je vysoce mobilní-šíří se horizontálním přenosem. Je patrně odpovědný za nárůst prevalence MRSA v dnešní době

MRSA – výskyt dnes Výskyt MRSA je ve světě v současné době největší v USA (asi 60%), podobně v státech jižní Evropy a Velké Británie V ČR je zaznamenán vzestupný trend výskytu MRSA- ze 4% v r. 2000 na 16,1% v r. 2007 (podle údajů NRL pro antibiotika) Výskyt MRSA v ČR v invazivních infekcích je od roku 2000 sledován celoevropským systémem EARSS (European Antimicrobial Resistance Surveillance System). www.earss.rivm.nl

MRSA 2000 4,3%, 2006 13,2%, 2007 16,1%

Komunitní MRSA Infekce u osob bez rizikových faktorů pro infekci MRSA Citlivé k řadě antibiotik Geneticky heterogenní, nepříbuzné s nozokomiálními MRSA Vznikly v komunitě de novo Nesou SSCmec typ IV a jsou patrně novými molekulárními produkty druhu S. epidermidis Komunitní MRSA mohou produkovat PVL- cytotoxin (způsobuje destrukci leukocytů, nelze se bránit fagocytózou) a vyvolávat hnisavé infekce kůže, měkkých tkání, nekrotizující pneumonie u dětí a adolescentů

Nozokomiální MRSA Nesou SSCmec typ II a III, který se vyvinul komplexní rekombinací a přeskupením archaického SSCmec typu I, jsou typické nemocniční multirezistentní MRSA Nemají PVL, infekce ran a popálených ploch, pneumonie, infekce spojené s přítomností umělých materiálů… Vysoké riziko: JIP, popáleninová a transplantační oddělení, kardiochirurgie a cévní chirurgie, ortopedie a traumatologie, neurochirurgie Střední riziko: všeobecná chirurgie, urologie, neonatologie, gynekologie, dermatologie Nízké riziko: interní obory, neurologie Specifické riziko: psychiatrie, léčebny dlouhodobě nemocných

Rizikové skupiny pacientů Pacienti s prokázaným nosičstvím nebo infekcí MRSA v anamnéze Pacienti přijímaní na JIP k plánovanému chirurgickému výkonu (zejména kardiochirurgie a cévní chirurgie, ortopedie, neurochirurgie) Pacienti s anamnézou pobytu na rizikových odděleních v posledních 12. měsících Pacienti překládaní ze zdravotnických zařízení s vysokým výskytem MRSA Pacienti překládaní nebo přicházející z geografických oblastí s vysokým výskytem MRSA (Španělsko, Řecko, Itálie) Nosičství může být dlouhodobé – pac. Je negativní, ale pod selekčním tlakem atb (zejm.OXA) se MRSA znovu objeví.

Přenos MRSA přímý nepřímý Ruce ošetřujícího personálu operační nástroje, diagnostické přístroje léčebné roztoky, injekční stříkačky, biologické preparáty

Vyhledávání a monitorace MRSA pozitivních pacientů ve zdravotnických zařízeních Vstupní vyšetření u rizikových pacientů a na rizikových odděleních Monitorace při výskytu MRSA: 2-3x týdně Vzorky minimálně 2, vždy výtěr z nosu většinou výtěr z nosu + perinea (event. výtěr z krku) potenciální infekční ložiska: rány, sputum, pupek, moč u cévkovaných, invazivní vstupy… VN- přední část nosních dírek.

Hlavní zásady intervence při výskytu MRSA IZOLACE PACIENTA - vyčleněný pokoj - označení pokoje BARIÉROVÝ OŠETŘOVACÍ REŽIM - individuální pomůcky a přístroje ZÁSADY VSTUPU OSOB - OOPP pro zdravotnický personál (jednorázové rukavice, plášť, čepice a obličejová rouška) - omezení pohybu kolujících zdravotníků - dezinfekce rukou OSOBNÍ HYGIENA PACIENTA - mytí pacienta - dekolonizace REŽIM ÚKLIDU A MANIPULACE S PRÁDLEM - úklid s dezinfekcí 3 x denně - kontejner na použité prádlo a biologický odpad ZÁVĚREČNÁ DEZINFEKCE - provedení stěrů z prostředí

Interpretace nálezu MRSA Pouhý nález MRSA v jakémkoliv klinickém materiálu není důvodem pro okamžité nasazení antibiotické léčby Potvrzení etiologického uplatnění je velmi obtížné a vyžaduje komplexní posouzení všech klinických symptomů a laboratorních nálezů Nejúčinnějším opatřením, při výskytu MRSA je rychlá izolace nemocných a důsledné dodržování zásad hygienického režimu Eradikace jakéhokoli typu nosičství u zdrav. personálu a pacientů je velmi obtížná a doporučované a užívané metody eradikace nejsou vždy efektní - Bactroban (mupirocin) mast, Framykoin (neomycin,bacitracin) mast

Terapie MRSA infekcí jen i.v., omezené tkáňové průniky, toxicita Glykopeptidy (vancomycin-Edicin, Vancocin, teicoplanin- Targocid) jen i.v., omezené tkáňové průniky, toxicita Linezolid (Zyvoxid) i.v. i p.o., dobré tkáňové průniky (CNS, plíce) Quinupristin/dalfopristin ( Synercid) jen i.v., Daptomycin (Cubicin) jen i.v., v ČR neregistrovaný Minocyclin v ČR registrovaná jen p.o. forma, dobrý průnik do CNS, u MRSA infekcí není zaměnitelný s doxycyklinem! Tigecycline (Tygacil) i.v., dobrý tkáńový průnik, zbytečně široké spektrum Lehčí infekty: Trimethoprim+sulfametthoxazol (Biseptol),

Sledované kmeny MRSA ve FNUSA Rok 2005 2006 2007 2008 Počet MRSA 68 114 118 92 I. NK 4 4 7 9

MRSA v ráně infekce či kolonizace-kazuistiky Renata Tejkalová, MÚ FNUSA Brno Libor Urbánek, I. CHK FNUSA Brno Petr Hošek, Chirurgie Nem.Milosrdných bratří, Brno

Kazuistika č. 1 5.9.2006, muž JK, r.1940 přijat z kožní kliniky spádové nemocnice na chirurgii Nem. Mil. bratří k amputaci palce pro gangrénu palce a IV. prstu LDK. OA: diabetes II. typu, varices cruris, st.p. trombose bérce levé nohy, ICHS Při vyšetření DK: pulzace bilaterárně hmatná do podkolení, periferie teplá, v oblasti palce a IV. a III. prstu LDK počínající gangréna, hluboký defekt s nekrotickou spodinou, hybnost kloubů bez omezení, bakt. stěry S. agalactiae 19.9. operace – amputatio hallucis pedis l. sin. profylakticky Zinnat, lok. Betadine sol., propuštěn domů

Kazuistika č. 1 25.9.-29.9. rehospitalizace na interně, dušnost, kardiální subkompenzace, převazy na chirurgii á 2 dny, objednán do FN Bohunice k angioplastice ambulance chir.: defekt po amputaci levého palce, povlečen černými a žlutými nekrózami, živé granulace, nekróza 3. a 4. prstu, v meziprstí páchnoucí gangréna, CRP 50, ATB ampi 1g 4 x denně a genta 240 mg 1x denně, lokální toiletta rány, dop. překlad zpět na chirurgii

Kazuistika č. 1 29.9. příjem na chirurgii k amputaci 3. a 4. prstu LDK 2.10. operace (ampi+ genta) 12.den 10. 10. zhoršení stavu, interní konzilium, teplota 37,8 o C, CRP 149, leuko 10,5 pokračující gangréna levé nohy, ATB změněna na Zinnat a Ciprinol 11.10. amputace LDK v bérci pro pokračující gangrénu 16.10. úspěšně provedena angioplastika bércových tepen ve FN Bohunice, dop. rehabilitace v chodítku, převazy, překlad na internu

Kazuistika č. 1 17.10.-25.10. následuje řada interních konzilií a chir. převazů pahýlu, propuštěn domů, dop. kontroly na chir. ambulanci 2.11.-15.11. opakované kontroly, rána se nehojí, secernuje, povleklá,, drobné nekrózy, dop. pouze lokálně čistit, hrozí další amputace nohy 22.11. přijat zpět na odd. chirurgie pro postupující infekci a k event. vysoké amputaci LDK

Kazuistika č. 1 24.11.konzultace s ATB střediskem dop. odebrat bakt. stěry, nález MRSA. doporučená léčba Zyvoxidem byla oš. lékařem zamítnuta pacient odmítá amputaci a je proto propuštěn domů s dop. docházet k čištění rány ambulantně 27.11. doma nasazen Zyvoxid tbl. (opatřila rodina), nadále čištění rány na ambulanci postupně výrazné zlepšení, epitelizace rány… 22.3. pahýl zhojen, zcela klidný, pacient chodí pomocí protézy

Kazuistika č. 1 Pacient léčen 7 měsíců, 3x operován Přes nezlepšující se chronický infekt minimální počet bakteriologických odběrů První konzultace s ATB střediskem až při čtvrté hospitalizaci Snaha ušetřit vedla nakonec ke značnému prodražení celé léčby a k závažným a nezvratitelným změnám organizmu

Kazuistika č. 2 2.6. 2007 žena SI, r. 1989, spadla ze židle a zranila se na pravém bérci, bezvýznamná OA RTG fraktura pravého vnitřního kotníku zasahující hluboko do ATC kloubu, bez výraznější dislokace 3.6. operace- osteosyntéza zevního i vnitřního kotníku (použity šrouby), spongioplastika s využitím syntetického hydroxyapatitu - (defekt vyplněn granulátem), profylakticky Vulmizolin 6.6. propuštěna domů, ponechána fixace ve střižené sádře, chůze o berlích, dop. kontrola u OL

Kazuistika č. 1 7.6. ambulance I. CHK - serosní prosak rány na zevním kotníku, rána lok. ošetřena 8.6. febrilie, defekt až počínající nekroza, naslepo Augmentin p.o., bakt. stěry 2.7. kontrola, nález MRSA, nasazen Biseptol p.o. 20., 23. a 25. 7. kontrola, MRSA neg., rána ne zcela zhojená 3.8. přijata k extrakci kovu z kotníku z důvodu dehiscence rány

Kazuistika č. 2 4.8. operace, extrakce 4 šroubů a dlahy, dle chirurga ještě ne zcela prohojeno, propuštěna domů s dop. klidový režim, berle bez nášlapu, kontrola za týden, bez ATB 5.8.-20.10. opakované kontroly u OL i na ambulanci I. CHK, defekt se postupně měnil, otevřená secernující píštěl, lokáně Prontosan, dle inform. OL nasadil Zinnat Po 3 měsících 24.10. přijetí k revizi kotníku na I. CHK z bakt. stěrů opakovaně MRSA 25.10. OP: evakuace retence hydroxyapatitu a zkalené tekutiny, důkladná exkochleace až do makroskopicky zdravé spongiosy. Zdrojem infekce pravděpodobně hydroxyapatit v místě fraktury, který nebyl přeosifikován. Proplach Betadinou, celkově Biseptol

Kazuistika č. 2 25.10.-17.12. řada dalších ambulantních kontrol, stav bez výraznějšího zlepšení 17.12. konzultace s ATB střediskem, rozhodnutí o podání Zyvoxidu p.o., žádanka pro revizního lékaře potvrzená ATB střediskem Revizní lékař žádost neschválil, a doporučil oš. lékaři pacientu přijmout 27.12. druhý pokus + telefonní konzultace s revizním lékařem, nakonec Zyvoxid schválen 7.1. 2008 výrazné zlepšení, 17.1. zcela zhojená rána, další kontrolní stěry na MRSA neg.

Kazuistika č. 2-závěr 1 Pacientka léčena 8 měsíců, první informace o nálezu MRSA již týden od první operace Opakovaně řada antibiotik bez většího terapeutického efektu, z úsporných důvodů snaha řešit chronickou infekci lokální terapií OTÁZKA ZNÍ: ušetřilo se opravu? Kdyby byl Zyvoxid podán hned při extrakci šroubů při znalosti bakteriálního nálezu MRSA (vytvoření píštěle) pravděpodobně by se ušetřily další 4 měsíce zbytečné léčby

Závěr Nález MRSA nepřeceňovat ale ani nepodceňovat Odebírat bakteriologické vzorky, monitorovat osídlení rány + sledovat dynamiku zánětlivých parametrů Šetřit na počátku léčby znamená mnohdy léčbu značně prodloužit a tím i prodražit