Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost CZ.1.07/2.2.00/28.0080 Sociologické směry v právním myšlení.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Interpretace práva.
Advertisements

Správní právo Pojem správního práva.
Všeobecné osobnostní právo
Odborný text: základy Judikáty a jejich struktura
Popularizace výsledků dopravního výzkumu CZ.1.07/2.3.00/
Moderní právní pozitivismus
Předmět a prameny pracovního práva
Právo jako normativní systém
Pojem, místo v systému, typologie, charakteristické rysy
Metodologie historického výzkumu volného času
Politologie jako věda Politika moc
Právní stát je takový stát, ve kterém je vztah mezi občanem a státem vymezen pomocí práva dříve (např. v rodové společnosti) existovalo tzv. zvykové (obyčejové.
Sociální konstruktivismus
Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_32_INOVACE_03B1_Základní pojmy AutorIng. Věra Štverková Období vytvořeníZáří.
Předmět sociologie Věda společenská a behaviorální
FILOZOFIE VY_32_INOVACE_5.1.ZSV4.11/Md CZ.1.07/1.5.00/
Max Weber ( ) Právník Ekonom Sociolog Politolog.
Právo jako filozofický pojem
Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost CZ.1.07/2.2.00/ Právo jako filozofický pojem.
Finanční právo Zdenka Papoušková, 2013.
Úvod.  Ekonomie = interdisciplinární věda zkoumající zejména chování ekonomických subjektů = dále také hospodárnost, úspornost, dobré hospodaření  Obecná.
Právnické osoby Pojem, místo v systému, typologie, charakteristické rysy.
Max Weber. Život – 1920 německý sociolog a ekonom absolvent práv na Heidelbergské univerzitě 1886 – profesor ekonomie v Heidelbergu 1904 – nervové.
(komentovaný přehled)
12. října  z řeckého filein – milovat / sofia – moudrost  touhu po vědění, které by obsáhlo celou skutečnost a vyjevilo člověku smysl jeho života,
VY_32_INOVACE_51_04 ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/
Definice a vlastnosti Typy sociálních institucí Hodnoty a normy
1 Soudcovy intuice JUDr. Tomáš Sobek, Ph.D. KPT PrF MU.
Metaetika Shrnutí.
Správní právo Pojem: ta část právního řádu, která upravuje veřejnou správu Předmět úpravy: široký okruh právních norem, které upravují práva a povinnosti.
Veřejná správa.
Všeobecné osobnostní právo
Charakteristika správní vědy Přednáška SV č.1 M. Horáková.
Norma, právo, forma zákonů
Distinkce mezi iusnaturalismem a pozitivismem
Pojem práva a jeho klasifikace
1.1. Formování veřejného mínění dr.Ján Mišovič, CSc
Předmět sociologie Určení sociologie: Věda společenská a behaviorální Empirická sociologie Empirická sociologie Sociální jevy a formy vztahů Sociální jevy.
Sociologická imaginace.Praha: SLON, 2002; kapitola Příslib, str
Projektová výuka na školách HEURÉKA CZ, spol. s r.o vzdělávací společnost pro podporu a rozvoj efektivity a adaptability lidských zdrojů a mezilidských.
4. téma: Společenská organizace Počátky studia formální organizace Problém: Najít univerzálně platné principy ’vědeckého’ řízení výrobních.
Právo jako normativní systém, základní pojmy
Sociální psychologie se zaměřením na sport
Postavení pedagogiky mezi vědami
ÚSTAVNÍ PRÁVO A STÁTOVĚDA 1 Pojem a předmět státovědy
Přednáška Evropská Studia 2006 JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D.
Název politologie je složen z následujících slov:
Mezinárodní právo veřejné jako velmi specifický právní systém
Sociologické směry v právu. Sociologická jurisprudence  Sociologické hnutí v právu je reakcí na právní pozitivizmus, ale zároveň kritickým zhodnocením.
Právní norma a právní předpis Doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D.
Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autor: Mgr. Rostislav Navláčil Název prezentace (DUMu): 19. Etika, základní etické pojmy Název sady: Občanská nauka Ročník:
Autorita Schopnost získat si respekt podřízených. Rozlišujeme formální, neformální a odbornou autoritu Autoritativní styl řízení Styl řízení založený.
Nástin přednášek – studijní pomůcky. Pojem správy  vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco  záměrná činnost, sledující dosažení určitého cíle (účelu)
Pozitivismus Kristýna Zinková C4B Seminář společenských věd Co je to?PrincipyAuguste ComteTři stádiaKritikaSoučasnost.
Právo jako filosofický pojem. Co je to právo? – I.  „Tážeš-li se mě, co je to právo, pak to nevím a netážeš-li se mě, pak to vím.“  Právo je společenský.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Bc. Klára Loudová Název materiálu:
Didaktika odborných předmětů jako vědní disciplína
ČLOVĚK A PRÁVO Základní právní pojmy
Právo mezinárodní a právo vnitrostátní
Sociologie pro SPP/SPR/VPL
Pedagogika jako vědecká disciplína
Číslo projektu OP VK Název projektu Moderní škola Název školy
Správní právo procesní
Sociologie jako věda Mgr. Vladimír Velešík.
Mgr. Rostislav Navláčil 11. Vznik a podstata práva Občanská nauka
POJEM A VÝZNAM PRÁVA.
PRÁVNÍ NAUKA I ZÁRUKY ZÁKONNOSTI
Právní principy v soudobém právu; právní principy a právní normy
Pojem, místo v systému, typologie, charakteristické rysy
Právní normy ON 1. M.
Transkript prezentace:

Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost CZ.1.07/2.2.00/ Sociologické směry v právním myšlení

Sociologická jurisprudence  Sociologické hnutí v právu je tedy nejen reakcí na právní pozitivizmus, ale zároveň, přes určité shodné kořeny a východiska, i kritickým zhodnocením přirozenoprávní školy.  Sociologická jurisprudence usiluje o integraci práva a společenských věd s cílem vytvořit podmínky pro to, aby právo přestalo být chápáno jako komplex autoritativních norem (právní pozitivismus) či kvaziautonomních principů (iusnaturalismus), ale aby bylo pojímáno jako společenský fenomén, jako společenská síla fungující v procesu interakce práva a jeho institutů na jedné straně a přístupů, postojů a aktivit lidí řízených právem na druhé straně

Hlavní ideje sociologické jurisprudence  Odmítá víru v přesvědčení o jedinečnosti práva jako jediné metody společenské kontroly  Odmítnutí přístupu k právu jako uzavřenému logickému systému, v němž správná právní rozhodnutí mohou být vyvozena logickými prostředky předem stanovených norem – kritika pozitivismu  Zaujímá relativistické stanovisko k právu – odmítá přesvědčení iusnaturalistů, že lze nalézt provždy platnou teorii hodnot  Chápe realitu, v níž lidé žijí za společensky vytvořenou bez nějakého přirozeného vodítka pro řešení společenských konfliktů  Je přesvědčena o významu technik jiných společenských věd a jimi zprostředkovaných výzkumech, které mohou napomoci k efektivnější právní vědě  Jeví trvalý zájem o sociální spravedlnost – v čem spočívá její podstata a jak jí lze dosáhnout, v tom se názory liší

Rudolf von Ihering (1818 – 1892)  Německý právní filozof a profesor práva, jeden ze zakladatelů sociologické školy v myšlení o právu  Základní díla: Boj o právo, Účel v právu, Duch římského práva  Úvahy o vývoji římského práva a římské jurisprudence jej přivedly k odmítnutí pojmové jurisprudence právních pozitivistů

R. von Ihering – účel v právu  Uznání účelu jako univerzálního principu práva tvoří podstatu jeho právní filozofie - účel je tvůrcem práva  Jurisprudence nespočívá v kultivování právních pojmů, ale v jejich integraci, v jejich včlenění do společenského života tak, aby sloužily praktickým účelům  Účelem práva je zabezpečení klidu, prostředkem práva pak boj  Udržení právního pořádku ve státě není ničím jiným než permanentním bojem proti bezzákonnosti

R. von Ihering – pojem práva  Klíčovými prvky pro právo jsou donucení, norma a účel  Donucení - právo sestává z pravidel stanovených společností, které jsou vynucovány  Norma - abstraktní imperativ lidského chování  Účel - společnost a společenské vztahy spočívají na spojení vlastního zájmu se zájmem druhých - společnost je tedy účelová organizace k obecnému prospěchu

Eugen Ehrlich (1862 – 1922)  Rakouský právník a právní sociolog  Základní dílo: Základy sociologie práva  Hlavní myšlenka: Těžiště právního vývoje nespočívá v zákonodárství, ani v právní vědě, ani v soudních rozhodnutích, ale ve společnosti samé

E. Ehrlich – živé právo  Obrací svou pozornost nikoliv k právu stanovenému v právních aktech, ale podstatu práva nalézá v tom, co nazývá právními skutečnostmi a v živém právu  Společnost chápe jako souhrn asociací, svazků, společenských skupin nejrůznějšího druhu  Je nutno především zkoumat řád, který mezi lidmi v těchto asociacích existuje  Z celkového souboru právních norem, které tvoří živé právo, Ehrlich vyděluje druhou skupinu, tzv. „normy rozhodnutí“, které spočívají v normotvorné činnosti státu

E. Ehrlich – pojem práva  Všechno soukromé právo je právo, které se vytvořilo v asociacích  K tomuto právu se pak připojuje právo druhého řádu, především trestní a procesní, které chrání ono asociacemi vytvořené právo  Odmítá považovat donucení za závazný, specifický prvek práva - za normami nestojí státní donucení, ale společenské donucení  Proti tzv. „zákonnému právu“ (právu formálně a textově zachyceném v právních normách) staví tzv. „živé právo“ (má být výrazem těch pravidel, které jsou ve společnosti spontánně a fakticky dodržovány)

Hermann Kantorowicz (1877 – 1940)  Německý právník, zastánce teorie volného práva  Sociologická jurisprudence pochybovala o logické úplnosti práva - teorie volného práva její existenci popírala vůbec  Tvůrčí soudce osvobozený od „paragrafového práva“ nalézá právo v souladu se spravedlností a ekvitou  Volné právo je právo, která vychází z potřeby společnosti, a proto je nezávislé na státní moci. Může mít dvě formy: individuální volné právo - vzniká jako výsledek uznávání určitých pravidel na základě přesvědčení jednotlivce o jejich závaznosti společenské volné právo - vzniká uznáním platnosti pravidel na základě všeobecného společenského přesvědčení

Americký právní realismus  Toto hnutí je reakcí na analytický pozitivismus, omezující se na analýzu systému a struktury pozitivního práva  Realistické hnutí naopak obrací svou pozornost na zkoumání realit společnosti v jejich vztahu k právu  Myšlenkovými původci amerického realismu byli dva američtí právníci: John Chipman Gray (1839 – 1915) a Oliver Wendell Holmes (1841 – 1935)  Postavili do středu práva soudce, a tím současně zdůraznili úlohu osobního faktoru v právním vývoji

Karl Nickerson Llewellyn (1893 – 1962)  Nachází charakteristické rysy realismu především v těchto aspektech: 1. realismus nevytváří školu - je hnutím v myšlení a v práci s právem 2. realismus chápe právo v neustálé změně a jako prostředek ke společenským cílům 3. v pojetí realismu se společnost mění rychleji než právo 4. realismus přijímá pro účely studia a zkoumání práva dočasné oddělení „bytí a mětí“ - proces zkoumání práva má být pokud možno nedotčen přáními pozorovatele či etickými cíli 5. realismus nedůvěřuje tradičním právním normám a pojmům a definuje pravidla jako „generalizovanou předpověď o tom co soudy učiní“

Jerome Frank (1889 – 1957)  Představitel radikálnějšího směru amerického právního realismu  Sice vidí v právu výsledek rozhodnutí soudů (resp. předvídání tohoto rozhodnutí), ale k možnosti objektivního zjištění pravdy v procesu aplikace práva je skeptický  Jeho teoretickou pozici je možné nazvat „právní skepticismus“.

Roscoe Pound (1870 – 1964)  Americký profesor práva a dlouholetý děkan ( ) právnické fakulty Harvardovy univerzity  Těžiště sociologické jurisprudence spatřuje ve zkoumání toho, jak právo ve společnosti fakticky působí (law in action) a nikoli jak je zachyceno v právních textech (law in books)  Úkolem právních vědců tedy není debatovat o podstatě práva, ale zkoumat právní pořádek a efektivnost jednotlivých právních institucí  Právo má být jakýmsi „sociálním inženýrstvím“, tzn. prostředkem k vyvažování skupinových a individuálních zájmů, které spolu soupeří v rámci vymezených základních hodnot dané společnosti