ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací oblastSpolečenskovědní vzdělávání Vzdělávací oborNauka o společnosti Tematický okruhČlověk jako občan - politologie TémaČlověk jako občan – politologie Tematická oblastČlověk jako občan – politologie NázevHistorický vývoj politického myšlení AutorMgr.Jana Gerlichová Vytvořeno, pro obor, ročníkŘíjen 2012, technické lyceum 3. roč. AnotaceVývoj politického myšlení od starověku až do 20.století Přínos/cílové kompetencePochopení nutnosti vývoje politického myšlení VY_32_INOVACE_51_03

Historický vývoj politického myšlení- úvod Výklad vývoje politického myšlení od starověku až po 20.století

Historický vývoj politického myšlení moderní politická věda navazuje na myšlenky svých předchůdců má tisíciletou tradici v evropských představách se spojuje především se starověkým Řeckem s nástupem kapitalismu získává euroamerické politické myšlení mezi systémy jsou rozdíly, ale okruh otázek je podobný

Studium dějin politického myšlení má význam z několika hledisek: 1)umožňuje pochopit rozvoj politického myšlení a jeho návaznost na prostředí 2)umožňuje pochopit specifiku vývoje politického myšlení různých regionů 3)usnadňuje vzájemnou komunikaci a spolupráci

Znáte z historie některá jména, která souvisí s názory na politiku státu?

Starověk Egypt –vysvětluje původ a podstatu moci faraóna Babylon – Chamurapiho zákoník – pokus o uzákonění práva Izrael –řeší otázky dělby moci a sociální spravedlnosti Čína – formulují se rozdílné koncepce realizace politické moci

Řecko – největší rozkvět zaznamenalo v díle Platóna a Aristotela Platón – charakterizuje negativní pojetí vývoje forem moci -vytváří konstrukci ideálního státu Aristoteles – zabývá se podmínkami stability společnosti a metodologií politické reality

Středověk Pro středověk je typické, že politické myšlení se rozvíjí především v rámci náboženských doktrín. Tomáš Akvinský –pokusil se spojit racionální pohled antického světa s křesťanstvím -stát je instituce, která vede ke spravedlivému životu, pokud vládce zneužívá moc, mají ho poddaní právo odstranit

Středověk Ibn Sína(Avicenna) – - zabýval se klasifikací věd, politika je podle něj vědou o řízení a organizaci lidu a státu -stavěl se proti náboženství, ale uznával jeho nutnost jako státotvorného faktoru -stát chápal jako přirozenou součást společnosti, v souladu s Aristotelem

Renesance Počátky spadají do 14.století, Itálie, klade důraz na kritiku středověkého církevního absolutismu, pohlíží na člověka jako na tvůrce společensko-politických poměrů Niccolo Machiavelli -machiavellismus – dosahování vytýčených cílů jakýmikoliv prostředky

Osvícenství století, reakce na vznikající kapitalismus.objevují se koncepce přirozených práv a společenské smlouvy Hugo Grotius -zabývá se problematikou spravedlivé války -morálně ospravedlnitelná válka je válka vedená s cílem sebezáchovy, která nevede k svévolnému poškozování druhých

Osvícenství Thomas Hobbes -rozpracoval koncepce přirozeného práva a společenské smlouvy -v původním stavu dominovala válka všech proti všem a východiskem z této situace je dohoda o vytvoření státu, jehož účelem je zabezpečit mír -stát má právo zasahovat do svobod jedince

Osvícenství John Locke -vychází z toho, že v přirozeném stavu jsou si všichni rovni -člověk má právo na život, svobodu a majetek -stát vzniká smlouvou a garantuje práva -pokud stát práva neplní, mají lidé právo na revoluci

Osvícenství Charles Montesquieu -stát je produktem jak lidské přirozenosti, tak i přírodních a historických podmínek -v ideálním státě by měla existovat dělba mezi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní

Osvícenství Jean Jacques Rousseau -vychází z toho, že v přirozeném stavu si byli všichni rovni, svobodní a dobří -člověk se stává egoistou až se vznikem soukromého vlastnictví -stát chrání především zájmy bohatých, vzniká díky oklamání chudých

Osvícenství Immanuel Kant -stát vzniká dohodou morálně plnohodnotných lidí -je vzhledem k důvodům svého vzniku a poslání pojímán jako právní stát -spojoval politiku s mravností

19.století a začátek 20.století jsou kladeny základy pro moderní politickou vědu Karel Marx -chápe vývoj společnosti jako přírodně historický proces -jeho koncepce –tzv.materialistické pojetí dějin zdůrazňuje význam ekonomiky

19.století a začátek 20.století Emile Durkheim -odmítá koncepci třídních konfliktů a revolucí -hledá cestu ke společenské harmonii a integraci jedince do systému -stát chápe jako systém komunikace

19.století a začátek 20.století Vilfredo Pareto -rozpracoval koncepci elit -základem jeho teorie je vysvětlit a ospravedlnit určité jednání -elity se udržuj u moci díky nátlaku a souhlasu docilovaného manipulací -politická změna je cirkulací elit

Zdroje a prameny PROROK, Vladimír a Aleš LISA. Základy politologie. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická, Fakulta mezinárodních vztahů, 1999, 128 s. ;. ISBN ČERMÁK, Vladimír. Pozvání do politologie. 1.vyd. Praha: Vyšehrad, 1994, 62 s. ISBN BLAŽKOVÁ, Miloslava. Odmaturuj! ze společenských věd. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2008, 160 s. Odmaturuj!. ISBN CHALUPA, Vlastislav. Základy politologie. Brno: Atlantis, 1991, 311 s.