VÍME, KDE DUCH HOSPODINA SÍDLÍ, KDE VANE BOŽÍ DUCH, TAM SVOBODA NÁS ZAPLAVÍ. VÍME, ŽIVOT VE SVOBODĚ DÁVÁ, ŽIVOTEM VE SVOBODĚ BOHU SLÁVU VZDÁVÁM. VÍME,

VÍME, KDE DUCH HOSPODINA SÍDLÍ,
1. Jezu Kriste, štědrý kněže, | s Otcem, Duchem jeden Bože, | štědrost tvá je naše zboží | z tvé milosti.
To je Tvůj dům 1. Přicházíme dnes Ti chválu vzdát.
1. Požehnání s vámi zůstává. Požehnání s vámi zůstává
Den jak den 1. Den jak den toužím jít za Tebou, být Tvojí, Pane můj. Být jen stín, v Tobě žít duši svou, být Tvojí, Pane můj. Ref: Lásko ty věčná, s námi.
1. Ježíši, mne nepomíjej, | vyslyš lkání mé, | jiné-li si vyhledáváš, | nepomíjej mne! | Jezu, Jezu vyslyš lkání mé:, jiné- li si vyhledáváš, nepomíjej.
1. Kdybych tě neměl, Ježíši, můj Pane, | a kdyby krev tvá nemluvila za mne, | kde bych já bídný mezi ubohými | smýt mohsvé viny!
Jak úžasná 1. Jak úžasná musí ta láska být,
Svatý syn, přišel na svět, provázel lid, třicet tři let ač ještě mlád, ač plný sil, kříž smrti mé zakusil, zakusil. Ref.: němý jak Beránek šel vstříc smrti.
JÁ SVOU VÍRU 1) V HORKU STÍNEM, V NOCI ÚTOČIŠTĚM MÝM, SILNÝM ŽÁREM
IN YOUR EYESANASTACIA.
1. Ó hlavo plná trýzně, | běd, ran i soužení, | ty zřídlo Boží přízně, | z níž spása pramení | ó hlavo ozdobená ctí, | slávu s výsostí, | jak velká stihla.
Světem běžím 1. Světem běžím dál jen s Tebou, věčný Pane můj, na cestu mi svítí slovo Tvé. Pokrm můj, můj nápoj je vždy konat vůli Tvou, zbraní mou je.
1. Přemohl Ježíš smrti noc, | z hrobu vstal na úsvitu. | Jeho je sláva čest i moc | a on nám kráčí na pomoc, | na pomoc svému lidu.
1. Čas nastal nám přeradostný, | křesťané, plesejte  | přišel hod velikonoční, | křesťané, zpívejte! | Vyšel z hrobu náš Spasitel, | lidu svého Vykupitel,
1. Jezu, Jezu, můj jsi, můj! | V tomto putování zdejším | k sobě blíž mne přitahuj, | ať jsem vždy ti podobnější(m), | tobě oddán duší, tělem | ve smrti.
1. Hospodine, k tobě stále | pozdvihuji duši svou, | nadějí kotvím v tvé skále, | když se vlny zloby dmou. | Nechť se ze mne netěší | nepřítel v mém zahanbení,
1. Tam nad hvězdami v nebi Otce mám, | na jehož věčnou lásku spoléhám: | On zve mne z této ciziny | do zaslíbené otčiny. | Jsem hotov, hotov odtud jít,
Vím, že Pán můj o mě péči má, je dobrý k nám, je dobrý k nám. Na všech cestách on mě chrání sám, on též mé srdce zná.
1. Do příkrých míst, jsem zašel, | s hložím sám, se rval, | tu hledals mne, a na šel | a za ruku mne vzal, tu hledals mne a našel | a za ruku mne vzal.
1. Ať, kříž jejž dal on, tíží velice, | jeho milost váží víc; | ať mraky kol mne honí vichřice, | nezastře mi jeho líc. | Není kříže víc než milosti |
1. Má duše, svého pána chval, | vzdej jemu děkování! | Péči svou všechnu naň uval, | v něm slož celé doufání! | On má dost cest, | plný svět jest divné.
1. U stolu tvého církev tvá | zvěstuje, Ježíši | tvou smrtí že jsme spaseni, | poklade nejvyšší! | Tys věčně smířil s Otcem nás; | tvá oběť věčný platí.
Přišel na zem 1. Přišel na zem konat dílo spásy a lidem bídným s láskou pomáhal ke svobodě zval zotročené hříchem, můj Pán. Světem šel a lidskou nesl.
1. Pán vůdce můj, jak dobrá zvěst! | On bezpečně mne ráčí vést | sám cestu určil i můj cíl, | chce, abych věčně šťasten byl, | Ježíši můj, jen veď mne.
1. Bože náš, Otče náš, do ruky tvé s důvěrou klademe teď štěstí své: | Dítě, jež z lásky své i nám jsi přál, | od tebe život má, veď je i dál, | Dítě,
1. Já chtěl bych, Bože můj, mít srdce plné síly, | když slyším pozvání, ať za tebou se dám. | Však bojím se, že hřích mi bude příliš milý | a touhu po.
1. Slyším Spasitel, jak volá, | slyším Spasitel, jak volá, slyším Spasitel, jak volá: | Vezmi kříž svůj, kříž svůj, za mnou pojď!
P u s i n k y Jednej se mnou laskavě, můj pane. Žádné srdce na světě není vděčnější za laskavost než moje milující srdce.
1. V milosti kraluje Hospodin | celého vesmíru do končin | a jeho dobrotu přemnohou | nebesa obsáhnout nemohou.
1. Veď mne sám, veď mne sám, | veď mne k nebes výšinám! Tobě svěřuji se cele, | za tebou jít mohu směle, | Ježíši, když tebe mám, | Ježíši, když tebe mám.
1. Zde u tvých jeslí stát chci dnes, | můj Ježíši, mé žití
1. Tys naděj má, | jen ty sám, | Bože můj, na tebe spoléhám
1. Ó kéž bych tisíc jazyků měl | a tisícerá ústa k nim, | bych lépe než kdo jiný uměl | ze hloubi srdce s plesáním | vždy novou vynést píseň chval o tom,
MILUJI TĚ MILUJI TĚ PANE, MILUJI TĚ MNOHEM VÍC,
Píseň 1: Svítá 15 – Betlémská hvězda
1. Chci věrný být, | jen tebe svým chci zváti! | Byť nouze zlá mne svírala | ni svět ni smrt ni tma | mne neodvrátí. | Já v tobě zůstanu | a k vůdci svému.
1. Raduj se, Bůh dnes přišel k nám, to bratře, sestro, slyš! Otevři dům, ať vstoupí Pán. A nebe, země, zvuč a nebe, země zvuč a nebe, země, Králi zvuč!
1. Veď, světlo, dál, svou jasnost rozšiřuj, | jen veď mne dál! | Noc tmavá je a v dáli domov můj, | jen veď mne dál! | Řiď nohy mé; nežádám viděti | až.
El Shadai Ref.: El shadai, el shadai, el eljon na Adonai. Od věků až na věky jméno Tvé se nemění. El shadai, el shadai, el eljon na Adonai. Ty jsi Bože.
Slyš nás, ó Pane, na výsosti, voláme z hloubi strastí. Slyš nás, ó Pane, na výsosti, shlédni na nás v nouzi naší.
CHVÁLÍM DEN, KDY JSI PŘIŠEL K NÁM, PORAZIL SMRT, ZACHRÁNIL JSI NÁS, V RADOSTI TEĎ ŽIJEM V TOBĚ DÁL. PRÁZDNÝ KŘÍŽ A PRÁZDNÝ HROB, ŽIVOT VĚČNÝ PRO NÁS BYL.
1. Radujme se vždy společně, | vzdávajíce chválu vděčně | Bohu Otci nebeskému, | Synu i Duchu svatému.
NÁDHERNÝ 1. VE TVÉM SRDCI JE SOUCIT A SLITOVÁNÍ,
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
1. Hned v jitře k tobě duši svou, | ó Bože, nesu modlitbou. | Tys chránil v noci, sen jsi dal, | tys tělo, duši zachoval.
1. Ježíši Vykupiteli, | můj duch se v tobě veselí, | v životě, smrti jist jsem tím, | že tvým se vlastním zváti smím. | V tvé ruce vkládám život, | čest.
1. Slyš kdo to stojí u dveří a volá: | Duše, otevři
1. Nalezen jsem, | nalezen, bludu jsem již prost, | mně spásy teď vzchází den, | s ním míru skvost. | Ježíš přišel hledat mne, | kam jsem zabloudil; |
1. Moc předivná nás tiše obestírá, a proto čekám příští uklidněn
1. Musím míti Spasitele, | obávám se jíti sám, | jenom s ním chci stále žíti, | bez něho zde v světě lkám. | Nebojím se, nebojím, pokud on že se mnou,
Tou ž ím, po Tob ě tou ž ím, tou ž ím T ě poznávat, Tvou láskou, v ěč nou láskou nechat se objímat Tou ž ím, po Tob ě tou ž ím, tou ž ím T ě poznávat,
1. Jsem bouří žití znaven, ty při mně stůj: přístavem buď mi, hradem sám, Pane, můj. Když loďka žití mého už marně hledá cíl, ty pomoz rukou svojí, v přístav.
1. Přijď Ježíši nejmilejší, | těšit věrné, kteří zdejší nesou těžkost | a kříž svůj, | žádám tě Ježíši můj, Ježíši můj.
1. Věčný Bože, silný v boji, | jak jsou příbytkové tvoji rozkošní, | ze všech nejkrásnější. | A proto touží má duše | po síních tvých v každém čase, |
1. Moudrosti poklad z nebe | je Slovo Boží nám, | jímž k poznání nám sebe | podává Pán Bůh sám. | Však plné zjevení | je v Kristu Boží tváře | k našemu.
1. Vezmi, Pane, život můj, | k své jej službě zasvěcuj
1. Hvězdou mojí jasnou, | na niž rád vždy zřím, | skálou mojí pevnou, | věrným vůdcem mým, | cílem mého žití, za nímž pospíchám, | chlebem jenž mne sytí,
1. Zůstaň se mnou, | Pane můj, k lásce tvé se utíkám, | v bouři žití se mnou pluj, | kormidlo řiď lodí sám! | Skrej mne, Spasiteli, skrej, | dokud trvá.
1. Nadchni, Pane, nás svou láskou vřelou, | hlavo církve, slyš své církve hlas! | Dej, by lid tvůj opásán byl mocí, | rozvlažení dej nám opět čas, rozvlažení.
1. Jak vítati mám tebe, | ó králi věčných krás, | jenž přicházíš k nám z nebe, | bas obohatil nás? | Dej, Ježíši, ať poznám, | co dáváš z milosti, | jak.
1. Spasiteli vyvýšený, | pane přesvatý, | v roucho slávy přioděný, | světlem objatý! | Za tebou jen kráčet smíme, | však již zde ti náležíme, | v životě.
1. Tys láska sám, náš Pane! Co bez tvé milosti zde v srdci lidském plane, v tom není stálosti. Ty posvěť, co má býti pro věrnost příslibem, dej nám věrně.
1. Blíž tobě, Bože můj, | jen tobě blíž! | Byť mne i táhnout měl | blíž k tobě kříž, zaplesá vždy můj duch: | Blíž tobě, jenž´s můj Bůh, | blíž tobě, jenž´s.
1. Svým celým srdcem | s vroucností tě budu, Pane, oslavovat | a před mocných všech výsostí | jen tobě žalmy prozpěvovat. | Skláněti budu čelo své | v.
1. Svou lásku, pramen vody čisté | Kristus mne právě zjevuje | a jeho odpuštění jisté | teď z kříže ke mně směřuje. | Já na Krista tak pamatuji, | když.
Den jak den 1. Den jak den toužím jít za Tebou, být Tvojí, Pane můj. Být jen stín, v Tobě žít duši svou, být Tvojí, Pane můj. Ref: Lásko ty věčná, s námi.
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.