Obecná psychologie I a II
Stručná anotace předmětu: Vymezení obecné psychologie jako disciplíny – předmět, jeho různé koncepce (výklad základních kategorií – psychika, prožívání, vědomí, chování, činnost, osobnost); základní metody a cíle; Biologická a sociokulturní determinace psychiky. Funkce psychiky. Psychické procesy – popis a charakteristika jejich výsledků. Přehled vývoje chápání kognitivních, emocionálních a motivačně volních procesů; aktuální směry bádání. Vzájemné vztahy psychických procesů, psychická regulace.
Literatura Základní literatura: Plháková, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2004 Sternberg, R. J. (2009). Kognitivní psychologie. Praha: Portál Noel-Hoeksema, S., Frederickson, L.B., Wagenaar, W.A. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Praha: Portál Doporučená literatura: Cumminsová, D. (1998). Záhady experimentální psychologie. Praha: Portál Slaterová, L. (2008). Pandořina skříňka. Největší psychologické experimenty 20. století, Praha: Argo Rozšiřující Furnham, A. (2012). Psychologie. 50 myšlenek, které musíte znát. Kahneman, D. (2012). Myšlení rychlé a pomalé. Brno: Jan Melvil Publishing Kassin, S. Psychologie. Computer press, 2007 Hill, G.. Moderní psychologie,. Praha: Portál, 2005 Hartl, P., Hartlová, H. (2009). Psychologický slovník. Praha: Portál Koukolík, F. (2003). Já. O vztah mozku, vědomí a sebeuvědomování. Praha: Karolinum Nakonečný, M. (1998). Encyklopedie psychologie, Praha: Academia, Nakonečný, M. (2011). Psychologie. Přehled základních oborů. Praha: Triton
1: Úvod Psychologie jako vědní obor ψ 1: Úvod Psychologie jako vědní obor
Prosím, „přečtěte“ si následující obrázek a pak si ho namalujte
Ještě ke způsobu studia: SQ4R Method
Struktura přednášky Představení psychologie Kořeny současné psychologie Psychologie jako věda Výzkumné přístupy
Představení psychologie Co je psychologie? Vědecké zkoumání chování a prožíváníf (chování a mentálních procesů). Psychologie používá kritického myšlení a je vědecká. Pseudopsychologie (e.g., new age, parapsychologie) jsou NEvědecké.
Promyslete si: Proč studovat psychologii? Psychologie nám pomáhá vědecky vyhodnotit běžná laická přesvědčení a mylná pojetí toho jak probíhá lidské chování a mentální procesy. Na příklad – která z následujících tvrzení jsou správná a která nesprávná?
Správně nebo nesprávně? Lidé, kteří dosahují vysokých výkonů jsou ti, kteří jsou také více ochotni riskovat. Vysoce soudržná skupina je také vysoce produktivní. Očité svědectví je často nespolehlivé Detektor lži může přesně a jednoznačně určit zda osoba lže Podobnost je jeden z nejlepších prediktorů dlouhodobého vztahu Je-li více přihlížejících, je při nehodě se větší šance, že někdo z nich pomůže N A
Čtyři hlavní cíle psychologie: Deskripce - popis: říká nám „co“ probíhá Vysvětlení: říká “proč” k chování nebo mentálnímu procesu dochází Predikce - předpověď: určuje podmínky za nichž se pravděpodobně určité chování nebo mentální procesy objeví Změna: využívání psychologického poznání k zabránění nežádoucímu chování či podpoře žádoucích cílů
Oblasti psychologického poznání – teoretické obory (příklady) Sociální a kulturní ψ Psychologie osobnosti Vývojová ψ Biologická ψ (neuropsychologie, evoluční ψ, srovnávací ψ) Obecná ψ (experimentální ψ)
Aplikované (praktické obory) Klinická ψ Poradenská ψ Pedagogická a školní ψ Forenzní ψ Psychologie zdraví Psychologie práce a organizace Sportovní ψ atd.
Profesní uplatnění v psychologii: Data APA České profesní společnosti http://cmps.ecn.cz/?page=onas http://www.upacr.cz/index.php?lng=cs&kap=society
Počátky psychologie jako vědního oboru Wilhelm Wundt: “otec moderní psychologie” Strukturalismus: hledání základních stavebních jednotek, neboli struktur mysli cestou introspekce (W. Wundt a E.B.Titchener) Funkcionalismus: studoval jak mysl (mind) funguje při adaptaci organismu na prostředí ve kterém se nalézá o (W. James)
Počátky psychologie (pokrač.) Behavioristický přístup: objektivní, pozorovatelné vlivy prostředí ovlivňují zjevné (pozorovatelné) chování (J.B. Watson, I.P. Pavlov, B.F. Skinner)
Počátky psychologie (pokrač.) Psychoanalytický/ Psychodynamický přístup: nevědomé procesy a nerozřešené konflikty z minula (zakladatelem S.Freud)
Počátky psychologie (pokrač.) Gestalt psychologie Max Wertheimer (jedoucí vlak), Köhler, Koffka – principy organizace percepce
Počátky psychologie (pokrač.) Kognitivní přístup: mysl jako zpracovávání informací, myšlení, percepce (vnímání)
Počátky psychologie (pokrač.) Humanistický přístup: svobodná vůle, sebeaktualizace a přirozená tendence krůstu (C.R. Rogers and A. H. Maslow) + =
Počátky psychologie (pokrač.) Neurovědecký/ neurobiologický přístup: genetické a další biologické procesy v mozku a dalších částech nervového systému
Počátky psychologie (pokrač.) Evoluční přístup: přirozený výběr, adaptace a evoluce Sociokulturní přístup: sociální interakce a kulturní determinace
Psychologie současnosti - propojování přístupů Biopsychosociální model lidské psychiky (i spirituální dimenze) : kombinuje všechny předešlé hlavní přístupy
Promyslete si: Kritické myšlení Proč psychologové (a obecně další vědci) potřebují více různých přístupů ke zkoumání předmětu své vědy?
Výzkum v psychologii základní: získávání základního vědeckého poznání oboru aplikovaný : navržený k řešení konkrétních problémů
Vědecká metoda:
Etické zásady psychologického výzkumu: Potřeby participujicích osob: Informovaný souhlas Dobrovolná účast Omezení klamných informací Informovaní o provedeném výzkumu Důvěrné zacházení s osobními informacemi Možnost alternativy
Výzkumné strategie a výzkumné metody Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum
Výzkumné strategie a výzkumné metody 4 klíčové výzkumné strategie: Experimentální Descriptivní Korelační Biologická
4 klíčové výzkumné strategie (pokrač.): 1. Experimentální výzkum: pečlivě kontrolovaná vědecká procedura, která manipuluje s proměnnými, aby umožnila zjistit příčiny a následky
Experiment (pokrač.) : Klíčové rysy experimentu: nezávislá proměnná (faktor, který měníme) versus závislá proměnná (faktor, který je měřen) experimentální skupina (zasahuje se do průběhu dějů) versus kontrolní skupina (děj probíhá bez zásahu)
Experiment (pokrač.) : Zvyšuje sledování násilí v TV agresivitu? jedině experiment může určit co je příčinou a co následkem.
Experiment (pokrač.) : Potenciální problémy na straně výzkumníka: zkreslení experimentátora (výzkumník ovlivňuje – bezděčně - výsledky ve směru očekávání) etnocentrismus (přesvědčení že vlastní kultura je nejtypičtější ze všech kultur)
Experiment (pokrač.) : nereprezentativní vzorek Potenciální problémy na straně účastníků: nereprezentativní vzorek zkreslení – sociální žádoucnost (účastníci jsou ovlivněni představou, co se od nich očekává)
Experiment (pokrač.) :
4 klíčové výzkumné strategie (pokrač.): Descriptivní výzkum: pozorování a zaznamenávání chování bez vytváření kauzálních (příčinných) interpretací
Deskriptivní výzkum (pokrač.): 3 typy of descriptivního výzkumu: pozorování v přirozených podmínkách (strukturované nebo ne) strukturované pozorování vzorku populace případové studie (intenzivní zkoumání 1 účastníka, hluboké zkoumání souvislostí jednotlivého případu)
4 klíčové výzkumné strategie (pokrač.): Korelační výzkum: pozorování nebo měření (bez přímého zasahování) dvou nebo více proměnných se záměrem zjistit vztahy mezi nimi
Korelační výzkum (pokrač.) Pozitivní korelace: dvě proměnné se „mění“ ve stejném směru
Korelační výzkum (pokrač.) Negativní korelace: dvě proměnné se „mění“ v opačném směru
Korelační výzkum (pokrač.) nulová korelace: mezi proměnnými není žádný vztah, když se hodnoty jedné zvýší, mohou hodnoty druhé být jakékoli
Korelační výzkum (pokrač.)
Korelační výzkum (pokrač.) Je zřejmé, proč korelace nemůže nikdy určit příčinu a následek?
4 klíčové výzkumné strategie (pokrač.): 4. Biologický výzkum: vědecké zkoumání mozku a tělesných funkcí, jež ovlivňují duševní procesy
4 klíčové výzkumné strategie (pokrač.):
Pamatujete si ? Připomeňte si. Jaké výzkumné strategie znáte? Umíte je charakterizovat? Proč je experiment jedinou cestou k určení příčina a následku? Jaký je rozdíl mezi pozitivní a negativní korelací?