V L T A V A Vltava je nejdelší českou řekou (je dlouhá 433 km) a zároveň patří k významným symbolům naší národnosti. Vyjadřuje to množství uměleckých děl i dokumentů, které o této řece vznikly. Tato prezentace je pomůckou k programu „Křesťanství v mém životě“, k části ŽIVOT JAKO ŘEKA. Je vhodné ji promítnout s nastaveným prolínáním snímků automaticky, nechat obrázky na žáky působit a dojem umocnit současným přehráním části symfonické básně Bedřicha Smetany VLTAVA. Dále uvedené komentáře jsou určeny jen pro informaci vyučujícího, pokud ho zajímají podrobnosti k jednotlivým snímkům. Informace byly získány na různých internetových stránkách.
01.06.2005 Author: Dean Valášek Vzpomínáte si, jak začíná Smetanova symfonická báseň Vltava? Nejdříve začne jedna flétna, její tóny v rychlém sledu stoupají a klesají a vzpínají se jako vlny – to je Teplá Vltava, která se klikatí horskými loukami a olizuje travnaté břehy. Po chvíli se k ní přidá druhá flétna, vzájemně se proplétají a jejich duel pomalu, ale jistě graduje – to se k Teplé Vltavě u Mrtvého luhu přidala kratší Vltava Studená, chvíli spolu ještě meandrují mezi močály, načež melodie vrcholí velebným a širokým motivem dětské písně Kočka leze dírou pes oknem, jenž tvoří nosnou konstrukci celé symfonické básně. Ano, vody spojené Vltavy se rozlily do širé plochy Lipenského jezera. Za Smetany sice Lipno neexistovalo, ale Smetana to zkomponoval tak, jako by tam už bylo. Pramen Teplé Vltavy
Naše nejdelší a nejvodnatější řeka se jmenuje Vltava až od soutoku Teplé a Studené Vltavy v přírodní rezervaci Mrtvý luh nedaleko začátku vzdutí Lipna. Za hlavní pramennou větev se považuje delší Teplá Vltava, která pramení na východním svahu Černé hory (1 315 m) na Šumavě ve výšce 1 172 m nad mořem pod jménem Černý potok (přesto se o jeho prameni mluví jako o chráněném území Prameny Vltavy). Název Teplá Vltava nese potok až od Borových Lad, kde se stéká s tzv. Malou Vltavou známou i pod názvem Vltavský potok. Ten pramení v Pláňském polesí ve výšce 1 158 m nad mořem. U Lenory přibírá Teplá Vltava zprava ještě vody Travnaté Vltavy (zvané také Řasnice). Teplá Vltava
Lenora – horská obec na soutoku Teplé Vltavy a Řasnice a velmi vyhledávané rekreační středisko – vznikla jako sklářská osada při huti, původně zvané Eleonorenheim (na počest manželky Adolfa Schwarzenberka). Huť byla založena roku 1834 a produkovala křišťálové sklo, patřící v 19. století k nejlepším ve střední Evropě. Lenora je mimo jiné velmi známé vodácké tábořiště a často slouží jako místo počátku plavby, protože se sem dají lodě snadno dopravit po železnici. Vodáci nocují buď v Lenoře, nebo sjedou o 6 kilometrů níže na Soumarský most, protože další tábořiště je až po 27 kilometrech v Nové Peci. Úsek Lenora – Nová Pec je klidný, meandrující tok. Při cestě do Nové Pece jsou tři místa, kde lze zastavit, odpočinout si a rozhlédnout se po okolí – zejména po Mrtvém Luhu. Život na Teplé Vltavě
Soumarský Most – dříve brod pro obchodní karavany Soumarský Most ležel na trase Zlaté stezky a právě v těchto místech se karavany se soumary brodily přes řeku. Brod byl později nahrazen dřevěným mostem. Soumarský Most je známé vodácké tábořiště a kemp. Jeho areál je rozložen po obou březích Vltavy. Nedaleko železniční zastávky je odkryté rašelinné ložisko, kde se od 60. let tento cenný substrát těží. Soumarský Most – dříve brod pro obchodní karavany
prameny Studené Vltavy Druhý pramenný tok Vltavy, Studená Vltava, pramení v německém Bavorsku nedaleko obce Haidmühle pod německým názvem Altwasser, česky tedy Stará Voda.
Studená Vltava
Soutok Teplé a Studené Vltavy Od soutoku obou větví pokračuje Vltava východním směrem a u Nové Pece se rozlévá do širokého a dlouhého přehradního jezera vzniklého přehrazením řeky u Lipna nad Vltavou. Soutok Teplé a Studené Vltavy
Vltava pod Lipnem
Přehrada Lipno
Život na Lipně
Za hrází protéká řeka romantickým a skalnatým údolím Čertových proudů, protéká pod Čertovou stěnou a mizí ve vodách vyrovnávací nádrže Lipno II těsně před Vyšším Brodem. (Předcházející věta byla trochu zavádějící. Mezi Lipnem a Vyšším Brodem zpravidla neteče téměř nic, protože většina Vltavy je pohlcena trubkami vedoucími od podzemní elektrárny do vyrovnávací nádrže.) Čertovy proudy
Klášter ve Vyšším Brodě Za Vyšším Brodem se Vltava dostává do otevřenější krajiny a stáčí se k severu. Klášter ve Vyšším Brodě
Hrad Rožmberk
Český Krumlov
České Budějovice
Přehrada a hrad Orlík
Slapská přehrada
Vltava pod Karlovým mostem
Vltava odevzdává svoji vodu Labi (soutok u Mělníka)
Vltava očima umělců … před Národním muzeem Alegorie Vltavy z pískovce – leží u nohou Čechie na rampě Národního muzea Zhotovil ji v letech 1891 – 1894 český sochař Antonín Pavel Wágner, který žil ve Vídni. (Po roce 1880 se podílel na výzdobě hlavního průčelí Národního divadla v Praze. ) Tři z plastik na rampě muzea jsou alegoriemi země Koruny české, uprostřed stojí plastika Čechie a po stranách Moravy a Slezska. U nohou Čechie leží alegorie dvou nejznámějších českých řek Vltavy a Labe. Vltava očima umělců … před Národním muzeem
Terezka na Starém Městě Vltava očima umělců … Terezka na Starém Městě Alegorická pískovcová plastika znázorňující Vltavu – kašna na stěně Clam Gallasova paláce podblíž Staroměstského náměstí v Praze. Uživatelé vody ji nazvali Terezka. Plastiku Vltavy spolu s kašnou, ke které patřila, nechal K. V. Clam zasadit do zdi zahrádky Clam-Gallasova paláce na Mariánském náměstí buď už v roce 1812, nebo 1818. Socha stojí ve výklenku zdi a kašna je umístěna na chodník. Vltava drží v každé ruce nádoby symbolizující prameny Vltavy. Z nádoby teče voda do kašny pod plastikou, ve druhém kamenném proudu je znázorněno pět hvězd připomínajících památku sv. Jana Nepomuckého. Ke kašně s užitkovou vodou chodily děvečky z okolí, vodou nabíranou plecháčkem polnily putny a ty na zádech odnášely. Pískovcová půvoabná socha byla velmi populární a dostala od služek chodících ke kašně pro vodu, jméno Terezka. (originál socha je dnes v Národní galerii a na Mariánském náměstí je nahrazena kopií).
Vodárna v Praze – Podolí s Vltavou a jejími přítoky Pískovcová Vltava nad sochami svých přítoků je také umístěna na stěně budovy vodárny v Praze – Podolí. sochařem je J. Novák. Další podrobnosti najdete na www.zastarouprahu.cz/ruzne/vltava.htm Vltava očima umělců … Vodárna v Praze – Podolí s Vltavou a jejími přítoky
Určeno jako pomůcka k výuce Prezentaci k první části programu Křesťanství v mém životě - Řeka jako obraz života zpracovalo Katechetické centrum Biskupství královéhradeckého září 2007 Určeno jako pomůcka k výuce