Fyziologické aspekty sportovních her: Házená PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc

Základní charakteristika kolektivní míčový sport, 6 hráčů v poli + brankář (střídání neomezeně dle potřeby) cílem je dopravit míč do branky soupeře dva poločasy po 30 minutách (u hráčů 12-14 let věku po 25 minutách a u hráčů 8-12 let věku po 20 minutách) oddělených 10 min přestávkou. rozměry hřiště 20 x 40 m vyžaduje vysokou úroveň kondice a specifických pohybových dovedností (střelba, přihrávka, dribling, trojtakt, obrana) nejúspěšnější český hráč – Filip Jícha (hráč roku 2010)

Posty v házené Brankář 2. Obránce 3. Křídlo 4. Pivot

Antropometrická charakteristika hráčů ♂ ♀

Základní antropometrická charakteristika výška 175 (4) – 196 (5) cm ♂ hmotnost 89 (6) – 108.1 (7) Kg % tuku 8 - 22 výrazně ovlivněna herním postem pivot – starší (zkušenosti; obrana – krytí nej. hráčů, útok – vytváření místa pro střelbu) rozpětí prstů – největší pivot : rychlost hodu = schopnost produkce síly/čas : vyšší rozpětí prstů = vyšší kontrola míče = přesnost (Sporiš et al., 2010) důležitý aspekt (Sporiš et al., 2010) (Chaouachi et al., 2009)

RYCHLOST MÍČE PŘI STŘELBĚ Brankář 85 (7.5) 92 (12) Km/h Obránce 86 (4) 94 (10) Km/h 3. Křídlo 89 (5) 99 (4) Km/h 4. Pivot 88 (3) 93 (7) Km/h (Chaouchi et al., 2009)

NEJVÍCE ZATĚŽOVANÉ SVALOVÉ SKUPINY + ZRANĚNÍ vysoká frekvence zranění P-P aparátu, (kontakt se spoluhráčem, s povrchem) odřeniny kůže, popáleniny, distorze hlezenního kloubu, distorze kolene, distorze prstů, zlomeniny prstů a zápěstí, „házenkářské rameno“, poškození Achillovy šlachy http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/index.html

(Kučera & Dylevský, 1999)

Fyziologická charakteristika intermitentní povaha zatížení, vysoké množství fyzických kontaktů zatížení : zatížení (běh) 14 s : 20 s zotavení aerobní sport s výrazným příspěvkem anaerobního krytí metabolické nároky: 8 – 12 METs 485 vysoce intenzivních pohybů krátkého trvání (ATP-CP + AnAe M.) vzdálenost za utkání 2000 – 6000 m : křídla 3500 – 4100 m (5000 m - Konzak & Schake (in Cuesta, 1988)) : obránce 3000 – 3500 m : pivot ~ 3500 m

ILUSTRACE INTENZITY POHYBOVÝCH AKCÍ V UTKÁNÍ (Chelly et al., 2011)

Intenzita zatížení SFprům 145 tep.min-1/ SFmax 190 tep.min-1 – přátelské utkání během utkání HR 140 – 200 BPM SFprům 150 BPM ~ 70-85 % SFmax (aerobní zóna ? NE - ZKRESLENÍ ! LaTh

SF monitoring A: 1000 m kontinuální běh a B – intermitentní zatížení AP ANP

SF při vysoce intenzivních cvičeních + aktivní zotavení Posouzení kondice hráčů

POROVNÁNÍ SF V PRVNÍ A DRUHÉ PŮLI ZÁPASU (Chelly et al., 2011)

! Ú N A V A ! Prům. hodnoty ze 6 utkání u 18 elitních házenkářů (Chelly et al., 2011)

Fyziologické příčiny únavy: ENERGIE - HOMEOSTÁZA ↓ energetických substrátů (ATP, CP, GLu, GLy) kumulace katabolitů a INT hydrolýza ATP ve sv. buňce anaerob. vznik ATP ↑ H+ ↓ pH ↓ enzymatické činnosti porušená acidobazická a iontová rovnováha (Na+,K+, Ca2+ Mg2+,Cl-, La-, Pyr- ) SID, hyponatrémie Radvanský & Vančura (2007)

Koncentrace laktátu během zatížení Hladina laktátu: 10 mmol/L 9 ± 1.8 mmol/L (Colli, Manzi, Cardinale, Gardini unpublished data, 1988) 4 - 14 mmol/L (Delamarche et al., 1987) nejvyšších hodnot La dosahují nejvíce vytěžovaní hráči – obránci (backcourt player): 7-10 mmol/L (Bolek & Liška, 1981).

Aerobní kapacita VYBRANÉ FYZIOLOGICKÉ PARAMETRY u hráčů házené aerobní kapacita – význam se zvyšuje s trváním zápasu Aerobní kapacita u hráčů házené se pohybuje 54.0 (4) ml.kg.min-1 (Sporiš et al., 2010) ~ 53.0 ml.kg.min-1 (Chaouchi et al., 2009) ~ 58.0 ml.kg.min-1 (Bon, 2001) ANP – elitní házenkáři 75 - 85 % VO2max !!!

VYBRANÉ RYCHLOSTNĚ-SILOVÉ PARAMETRY (1 m rozběh) (dřep) (bench press) (Chaouchi et al., 2009)

DOPORUČENÍ PRO TRÉNINK metabolický trénink musí být specifický (v házené nedochází k steady-state a běh není na dlouhé vzdálenosti: max. 40 m), PROTO ZATÍŽENÍ MUSÍ BÝT VYSOCE INTENZIVNÍ S INTERMITENTNÍM CHARAKTEREM A ČASTOU ZMĚNOU SMĚRU !!! jednotlivé úkoly: útok, obrana atd. musí respektovat časovou osu v zápase, tzn. poměr zatížení : zotavení zvyšování efektivity tréninku lze dosáhnout sledováním ANS, HR popřípadě biochemických parametrů